Galerie Středočeského kraje

Tato kniha je první reprezentativní publikací, která je věnována umělecké tvorbě Vratislava Nechleby (1885–1965), jenž působil jako profesor na pražské Akademii výtvarných umění po čtyři desetiletí. Patřil k nejvyhledávanějším portrétistům své doby v českých zemích, o čemž svědčí jak jedinečná série portrétů prezidentů od T. G. Masaryka až po Antonína Zápotockého, tak i soudobé podnikatelské, intelektuální a kulturní elity. Ačkoli vnímal proměnlivé proudy moderního umění, obracel se spíše k jistotám starých mistrů. Veristický způsob malby a technický perfekcionismus mu přinášely obdiv široké veřejnosti a lukrativní zakázky. Navzdory dobové popularitě se osobnost malíře a pedagoga dočkala monografického zpracování až po téměř šedesáti letech od jeho smrti, a to v souvislosti s výstavou uspořádanou Galerií Středočeského kraje v Kutné Hoře, která vycházela ze záměru poprvé shromáždit a komplexně prozkoumat jeho dílo rozptýlené v mnoha institucionálních i soukromých sbírkách a zároveň ho zařadit do kontextu umění 20. století

Publikace Stanislav Podhrázský a přátelé je spojena se stejnojmennou výstavou, kterou připravil GASK k uplynulému stoletému výročí narození Stanislava Podhrázského (1920- 1999). Představuje průřez autorovým dílem v souvislostech uměleckého prostředí a osobních vazeb, v němž dílo vznikalo, klade důraz na období tvůrčího hledání, které bylo spojené se skupinou nejbližších přátel, kterými byli Miloslav Chlupáč, Zdeněk Palcr, Zbyněk Sekal a Mikuláš Medek. Text kurátorky výstavy Adriany Primusové zasazuje uměleckou tvorbu Podhrázského do souvislostí osobních vazeb a prostředí, v němž dílo vznikalo a hrálo ve složité historické době zásadní význam. Důraz je kladen na období tvůrčího hledání tohoto společenství, v němž se osobní vazby protínaly s intelektuálními zájmy a které vytvářelo paralelní myšlenkově svobodný prostor v nesvobodné době. Tyto umělce, kteří se stali určujícími osobnostmi českého poválečného umění, spojovala tvůrčí cesta, na níž v určité době sdíleli společný obraz světa. Text Daniela Vojtěcha Krajina mysli pak tento obraz světa přibližuje, když tvorbu Podhrázského uvádí do hlubších myšlenkových souvislostí. Dobový kontext doplňuje dosud nepublikovaný původní text Miloslava Chlupáče. Publikace předkládá velké množství reprodukcí vystavených děl a řadu dokumentačních dobových fotografií, z nichž je část reprodukována poprvé. Vedle toho fotografie výstavní expozice, kterou architektonicky a výtvarně pojednal Lukáš Machalický, a samotná grafika knihy zpracovaná Pavlem Tichoněm, představují prezentaci významné části historie umění očima současné umělecké generace. Texty: Adriana Primusová, Daniel Vojtěch, Miloslav Chlupáč

Rozsáhlá monografie Mezičas v česko – anglické mutaci představuje laické i odborné veřejností systematicky a zevrubně zpracovaný umělecký odkaz Adély Matasové, jež v roce 2021 získala Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění, především za celoživotní uměleckou a pedagogickou činnost. Publikace je strukturována do několika textových i obrazových částí. Kniha je členěna do čtyř zásadních kapitol, kterým předchází vizuální úvod prezentující dosud nepublikované, ve své době naprosto progresivní a inovátorské dílo. Jedná se o kreslený scénář a dokumentární fotografie k scénickému představení – Pohybová akce k hudbě E. Varése, které se uskutečnilo v divadle v Českých Budějovicích v roce 1974. Na toto překvapivé obrazové antré navazuje rozhovor hlavní editorky Pavlíny Morganové s Adélou Matasovou o žití ve složité době, o mezilidských vztazích, práci a umění. Rozhovor je graficky „podbarven“ dobovými osobními fotografickými záběry. Pak už následují stěžejní kunsthistorické a badatelské texty ve čtyřem oddělených kapitolách, které jsou prokládány reprodukcemi děl Matasové, pohledy do jejích výstav, realizací a projektů. První kapitola, jejíž autorkou je výše zmiňována editorka a kunsthistorička Pavlína Morganová, nese název „Osobní výzkum světa. Tvorba před rokem 1989.“ P. Morganová zde sleduje tvorbu Matasové od prvotního formování umělkyně na studiích až po další umělecký vývoj v průběhu následujících 70. a 80. let. Na tuto kapitolu úzce navazuje další textový vstup významné kurátorky a kunsthistoričky Martiny Pachmanové. Její badatelský příspěvek “Překonávat hranice těla a prostoru. Tvorba po roce 1990“ mapuje a analyzuje posun tvorby Matasové od Sametové revoluce až po její nejsoučasnější práce. Následný text kurátorky GASK, Veroniky Marešové, „Cesta vody. Dešťové stěny a Site – Specific východiska“ cílí na exteriérové projekty, instalace a intervence ve veřejném prostoru či v krajině se zvláštním důrazem na nejaktuálnější instalaci Dešťovou stěnu IV v jezuitských zahradách Galerie Středočeského kraje – GASK v Kutné Hoře. Poslední kapitola „Metasystémy“ kurátora Michala Kolečka je věnována retrospektivní výstavě se stejnojmenným názvem, jež barvitě a mnohovrstevnatě demonstrovala širokospektrální záběr autorky napříč jejím celoživotním dílem. Výstava Metasystémy (uskutečněná 20.3.-5.6. 2022 v GASK, KH) také aktivizovala myšlenku zrealizovat dosud nezpracovanou a nevydanou monografii Adély Matasové zabývající se hlouběji jejím uměním. Závěr knihy krom životopisné chronologie a záznamu účasti na samostatných skupinových výstavách, sympoziích či stážích A. Matasové, obsahuje především sumární soupis děl s obrazovým doprovodem, jenž je velmi cenným encyklopedickým materiálem pro další badatelský výzkum na poli výtvarného umění.

Autorská kniha Ultima Culpa (Poslední chyba), české malířky a mediální umělkyně žijící v německém Karlsruhe Kamily B. Richter, je první artovou monografií v česko-anglické mutaci, kterou u příležitosti stejnojmenné výstavy (červen-říjen 2022) autorky vydává GASK. Tento významný ediční počin Galerie Středočeského kraje přibližuje v dynamickém a inovativním grafickém řešení studia 20YY Designers (Robert Jansa) tvorbu Richter od rok 2007 až po současnost. Na bezmála 150 stranách nalezneme nejen vizuálně zneklidňující psychadeličnost reflektující digitalizaci našeho vnitřního i vnějšího světa, ale také inspirativní texty od čtyř autorů: proslulého rakouského post-konceptuální umělce a teoretika nových médií Petera Weibla, německého kunsthistorika Paula Keniga, českého básníka a germanisty Zbyňka Fišera a kurátorky GASK Veroniky Marešové.