Eturnity

Kniha obsahuje sloupky, jež vycházely v týdeníku Instinkt v roce 2012. Podobnost s postavami v textech a na obrazech je schválně. „Když rocker překročí hranice své profese a napíše knížku, výsledek je někdy poťouchlý, často legrační a téměř vždy nekonvenční, čehož první důkaz podal John Lennon v textech do češtiny překládaných jako Písání. Žánrově nepříliš vzdálený je Turnový háj Evy Turnové. Knížku tvoří podobně jako v Lennonově případě miniatury, v nichž se protínají ostré, někdy až zákeřné metafory s kaleidoskopickými vzpomínkami, výsledný efekt je překvapivě osvěžující. Eva Turnová vystudovala filozofickou fakultu, překládala, skládala filmovou hudbu a ve filmech hrála, vede paralelní hudební projekt Eturnity.” –Petr Dorůžka

Ženy rády píšou rozsáhlé romány o lásce, v nichž se láska topí v kaši slov, slov, slov... a slova v moři nudných dějů, jimiž se ženy domnívají vyjadřovati celý svět. Rády takové romány také čtou. Ale píší tak i muži. Turnová postupuje jinak: sbírá maličké plíšky života, na něž pár slovy napíše celé romány, velké zprávy o pitvornosti života. K čemu jiní potřebují stovky stran, k tomu Turnová potřebuje strany půl. Čtu ty půlstrany s rozkoší nad inteligencí autorčina cynismu, nad nímž víc lidského už není. Udělat z malé věci velkou je umění prvního řádu. Od dob Vaculíka v šedesátých letech je Turnová druhá osoba, kdo tohle se sloupkem umí. Karel Steigerwald, dramatik, scénárista, novinář

Čtvrtá kniha sloupků ilustrovaná vlastními obrazy. Tyto krátké hořkohumorné glosy každodenního života vycházely v časopisech Instinkt a Reflex pod názvem Turnový háj.„Eva Turnová. Poprvé jsem jí potkal v hospodě Na Neklance, seznámil nás myslím Fáfa, Píťa nebo někdo z undergroundu. Pak hrála se skupinou The Plastic People Of The Universe a teď je tady s knížkou. Prej čtvrtou - to je starej trik, dobře to vypadá a všichni se hned vrhnou do antikvariátů na lov předchozích neexistujících dílů. Budiž, Evo, říkám já, všechno nejlepší s knížkou, když myslíš, že tě tohle písání uživí… I když - na druhou stranu (je vůbec nějaká strana první?) - nic z toho nemusí nutně dávat nějaký smysl - jestli to vypadá legračně, pak to stačí.“ – Michal Nejtek, skladatel a humorista

