Dokořán, Argo

U nás dobře známý autor Matt Ridley přinesl v této knize nový pohled na evoluční psychologii pohlavního výběru. Od svého prvního vydání v roce 1993 významně přispěla ke změně chápání mnoha aspektů evoluční teorie a stala se klasickým textem. Červená královna je poutavě napsaná encyklopedie nejnovějších vědeckých názorů na lidskou přirozenost. Pojmenována je podle Červené královny z Carrollovy Alenky, která zůstává na místě, ať utíká seberychleji – podobný efekt v evoluci vysvětluje Teorie červené královny, podle níž závody organismů vedou ke stabilní rovnováze. Kniha, která se stala klasikou již krátce po svém vydání, patří do knihovny každého přemýšlivého člověka.

Kyslík je symbolem života. Má ovšem i druhou, mnohem temnější tvář. Vedle oživujícího elixíru se totiž stává i jedem, s nímž musí každý živý organismus bojovat nejrůznějšími prostředky, od antioxidantů až po důmyslné fyziologické adaptace. Kyslík je podle všeho zapleten do stárnutí našich těl, nemocí spjatých s vysokým věkem i se smrtí, která je, zdá se, nevyhnutelným důsledkem jeho celoživotní konzumace. Alespoň to ve své fascinující, přelomové a ohromným množstvím faktů nabité knize tvrdí britský biochemik a autor několika populárně-naučných knih Nick Lane, jenž v patnácti kapitolách odkrývá nezastupitelnou roli kyslíku v pozemské evoluci a v životě každého z nás.

I když to zní překvapivě, válka zajistila lidstvu větší bezpečí a bohatství. Renomovaný historik a archeolog Ian Morris vypráví hrůzný a fascinující příběh o patnácti tisících let válek. V době kamenné žili lidé v malých, ustavičně se svářících společnostech a čelili šanci jedna ku deseti, nebo dokonce jedna ku pěti, že zemřou násilnou smrtí. Ve 20. století zemřela násilnou smrtí ani ne jedna osoba ze sta (a to navzdory oběma světovým válkám, holokaustu a Hirošimě). Vysvětlení: jedině válka vytvořila větší a složitější společnosti s vládami, které vymýtily vnitřní násilí. Autor mapuje historii války, jako největšího paradoxu dějin, od pravěku až k robotickým válkám blízké budoucnosti. Ta se může stát nejnebezpečnějším obdobím existence lidstva, ale pokud toto období přežijeme, konečně se možná naplní starý sen o světě bez válek...

Říká se, že cestou k úspěchu je tvrdá práce. K úspěchu však často může vést i mnohem rychlejší a snadnější cesta – zkratka. A ve vytváření zkratek, které nám usnadňují život tím, že nám šetří čas a námahu, vyniká zvláště matematika – ta je v podstatě uměním vymýšlet zkratky. Přední britský matematik Marcus du Sautoy svou novou knihou Umění zkratky ukazuje, jak nám matematika dovoluje řešit problémy rychle a efektivně. Autor nás provede světem matematických zkratek – od vzorce a diagramu po kalkulus a teorii pravděpodobnosti. Dozvíme se, proč jeden diagram vedl k zásadním změnám ve zdravotní péči, proč je kalkulus největší zkratkou, která kdy byla vynalezena, nebo proč máme díky zkratkám výhodu i vůči nejvýkonnějším počítačům. Sautoy v Umění zkratky čerpá z několika tisíciletí rozvoje matematického poznání. Ukazuje, jak zkratky přispěly k lidskému pokroku v celé řadě oblastí, od výstavby prvních měst v Mezopotámii přes zkoumání vesmíru až po tvorbu dnešních algoritmů umělé inteligence. Pátrá také po tom, zda je zkratek možné využít k investování nebo k ovládnutí hry na hudební nástroj. Autor svůj výklad prokládá hádankami a hlavolamy, na nichž ilustruje schopnost zkratek nalézt rychlé řešení problémů. Dokládá tak, že zkratkou je možné změnit svět.

Proč jsme tak posedlí věcmi, po nichž toužíme, ale po jejich dosažení o ně rychle ztratíme zájem? Jak to, že se vášeň tak rychle mění ve lhostejnost? Z jakého důvodu tolik lidí upadá do pasti závislostí? A proč lidé neztrácejí naději ani v těch nejhorších časech a umí skvěle řešit obtížné situace? Odpověď skrývá jedna jediná chemická látka v našem mozku: dopamin. Daniel Z. Lieberman a Michael E. Long ve své knize rozebírají roli této zásadní molekuly v navazování vztahů a vzniku závislostí na drogách i sexu nebo její význam pro schopnost plánovat. Líčí také souvislost dopaminu s kreativitou a šílenstvím či jeho možnou spojitost s politickým přesvědčením. Dopamin podle autorů do značné míry definuje lidské chování a má rovněž zásadní podíl na evolučním úspěchu lidstva během posledních desítek tisíc let. Zároveň ale s nástupem nejnovějších technologií představuje pro náš druh i smrtelné riziko, pokud se nebudeme snažit z jeho pevného, avšak neodolatelně svůdného stisku alespoň částečně vymanit. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.

