Carpe diem strana 2 z 22

Román Sobělživci ústy svých hlavních hrdinek zprvu odkrývá nitra někdejších spolužaček a velkých kamarádek v období, kdy většina mladých lidí staví kamarádství a přátelství nade vše. Tak je tomu i u všestranně nadané Zuzany, která se naivně snaží o naplnění oné až dětsky romantické vize, kdy se svojí odvěkou kamarádkou Lenkou budou jedno tělo i jedna duše. Ovšem zatímco pokorná a naivní Zuzana neustále hledá kvalitní vztahy, pragmatická Lenka naopak veškeré vztahy využívá, až zneužívá. V cyklicky střídaném vyprávění nahlédneme na léta dospívání obou hrdinek jak s rodiči a jejich leckdy nepochopitelnými nároky, tak v různorodém společenství kamarádů a přátel, s prvními láskami. Zároveň se skrz jejich osudy vrátíme na přelom osmdesátých a devadesátých let minulého století se vším, co bylo pro tuto dobu příznačné – především ohromné, až nekritické nadšení z nově nabyté svobody s vizí nekonečných možností. Vystřízlivění, ba až jakási kocovina, bylo zákonité. Cesty Zuzany a Lenky se v ten čas rozejdou, aby se znovu potkaly za velice zvláštních okolností; zde příběh vrcholí malou detektivní zápletkou, dokreslující charaktery většiny postav celého příběhu.

Kniha Milovníci sportu aneb smrt darebáka je první ze série detektivních příběhů se společným názvem Milovníci ze školského prostředí, které spojuje postava vyšetřovatele Dana Švédy. Tento hlavní hrdina připomíná s trochou nadsázky kultovní postavu detektiva Phila Marlowa z románů Raymonda Chandlera, i když jeho jméno odkazuje spíše na severské vzory. Není sice klasickým detektivem, přesto se pouští do vyšetřování případů, ve kterých profesionálové selhali, a přes četné šrámy je vždy úspěšný. Vedle poutavého děje a nezbytné dávky erotiky se čtenáři seznámí i s kritickým postojem autora ke stavu současného českého školství. V první příběhu Daniel Švéda vyšetřuje úmrtí gymnazisty. Na základě svých zkušeností odhalí, že se nejedná o školní úraz, ale o vraždu. Ve spolupráci s policií, kolegy ze školství a dalšími osobami inspektor postupně objevuje nové a nové skutečnosti, které ho nakonec přivedou k rozřešení případu a také k odkrytí dalších trestných činů. Napínavý detektivní příběh je vhledem do současného školského systému, jehož nedostatky se stávají hlavním viníkem zločinu.

Jiří Pavlík přichází s další nejednoznačně uchopitelnou sbírkou poezie. Hledáme-li její téma, pak je to láska versus sex, sex versus láska. Při hlubším ponoření do téměř heslovitých vět lze nahlédnout do spletitých zákoutí duše, plných zásadních otázek o smyslu nejenom lásky a sexu, ale i bytí jako takového. Toto téma čtenáře jakoby jen tak mimochodem navádí k odpovědím na (zdálo by se, že vlastní) eskapádu otázek. V tom je vidět hodnota Pavlíkovy intimní poezie. V knize ji doprovázejí kongeniální fotografie Michala Huvara.

Třetí svazek výhradně erotické poezie autorů sdružených v Klubu poetických sprosťáků, tedy x-krát o jednom a tomtéž, leč stále odvážně a zajímavě. V tomto sborníku našli zastoupení tito autoři: Milan Valenta, Miroslav Demel, Rudolf B. Beran, Pavel Svoboda, HW Anonyma, Jana Chalupová Hlávková, Michal Růžička, Josef Valenta a Pavel Kašpar.

