Jota strana 163 z 226

Nové materiály a objevy, provokující závěry o operaci, která znamenala konec poslední šance německého wehrmachtu zvítězit v ruských stepích.

Příběh rozbité rodiny Troutmanů z kanadské Manitoby. Matka na pokraji nervového zhroucení, sklíčené dospívající děti a k tomu jedna nešťastná teta, která přijíždí, aby vše zachránila. Rozjíždí se divoká výprava na jih USA za nalezením ztraceného otce. A co všechno na cestě najdou? Sebe sama. Cestu k druhému. A mnoho dalšího...

Ve svém románu kombinuje Martin Suter všechny podstatné ingredience delikátní literární hostiny: příchuť business thrilleru, trochu koření love story a další speciální přísady, které dohromady vytvářejí neodolatelné čtení. Maravan, mladý tamilský uprchlík, krájí zeleninu a myje nádobí v Huwyleru, švýcarské restauraci, kterou navštěvují novináři a finančníci. Není to ale jen obyčejný kuchař: na Srí Lance, odkud pochází, byl specialistou na ájurvédskou kuchyni. Když mu jeho kolegyně Andrea nabídne, aby společně založili agenturu na přípravu speciálních afrodiziakových večeří, chvíli váhá. Nezbytnost zajistit rodinu ho ale přivede k souhlasu. Martin Suter (*1948) se narodil se v Curychu, romány začal psát na konci devadesátých let, předtím psal pro noviny a pro časopis Geo, Je autorem řady televizních a filmových scénářů, původně pracoval v reklamní agentuře, po čase si založil vlastní a určitou dobu předsedal sdružení Art Directors Club.

Americká spisovatelka Lori Gottliebová navštívila ve třiceti osmi letech spermobanku. Po devíti měsících se stala maminkou chlapečka, jehož otce nezná. Při výchově syna sepisuje knihu, ve které se zamýšlí nad tím, proč se mnoha zralým ženám v Americe, které bezmezně touží po mateřství, nedaří potkat muže, za něhož by se rády vdaly. Lori Gottliebová velmi otevřeně popisuje nejen vlastní dlouholeté hledání partnera – kniha rovněž představuje jakési shrnutí spisovatelčina soukromého důkladného průzkumu partnerských a manželských vztahů. Ke svému osobnímu příběhu přidává pro srovnání také zkušenosti a zajímavá vyprávění mnoha svých přátel. Čtenáři předkládá jejich často velmi odlišné pohledy na realitu manželství a zároveň se vztyčeným prstem připomíná kulturní modely, které mohou deformovat pohled západní společnosti na tento základní vztah. „Tato kultura nás mladé ženy přesvědčuje, že kompromis je sprosté slovo.“ Kniha Jak najít manžela není „manuál“ pro výběr partnera. Nenajdeme v ní výčet pravidel, kterých se má držet žena na schůzce, ale vtipnou a trefnou zpověď stále hledající ženy. Lori Gottliebová je žurnalistka a spisovatelka, spolupracuje také s rozhlasem. Jako žurnalistka píše například pro deníky NewYork Times a Los Angeles Times či časopisy Time, Atlantic, Elle a Marie Claire. Bestseller Marry Him vydaný u nakladatelství Dutton je její pátou knihou. Tato knížka vzbudila nemalou pozornost, po jejím vydání byla Lori například pozvána do populárního pořadu Oprah Winfreyové.

Neodolatelný romantický příběh i moudrá četba pro všechny — a je úplně jedno, jste-li svobodní, rozvedení, manželství jako instituci odmítáte, nebo se naopak v dohledné době pod čepec / do chomoutu chystáte… Elizabeth Gilbertová se stala světovou bestselerovou autorkou díky svému memoáru JÍST, MEDITOVAT, MILOVAT. Kniha si našla přes 7 milio nů čtenářů a vyšla ve čtyřiceti jazycích.

