Jota strana 174 z 189

V sedmnácti letech Conway vyrazil do hor oblečený jen v kůžích, lovil a jedl. A když se blížil čtyřicítce, „vlastnil“ tisíc akrů čisté divočiny a žil jen v týpí v lese.Gilbertová je Conwayova dobrá přítelkyně a ví o něm každou podrobnost. Se svým typicky odlehčeným a současně pronikavým stylem tak líčí životní příběh Eustace Conwaye, dobrodruha, milovníka přírody a propagátora nového životního stylu, podle jehož mínění dnešní Američané uvízli v nekonečném kolotoči honby za penězi a konzumu. Gilbertová popisuje Conwayův osobní a myšlenkový vývoj od dětství, kdy řešil neustálé konflikty s otcem, až po dospělost, v níž se snaží šířit své neortodoxní názory. Poutavě vypráví o jeho početných dobrodružstvích – putování Appalačskými horami, přejezdu Spojených států na koni a dalších – a současně bez sentimentálního idealizování kreslí jeho portrét. Dozvídáme se o jeho vztahu k současné společnosti, ale také třeba jeho početných neúspěšných milostných vztazích. To vše se odehrává na pozadí řady pronikavých kulturně-historických úvah, jimiž autorka nabízí čtenáři odstup a širší perspektivu. Podařilo se jí tak vytvořit propracovaný portrét komplikovaného muže.

Ve svých čtyřiceti letech byl Reverend Charles Howard stále velmi impozantní muž. Ženatý presbyteriánský kněz působil na sklonku 19. století ve východní části Toronta a získal si velkou oblibu mezi svými farníky, zejména u žen, a zvláště pak u slečny Sarah Dignamové. Jako vážený člen místní komunity se Charles Howard pravidelně setkával s chudinou a posuzoval jednotlivé žádosti o přijetí do chudobince. Avšak jednoho dne je Charles Howard nalezen mrtev, zabit a brutálně zbit někým, koho si pozval do své kanceláře na faře. A tím, kdo najde jeho zohavenou mrtvolu, je slečna Dignamová. Jeho hodinky a boty jsou pryč. Jde snad o pomstu nějakého žebráka, kterého reverend odmítl? Detektiv Murdoch pochybuje o tom, že viníkem je nějaký tulák či pobuda. Ale aby dokázal (či vyvrátil) toto tušení, musí vstoupit do Dickensova světa chudobinců a bídy. Do světa těch, kteří už neměli kam jít, a proto zaklepali na dveře reverenda Howarda.

Ulrichovi je bezmála sto let, a než přišel o zrak, četl v časopise reportáž o tom, jak cestovatelé v daleké zemi nalezli hejno papoušků mluvících jazykem kultury, kterou krátce předtím vyhladila jakási katastrofa. Byl to tak šokující objev, že papoušky pochytali, zavřeli do klecí a poslali domů, aby mohli lingvisté zaznamenat, co ještě zbývalo ze ztraceného jazyka. Jenže papoušci byli už tak traumatizovaní neštěstím, které je potkalo, že všichni cestou uhynuli. Ulrich přemítá, zda se těmto nešťastným ptákům nepodobá, a táže se sám sebe, zda v životě shromáždil nějakou moudrost, kterou by mohl odkázat světu. Výsledkem je divoká jízda peripetiemi dějin Bulharska.

Kniha Tajemství závojů, jejíž autorkou je ZoëFerrarisová, je strhující volné pokračování bestseleru Oči pouště. Od žen v Saúdské Arábii se očekává, že povedou nenápadný život předepsaný zákony islámu a tradicí. Ale Katya, jedna z té nepatrné hrstky žen v soudní laboratoři v Džiddě, je odhodlaná ve svém oboru prorazit.Když se na pláži najde tělo brutálně zbité ženy, místní detektivové se záhy chystají případ uzavřít jako další nevyřešitelnou vraždu — což se děje zcela samozřejmě ve městě, kde závoje konzervativního islámu drží ženy v anonymitě za života stejně jako po násilné smrti. Pokud je i tahle žena další z řady zavražděných služebných, najít viníka bude naprosto nemožné.Jediná Katya je přesvědčená, že se podaří oběť identifikovat a vraha najít. Na pomoc přivolá svého přítele Nájira a brzy se ukáže, že mrtvá dívka je mladá filmařka Leila, která si svými kontroverzními dokumentárními snímky vysloužila mnoho nepřátel. Jediným vodítkem je Leilin utajovaný materiál; Katya s Nájirem stanou tváří v tvář temné stránce města Džidda, již se Leila snažila odhalit: prostituci, násilí, vykořisťování a žárlivě střežená tajemství. Během vyšetřování vytvoří nečekané spojenectví s Američankou, jejíž manžel zmizel. Pátrání je zavede z ulic zacpaných auty do široširé pouště za městem. V Tajemství závojů spojuje oceněná autorka Zoë Ferrarisová vzrušující detektivku čtenou jedním dechem a unikátní intimní vhled do životů žen na Středním východě.

