Československé dokumentační středisko

Poslání Ročenky Československého dokumentačního střediska, která se vydala na cestu svazkem za rok 2003, těsně souvisí s úkoly, které si vytýčila obecně prospěšná společnost ČSDS: přispívat ke studiu dějin domácí a exilové antitotalitní rezistence v éře komunistického Československa, shromažďovat a zpřístupňovat svědectví o duchovním vzdoru, o nezávislém myšlení a samizdatovém vydávání, o formování zárodků občanské společnosti, o občanských iniciativách a opozici uvnitř totalitního systému, a ve stejné míře o všestranných aktivitách politického a kulturního exilu. Ročenka ČSDS chce kromě článků a studií uveřejňovat soubory korespondence, svědectví memoárového charakteru, jednotlivé dokumenty k problematice exilu a disentu, polozapomenuté nebo dosud neotištěné texty z někdejší samizdatové produkce. Právě taková je většina příspěvků Ročenky ČSDS 2004–2007. Mezi dokumentárními materiály zaujímá rozsáhlý prostor diskuse z roku 1964 vyvolaná provokativním článkem Jiřího Gruši v Literárních novinách o verších „pro Stalina“ (a nejen pro něho a o něm), nazvaným Verš pro kočku. Soubor textů o rozsahu přes 200 tištěných stran lze právem považovat za jedinečný pramen. Najdeme tu v koncentrované podobě cenný vhled do světa literatury a politiky v Československu roku 1964, do různých společenských a politických (i policejních) sfér, v nichž tehdy bylo literatuře žít, nebo – to také – odkud byla manipulována. Glosa z pera toho, který všechno to vlnobití zavinil, Verš pro kocoura – Grušův dovětek napsaný s odstupem 44 let –, zařazuje diskusi z roku 1964 a její důsledky či následky do širších souvislostí doby i do Grušova vlastního životopisu. Druhým velkým tématem ročenky jsou stále ještě bolavé otázky dějin jednoho proudu exilové politiky let 1948-1989. Cenná materiálová studie Sylvy Šimsové je věnovaná významné epizodě z dějin exilové sociální demokracie, propuštění Blažeje Vilíma z funkce generálního tajemníka v roce 1950. K tomuto tematickému komplexu se váže rovněž polemický příspěvek Radomíra Luži zařazený do rubriky Diskuse. Kritická úvaha Františka Svátka poskytuje interpretační klíč ke složitému vývoji exilové sociální demokracie. Dva dokumenty z pera Jiřiny Šiklové – jeden z roku 1986, druhý z roku 1996 – jsou jedinečným svědectvím o části opozičního hnutí v Československu v desetiletí 1971–1981. Vilém Prečan uveřejňuje v ročence vzpomínku o tom, jak byla v zahraničí rozšiřována spisovatelská samoobsluha - svérázné periodikum Obsah z let 1981-1989, a doplnil ji výňatky z korespondence s Ludvíkem Vaculíkem. V ročence je uveřejněno pokračování vzpomínky Boba Moravce Kanada střídavě oblačno, v němž autor líčí své nelehké kanadské začátky uprchlíka z Československa. Rubrika Horizont obsahuje projev německé státní ministryně pro kulturu Christiny Weissové z roku 2004 na vernisáži lipské výstavy Blízkost a vzdálenost – Němci, Češi a Slováci a českou verzi přednášky Jany Švehlové Dcery nepřítele státu o psychologickém vlivu perzekuce 50. let na děti politických vězňů.

Sborník k 80. narozeninám. Sborník sestavený k poctě spoluzakladatele Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury a osobnosti, jež se nepřehlédnutelně zapsala do evropského veřejného dění posledních desetiletí. Z obsahu: Stručná kronika života Karel Schwarzenberg o tom, co ho formovalo, co má a co nemá rád, a jak dnes vidí rodnou zemi, Evropu i svět Kaleidoskop vzpomínek a výroků Karla Schwarzenberga Nikdy nezapomenu, kde jsem se narodil (rozhovor v samizdatových Lidových novinách v březnu 1989) Evropa malověrných (rozhovor v týdeníku Der Spiegel 2012) Z takzvaného Tříkrálového projevu Karla Schwarzenberga na začátku ledna 2014 O tom, co Karel Schwarzenberg znamená pro své současníky, a o dokumentačním středisku, neodmyslitelně spjatém se zámkem Schwarzenberg Václav Havel o Karlu Schwarzenbergovi Střední Evropa a identita (laudatio Jiřího Gruši z listopadu 2009) Soudruh kníže, můj nejmilejší nepřítel (laudatio Wolfa Biermanna 2012) Korespondence s mluvčími Charty 77 (1987) Ze studie H. Gordona Skillinga Archiv svobody (1997) Z eseje Jiřího Gruši k 25. výročí ČSDS O Mezinárodní helsinské federaci pro lidská práva, v jejímž čele stál Karel Schwarzenberg v době její největší aktivity Milý Kary (blahopřání Geralda Naglera z prosince 2017) Bellagio 6.10. září 1982 Madrid 9. listopadu 1982 Vídeň 10.11. března 1984Kulturní sympozium v Budapešti 15.17. října 1985 Delegace IHF v Moskvě 21.31. ledna 1988 Paralelní seminář Československo '88, listopad 1988 IHF a Československo, leden a březen 1989 Evropská cena za lidská práva pro IHF, březen a květen 1989 IHF v roce 1989 (z výroční zprávy) Bibliografie publikací, v nichž se lze dovědět o Karlu Schwarzenbergovi mnohem víc než v tomto útlém spisku Výběrová bibliografie k heslu Schwarzenberg, Karel Jan (1937)