Jota strana 122 z 185

I v nové knize se Tereza Dobiášová vrací ke starým českým dějinám. Tentokrát se ale pohybuje mimo doložitelnou historii a o to víc prostoru otevírá představám, snům a vizím. Třem sestrám, Kazin, Tetas a Liban, byly dány do vínku rozdílné vlastnosti – jedna nahlíží do minulosti, jedna do budoucnosti a jedna žije v sepětí se současností. Když se jejich síly spojí, nastane nový věk. Stejně jako v Tajemství líčí autorka českou zemi jako místo, kde žijí obři a draci a kde jsou přírodní síly mocnější silám lidským. Příběh, který buduje, se samozřejmě podobá příběhu Krokových dcer, s pověstí z Kosmovy kroniky ale nemá společného víc, než je nutné. Kniha Tisíc let samoty opět oslavuje ženskou sílu, nicméně vykresluje ji tváří v tvář konci svého času. Se třemi sestrami přichází nový věk – doba, kdy společnost, která si svých kněžek vážila, končí a nastupuje svět založený na boji a síle: na mužích. Tisíc let samoty je román o konci mytického věku, kdy vládly ženy, o době, kdy se rodí nový svět – takový, jaký ho známe. Román o době, ve které se zanořuje svět obrů, šedivých mužů a moudrých žen. Román o době, kdy nejmladší ze sester nakreslí ve středu země uprostřed Evropy na zemi práh, který tyto dva světy od sebe s konečnou platností oddělí. Román jako sen, jako vzpomínka na to, co leží hluboko už víc než tisíc let, a přeci se na to nedá zapomenout.

Novinka od autora zásadního bestselleru Život bez pšenice. Přeprogramujte svůj mikrobiom a získejte zpátky zdraví, zhubněte a zastavte stárnutí. Život bez pšenice byl jeden z nejzásadnějších titulů minulé dekády ve svém žánru a nyní přichází jeho autor William Davis s novinkou Zdravá střeva. V knize dokazuje vliv střevního mikrobiomu na celé lidské tělo, na nemoci a na imunitu. Ukazuje, z čeho se mikrobiom skládá, jak funguje, na co všechno má vliv (od střevních potíží po deprese, různé štěpení a zpracovávání hormonů, obezitu nebo cukrovku). Kniha obsahuje i srozumitelný šestitýdenní plán, jak se detoxikovat a nastolit v mikrobiomu zase rovnováhu, jak vyhnat špatné bakterie a získat ty dobré. Zlepšení zdraví je na dosah ruky a není potřeba polykat pilulky – jen si dávat pozor na to, co jíme.

Unikátní vzpomínky lékaře, básníka a kozáka Nikolaje Kelina. Nostalgické ohlédnutí za dětstvím stráveným v donských stepích. Niterné osobní svědectví mladého důstojníka dělostřelectva, který zakusil těžkosti první světové války a fatální následky bolševické revoluce, občanskou válku, vynucenou emigraci a odchod od rodiny i z milované vlasti. Represím nově nastoleného režimu Kelin unikl jen o vlásek. Na počátku 20. let totiž v rámci Ruské pomocné akce odcestoval do Československa, kde vystudoval lékařskou fakultu a začal působit jako obvodní lékař. Ani zde k němu ale osud nebyl vždy přívětivý. Čelit musel německé okupaci, příjezdu rudoarmějců, opakovanému věznění a krutým výslechům SMERŠe. I přes život, který si navzdory všem příkořím pro sebe, svou manželku i děti vybudoval, kozácká houževnatost a touha po vřelé náruči rodného Donu jeho srdce nikdy neopustily. Memoáry vyšly v ruštině kompletně až v roce 2021. Předtím byly vydány jen v redukované podobě, kde byly vypuštěny pasáže popisující zvěrstva Rudé armády. Do češtiny je pro svá vnoučata začal překládat autorův syn, historik Alexej Kelin. Knihu doprovázejí autentické fotografie. *** „Škrtám zápalkami, preventivně uloženými pod polštářem, a vydávám se do teplé jižní noci. Hvězdy! Svítí nízko a jsou velké jako nikde jinde na světě. Vzduchem se line sotva znatelná vůně stepi, výjimečná vůně, někde velmi blízko drsně cvrkají kobylky, veselí hudebníci, v dálce lze cítit proud řeky úžasně blízké srdci. Don! Donská země! Věšenská! Šolochov! Už nezvládám složitost a množství zážitků, cítím, jak mi po tvářích stékají slané slzy, slzy trpké lásky k navždy opuštěnému domovu. V hrdle mne tlačí něco těžkého jako mlýnský kámen a brání mi dýchat. Hlavou se mi honí chaotické myšlenky na zničený a nesprávně prožitý život. Je bolestně jasné, že už nic nelze napravit, že život šel jinou, nežádoucí cestou, a já stojím tiše, bez vzlyku, jen z očí mi proudí slzy. Ať tyto slzy vyhnanecké hořkosti a nesnesitelné lásky k rodnému Donu dopadají na navždy ztracenou a nemocnou zemi, smíchají se s ní a možná na tomto místě po čase vyroste hořká, opojná bylina, pelyněk, a její vůni rozvane za horkého poledne suchý vítr po zemi vrostlé do srdce, duše a mozku. Pane Bože! Jak krásně je kolem a jak těžko je v duši!"

