Galerie výtvarného umění v Chebu

Obsáhlý katalog věnovaný jediné skutečné značce obuvi v bývalém Československu, která zejména v oblasti sportu dokázala prorazit na zahraniční trhy. Model Classic se stal jednou z ikon českého designu před rokem 1989 a díky němu se termín "botasky" stal synonymem moderní vycházkové obuvi vůbec. V několika textech doprovázených mnoha vyobrazeními je podrobně popsána historie značky od designu přes výrobu až po propagaci. V závěrečné části je pak nastíněno nedávné oživení značky mladými designéry pod labelem Botas 66. Ti stojí i za tímto katalogem a stejnojmennou výstavou v Retromuseu Cheb. Texty: Darina Zavadilová, Jan Kloss, Jaroslav Polanecký, Juraj Šuška

Friedrich Feigl (1884, Praha – 1965, Londýn) byl malíř, grafik a ilustrátor výjimečně širokého záběru a rozhledu. Po uměleckých začátcích v Praze v první polovině 20. století, kdy se v roce 1907 zúčastnil první pražské výstavy skupiny Osma, doznal uznání i v Německu, kde žil mezi dvěma válkami, stejně jako později v Anglii, kam utekl před německou okupací Československa. Kniha, na níž pracoval mezinárodní autorský tým, sleduje spletitou Feiglovu životní a uměleckou historii a zkoumá celou škálu historických dokumentů, zachycuje veškerou šíři technik, které ve své tvorbě používal, ať již to byla olejomalba, akvarel, kresba nebo grafické techniky jako litografie, suchá jehla, lept a dřevořez. Pozornost je věnována také židovským a biblickým námětům, jež ve Feiglově díle postupně převážily a neoddělitelně se spojily s jeho vizí modernosti. Vedle toho se kniha zabývá rozmanitou sítí společenských a profesních vztahů, které si umělec budoval ve třech městech (Praze, Berlíně a Londýně), v nichž žil a tvořil. Tyto vztahy mu poskytovaly zásadní oporu v umění, pevné přátelské svazky a pocit sounáležitosti. Dvoujazyčná česko-německá kniha obsahuje obsáhlou biografii, soupis pramenů a anglické resumé.

Sochař Miloš Cvach (nar. 1945 ve Víru v okrese Žďár nad Sázavou) patří k umělcům, jejichž tvorba je v českém prostředí známa a reflektována pouze omezeně. Jednou z příčin je to, že v roce 1973 emigroval a usadil se v Paříži, kde žije dodnes. Kniha je první monografií, mapující souhrnně jeho život a dílo od figurálních prací, vzniklých na Akademii výtvarných umění v Praze, přes objekty a reliéfy, blízké minimalismu, až k současné tvorbě reliéfům, autorským knihám, kresbám, grafikám a videu.

Katalog představuje dílo známého grafika a mj. autora českých bankovek, u příležitosti jeho nedožitých 80. narozenin. Ukazuje krystalizaci jeho apokalyptického realismu na pozadí dobové vizuality. Předkládá přednostně ta díla, která umělec zanechal ve svém ateliéru a váží se k období vymezenému 60. až 80. lety 20. století. V knize prezentovaný soubor mimo jiné ukáže, jak celou autorovou tvorbou prostupuje princip koláže a jak výrazně do ní zasáhla dobová reportážní a reklamní fotografie. K vidění jsou zde nejen známější grafiky (lepty a litografie), ale také kresby a soubor koláží, které byly vstupní branou do jeho umělecké praxe. Kniha vychází ke stejnojmenné výstavě v Galerii výtvarného umění v Chebu 26. 5. 30. 8. 2020 Texty: David Kulhánek, Tomáš Pospiszyl Fotografie: Jiří Thýn

Výkladní skříně v období socialistického Československa nesloužily jen k propagaci zboží, ale byly též jedním z kanálů politické propagandy a osvěty, vybízející k zdravějšímu životnímu stylu, spořivosti nebo pracovní morálce. Široce založený vzdělávací systém produkoval profesionální aranžéry v učebních oborech a na středních uměleckoprůmyslových i vysokých uměleckých školách. Propagační praxe probíhala v síti aranžérských středisek velkých podniků typu Pramen nebo Český svaz spotřebních družstev; vlastní aranžérny s mnoha zaměstnanci měly i obchodní domy. Větší celostátní propagační akce řídil reklamní podnik Merkur, který také realizoval velké výstavy a vyráběl propagační pomůcky, jež si objednávali aranžéři z celé republiky. Konaly se také soutěže tematických výkladních skříní a od roku 1969 i soutěžní bienále aranžérské tvorby ARBIEN. Katalog vydala Galerie výtvarného umění v Chebu ke stejnojmenné výstavě pořádané v termínu 16. února 5. září 2021 v Retromuseu Cheb.

Cílem publikace, kterou v roce 2021 vydala GAVU Cheb ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i. u příležitosti stejnojmenné výstavy, není souhrnné zpracování tvorby Jaroslavy Pešicové. Soustřeďuje se na určité momenty, které byly pro směřování malířky rozhodující. Nástrojem interpretace je strukturální rozbor jejích prací, konfrontovaný s dobovými teoretickými texty. Na základě toho je možné její tvorbu pochopit v širším kontextu umění druhé poloviny 20. století, a to nejen v rámci nové figurace, ale i jiných směrů.

Katalog vůbec první výstavy u nás, zabývající se tématem fotbalu, uspořádané u příležitosti MS v Kataru, se zaměřuje na výtvarné umění téměř všech tradičních i nových médií a na fotografii. Představuje práce na 40 autorských subjektů, vedle českého umění zahrnuje i přesahy do sousedních zemí Slovenska a Německa. V katalogu jsou podrobně analyzována nejstarší zobrazení českého fotbalu z prvního desetiletí 20. století (Miloš Jiránek, Jan Preisler, F. X. Naske, Joža Koudelka), dále obrazy a grafiky klasiků, kteří se fotbalu dotkli významnými díly (Karel Holan, Jan Rambousek, František Hudeček, Vlastimil Beneš, Jiří Načeradský), práce z oblasti sportovního fotožurnalismu (Stanislav Tereba, Zdeněk Lhoták, Roman Vondrouš) i humanistické fotografie (Václav Jírů, Jindřich Štreit), stejně jako konceptuální umění (Alex Mlynárčik, Július Koller, Jasanský - Polák, Rafani).