Sedmá kniha sloupků Evy Turnové s názvem "Turnový háj 7". Sloupky byly pravidelně publikovány v časopise Instinkt. a Reflex. BAMBULINÁRE SI, FIFINÁRE NO Chystám se s kamarádkou na Sicílii. Chceme ostrov projet na vlastní pěst půjčeným fiátkem, prozkoumat města podél pobřeží a zjistit, jak funguje agroturismus. Italsky umím sice jen kvanto kosta kvesta rivista, což znamená kolik stojí tento časopis, ale to vůbec nevadí. Právě naopak. Těším se, že se na týden vymaním ze zajetého kolečka slovních pojmů a jejich významů, nechám myšlenky volně plynout a budu jen improvizovat. Někdy mi připadá, jako kdyby řeč nebo jazyk byly pro nás základ, že i naše představy, které by měly být plné fantazií, jsou zbytečně uvězněné ve slovech, se kterými bychom si mohli alespoň víc hrát. Před odletem ještě absolvuju přestřelku s operátorem: Dobrý den, zítra letím na Sicílii a chtěla bych se ujistit, že mám roaming. Sicílie to máme Řecko, odpovídá operátor. Ne, to máme Itálii. Itálie není v Evropské unii, takže to bude problém. Itálie je v Unii. Aha, takže to nebude problém. Užijte si to a nezapomeňte navštívit Athény Druhý den přilétáme do Palerma, zkouknem legendární kapli Cappella Palatina s arabsko-normanskými mozaikami a jedeme se najíst. Stavíme v pizzerii s názvem Aperto, objednávám těstoviny s haldou parmazánu a domácí víno. Místo prošuto mi z pusy vylítne prostituto, Italové jsou ale chápaví, takže přinesou správně vepřovou šunku a od té chvíle jsme jejich belisime siňore. Nudle sice mírně plavou v oleji, ale stačí prostě říct olio bruto, číšník hned pochopí, jídlo vymění a jako pozornost přináší grappu. Začnu si rozjařeně broukat kózi píkolá, obsluha se přidává, opakuju název restaurace Aperto a zvedám palec. Později zjistíme, že aperto znamená otevřeno. Mírně zgrapované vyrážíme na pláž, nebaví nás opalovat se v plavkách, tak si je svlékáme a leháme si stranou od turistů. V cuku letu jsou u nás dva policisté na motorkách. Questa non e una spiaggia per i nudisti, řekne přísně jeden z nich. Špágy pro nudisty? Non, grácie, massívo manžáre in Aperto, zavtipkuju. Spiaggio je pláž, jdou nás zatknout, neprovokuj, prosí Renata. Mlčíme. My komplet nahé, oni po bradu v kůži. Kvanto kosta kvesta motočikleta? chci odlehčit situaci a odvést pozornost od tématu, ale na karabiniéra moje vyšisovaná blond patka nezabírá. Umíš anglicky, francouzsky, čínsky, můžeš to dát nějak dohromady? Řekni, jestli můžem bejt aspoň nahoře bez. Kózi píkolá? snažím se navodit atmosféru z restaurace, ale hoši nehnou brvou. Řekni prostě jenom vršek jo, spodek ne, ztrácí nervy Renata. Moje představivost se rozjíždí na plné obrátky: Bambulináre SI, řeknu a ukážu na svou hruď. Fifináre NO, zakryju si spodní část těla šátkem s buddhou. Bambulináre si, fifináre no, mumlají mládenci zmateně a odjíždějí. Zbytek výletu už proběhl bez lingvistických potíží. Řecko je prostě boží.

Šesté pokračování knihy sloupků Evy Turnové, baskytaristky kapely the Plastic people of the Universe, nazvané Turnový háj 6. Sloupky byly v uplynulých pěti letech pravidelně publikovány v časopisech Instinkt a Reflex. Jde o hutné minipovídky, hořkohumorné glosy k současnosti, texty nabité nejen ironií, ale hlavně sebeironií, sdělující často v pár větách více než patero novin od A do Zet. Nasadneme s Evou v Prahe do taxíka a okamžite sa začnú diať veci. Hovorím si, tak táto žena to buď režíruje alebo geniálne priťahuje. A to je nič. O pár týždňov čítam sloupek a zisťujem: vie elegantne preplávať pomedzi detaily udalosti, tesne sa o ne obtrieť ako frotér, jemne dofabulovať a potom Prásk! Trepne ti pointu medzi oči ako keby celý život nič iné nerobila, len trepala pointy medzi oči. A ona ešte aj hrá na basu. Ja ju proste žeriem!

Kniha obsahuje sloupky, jež vycházely v týdeníku Instinkt v roce 2012. Podobnost s postavami v textech a na obrazech je schválně. „Když rocker překročí hranice své profese a napíše knížku, výsledek je někdy poťouchlý, často legrační a téměř vždy nekonvenční, čehož první důkaz podal John Lennon v textech do češtiny překládaných jako Písání. Žánrově nepříliš vzdálený je Turnový háj Evy Turnové. Knížku tvoří podobně jako v Lennonově případě miniatury, v nichž se protínají ostré, někdy až zákeřné metafory s kaleidoskopickými vzpomínkami, výsledný efekt je překvapivě osvěžující. Eva Turnová vystudovala filozofickou fakultu, překládala, skládala filmovou hudbu a ve filmech hrála, vede paralelní hudební projekt Eturnity.” –Petr Dorůžka