Anne Glenconnerová se již v dětství spřá­telila s budoucí královnou Alžbětou II. a její sestrou, princeznou Margaret. To ovšem ještě neměla tušení, že jednou ponese Alžbětě vlečku při korunovaci a že se na více než třicet let stane Mar­garetinou oficiální společnicí — dvorní dámou. V knize poutavě a s humorem provádí čtenáře třpytivým světem tiár a korunek, který ale nikdy nepřipomínal rajskou zahradu. Nezlomná lady Anne podává autentické svědectví ze života aristokracie na poza­dí dynamických historických událostí 20. století. Válečné strádání, abdikace a úmrtí krále, přátelství s princeznou a služba u dvora zásadně ovlivnily její veřejný život, ten soukromý ji ale stál ještě více sil. Lady Anne byla manželkou velice vý­středního muže a matkou pěti dětí, mu­sela zvládnout život na pustém ostrově i nekonečné vyčerpávající večírky, sprá­vu skotského panství, neustálé stěhová­ní, ochromující osobní tragédie a ztrátu majetku. Životní osudy lady Anne, dcery hraběte z Leicesteru, jsou neobyčejným příběhem nevšední a velmi silné ženy.

Malíř a přírodovědec Jan Dungel se věnuje dokumentaci tropické přírody Jižní Ameriky přes třicet let. V době všudypřítomné fotografie jako jeden z mála navazuje na tradici malířů 19. století, kteří se účastnili přírodovědeckých výprav. V amazonských pralesích, pod zasněženými vrcholy And či v nejrozsáhlejších mokřadech na Zemi Pantanal a Los Llanos tráví každoročně několik měsíců, aby ve skicáři zachytil fascinující svět živočichů a rostlin. Jeho kniha představuje portréty neotropických ptáků, které vznikaly přímo v terénu, často za obtížných podmínek a dobrodružných situací, které popisuje autentický text jeho deníků.

Československý východní odboj bez cenzury a legend: Karpatsko-dukelská operace Tzv. karpatsko-dukelskou operaci mnozí účastníci označovali za zbytečná lidská jatka. V bojové sestavě sovětských vojsk se této operace zúčastnily i jednotky šestnáctitisícového 1. čs. armádního sboru v SSSR, které v průběhu urputných bojů vstoupily 6. října 1944 Dukelským průsmykem na území vlasti. Tato kniha přináší objevná, často až překvapivě neznámá fakta nejen o „apokalypse v Karpatech“, ale i o jejích širších souvislostech. Díky názorové svobodě, zpřístupnění nejutajovanějších archivních dokumentů a možnosti většího časového nadhledu se autorovi podařilo vrátit této významné kapitole dějin Čechů a Slováků historickou pravdivost. Ukazuje nejen obětavost a neokázalé hrdinství bojovníků, ale odhaluje i zákulisí diplomacie, intrik, rozporuplného vedení… To, co komunistický režim vždy účelově měnil a cenzuroval, nyní vidíme ve světle seriózního průsečíku mnoha svědectví. Autor do sugestivního obrazu formou literatury faktu zapojil výpovědi desítek pamětníků včetně jejich poválečných, často velmi pohnutých osudů. Knize předchází dílo Přes krvavé řeky, ztvárňující čs. východní odboj od jeho vzniku po Duklu.