Pověsti, příběhy a morytáty z horní Hané. Kdo by neznal lišku Bystroušku! To, co pro její proslulost psanými příběhy u našinců udělal Těsnohlídek, to pro její světovost učinil Janáček operou. Oba tvůrci akční rádius mazané lišky situovali způsobem „malá domů“: první do brněnské destinace bíloveckého údolí, druhý do rodných Hukvald. Zkrátka, oba ji ukradli! Komu? Hané a Hanákům! Neboť tam v kopcích nad meandrující Moravou, v hájemství hradů Bouzova, Mírova i Úsova, v mohelnických lesích na samotě hájovny Střítež Bystrouška vyrůstala u revírníka Bartoše. Tam se to všechno odehrálo. Proto „ukradené“ pověsti. Podobně jako Janáček s Těsnohlídkem ukradli Bystroušku Hanákům, tak autor knihy se rozhodl vykrást Shakespeara, Mrštíky, Londona či Vančuru a na revanš přenést děje známých příběhů do hanácké krabatiny. Ilustroval Petr Válek.

Pověsti, příběhy a morytáty z horní Hané. Kdo by neznal lišku Bystroušku! To, co pro její proslulost psanými příběhy u našinců udělal Těsnohlídek, to pro její světovost učinil Janáček operou. Oba tvůrci akční rádius mazané lišky situovali způsobem „malá domů“: první do brněnské destinace bíloveckého údolí, druhý do rodných Hukvald. Zkrátka, oba ji ukradli! Komu? Hané a Hanákům! Neboť tam v kopcích nad meandrující Moravou, v hájemství hradů Bouzova, Mírova i Úsova, v mohelnických lesích na samotě hájovny Střítež Bystrouška vyrůstala u revírníka Bartoše. Tam se to všechno odehrálo. Proto „ukradené“ pověsti. Podobně jako Janáček s Těsnohlídkem ukradli Bystroušku Hanákům, tak autor knihy se rozhodl vykrást Shakespeara, Mrštíky, Londona či Vančuru a na revanš přenést děje známých příběhů do hanácké krabatiny.

Básnická sbírka, v nich autor zaměňuje balady s romancemi tak, že mnohdy vyznívají opačně. V baladách jsou často zpracovány národní tematické náměty z Bible nebo starých legend, také se objevuje téma vztahů mezi matkou a synem. Kniha je řazena mezi doporučenou školní četbu.

Nerudova kniha je souborem 13 próz, obrazem zdánlivě idylické Malé Strany z dob autorova mládí. Přináší detailní kresbu typických postav, chudiny a žebráků, drobných živnostníků. Autor v knize střídá různé literární formy: povídku, novelu, dopis, deník, zápisník. Doporučená školní četba.

Vše se odehrává v jakési anonymní vile v jakési anonymní zemi, která však nápadně připomíná Španělsko. Matce se rozpadá během války rodina, zbude poslední syn, avšak válka neustává a i on se rozhodne jít do boje za vlast. Děj je členěn do tří dějství a většinu textu obstarává matka. Doporučená školní četba.

Jistou zemi napadla epidemie bílé nemoci. Lékař Galén proti ní vynalezl účinný lék. Lék vydá jen tehdy, když se vlády zaváží, že již nikdy nebudou válčit. Hlava státu, v němž bílá nemoc vypukla – výbojný maršál chce dobývat svět a před ničím se nezastavuje. Teprve na naléhání své dcery a mladého Kruga je ocho¬ten uzavřít mír a splnit tak Galénovu podmínku, aby mohl být léčen. Čapkova divadelní hra je doporučenou školní četbou.

Známá americká umělkyně, v letech 1960–1964 první přítelkyně Boba Dylana, mající silný vliv na jeho hudbu během tohoto období, popisuje ve své knize nelehké dětství v 50. letech minulého století, čas strávený s Dylanem a dalšími osobnostmi folkové hudby v bohémské čtvrti Greenwich Village, jakož i zrod klubové scény, Dylanův umělecký kvas té doby, peripetie vzniku mnohých jeho světově známých písní, vzniku a natáčení alba proslaveného mimo jiné fotografií začínajícího písničkáře a jeho tehdejší dívky. Kniha je základním příspěvkem k poznání základů dějin amerického folkového hnutí, u jehož vzniku figurují vedle nejslavnějšího Dylana i Dave Van Ronk, Joan Baezová, Ian a Sylvia Tysonovi a další. Je doplněna jmenným a názvovým rejstříkem, jakož i bohatou fotografickou přílohou.