Kniha Já a safari je volným pokračování bestseleru Já a tropy, který byl záhy po prvním vydání beznadějně vyprodán.V osmdesátých letech autorka bez váhání odletěla s manželem a dvěma dětmi do rovníkové Afriky, kde její muž působil jako expert Světové organizace pro zemědělství a výživu a ona plnila roli hospodyně. S patáliemi, které život v tropech přinášel, se vyrovnávala po svém – vždy s humorem. Mezi nájezdy vřeštících opic, vyháněním gekonů a švábů z kuchyně, starostí o vodu a schováváním manželových tenisových míčků před zvídavými opicemi snila o divoké Africe. To se jí po třech letech života v Somálsku konečně splnilo – manžel ji vzal do Keni na safari. Procestovali savanu a pobyli na pobřeží Indického oceánu, což pro ni byl fascinující zážitek na celý život. Samci a samice, domorodí Masajové, krásné svahilské dívky, čokoládový James Bond, bizarní baobaby, radost z neprospané noci, bonton po africku a spousta trapasů, to je nová vzpomínková kniha Ludmily Vítovcové.Kniha je doplněna humornými ilustracemi Jaroslava Kerlese.

Jo, Helena, Erika a CJ se seznámily tak dávno, že už si ani nepamatují, kdy to vlastně bylo. Chodily tehdy do stejného mateřského centra a jejich život se točil kolem malých dětí, z nichž už jsou dneska většinou puberťáci s vlastními názory, iPody a hormonálním zemětřesením. Zatímco se některé mámy potýkají s pocitem prázdnoty, jiné tuší, že se konečně budou moci po dlouhé době zase volně nadechnout.Naše hrdinky si s několika novými kamarádkami a spoustou vína a jídla vyrazily na víkend za město. Netrvá dlouho a probírají se chlapi, manželství a děti, důvěrnosti i zranitelná místa. Dojde ale i na hádky a některá přátelství čeká těžká zkouška, když se víkend začne ubírat nečekaným směrem.Volné pokračování mezinárodního bestseleru Dámská jízda je bystrou, zábavnou a také velmi pronikavou sondou do života žen, které se snaží vypořádat se stárnoucími těly, nenaplněnými sny a pubertálními dětmi. Ale hlavně je to kniha o přátelství, lidskosti a mateřství — a o tom, že milovat znamená především nechat jít.

Reva Mannová, vnučka vrchního rabína státu Izrael a dcera vysoce váženého londýnského rabína, byla divoké dítě. Vzepřela se výchově a vydala se na zoufalou cestu za sebepoznáním. Reva opustila rodinu, vrhla se do víru sexu a drog a objevila svou cestu.

V tomto provokativním a překvapujícím příběhu investigativní žurnalistiky se Ann Rule, legendární spisovatelka žánru true crime ponořila do bezmála dvacetiletého honu za nejaktivnějším a nejděsivějším sériovým vrahem Ameriky, Garym Ridgwayem. V roce 1982 byla nedaleko břehu washingtonské Zelené řeky nalezena mrtvola mladé dívky. Detektivové později zjistili, že tělo patřilo Wendy Coffieldové, prostitutce, jejímž rajónem byla nedaleká dálnice. V tu chvíli ještě neměl nikdo ani tušení, že se krutou smrtí šestnáctileté dívky roztáčí nekonečná série vražd, které budou děsit okolí Seattlu téměř dvě desetiletí. Na základě důkladného výzkumu nás Ann Rule strhujícím způsobem vtahuje do pátrání po Zabijákovi od Zelené řeky, děsivém přízraku, který obsesivně zabíjel mladé ženy a dlouhá léta unikal místní policii i FBI. Od hledání pomoci u již vězněného sériového vraha Teda Bundyho až po hrozivý okamžik, kdy Ann Rule došlo, že se zdánlivě nepolapitelný škrtič účastnil jejích přednášek, je Zabiják od Zelené řeky napínavé a nezapomenutelné vyprávění o brutálních a bezcitných zločinech. Gary Ridgway vykonával svou "kariéru" stroje na zabíjení dvacet let. Jeho děsivá schopnost vylákat své oběti na smrt a ukrýt jejich těla ho činila mnohem nebezpečnějším než kteréhokoli jiného sériového vraha. Mrazivý pohled na nejtemnější stránky lidské povahy je jedna z nejdůležitějších a nejosobnějších knih dlouhé kariéry Ann Rule.