V historickém románu oblíbené české autorky se ocitáme přímo uprostřed první punské války, v rozhodujících okamžicích života římského vojevůdce Atilia Regula. Poutavý román autorky historických fresek, které jsou tak barvité a čtivé, že čtenář ani nepomyslí na to, že je prostřednictvím dramatického a vášnivého příběhu poučován o dějinách. Opět si Loukotková za hrdinu zvolila autentickou historickou osobnost, římského vojevůdce Atilia Regula, který vzpomíná na svou lásku ke kartaginské dívce Olmaaně, ženě Marcii a dětem, na své přátele i protivníky, filozofy a politiky. Na Hamilkara Barku, otce Salambo (ze slavného Flaubertova románu) a skutečnou historickou postavu – Hannibala, který za několik let stane přímo před branami Říma, na bitvy krále Pyrrha. K pověstnému „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“ je v této chvíli ještě daleko, ale pyšná paví krása města již dává tušit jeho zkázu. Řím se brzy vydá v jeho stopách… Děj se odehrává v době první války mezi Římem a Kartágem (264–241 př. n. l.) a zahrnuje celou polovinu třetího století před naším letopočtem. Román vás zaujme a strhne jako další romány Jarmily Loukotkové.

Dejte svému životu lykke. Buďte ještě šťastnější. Zapojte se do revolučního tažení za štěstím! Autor světového bestselleru Hygge přichází s dalšími inspirativními nápady a návrhy, jak dosáhnout většího štěstí. Vezme nás na výpravu za pokladem jménem Lykke, tedy hledáním a nalézáním dobra, které ve světě kolem nás ještě je. Dánové jsou sice nejšťastnější národ na světě, ale štěstí jako takové není výhradně dánské. Kultury po celém světě mají své jedinečné cesty vedoucí ke spokojenému a naplněnému životu. Meik Wiking v rámci práce v Institutu pro výzkum štěstí v Kodani procestoval celý svět od Dubaje po Finsko, Ria de Janeira po Bhútán, Jižní Koreje po USA a hledal tajemství těch nejšťastnějších lidí. V knize Lykke definuje Meik šest stěžejních faktorů, které vysvětlují valnou většinu rozdílů ve štěstí na světě, a to pospolitost, peníze, zdraví, svobodu, důvěru a laskavost. Zkoumá, jaké kroky můžeme podniknout, abychom vedli šťastnější život. Zjišťuje, že se budeme cítit pohodověji a spokojeněji, pokud jen trochu změníme chování, ať už je to stolování po francouzském vzoru (kdy posedíme kolem stolu a vychutnáváme každý okamžik) či tančení tanga jako Argentinci v Buenos Aires. S vřelostí a důvtipem sobě vlastním zkoumá Meik Wiking rozdíl ve štěstí u rodičů a u bezdětných párů, kolik peněz skutečně potřebujeme na „pořízení štěstí“, jak být zdravější, aniž bychom museli do fitness centra, jak se naučit budovat důvěru a spolupráci, jak si můžeme pomoct tím, že pomůžeme jiným, a proč naše očekávání často převáží skutečnost. Lykke v sobě snoubí výsledky výzkumů i osobní příběhy a je globální mapou radosti, která nabízí nový přístup k dosažení každodenního štěstí, které nám nepřinese jen hezčí život, ale pomůže nám vybudovat lepší společnost i lepší svět.

