Beta strana 49 z 88

V napínavém románu, jenž je zároveň autobiografickým svědectvím, vypráví autor o svém bezstarostném mládí v Praze i o hrůzách druhé světové války, která mu změnila život. Kniha líčí lesk první republiky a rozmařilé radovánky „zlaté mládeže“, jejíž příslušníky válka zastihla na prahu dospělosti naprosto nepřipravené. Karty a bujaré pitky v barech a nočních podnicích, avantýry s děvčaty „sbalenými“ na plovárnách a v kavárnách… sladké hrátky, které rázem ukončil Mnichov a 15. březen 1939. Nacistický teror zasáhl autorovy nejbližší přátele: jejich otcové byli popraveni, celé rodiny skončily v židovských transportech… do Terezína byla později odvezena i Martinova matka, neboť byla poloviční Židovka. A v soukolí nacistické mašinérie se posléze ocitne i sám autor, i když víceméně nedopatřením: není žádný hrdina a rád by se vyhnul totálnímu nasazení v Říši. Následují dramatické pokusy o útěk, přes Rakousko do Švýcarska, na Slovensko – a nakonec vězení pankrácké a terezínské. Život mu zachrání náhoda – do jeho nevlastní sestry, sedmnáctileté Němky Utty, která ho chodí do věznice navštěvovat, se zamiluje zástupce velitele terezínské Malé pevnosti…

Žijeme v kultuře sobeckého individualismu, který si plete štěstí s materiálním blahobytem. Společnost se postupně stala soutěživou, pracovní život jsme oddělili od výchovy dětí a nový ekonomický systém ignoruje emocionální potřeby obyvatelstva. Jsme v tomto prostředí tak dlouho, že už si neumíme představit žádné jiné. Nacházíme se nicméně v kritickém bodě, kdy je potřeba změny vysoce aktuální. Chceme-li vytvořit citlivější společnost založenou na harmonických vztazích, musíme v lidech podporovat jejich schopnost pečovat o druhé, kterou člověk získává již v raném dětství, a začlenit ji do současného politického a ekonomického myšlení. Psychoterapeutka Sue Gerhardtová v Sobecké společnosti inspirujícím způsobem načrtává možnou cestu k lidštěj ší, pozitivnější a soucitnější budoucnosti.

Spokojení lidé jsou vnímavější a pozornější, jsou lepšími partnery, přáteli i zaměstnanci. Utrápení lidé se zajímají jen o sebe a ostatním berou energii. Štěstí netkví v tom, co nám osud nadělí, ale v našem postoji k sobě samému a k životním událoste m. Prvním krokem k vyrovnané existenci je přijmout to, co máme, nečekat a nesnít o tom, že budeme šťastní teprve až se něco stane. Andrew Matthews dokazuje, že člověk může dosáhnout štěstí za všech okolností, v každém okamžiku, už předtím, než se m u podaří zhubnout, než najde ideálního partnera nebo získá vysněné zaměstnání.

Žijeme v kultuře sobeckého individualismu, který si plete štěstí s materiálním blahobytem. Společnost se postupně stala soutěživou, pracovní život jsme oddělili od výchovy dětí a nový ekonomický systém ignoruje emocionální potřeby obyvatelstva. Jsme v tomto prostředí tak dlouho, že už si neumíme představit žádné jiné. Nacházíme se nicméně v kritickém bodě, kdy je potřeba změny vysoce aktuální. Chceme-li vytvořit citlivější společnost založenou na harmonických vztazích, musíme v lidech podporovat jejich schopnost pečovat o druhé, kterou člověk získává již v raném dětství, a začlenit ji do současného politického a ekonomického myšlení. Psychoterapeutka Sue Gerhardtová v Sobecké společnosti inspirujícím způsobem načrtává možnou cestu k lidštěj ší, pozitivnější a soucitnější budoucnosti.

V posledním svazku Hovorů s Bohem Návrat domů k Bohu předkládá autor Neale Donald Walsch otázky, které si klade každý člověk, a nabízí odpovědi, na něž čtenáři dlouho čekali. Nic nevzbuzuje zájem lidstva tolik a nic není tak tajuplné jako smrt. V čem vlastně spočívá náš život a co se s námi stane, až zemřeme? Shledáme se s blízkými, kteří tento svět opustili před námi? Uvítá nás Bůh ve svém království? Nastane Soudný den? Bude pro nás nebeská brána otevřená? Budeme vůbec vnímat, co se s námi po smrti děje? Prostřednictvím svého hlubokomyslného a osobního rozhovoru s Bohem popisuje Neale Donald Walsch proces přechodu z tohoto světa do Božího království.