Ať se nám to líbí, nebo ne, našim životům vládne matematika. Každodenní přísun čerstvých zpráv nás zahrnuje statistickými odhady, výzkumy veřejného mínění, posuzováním rizik, výpočty inflací, předpovědí počasí a klimatických pochodů a všemožnými politickými rozhodnutími, která jsou založena na údajně přesných číslech. Většinu z nás obvykle ani nenapadne tato čísla zpochybňovat nebo se ptát, co doopravdy znamenají, a jestli z nich náhodou neplyne víc otázek než odpovědí. Vzápětí všechny cifry pustíme z hlavy – pokud se tedy vůbec dostaly dovnitř. Ve svém jednoduchém průvodci pro všechny, kdo zažívají ochromení z čísel, William Hartston jasně a s humorem vysvětluje, jak bezpečně projít minovým polem matematiky, která nás obklopuje.

Existuje obrovská třída věcí, které věda dosud téměř zcela opomíjela. Jsou klíčové pro pochopení fyzické reality jak v každodenním životě, tak na úrovni jevů, jimiž se zabývá fyzika, přesto se tradičně předpokládalo, že je nelze zahrnout do souboru vědeckých vysvětlení. Nejsou to fakta o tom, co je, ale o tom, co by mohlo být (kontrafaktuály). Podle fyzičky Chiary Marletto se zohlednění kontrafaktuálů může stát příslibem revoluce ve způsobu formulování základních fyzikálních poznatků a poskytnutí vhodných nástrojů pro řešení nových technologických výzev – od dodání nové generace zařízení pro zpracování informací přes univerzální kvantový počítač až po návrh umělé inteligence. Každá kapitola v knize popisuje, jak lze pomocí tohoto přístupu vyřešit zapeklitý problém ve vědě, a je doplněna krátkými fiktivními příběhy, které vysvětlují hlavní myšlenku kapitoly. Jak Marletto ukazuje, úvahy o tom, co je možné, nám mohou poskytnout úplnější a nadějnější obraz fyzického světa. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.

Fantastická čísla je kniha o moderní fyzice, ke které autor přistoupil velmi netradičním způsobem – jeho podání je neuctivé, mate čtenáře, nahlíží své téma z neobvyklých úhlů a odborníky dráždí tím, jak se záměrně vyhýbá „správné“ terminologii. Za pomoci několika velkých i nepatrných čísel představuje význačné momenty fyzikálního bádání. Od úvah o rychlosti Usaina Bolta se dostává k teorii relativity, od čísla tak velkého, že by ho náš mozek nebyl schopen pojmout, zase k černým dírám. Dojde na nekonečný vesmír i na kvantový svět, na příklady zdánlivě přemrštěné i zcela všední, to vše v příznačně odlehčeném podání.

Vážky létají přes oceán z Indie do Mosambiku, i když jejich tělo disponuje zásobou energie jenom na čtyři hodiny letu. Vorvaňovci při potápění do tříkilometrových hloubek stráví pod hladinou skoro čtyři hodiny. Z toho, co o jejich organismu víme, ale vyplývá, že by jim už po hodině ponoru mělo hrozit utonutí. Had bojga šplhá po hladkých sloupech díky tomu, že na sobě uváže uzel. Pavouci křižáčci používají svou síť jako prak a nechávají se z ní vystřelit na kořist. Drobným roztočům slouží k dopravě na květy vybraných druhů rostlin jako živý taxík kolibříci. Ve volném pokračování bestselleru Desatero smyslů nám biolog a popularizátor vědy Jaroslav Petr zblízka ukáže nejrozmanitější způsoby pohybu živočichů i extrémní výkony, jakých jsou tvorové schopni. Možnosti přesunu z místa na místo, které si zvířata vyvinula, patří totiž k tomu nejúžasnějšímu, co se v přírodě odehrává, nejednou nad nimi zůstává rozum stát a mnoho z nich stále halí tajemství.

Klasický text jednoho z otců strunové teorie nás v kostce seznámí s vývojem hlavních směrů moderní fyziky od vzniku Einsteinovy speciální teorie relativity. Její příběh líčí jako nekončící a stále otevřenější dobrodružství zvídavého ducha fyziků, kteří s každým objevem zjišťují, že příroda je ještě záhadnější, než se dříve mohlo zdát. Živě a srozumitelně podaný výklad doplňují výstižné charakteristiky hlavních postav fyzikální vědy druhé poloviny tohoto období, s nimiž se autor dobře znal.