Držitel největšího počtu medailí ze zimních olympijských her mezi francouzskými sportovci, rekordman v počtu vítězství v celkovém hodnocení Světového poháru i vítězství během jedné sezony… Martin Fourcade je ve svých 28 letech světovou biatlonovou legendou a jedním z největších francouzských šampionů. V této knize se ohlíží za svou fascinující životní dráhou. Vzpomíná na dětství strávené v Pyrenejích, na Alpy, kam následoval svého staršího bratra, a na pohoří Jura, kde sám čelil svému osudu a otevřel se sobě i ostatním; nevynechává ani adrenalin Olympijských her ve Vancouveru a triumf v Soči. Popisuje vnitřní pohnutky, které ho přiměly překonat jeho limity, odhaluje svou zranitelnost, a my tak můžeme zahlédnout neuvěřitelnou sílu jeho charakteru. Mluví o svém životě, o sportu i o setkání s těmi největšími světovými sportovci. Martin Fourcade: Můj sen o zlatě a sněhu je jedinečné a autentické svědectví úžasného člověka a výjimečného sportovce. S předmluvou Gabriely Koukalové.

Životní příběh Emila Bočka je vpravdě fascinující. Narodil se roku 1923 v Brně, odkud odešel tajně na konci roku 1939, balkánskou cestou se dostal do Bejrútu. Jako vojín pěšího pluku se účastnil ústupových bojů ve Francii v létě 1940. V září 1940 byl již v Británii a přihlásil se k letectvu. Nejdříve sloužil jako mechanik u stíhacích strojů, v říjnu 1942 byl přijat do pilotního výcviku a mohl se tak stát jedním z nejmladších československých stíhacích pilotů, kteří měli za sebou operační lety během druhé světové války. Emil Boček říká, že z dosud žijících pilotů RAF on je ten úplně nejmladší. Byl přijat do RAF, nejdříve sloužil jako mechanik, poté jako pilot-stíhač u československé 310. stíhací perutě, za sebou má 26 operačních letů. Výjimečný projekt založený na rozhovorech a vzpomínkách Emila Bočka, vedený historikem Jiřím Plachým, který se specializuje na problematiku československých vojáků působících v RAF. Armádní generál Emil Boček je nositelem Řádu Bílého lva za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost.

Vyprávění o nejkrásnější části Země lidí z pera legendárního cestovatele s fotografiemi Jiřího Kolbaby. ... učaruje i Vám! Užijete si květinový tanec hula hula a další rozmanitosti snad nejkrásnější země světa. Aloha! Havaj, očarovaná Havaj, údajně nejkrásnější země světa, souostroví proslulé svými polynéskými obyvateli, melodickou hudbou, surfaři, obrovitými orchidejovými plantážemi a vulkány Mauna Keou a Mauna Loou, sopkami, které se tu rodí i dnes. Souostroví známé svými prý nejkrásnějšími plážemi světa – Waikiki a Kaanapali. Země snad s nejlepším podnebím planety. O všech těchto přiléhavých i falešných superlativech „očarované Havaje“ hovoří legendární český cestovatel a etnograf Miloslav Stingl. Na základě četných výzkumných cest odkrývá i ty tváře dějin a kultury této vzdálené tichomořské země, o nichž nemáme dosud tušení. Aktualizované vydání provází krásné ilustrace, autorovy dobové snímky a nádherné fotografie jednoho z nejznámějších současných cestovatelů a fotografů Jiřího Kolbaby.

Cora je otrokyně na bavlníkové plantáži, kde lidé žijí v příšerných podmínkách. Vede se jí ještě o něco hůř než ostatním, odvrhla ji i černošská vesnice. Caesar, otrok, kterého páni nedávno přikoupili, vypráví Coře o podzemní železnici a přesvědčí ji k riskantnímu útěku na sever. Ve Whiteheadově pojetí nepředstavuje Podzemní železnice jen historický krycí název pro síť tajných cest, dráha tu získává i fyzickou podobu. Strojvůdci skutečně obsluhují ilegální podzemní tratě a tunely. Coru a Caesara odváží na sever zchátralý nákladní vagon, který hluboko pod povrchem země s námahou táhne parní lokomotiva. Whitehead mistrně vykresluje formy násilí páchaného na černoších v období před občanskou válkou a jeho vyprávění postupně přerůstá ve velkou americkou ságu. Podzemní železnice nevypráví jen o zoufalém odhodlání jedné ženy, která touží uniknout hrůzám otroctví, nabízí nám i působivou reflexi dějin.