Poetický román známé americké autorky indického původu. V malé indické vesnici v dávném bezčasí přichází za zvláštních okolností na svět nemilovaná dcera s věšteckým nadáním. Dívka nepřímo zaviní smrt vlastních rodičů a neštěstí obyvatel vesnice. Po letech strastí i dobrodružství se dostává na opuštěný ostrov, kde žije tajemná stará vědma se svými učednicemi. Zde se dívka stává vládkyní a zároveň nejponíženější služebnicí kouzelného koření, ochránkyní a utěšitelkou lidí. Po iniciaci ohněm získává děvče, nyní nesoucí jméno Tilo, novou podobu. Budí se jako stará žena, majitelka obchodu s kořením v současném San Francisku. Její obchod se stává místem, na které utíkají pro radu a pomoc lidé různých povah a odlišného společenského postavení z řad indických imigrantů: týraná manželka, taxikář hledající lásku, zoufalý dědeček vnučky, která se snaží vymknout ze sevření přísných pravidel tradiční indické rodiny. Podaří se Tilo, hledající nejlepší koření pro klid duší ostatních, nalézt vlastní klid prostřednictvím dobré magie? Nebo se po setkání s tajemným Američanem, který ohrozí její vyrovnanost i kouzelné schopnosti, rozhodne nedodržet slib, kterým se zavázala, a spustí lavinu neblahých událostí?

Čtenářský zájem o první putování po České republice si vynutil pokračování! Znovu se tak budete moci vydat po známých i neznámých koutech naší vlasti, která navštívila kamera úspěšného televizního pořadu Na cestě po České republice. Všímavým, zasvěceným, vtipně komentujícím, někdy provokujícím průvodcem je opět Jan Cézar. Čeká vás zábavné vyprávění o lidových zvycích, krojích a pověstech. O historii tvrzí, hradů, zámků i o jejich strašidlech. O místní zvířeně a květeně, révu vinnou nevyjímaje. Slovo dostanou i lidé zajímavých osudů i profesí, s nimiž byste se jinak nesekali (například ponocný nebo pastevec koz). Vše je doplněno recepty krajových specialit a spoustou černobílých a barevných fotografií.

Publikace Archieho Browna podává hutný přehled vývoje politického hnutí, jež se tragickým způsobem podílelo na utváření dějin 20. století. Od analýzy zrodu myšlenky komunismu se autor dostává k ruské revoluci a k prvním rokům bolševického zřízení v Sovětském svazu. Brown zaznamenává Trockého předpověď vzniku diktátorského režimu. Stalinova policie pak skutečně jen v letech 1937–38 pozavírala téměř 1,7 milionu lidí a nejméně 818 000 jich popravila. Čtenář se dozví často fascinující podrobnosti o nástupu komunistických režimů v dalších zemích, a to nejen evropských. Zachycen je jejich další vývoj a nechybí samozřejmě ani kapitola věnovaná Pražskému jaru. Závěrečná část knihy se podrobně zabývá koncem sovětského systému, jak byl připravován za zavřenými dveřmi Kremlu, a následným zhroucením komunistické vlády v mnoha vazalských státech i nezamýšlenými důsledky tohoto vývoje, například sjednocením Německa. Z hluboké analýzy příčin pádu komunismu vyvstává otázka: Co z ideologie komunismu přežívá dodnes?

