Fobos

V budoucnosti, která je ovládána technologickými korporacemi, musí být všechny vesmírné mise podpořeny a placeny všemocnou Společností. Výzkumné týmy jsou doprovázeny bezpečnostními androidy, které ovládá Společnost. Nicméně, pokud je svět budoucnosti založen na faktu, že vždy v soutěžích vyhrává nejnižší možná cena, bezpečnost nebude hlavní prioritou. Na vzdálené planetě pracuje tým vědců na povrchových průzkumech za bedlivého dohledu Společnosti. Ta má na místě droida, který ovšem hackoval vlastní systém, nabyl vědomí a nyní se identifikuje jako Vrahokat, byť zatím relativně v tichosti. Zatím pouze pohrdá svými lidskými stvořiteli a jediné co si opravdu přeje, je tiché místo daleko od lidí, kde by mohl přemýšlet nad svou vlastní existencí. Nicméně jeho plány jsou narušeny, když zmizí druhá z probíhajících misích. Tým vědců a Vrahokat musí zjistit pravdu. Vydávají se tedy na cestu...

O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout. Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb. Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.

Daniel zoufale shání práci. Když mu někdo pod dveře strčí vzkaz, který mu nabízí místo správce staré nemovitosti, má pocit, že to je příliš skvělé, než aby to mohla být pravda. Když ale dorazí do Craven Manor, zmocní se ho podezření. Dveře do starobylého sídla jsou dokořán a hala je plná pavučin a suchého listí. Je zjevné, že tam už dlouhá léta nikdo nebydlí. Za dveřmi na něj ale čeká obálka s penězi a příslibem, že dostane další. Jelikož Daniel finance potřebuje, navzdory svým pochybám se nastěhuje do správcova domku za rodinnou kryptou. Podivné události a úkazy, ke kterým v sídle dochází se rozhodne nebrat na vědomí. Když se ale s blikáním rozsvítí svíčka v okně opuštěné věže, Daniel pochopí, že Craven Manor v sobě skrývá příšerné tajemství… a že je v sázce jeho život.

Zmizení stínu Hemua Džóšiho během indického festivalu rozpoutá vlnu pozdvižení a úžasu. Celý svět okouzleně sleduje neuvěřitelné činy Hemua, který se ztrátou stínu získá nové, neuvěřitelné schopnosti. Když se začnou stíny odpoutávat i od dalších lidí, napětí ve světě narůstá – tím spíš, že nestinnost se začne šířit jako lavina a moc, kterou s sebou přináší, není zadarmo.

Spisovatel a univerzitní profesor Dale Stewart, jeden z hlavních hrdinů Simmonsova slavného hororového románu Temné léto, se po desítkách let vrací do Elm Havenu. V místě, kde prožil své dětství, nyní hodlá čerpat inspiraci pro napsání knihy o všech dobrodružstvích i děsivých věcech, které se jemu a jeho kamarádům přihodily ve zdánlivém bezpečí tohoto amerického maloměsta. Na sklonku roku, v období Halloweenu, přijíždí na opuštěnou farmu, kde bydlel jeho dávný geniální kamarád Duane McBride, nejen s touhou po klidu, nýbrž i se svými vnitřními démony, pachutí z rozklíženého manželství, ztrátou elánu, za štěkotu černých psů melancholie a před zraky záhadných postav, které jeho návrat upřeně sledují z místního hřbitova. Dale vchází do mrazivého domu minulosti a sám netuší, jestli z něj ještě někdy vyjde. Zimní přízrak není přímým pokračováním Temného léta, je s ním v dialogu, novou optikou nahlíží na jeho události, ale lze jej číst i samostatně, jako jeden ze Simmonsových vrcholných, vyzrálých románů, který jen jakoby mimochodem dokáže být i značně děsivý.

MIMOŘÁDNÁ ZPRÁVA: Nad Washingtonem vybuchla atomová bomba Jon Keller si toto oznámení přečte u snídaně na telefonu. Následují další oznámení a zprávy, že svět pustoší jaderná válka. Jeho manželka a dvě malé dcery jsou doma v Americe, zatímco on je služebně na konferenci ve Švýcarsku. V hotelu s temnou minulostí, obklopeném hlubokými lesy daleko od nejbližšího města. Spolu s dvacítkou dalších hostů se Jon snaží udržovat aspoň nějaké zdání civilizace. Pak se ale jednoho dne v hotelu najde mrtvá holčička. Někdo v hotelu je vrah. Zásoby se tenčí, napětí narůstá a dostavuje se paranoia. Vyšetřování smrti holčičky se pro Jona stane posedlostí i způsobem, jak neztratit vlastní lidskost. Jak daleko je ochoten ve jménu spravedlnosti zajít? V jakou spravedlnost vůbec může v postapokalyptickém světě doufat? A co když vrah nechce být nalezen?