Velká jízda pokračuje navazuje na velmi úspěšnou prvotinu slovinského cestovatele žijícího u nás, Igora Brezovara. V první knize Velká jízda začíná jsme se dočetli, jak u malého kluka žijícího v malebné slovinské vesnici Žužemberk vznikla touha cestovat, poznávat a objevovat svět. Pak jsme s ním procestovali kus Evropy, Afriku a Asii, poznávali život a zvyky lidí v exotických končinách… Velká jízda pokračuje navazuje životním příběhem již zkušeného cestovatele, který si plní sen procestovat svět, alespoň jeho „sjízdnou“ část. V knize se společně s Igorem budeme brodit mongolskými řekami, utopíme motorku, projedeme se po transsibiřské magistrále a zúčastníme se jurta párty. Dostaneme se do Japonska, budeme spát v parcích, ochutnáme mořské řasy, ryby a sashimi, projedeme se kolem hory Fuji a podíváme se do legendárního Nagana. Po cestovatelské pauze po narození druhého dítěte se přesuneme do USA, Anchorage na Aljašce, a prožijeme americký sen, nádherné národní parky, Route 66, americké choppery a country muziku, jazz a blues. Přes Mexiko budeme pokračovat Střední a Jižní Amerikou, kde žijí nejkrásnější ženy světa (Kolumbie), projedeme Ekvádor, Peru a vysokohorské silnice v Bolívii, kde potkáme indiánky v pestrobarevném oblečení s typickými kloboučky a děti pracující v uranových dolech. Vyspíme se na solném jezeře Ujuni a setkáme se s kmenem Uru na plovoucích ostrovech jezera Titicaca. V Buenos Aires se budeme učit tančit tango a cestu kolem světa zakončíme v nejjižnějším městě na světě Ushuaia. Po Carretera Austral, nejkrásnější cestě v Patagonii, se pak zase vrátíme do Buenos Aires, odkud odletíme domů. Tato kniha je věnována všem, jejichž vášeň je cestovat, i těm, kteří ji v sobě hledají. Jejím poselstvím je odhodit strach, vzbudit touhu poznávat, cestovat po světě a na vlastní oči zjistit, jak je pestrý, barevný a krásný.

Upozorňujeme, že tato kniha není klasický cestopis! Bohatých romantických popisů nejznámějších turistických destinací se nedočkáte. Místo toho se připravte na pořádnou nálož komických příhod, které je možné zažít snad pouze na Dálném východě. Ve více než sedmdesáti krátkých kapitolách přibližuje Dominika Sakmárová čtenáři situace, které prožila během pobytu v Číně a na Taiwanu, tehdy ještě jako studentka sinologie, a seznamuje ho s tamější realitou. Píše nejen o nesnadných pokusech začlenit se, ale zaznamenává i to, co prožila s jinými studenty, zahraničními i místními. Někteří z nich se pak společně s ní podívají i na východní Slovensko. Humorné historky celou knihu odlehčují a dodávají jí na čtivosti. Glosovány jsou rovněž odlišnosti mezi evropskou a asijskou kulturou. Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi tak nemusí zajímat pouze zapálené cestovatele a nadšence do exotiky, ale i ty, co se nebojí učit novým věcem a mají rádi svižná vyprávění, jež nepostrádají nadhled. Knihu doplňují ilustrace Michaely Ahonen.

20. léta 19. století. V Mexiku končí válka za nezávislost na Španělsku a z císařství se stává republika. Otce mladé Beatriz během povstání popravili a její rodný dům vypálili. Když ji pak pohledný don Rodolfo Solórzano požádá o ruku, Beatriz se rozhodne, že nebude naslouchat zvěstem o náhlém úmrtí jeho první manželky, a nabídku přijme. Hacienda San Isidro ovšem není bezpečným útočištěm, jaké si představovala. Po Rodolfově odjezdu za prací si Beatriz v pustém domě začne připadat jako v děsivém snu. Nemůže spát. Ruší ji podivné zvuky a živé obrazy. Cítí, že ji na každém kroku něco pronásleduje. Manželova sestra Juana se jejím obavám vysmívá. Proč ale sama odmítá v noci vstoupit do domu? Proč kuchařka zapaluje kopálové kadidlo? A jak skutečně zemřela první doňa Solórzano? Beatriz ví s jistotou jen jedno – s haciendou je něco v nepořádku. S žádostí o pomoc se obrátí na mladého kněze Andrése, kterému jeho domorodá babička předala užitečné schopnosti. Budou však stačit na to, aby Beatriz, která ho nebezpečně přitahuje, ochránil a porazil temné síly, které haciendu zcela ovládly?

Audiokniha Mindhunter – Lovci myšlenek, kterou napsali John E. Douglas a Mark Olshaker John Douglas, agent FBI, se na konci 70. let ve snaze pomoci rozvoji kriminalistiky odhodlal ponořit do psychologie vraždy a přiblížit se znepokojivě blízko skutečným netvorům. Pátral po některých z nejznámějších a nejsadističtějších zločinců naší doby: po vrazích, kteří nechvalně prosluli jako „Trailside Killer“ v San Franciscu nebo „Atlantský vrah dětí“. Desítky sériových vrahů konfrontoval, vedl s nimi rozhovory a zkoumal jejich psychiku – patřili mezi ně Charles Manson, Richard Speck a mnozí další.