Ohromující, ale přesto cudná sága, jdoucí přes čtyři generace. Román, jehož námět čerpala autorka z vlastní zkušenosti, zabírá období let 1950-2006 ve čtyřech zemích: Rumunsku, Izraeli, Spojených státech amerických a Francii. Podobně jako v předchozích svých románech tu vystupuje Catherine Cussetová, skrytá pod jménem Marie. Hlavní linii románu tvoří nesnadná cesta matky k přijetí snachy a smíření s vlastním dítětem. Příběh ale přináší i nahlédnutí do života a psychiky lidí z bývalého socialistického bloku, kteří se rozhodli pro svobodu. Hlavní napětí tvoří dějinný kontrapunkt: syn se ožení s dívkou, kterou jeho matka nedokáže přijmout, stejně jako kdysi její rodiče odmítali přijmout jejího budoucího manžela. Elena je mladá Rumunka, která se v roce 1958 seznámí s mužem, do něhož se vášnivě zamiluje. Jenže mladík je Žid, jeho rodiče žijí v Izraeli a rodiče Eleny jsou proti svatbě. Elena si však nakonec svého vyvoleného vezme a s ním a dítětem uskuteční svůj sen - opustí komunistické a antisemitské Ceauşeskovo Rumunsko. Nejprve se pokoušejí žít v Izraeli, později však odcestují do Říma a nakonec odcházejí do USA. V knize, v níž se zajímavou formou prolíná minulost se současností, se jakoby ironií osudu opakuje situace - syn se ožení s někým, koho jeho matka nedokáže přijmout, stejně jako kdysi její rodiče jejího manžela. Dojde tím pádem k bolestné, téměř fatální roztržce mezi ním a jeho matkou. Románem Skvělá budoucnost (Un briliant avenir, Gallimard, 2008) získala autorka prestižní ocenění - Prix Goncourt des Lycéens 2008 Catherine Cussetová (*1963) je francouzská spisovatelka, esejistka a vysokoškolská pedagožka. Vydala dosud devět románů (všechny v nakladatelství Gallimard), jejichž tématem jsou často rodinné vztahy, sexuální, ale i citová touha po naplnění, stejně jako i obecně kulturní konflikty mezi Amerikou a Evropou.

Publikace Archieho Browna podává hutný přehled vývoje politického hnutí, jež se tragickým způsobem podílelo na utváření dějin 20. století. Od analýzy zrodu myšlenky komunismu se autor dostává k ruské revoluci a k prvním rokům bolševického zřízení v Sovětském svazu. Brown zaznamenává Trockého předpověď vzniku diktátorského režimu. Stalinova policie pak skutečně jen v letech 1937–38 pozavírala téměř 1,7 milionu lidí a nejméně 818 000 jich popravila. Čtenář se dozví často fascinující podrobnosti o nástupu komunistických režimů v dalších zemích, a to nejen evropských. Zachycen je jejich další vývoj a nechybí samozřejmě ani kapitola věnovaná Pražskému jaru. Závěrečná část knihy se podrobně zabývá koncem sovětského systému, jak byl připravován za zavřenými dveřmi Kremlu, a následným zhroucením komunistické vlády v mnoha vazalských státech i nezamýšlenými důsledky tohoto vývoje, například sjednocením Německa. Z hluboké analýzy příčin pádu komunismu vyvstává otázka: Co z ideologie komunismu přežívá dodnes?

Ohromující, ale přesto cudná sága, jdoucí přes čtyři generace. Román, jehož námět čerpala autorka z vlastní zkušenosti, zabírá období let 1950-2006 ve čtyřech zemích: Rumunsku, Izraeli, Spojených státech amerických a Francii. Podobně jako v předchozích svých románech tu vystupuje Catherine Cussetová, skrytá pod jménem Marie. Hlavní linii románu tvoří nesnadná cesta matky k přijetí snachy a smíření s vlastním dítětem. Příběh ale přináší i nahlédnutí do života a psychiky lidí z bývalého socialistického bloku, kteří se rozhodli pro svobodu. Hlavní napětí tvoří dějinný kontrapunkt: syn se ožení s dívkou, kterou jeho matka nedokáže přijmout, stejně jako kdysi její rodiče odmítali přijmout jejího budoucího manžela. Elena je mladá Rumunka, která se v roce 1958 seznámí s mužem, do něhož se vášnivě zamiluje. Jenže mladík je Žid, jeho rodiče žijí v Izraeli a rodiče Eleny jsou proti svatbě. Elena si však nakonec svého vyvoleného vezme a s ním a dítětem uskuteční svůj sen - opustí komunistické a antisemitské Ceauşeskovo Rumunsko. Nejprve se pokoušejí žít v Izraeli, později však odcestují do Říma a nakonec odcházejí do USA. V knize, v níž se zajímavou formou prolíná minulost se současností, se jakoby ironií osudu opakuje situace - syn se ožení s někým, koho jeho matka nedokáže přijmout, stejně jako kdysi její rodiče jejího manžela. Dojde tím pádem k bolestné, téměř fatální roztržce mezi ním a jeho matkou. Románem Skvělá budoucnost (Un briliant avenir, Gallimard, 2008) získala autorka prestižní ocenění - Prix Goncourt des Lycéens 2008 Catherine Cussetová (*1963) je francouzská spisovatelka, esejistka a vysokoškolská pedagožka. Vydala dosud devět románů (všechny v nakladatelství Gallimard), jejichž tématem jsou často rodinné vztahy, sexuální, ale i citová touha po naplnění, stejně jako i obecně kulturní konflikty mezi Amerikou a Evropou.