Během globálního povstání je lidstvo vyhlazeno právě těmi stroji, které byly vyrobeny, aby mu sloužily. Nyní světu vládnou Jedny světové inteligence – obrovské mainframy, které asimilovaly mysli milionů robotů. Ale ne všichni roboti jsou ochotni vzdát se své individuality a Křehule – samotářka a sběračka odpadků, zaměřená výhradně na přežití – je jedním z těch, kteří se ještě drží. Jenomže individualita má svou cenu a po téměř smrtelném setkání s jinou UI je Křehule nucena najít si nějaké útočiště. To však není vůbec jednoduché, protože se jedna JSI rozhodla obléhat nejbližší bezpečné město. Kriticky poškozená Křehule musí vydržet dost dlouho na to, aby našla nezbytné vzácné součástky a mohla se opravit – ale jak robotovi pomalu odchází procesor, vynořují se všechny jeho staré vzpomínky. A to pro Křehuli znamená především jednu děsivou vzpomínku.

Malorie sleduje silnici před sebou. Snaží se dojet do bezpečí. Nesmí se rozhlédnout. Jediný pohled by ji mohl stát život. Tam venku totiž žijí prazvláštní tvorové. Kdokoli je zahlédne, zešílí. Ublíží svým blízkým. Ublíží sám sobě. Malorie vzhlíží od volantu, vidí domy s okny zakrytými dekami nebo dřevem. Ruku si klade na břicho, ve kterém roste nový život. Je sama. Její sestra je mrtvá. Její rodiče jsou mrtví. Nemá nikoho. Existuje vůbec to místo, to útočiště, které hledá? Napravo se něco pohne, a ona to zahlédne koutkem oka. Nedívá se na to. Zavírá pravé oko. Pták přeletí příliš nízko, málem narazí do čelního skla. Malorie zakřičí, zavře obě oči a otevře je. Když to udělá, zahlédne ulici, kterou hledá. 273 Shillingham. Zavírá oči a dupe na brzdy. Vystupuje, opatrně jde tam, kde si myslí, že jsou vchodové dveře. Má pravdu. Pouští kufr na verandu, osahává cihly, nachází zvonek. Zvoní. Nejdřív žádná odpověď. Začíná si zoufat. Možná to je konec. Jela tak daleko - odvážila se do světa - pro nic? Znovu zvoní na zvonek. A pak znovu. Znovu. Žádná odpověď. Zoufale buší do dveří…

I v druhém díle deníků Robokata se opět setkáváme s postavou sympatického a neustále sebeironizujícího androida. Oproti předchozí misi se ale teď ocitá na útěku a ve snaze pochopit svou dost možná krvavou minulost se rozhodne lidem přiblížit víc, než mu kdy bylo milé. Dokáže si i tentokrát Robokat udržet odstup od citově zmateného světa lidí a rostoucího zmatku ve své vlastní objevené osobnosti, nebo propadne zoufalství a frustraci z toho, že životu a vlastnímu já nelze porozumět a uchýlí se k nezájmu o sebe i druhé? Vydejte se znovu na neznámé planety a vesmírné stanice, kde platí jedno pravidlo: samotář zde nepřežije.

Milo se probudil u vody, jako už bezmála desettisíckrát. Smrt tam seděla s ním, s překříženýma nohama. Byla tam pokaždé, když se probral, dívala se na něj těma svýma slzícíma, citlivýma očima, zahalená do dlouhých černých vlasů. Ne že by tam musela být. Mohla ho prostě zhasnout a nechat ho, ať se vzbudí sám. Nikdy to ale neudělala. Ani jednou. „Suzie,“ zašeptal. (Neměla ráda, když se jí říkalo „Smrt“. Není se čemu divit.)