Žijeme v kultuře sobeckého individualismu, který si plete štěstí s materiálním blahobytem. Společnost se postupně stala soutěživou, pracovní život jsme oddělili od výchovy dětí a nový ekonomický systém ignoruje emocionální potřeby obyvatelstva. Jsme v tomto prostředí tak dlouho, že už si neumíme představit žádné jiné. Nacházíme se nicméně v kritickém bodě, kdy je potřeba změny vysoce aktuální. Chceme-li vytvořit citlivější společnost založenou na harmonických vztazích, musíme v lidech podporovat jejich schopnost pečovat o druhé, kterou člověk získává již v raném dětství, a začlenit ji do současného politického a ekonomického myšlení. Psychoterapeutka Sue Gerhardtová v Sobecké společnosti inspirujícím způsobem načrtává možnou cestu k lidštěj ší, pozitivnější a soucitnější budoucnosti.

V posledním svazku Hovorů s Bohem Návrat domů k Bohu předkládá autor Neale Donald Walsch otázky, které si klade každý člověk, a nabízí odpovědi, na něž čtenáři dlouho čekali. Nic nevzbuzuje zájem lidstva tolik a nic není tak tajuplné jako smrt. V čem vlastně spočívá náš život a co se s námi stane, až zemřeme? Shledáme se s blízkými, kteří tento svět opustili před námi? Uvítá nás Bůh ve svém království? Nastane Soudný den? Bude pro nás nebeská brána otevřená? Budeme vůbec vnímat, co se s námi po smrti děje? Prostřednictvím svého hlubokomyslného a osobního rozhovoru s Bohem popisuje Neale Donald Walsch proces přechodu z tohoto světa do Božího království.

Spokojení lidé jsou vnímavější a pozornější, jsou lepšími partnery, přáteli i zaměstnanci. Utrápení lidé se zajímají jen o sebe a ostatním berou energii. Štěstí netkví v tom, co nám osud nadělí, ale v našem postoji k sobě samému a k životním událoste m. Prvním krokem k vyrovnané existenci je přijmout to, co máme, nečekat a nesnít o tom, že budeme šťastní teprve až se něco stane. Andrew Matthews dokazuje, že člověk může dosáhnout štěstí za všech okolností, v každém okamžiku, už předtím, než se m u podaří zhubnout, než najde ideálního partnera nebo získá vysněné zaměstnání.

V posledním svazku Hovorů s Bohem Návrat domů k Bohu předkládá autor Neale Donald Walsch otázky, které si klade každý člověk, a nabízí odpovědi, na něž čtenáři dlouho čekali. Nic nevzbuzuje zájem lidstva tolik a nic není tak tajuplné jako smrt. V čem vlastně spočívá náš život a co se s námi stane, až zemřeme? Shledáme se s blízkými, kteří tento svět opustili před námi? Uvítá nás Bůh ve svém království? Nastane Soudný den? Bude pro nás nebeská brána otevřená? Budeme vůbec vnímat, co se s námi po smrti děje? Prostřednictvím svého hlubokomyslného a osobního rozhovoru s Bohem popisuje Neale Donald Walsch proces přechodu z tohoto světa do Božího království.

Ve čtyřech temných příbězích nám mistr napětí Stephen King připomíná, jak iluzorní je bezpečí známého prostředí a každodenního života. Nejenže si nemůžeme být jisti, jestli opravdu známe své nejbližší, ale ani nevíme, čeho jsme v jistých situacích sa mi schopni. "V každém z nás se skrývá cizinec," tvrdí autor. Znásilněná žena v povídce Velký řidič nepochybně neměla tušení, že dokáže převést svou teoretickou znalost vraždění do praxe (je spisovatelkou detektivních románů) a farmář z úvodního příb ěhu jenom toužil dál nerušeně hospodařit na svém pozemku. Ostatně ani v Prodlužování času, kde zdeptaný muž uzavře velmi podivnou smlouvu s velmi zvláštním obchodníkem, nakonec překvapivě není hlavním nositelem zla ďábel.