Aktualizované vydání oblíbeného turistického průvodce. Kubu lze v současnosti považovat za jedno z nejvyhledávanějších míst v Karibské oblasti. Ačkoli jde o velmi zaostalou zemi postiženou socialistickým ekonomickým experimentem a dlouholetým americkým embargem, turistický ruch je jako nejvýznamnější zdroj deviz silně podporován. U skutečně skvostných pláží vyrůstají nová letoviska s moderními hotely a veškerým vybavením. Nejznámější je Varadero, ale pozornost zahraničních návštěvníků stále více přitahují i další místa jako například ostrov Cayo Largo. Hlavní město Havana je živoucím skanzenem, v němž se můžete vrátit do padesátých let dvacátého století. Neobyčejně půvabná je zejména jeho stará část Habana Vieja, kde najdete architektonické skvosty, z nichž mnohé pochází ze šestnáctého století. Při cestách provinciemi se dostanete do nádherných hor a panenských údolí, na opuštěné pláže a do měst a vesnic, jejichž vzhled a obyvatelé se za posledních několik desetiletí takřka vůbec nezměnili. Sportovně založení turisté jistě rádi vyzkouší své síly při výpravách smaragdově zeleným pohořím Sierra Maestra nebo při podvodním průzkumu v María la Gorda. Kuba je rájem zvídavých cestovatelů toužících po bezprostředním, osobním kontaktu s místními obyvateli a stále více také zámožnějších klientů velkých cestovních kanceláří, na něž zde čeká exotická a pohodlná dovolená.

Píše se dvanácté století a mnichové v anglickém Glastonbury najdou po mohutném požáru v klášteře dvě lidské kostry, o nichž nikdo neměl ani tušení. Jedna je vysoká, mohutná, jako by patřila nějakému válečníkovi, druhá malá a drobná. Existuje domněnka, že právě Glastonbury je oním bájným Avalonem z dávných dob. Mohlo by se tedy jednat ostatky krále Artuše a Guinevere? Když se o objevu doslechne král Jindřich II., požaduje důkazy o Artušově smrti. Nepotřebuje totiž, aby jeho vzpurní velšští poddaní začali věřit a doufat, že jejich jediný pravý a budoucí král se jednoho dne vrátí, aby je znovu mohl vést k vítězné bitvě za svobodu. A tak král Jindřich opět povolává Adélii, aby se pustila do prozkoumání podezřelých koster. Jenomže někdo si nepřeje, aby byly kosterní pozůstatky identifikovány a je připraven kvůli tomu i zabíjet... Román Relikvie smrti je volným pokračováním úspěšných příběhů „vykladačky smrti“ Adélie Aquilarové, lékařky a patoložky ze salernské univerzity medicíny. Na pozadí barvitě vylíčeného života středověké Anglie se odehrává napínavý až detektivní thriller, v němž láska, logika i rodící se věda zápasí s pověrami a barbarstvím tehdejší doby.

