INEL

Dimenzování a jištění el. zař.- tab. a přík.-3.vyd – Správně a přitom optimálně dimenzovat a jistit elektrická zařízení není snadné. Vždy je totiž nutné sladit celou řadu požadavků. Přitom dva základní, tj. zajištění bezpečnosti provozovaného zařízení a zároveň celkovou hospodárnost jeho provedení, jsou z principu protichůdné. Vždy jde o to, aby zařízení a přívodní vedení ani za těch nejnepříznivějších provozních, a dokonce ani poruchových podmínek, neohrožovalo své okolí. Na druhé straně nás finanční možnosti nutí k tomu, aby celé zařízení nebylo předimenzované, zbytečně nákladné ani prostorově náročné. Elektrotechnické předpisy určují otázku bezpečnosti elektrického zařízení. Zařízení se nesmí při přetížení nadměrně zahřívat, úbytky napětí na přívodu nesmějí za žádných provozních podmínek přesahovat dovolenou mez, ochrana automatickým odpojením od zdroje musí v případě poruchy reagovat v dostatečně krátkém čase. Zdá se, že pokud zařízení a přívod k němu budou dostatečně dimenzovány, bude těmto požadavkům vyhověno. Nicméně ani u předimenzovaného zařízení nemusí být vždy jistota, že toto zařízení z hlediska bezpečnosti vyhoví. V tomto případě totiž mohou při poruše vznikat nadměrně velké zkratové proudy. Právě možným zkratovým proudům musí zařízení, a to každá jeho součást, vyhovět. Chybná volba zařízení z tohoto hlediska může vážně ohrozit nejen jeho bezpečnost, ale i bezpečnost okolí. Rovněž není možné, aby při poruše způsobené jednou částí zařízení bylo celé zařízení, celý objekt vyřazen z provozu. Aby se vyhovělo tomuto požadavku, je zapotřebí jisticí prvky přiřadit k jednotlivým částem zařízení vhodným způsobem. Požadavkům, které jsou na tomto místě naznačeny, lze vyhovět správnou volbou zařízení, vedení a jisticích prvků. Těch je v současné době k dispozici poměrně široký sortiment. Každý typ má trochu jinou charakteristiku a hodí se k jinému účelu. V části I si příručka vzala za úkol ukázat, na čem spočívají zásady jištění. V prvé řadě zde byl podrobně specifikovaný záměr vydavatele, dále pak se autor střetával s přáními představitelů elektrotechnické veřejnosti. Vydavatelský záměr byl plně respektován, vyslechnutá přání byla brána v úvahu jen v rámci vydavatelského záměru. V části II příručka obsahuje nové tabulky, z nichž se dá velice rychle a jednoduše zjistit, jak který vodič za jakých podmínek jistit. Zjednodušení volby jisticích prvků oproti předchozím publikacím obdobného zaměření bylo umožněno tím, že do praxe jsou již zavedeny jisticí prvky odpovídající novým normám. Ty pro většinu případů dobře respektují oteplovací charakteristiky jištěných vedení. Při volbě jiných jisticích prvků (jističů a pojistek starších typů, jisticích relé apod.) je nutno postupovat tak, jak je vysvětleno v části I. Tabulky jsou uvedeny výkladem a vysvětlením zásad, z nichž se při jištění elektrických vedení a zařízení vychází. Čtenář zde nalezne návod, jak v jednotlivých případech postupovat. V tomto třetím vydání jsou zohledněny požadavky nových technických norem, a to zejména pokud se týká dimenzování vedení (ČSN 33 2000-5-52), jištění vodičů (ČSN 33 2000-4-43), ochrany před úrazem elektrickým proudem automatickým odpojením a požadavků na pospojování (ČSN 33 2000-4-41 a ČSN 33 2000-5-54), ochran obvodů u strojních zařízení (ČSN EN 60204-1) a v celé publikaci je upravena terminologie podle pravidel, jak jsou v současné době normalizována (viz především ČSN IEC 60050-826). Upravena a doplněna je kapitola o charakteristikách jisticích prvků, protože se stále ještě užívají přístroje s dříve uplatňovanými charakteristikami. Někteří zahraniční investoři přístroje se speciálními charakteristikami nadále vyžadují a existují určité nejasnosti z hlediska kritických bodů jejich charakteristik (nastavení zkratové spouště apod.). Text celé knihy je aktualizován podle nových technických norem, které byly vydány od roku 2008. Přílohy jsou doplněny aktualizovanými praktickými pomůckami pro elektrotechniky, které se týkají tématu příručky, zatížitelností hliníkových a měděných přípojnic a informacemi o evropském značení vodičů a kabelů nn. Příručka je určena širokému spektru elektrotechniků, od projektantů až po provozní elektrikáře.

Problematika ochrany před iniciací požáru elektrickými rozvody a dalším elektrickým zařízením je řešena od doby prvotní elektrizace objektů. Pouze s narůstajícími nároky na přenášené výkony a hustotu elektrických rozvodů v objektech se dostává stále více do popředí. Současně s ochranou objektů před iniciací požáru elektrickým zařízením jsou důležité i požadavky na elektroinstalaci, která musí zůstat funkční i v době požáru. Příručka se skládá z devíti kapitol, které se věnují: - základním legislativním a normativním požadavkům, kterým se jednotlivé požadavky na ochranu před požárem přiřazují k určeným objektům, - požadavkům na provedení rozvodů v důležitých částech objektů, základním požadavkům na elektroinstalaci v prostorech s hořlavým materiálem, kde se uvádí všeobecné požadavky na elektrická zařízení, jevům, které mohou být příčinou zranění či poškození, přístrojům užívaným pro ochranu před iniciací požáru elektrickým proudem a dalším možným podnětům, které je nutno respektovat, - požadavkům na svítidla, - požadavkům na elektroinstalaci v rodinných domcích vybudovaných zcela či z části ze dřeva a jejich dodatečným úpravám, respektive úpravám v bytech bytových domů pomocí normálně hořlavých materiálů, - problematice elektroinstalace obecně v dřevěných stavbách, - problematice odpojování elektroinstalace bytu při požáru, - požadavkům na elektroinstalaci v dílně pro zpracování dřeva, - užívaným definicím jak v legislativě, tak v normách týkajících se této oblasti. Příručka je určena jak projektantům, montážním firmám a revizním technikům, tak provozovatelům elektrických zařízení. Zároveň poslouží jako studijní materiál pro přípravu elektrotechniků ke zkouškám odborné způsobilosti pro elektrická zařízení v objektech třídy A i jako doplňkový studijní materiál pro přípravu elektrotechniků ke zkouškám odborné způsobilosti pro elektrická zařízení v objektech třídy B.