Podzim roku 1989 a po něm hektická první léta devadesátá. Otevřené hranice, oceán nových možností a příležitostí. Taková je základna nového románu z prostředí studentského (nejen). Dětství a puberta hlavní hrdinky Anny Pišťárové, čerstvé studentky Fakulty architektury ČVUT, jsou zakotveny ve dvou předešlých knihách (Veškerá podobnost a jiné kotrmelce, 2001; Všechno, co svrbí, jednou svrbět přestane, 2007). Nyní ji čtenář má možnost sledovat v čase vypjatého politického konfliktu, kdy ale navrch získává groteska životního tápání, sveřepá snaha dotknout se skrz prizma hořkého humoru lidské podstaty. Anna prožívá první milostné soužití, potrat, rozpačitost ženské erotiky. Souběžně s jejím příběhem se v knize rozvíjí linie excentrického souputníka, důchodce Josefa Makowskiho a jeho lásky pozdního věku. V Anně, kromě jiného, uzrává i niterná potřeba generační konfrontace.

Desítka severských příběhů z kopců, hor, řek a ledovců Skandinávie, Islandu, Grónska, Špicberk, Aljašky a Ruska. Někdy s rukama svírajícíma cepín, jindy pádlo nebo také řídítka bicyklu. Příběhy končí vesměs překvapivě nebo alespoň nečekaně. Zážitky jsou podány lehkou humornou formou, při které vám nebude zima, ani nebudete trpět strachem z výšek, vírů, vzdáleností a vln. Snad jen s výjimkou jediného jižního příběhu, příběhu z Chorvatska, naší nejoblíbenější dovolenkové země, kde se podle mínění dobrodruhů něčeho pořádného, kromě ležení na pláži, sotva dočkáte.

Děj je možno parafrázovat profláklým rčením o dvojím vstoupení do řeky: "Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky, a když už, je to stejně houby platné, nikomu tím nepomůžeš a sobě uškodíš!" To je poznání hrdiny příběhu, kterému se podaří z přítomnosti prosáknout do vlastní minulosti období husákovské šedi, zatímco jeho mladé alter ego z období reálného socialismu se recipročně ocitne v dnešním světě. Místem příběhu je moravské univerzitní město ustrnulé v šedi reálného socialismu, stejně jako hlavní město světového proletariátu a vzdálené stepi sovětského impéria. Barevně ilustroval Milan Valenta.

Podzim roku 1989 a po něm hektická první léta devadesátá. Otevřené hranice, oceán nových možností a příležitostí. Taková je základna nového románu z prostředí studentského (nejen). Dětství a puberta hlavní hrdinky Anny Pišťárové, čerstvé studentky Fakulty architektury ČVUT, jsou zakotveny ve dvou předešlých knihách (Veškerá podobnost a jiné kotrmelce, 2001; Všechno, co svrbí, jednou svrbět přestane, 2007). Nyní ji čtenář má možnost sledovat v čase vypjatého politického konfliktu, kdy ale navrch získává groteska životního tápání, sveřepá snaha dotknout se skrz prizma hořkého humoru lidské podstaty. Anna prožívá první milostné soužití, potrat, rozpačitost ženské erotiky. Souběžně s jejím příběhem se v knize rozvíjí linie excentrického souputníka, důchodce Josefa Makowskiho a jeho lásky pozdního věku. V Anně, kromě jiného, uzrává i niterná potřeba generační konfrontace.

Děj je možno parafrázovat profláklým rčením o dvojím vstoupení do řeky: Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky, a když už, je to stejně houby platné, nikomu tím nepomůžeš a sobě uškodíš! To je poznání hrdiny příběhu, kterému se podaří z přítomnosti prosáknout do vlastní minulosti období husákovské šedi, zatímco jeho mladé alter ego z období reálného socialismu se recipročně ocitne v dnešním světě. Místem příběhu je moravské univerzitní město ustrnulé v šedi reálného socialismu, stejně jako hlavní město světového proletariátu a vzdálené stepi sovětského impéria. Barevně ilustroval Milan Valenta.