Hind Husejní zakládá v roce 1948 sirotčinec pro palestinská děvčata, která v první arabsko-izraelské válce přišla o rodiče. Získává pro svůj projekt širokou podporu, takže se sirotčinec brzy rozroste o školu s internátem, do níž už nejsou přijímáni pouze sirotci. A právě její svěřenkyně jsou dalšími postavami knihy. Zvláštní pozornost věnuje autorka postavě Miral, která se po sebevraždě matky dostává do péče Hind Husejní. Když se stává svědkem izraelských kampaní proti intifádě, rozhodne se, že se zapojí do boje. Avšak laskavý přístup Hind a přátelství s izraelským socialistou zmírní její radikalismus a zároveň jsou určitou nadějí do budoucna. V knize je nastíněna historie izraelsko-palestinského konfliktu, ale jde v ní především o osobité příběhy žen, o jejich emoce — o lásku k muži, rodičům, o přátelství, bolest ze ztráty blízkého člověka. Osudy hrdinek nejsou určovány jen izraelsko-palestinským krvavým konfliktem, ale také patriarchálně založeným prostředím arabských rodin. Kniha tedy vypovídá jak o střetu palestinských žen s válkou a bídou, tak i o hledání identity a touze po emancipaci a nezávislosti. A tu může přinést právě vzdělání.

„Ola!“ - „Ahoj, lamo!“ pokřikovali jsme na jediné zvíře věrně doprovázející naši výpravu ve všech andských státech naší trasy: Ekvádoru, Peru, Bolívii, Argentině a Chile. Lama si vesele poskakovala všude tam, kde my v nadpozemských výškách And lapali po dechu. Na půlroční putování „od rovníku k tučňákům“ jsme se vydali s batůžkem na zádech takřka celou délkou jihoamerického kontinentu. A že se tu matička Země docela rozvášnila! Nejsušší poušť světa Atacama, nejhlubší džungle Amazonie, nejvyšší vulkány, nejmohutnější ledovce, nejoprsklejší tučňáci, nejochočenější hroznýši. Příroda se s námi často nelítostně přetahovala. Nedali jsme se a s radostí vám dnes můžeme předložit knížku, jejíž pupeční šňůra vede přes celý Atlantik k mamince vskutku výstřední – Jižní Amerika má velikou náruč!+ Malý průvodce batůžkáře. Už jste slyšeli o ponožkách, které nesmrdí? O chodícím batohu? Či pilulkách proti smrti? Malý průvodce batůžkáře je snůškou rad pro veselejší cesty a současně smělou sondou do zákoutí duše poutníka. Člověka, který jednoho dne vložil celý svůj dům do jediného batůžku, nosí jej od místa k místu, od úsvitu k úsvitu a hledá a ztrácí a nachází…

Jeden z nejsilnějších skutečných příběhů nazvaný Dlouhá cesta o lidské vůli a touze po svobodě, který byl přeložen do 25 jazyků je vydáván dodnes. Slavomira Rawicze jako důstojníka polské kavalerie zatkla sovětská tajná služba brzy po invazi Polska, v listopadu 1939. Po brutálních výsleších v charkovském vězení a soudní frašce v neblaze proslulé moskevské věznici Lubjanka byl nařčen ze špionáže proti Sovětskému svazu a odsouzen ke 25 letům nucených prací v gulagu. Spolu s tisíci dalšími vězni podstoupil Rawicz krutý tříměsíční transport do pracovního tábora na Sibiři. A tady po několika měsících pochopil, že setrvat v nelidských podmínkách tábora znamená téměř jistou smrt. Podařilo se mu spolu se šesti společníky uprchnout - aniž tušili, že to nejhorší je teprve čeká…Jejich strastiplná cesta trvala devět měsíců, ušli 6 500 kilometrů nejdrsnějšími končinami: vymanili se ze sevření nelítostné sibiřské zimy, prošli oblastí jezera Bajkal, překročili Transsibiřskou magistrálu. Před sebou však měli ještě mnohem krutější zkoušky lidské odolnosti a vůle, poušť Gobi a Himálaje. V březnu 1942 se smrtelně vyčerpaným uprchlíkům podařilo vstoupit na území Indie, cíle jejich takřka celoroční pouti za svobodou.