Impuls strana 2 z 2

Kniha Urinoterapie a nemoci se stala rádcem a srozumitelnou pomůckou nemocným i zdravým, kteří mají zájem zbavit se nejrůznějších nemocí a předcházet jim vlastním přičiněním a bez medikamentů. Protože kniha nebyla již delší dobu v knihkupectvích k dostání, zatímco zájem o urinoterapii stále roste, vychází na jaře 2008 nové vydání. Autorka na základě svých rozsáhlých zkušeností v knize podrobně vysvětluje urinoterapeutické metody prevence a boje s nemocemi. Uvádí léčebné postupy pro zbavení se letitých nánosů ve střevech, cévách a lymfatických cestách, ledvinových a žlučových kamenů, léčení běžných infekcí, alergií, drobných poranění, bolestí kosterního aparátu, žaludečně-střevních potíží, i doporučení při zákeřných nemocech dětí a dospělých. Přináší také mnoho poznatků o výzkumu vlastností, složek a účinků uriny z prací lékařů, farmaceutů, biologů ve výzkumných ústavech, univerzitách a klinikách. Ve světě kolem nás je urinoterapie běžnou záležitostí, dostala se na vědecké stoly a do výuky budoucích lékařů.

Kniha přináší ucelené vysvětlení metod a forem preventivního lačnění, krátkodobého očistného a delšího léčebného hladovění, ale také hodně fundovaných informací o probíhajících fyziologických procesech.

Hladovění není prostředkem k zhubnutí. Je to nástroj fyzické a duchovní očisty i cesta k léčení chronických a zhoubných nemocí bez použití medikamentů. Při hladovění organismus nedoplňuje energetické výdaj zvenku a je nucen existovat na úkor svých vn itřních zásob. Nastane proces zvýšené fyziologické regenerace, ozdravění a obnovení buněk, stabilizace molekulární a chemické soustavy organismu.Autorka sama různé metody hladovění mnohokrát vyzkoušela a dvacet let je používá. Její zkušenosti svědčí o tom, že ke každému je nutno přistupovat individuálně, a zároveň potvrzují, že jde o velmi účinnou metodu, kterou v té či oné míře může využít každý, kdo chce něco udělat pro své zdraví.

Kniha Hladovění pro zdraví podává ucelený přehled o metodách preventivního a léčebného hladovění i o probíhajících fyziologických procesech a jsou v ní shrnuty názory světových odborníků a výsledky pozorování a klinických výzkumů za poslední půlstole tí. Autorka různé metody hladovění vyzkoušela na sobě a její zkušenosti svědčí o tom, že ke každému nemocnému je nutno přistupovat individuálně, a zároveň potvrzují, že se jedná o metodu, kterou v té či oné míře může využít každý, kdo chce něco uděla t pro své zdraví.