Ve čtyřech temných příbězích nám mistr napětí Stephen King připomíná, jak iluzorní je bezpečí známého prostředí a každodenního života. Nejenže si nemůžeme být jisti, jestli opravdu známe své nejbližší, ale ani nevíme, čeho jsme v jistých situacích sa mi schopni. "V každém z nás se skrývá cizinec," tvrdí autor. Znásilněná žena v povídce Velký řidič nepochybně neměla tušení, že dokáže převést svou teoretickou znalost vraždění do praxe (je spisovatelkou detektivních románů) a farmář z úvodního příb ěhu jenom toužil dál nerušeně hospodařit na svém pozemku. Ostatně ani v Prodlužování času, kde zdeptaný muž uzavře velmi podivnou smlouvu s velmi zvláštním obchodníkem, nakonec překvapivě není hlavním nositelem zla ďábel.

Tato nová příručka obsahuje 650 druhů pokojových rostlin, včetně orchidejí, kaktusů a masožravých rostlin. Za pomoci více než 700 fotografií do detailu popisuje vzhled i charakteristiku jednotlivých druhů rostlin a péči potřebnou k jejich zdárnému vypěstování

Nebezpečné léto, poslední kniha Ernesta Hemingwaye, vychází v češtině poprvé v roce padesáteho výročí autorovy smrti. Líčí souboj na život a na smrt mezi dvěma největšími matadory své generace. Hemingway, jenž ve smrtelně nebezpečném zápase ve španě lských arénách viděl obraz svého zápasu literárního, v díle odkryl mnohé z vlastního dramatu umělce, jenž vyvrcholil necelý rok po dokončení knihy sebevraždou. Dílo na pomezí reportáže a románové tragedie je tak nejen sondou do romantického a exotick ého světa corridy, sondou předkládanou s hlubokým zájmem, jenž zarámoval Hemingwayovo celoživotní dílo, a trvalým záznamem dramatických okolností, za nichž vznikala v létě roku 1959 pomíjivá krása, ale i svědectvím o autorově posledním psychickém záp ase; dramatem o tragedii umělce, jenž nestihl odejít včas.

Nebezpečné léto, poslední kniha Ernesta Hemingwaye, vychází v češtině poprvé v roce padesáteho výročí autorovy smrti. Líčí souboj na život a na smrt mezi dvěma největšími matadory své generace. Hemingway, jenž ve smrtelně nebezpečném zápase ve španě lských arénách viděl obraz svého zápasu literárního, v díle odkryl mnohé z vlastního dramatu umělce, jenž vyvrcholil necelý rok po dokončení knihy sebevraždou. Dílo na pomezí reportáže a románové tragedie je tak nejen sondou do romantického a exotick ého světa corridy, sondou předkládanou s hlubokým zájmem, jenž zarámoval Hemingwayovo celoživotní dílo, a trvalým záznamem dramatických okolností, za nichž vznikala v létě roku 1959 pomíjivá krása, ale i svědectvím o autorově posledním psychickém záp ase; dramatem o tragedii umělce, jenž nestihl odejít včas.

Lidé považují moc za cosi neblahého. Kdo o ni usiluje, na toho padá podezření, že ji chce zneužívat k manipulaci. Dějiny lidstva však ukazují, že moc je všudypřítomný a věčný nástroj přírody k nastolení řádu Každá společnost, každý podnik, ba i každ á rodina potřebují, aby je někdo vedl. Bernhard Moestl, výtečný znalec východoasijské filozofie, jenž žil dlouhá léta v Asii a mimo jiné pobýval i ve slavném klášteře Šaolin v Číně, přistupuje k tomuto námětu s jasnou a nepředpojatou myslí čínského m udrce. Ukazuje, jak moc vzniká a proč uvědomělé a zodpovědné zacházení s ní je jediná cesta, jak si ji natrvalo udržet a úspěšně vést ostatní.

Lidé považují moc za cosi neblahého. Kdo o ni usiluje, na toho padá podezření, že ji chce zneužívat k manipulaci. Dějiny lidstva však ukazují, že moc je všudypřítomný a věčný nástroj přírody k nastolení řádu Každá společnost, každý podnik, ba i každ á rodina potřebují, aby je někdo vedl. Bernhard Moestl, výtečný znalec východoasijské filozofie, jenž žil dlouhá léta v Asii a mimo jiné pobýval i ve slavném klášteře Šaolin v Číně, přistupuje k tomuto námětu s jasnou a nepředpojatou myslí čínského m udrce. Ukazuje, jak moc vzniká a proč uvědomělé a zodpovědné zacházení s ní je jediná cesta, jak si ji natrvalo udržet a úspěšně vést ostatní.