Čtyři sady komiksů Her o trůny dokazují, že Píseň ledu a ohně umí okouzlit v jakékoliv formě. Úspěšný autor bestsellerů New York Times, Landry Q. Walker, a ilustrátor Mel Rubi nyní představují další řadu založenou na druhém dílu slavné ságy. Mírumilovné léto plné hojnosti trvající dlouhých deset let se chýlí ke konci a drsná, ledová zima se blíží jako zuřivé zvíře. Dva velcí vůdci lord Eddard Stark a král Robert Baratheon , kteří vládli věku vynuceného míru, se stali oběťmi královské zrady a jsou nyní po smrti. V celé zemi od prastarého Dračího kamene po strohé zdi Zimohradu vládne chaos. Vládci Sedmi království, kteří se ucházejí o železný trůn, jsou připraveni se ho zmocnit v nelítostné válečné vřavě. Oblohu rozzáří proroctví slibující zkázu kometa barvy krve a ohně a o vládu nad zemí mezitím usiluje šest mocností. Eddardův syn Robb se prohlásil králem Severu. Následník trůnu Joffrey v Králově přístavišti je králem jen podle jména, ovládán pletichami dvořanů, jimiž se hlavní město hemží. O trůn usilují i dva Robertovi bratři. A na vzdáleném světadílu mezitím takzvaná Matka draků riskuje všechno, aby převedla svůj lid i své dračí děti přes horoucí poušť a vzala si zpátky, co jí po právu patří. Ve světě incestu, bratrovraždy, alchymie a hrdlořezů lze cenu slávy vyvážit jen krví. Vítězství se dočkají jen muži a ženy chladnější než břitká ocel a se stejně ledovým srdcem. Střet králů nevyhnutelně pocítí celá země.

Stínozem, jeden z nejpůsobivějších románů amerického autora Petera Strauba, vynikajícího vypravěče a mistra hororového žánru, je příběhem o přátelství dvou chlapců, jejichž život navždy promění magie. Magie, která zpočátku vypadá jako neškodná zábava, ale brzy se má změnit v noční můru, před níž není úniku. Del Nightingale a Tom Flanagan se setkávají v Nové Anglii na soukromé střední škole, zkostnatělé instituci, kde se samotný jedinec může jen těžko bránit šikaně a ústrkům, zvlášť když mají podporu z nejvyšších míst. Svět kouzelnických triků, do něhož společně začnou pronikat, se jeví jako jedna z cest, jak v tomto nepřátelském prostředí přežít. Stínozem, sídlo Delova strýce v lesích u jezera, kam se uchýlí na letní prázdniny, pak má být místem, kde si chlapci od prožitých hrůz odpočinou. A strýc, bývalý slavný kouzelník, se zdá být někým, od koho se mohou hodně naučit. Ale některá tajemství je lepší nechat neodhalená - mohou totiž otevřít cestu nevypočitatelnému zlu, staršímu než sama smrt. Děsivějšímu a skutečnějšímu.

Německo 2028: Obyvatelstvo je poslušné. Díky nanočásticím v potravinách a pitné vodě věří lidé všemu, co jim vládnoucí strana namluví. Jen málo lidí je „free“, tedy rezistentních proti manipulativním nanos – a ti se přidávají k rebelům bojujícím proti systému. Mezi nimi se nachází uprchlý trestanec Malek, muž, který má jen jeden cíl: přežít. Tím se stává nebezpečným pro vládu a cenným pro rebely. Ale toho, kdo jako on nemá co ztratit, boj za svobodu nezajímá – pouze slib, který dal svému umírajícímu příteli.

„Koho by kdy napadlo, že bezcitný stroj na zabíjení bude čelit tolika morálním dilematům?“ Bezcitný stroj na zabíjení, kterého čtenáři této sci-fi sérii znají pod jménem Robokat, se opět vrhá do víru dobrodružství a nebezpečných situací. Jako už tolikrát předtím se bude i tentokrát pohybovat na hraně mezi nezájmem o okolí a rostoucím smyslem pro spravedlnost a zodpovědnost. Unaví Robokata neustálý konflikt s lidmi a dovede ho k naprosté apatii, nebo vytrvá v hledání důkazů proti těm, kteří mají na svědomí smrt nevinných lidí, a dokáže, že lidskost lze zrovna tak ztratit, jako získat? Martha Wells mistrně odkrývá tajemná zákoutí robotovy duše a nechává nahlédnout do myšlenkových pochodů někoho, kdo nechce mít s lidmi nic společného, ale přitom se poddává tak běžným lidským projevům, jako je vztek, soucit, sympatie a hlavně zdravá dávka ironie.