Domino strana 89 z 114

Působivý román napsaný podle skutečného příběhu, nyní i ve filmové podobě s Eddiem Redmaynem a Alicií Vikanderovou v hlavních rolích. Románové zpracování skutečného příběhu malíře Einara Wegenera a jeho manželky Grety začíná nevinnou prosbou o pomoc, aby se na dalších stranách rozvinulo ve strhující vyprávění o neobvyklé lásce, osobní svobodě a odvaze vzepřít se obecnému mínění. „Uděláš pro mě něco?" zeptala se Greta a netušila, co tím rozpoutá. Potřebovala dokončit obraz, a protože jí nepřišla na závěrečné sezení modelka, neviděla jinou možnost, než použít jako náhradní model svého muže. Sotva si však Einar oblékne punčochy, dámské šaty a střevíce, v jeho nitru se cosi změní: uvědomí si, že je ve skutečnosti ženou, nikoli mužem, a zatouží po změně pohlaví. Není to však snadné. Einarův příběh se odehrává ve dvacátých letech, kdy lidé jako on často končí v ústavech pro choromyslné. V pařížských salonech možná dekadence dostupuje vrcholu, ale ve většinové společnosti stále převládá názor, že cítit se jako zajatec ve vlastním těle může jen psychopat, a toho je nutné razantně léčit. Einar už ale sní svůj velký sen a nechce se jeho splnění vzdát. Kolik osobní odvahy, pochopení a podpory bude potřebovat, aby se mohl vnitřně osvobodit? Jak silná musí být láska ženy, která je ochotna vyhovět tak nevšednímu přání svého muže? Jaké jsou pocity člověka, který by rád unikl své předem dané identitě?

Londýn, 1889. Oscar Wilde, oslavovaný básník, dramatik a velký vypravěč, je literární senzací svého věku. Celá Evropa mu leží u nohou. Když však nalezne zohavené tělo šestnáctiletého chlapce, bizarně naaranžované v pokoji zalitém pouze světlem svíček, rozhodne se vraždu objasnit. Za pomoci spisovatelského kolegy Arthura C. Doylea se pouští do rozplétání záhadných okolností smrti nešťastného hocha. Díky své slávě a výřečnosti dokáže proniknout do nejrůznějších míst, jaká jen může viktoriánský Londýn nabídnout: honosných salónů pro nejvyšší společnost, do bohémských ateliérů i do brlohů, kde přebývají velmi pochybné existence. Avšak dříve, než se pátrání dobere nějakých jasných výsledků, vrah sprovodí ze světa další oběť a dá najevo, že ve svém hrůzném počínání hodlá pokračovat… Oscar Wilde a vraždy za svitu svíček je napínavý detektivní příběh, v němž paralelně poznáváme i skrytý svět Oscara Wildea – jeho složité manželství i neobvyklé přátelské vztahy s významnými osobnostmi té doby. Na každém kroku nás pochopitelně provází proslulý Wildeův břitký humor a sarkasmus, a tak lze říct, že svižný a překvapivý závěr je už jen třešinkou na dortu.

Judd Foxman má dostatek dobrých důvodů, aby byl psychicky na dně. Vše začalo tím, že přistihl manželku se svým šéfem ve vlastní ložnici. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat: krach manželství, výpověď z práce, stěhování do podnájmu. Judd se celé dny buď topí v moři sebelítosti, nebo propadá záchvatům zuřivého vzteku, když přijde zpráva, že mu zemřel otec. A jako by toho už nebylo dost, otcovým posledním přáním bylo, aby se celá jeho rodina sešla a vespolek truchlila po sedm dní. Pro fungující rodinu by to možná bylo přirozené, ale pro nesourodou skupinu, kterou pojí jen příjmení, je to pravý očistec. Judd přijíždí do domu, kde vyrůstal, aby strávil sedm dní ve společnosti své matky, v níž se nesnesitelně pojí postarší diblík a upjatá psycholožka, starší sestry Wendy, uvízlé v nešťastném manželství, bratra Paula, který ví všechno nejlíp, a černé ovce rodiny, benjamínka Phillipa, o němž se většinu času ví jen to, co píše bulvár. Smuteční týden se v podání klanu Foxmanů jeví jako sled tragických i komických příhod, vzpomínek a výčitek, jejichž pojítkem je nepopiratelná skutečnost, že takhle si nikdo ze zúčastněných svůj život nepředstavoval…

Irská rodina Augusttových je malinko komplikovaná. Mají se sice rádi, ale každý své city vyjadřuje úplně jinak. Po nešťastné události se musí naučit jeden druhému rozumět zcela novým způsobem. A to pro ně bude tvrdý oříšek. Situaci ještě zkomplikuje přistěhování babičky Mae-Anne, která je jako neřízená střela. Zavádí nové pořádky a na cavyky není vůbec stavěná. Nakonec je to ale právě ona, kdo se musí pokusit udržet rodinu pohromadě.

Po tragické události ukončil Ben Hope svou úspěšnou kariéru v SAS a rozhodl se zasvětit zbytek svého života záchraně unesených dětí. Některým lidem ovšem není souzeno vést klidný život – a Ben Hope mezi ně patří. Když dostane za úkol nalézt starý rukopis, který by mohl zachránit život umírajícímu dítěti, ocitne se Ben na nejnebezpečnější výpravě svého života. Zmíněný dokument totiž obsahuje tajnou formuli pro výrobu elixíru života, jejíž autorem je údajně proslulý alchymista Fulcanelli. Není divu, že o alchymistovo tajemství jeví zájem celá řada osob – a zdaleka ne všichni jsou vedeni ušlechtilými pohnutkami. Odhalit tajemství nesmrtelnosti chtěli už nacisté během druhé světové války, nyní o něj projevují obrovský zájem členové katolického uskupení s názvem Gladius Domini… Ben proto spojí své síly s americkou odbornicí Robertou Ryderovou. Dvojice odhodlaně postupuje z pařížských archivů do katarských pevností v Languedoku, kde se už celá staletí skrývá jeden z největších výplodů geniální mysli…

Jednadvacetiletá Angličanka Lucy se v roce 1937 vydává do občanskou válkou sužovaného Španělska. Jako dobrovolnice chce pomáhat místním uprchlíkům, ale to není jediný motiv její cesty. Hodlá taky najít a přivést domů Toma a Jamieho, své nejlepší přátele od dětství, kteří tu bojují každý na opačné straně války. Lucy se ocitá v centru zuřícího konfliktu a musí čelit děsivé realitě chudoby a nejistoty. Brzo se ale ukazuje, že láska překoná i ty největší hrůzy.

Madison Harperová se vrací do Lost Creek a s pomocí Natea Monroea hledá odpověď na řadu otázek: Kdo ji dostal do vězení za zločin, který nespáchala? Co se stalo s jejím synem? A kdo zabil její bývalou přítelkyni? K tomu se přidá smrt místní dívky, z jejíž sebevraždy se vyklube dílo zvráceného vraha. Vyšetřování postupuje a Madison si myslí, že je připravená na všechno. O tuto jistotu ale přijde, když na policejní stanici v poutech přivlečou jejího vlastního syna…