Jota strana 65 z 226

Třiatřicetiletá Charlotte Lavigneová, asistentka v televizním pořadu, je šarmantní mladá žena, která je málokdy dokonalá, ale o to zábavnější: je svobodná, beznadějně hledá ideálního manžela, užívá si života a… zůstatku na kreditní kartě. Před kameru se ještě nedostala, ale snaží se realizovat v kuchyni. Zbožňuje vaření. V něm je odhodlaná, vynalézavá a je vždy připravená svádět své hosty pomocí jídla. Jejím cílem je dokonalá večeře, ale to by musela při její přípravě vypít méně vína a být míň nemotorná… Charlotte má zkrátka dobrodružný život se svými bouřlivými láskami, věrnými přáteli, zvláštními rodinnými vztahy i historkami z práce. Být pozván k Charlotte znamená radost, ale také nepředvídatelné dobrodružství — nikdy to není jen obyčejná návštěva. "Chtěla jsem povzbudit všechny ženy, aby šly svou cestou a aby přestaly hledat dokonalost, která nám často brání v uskutečňování našich snů.“

Třiatřicetiletá Charlotte Lavigneová, asistentka v televizním pořadu, je šarmantní mladá žena, která je málokdy dokonalá, ale o to zábavnější: je svobodná, beznadějně hledá ideálního manžela, užívá si života a… zůstatku na kreditní kartě. Před kameru se ještě nedostala, ale snaží se realizovat v kuchyni. Zbožňuje vaření. V něm je odhodlaná, vynalézavá a je vždy připravená svádět své hosty pomocí jídla. Jejím cílem je dokonalá večeře, ale to by musela při její přípravě vypít méně vína a být míň nemotorná… Charlotte má zkrátka dobrodružný život se svými bouřlivými láskami, věrnými přáteli, zvláštními rodinnými vztahy i historkami z práce. Být pozván k Charlotte znamená radost, ale také nepředvídatelné dobrodružství — nikdy to není jen obyčejná návštěva. "Chtěla jsem povzbudit všechny ženy, aby šly svou cestou a aby přestaly hledat dokonalost, která nám často brání v uskutečňování našich snů.“

Autorka Virginia Ironsideová ve své knize Zraju jako víno navazuje ve vyprávění na fiktivní deník Marie Sharpové, známé z bestselleru Stárnu a užívám si. Marie Sharpová možná dospěla do „pokročilého věku“, ovšem v jejím případě jde o „pokrok“ v nejlepším slova smyslu. Po odchodu do penze se nikterak nenudí a užívá si života plnými doušky – až se diví, jak si ještě předtím dokázala najít čas na práci. Jako typická Angličanka a dítě šedesátých let pragmaticky prožívá radostné i smutné okamžiky ve společnosti přátel, miláčka Archieho, zbožňovaného vnuka i starého kocoura. I když nic netrvá věčně...Přichází nový rok a s ním i nová předsevzetí. Podaří se je Marii naplnit? Deníkových zápisků přibývá a Mariin život se podobá jízdě na horské dráze – čeká ji nová láska i smutný osud drahého přítele, rozloučení s milovanou rodinou odjíždějící do zámoří a odvážný boj za záchranu městského parčíku, který vrcholí pobytem na stromě.Navzdory smutným tónům, které s sebou život v pokročilém věku nese, kniha Virginie Ironsideové vtipně glosuje slasti a strasti stáří a stává se tak nádhernou ukázkou životního elánu.

Autorka Virginia Ironsideová ve své knize Zraju jako víno navazuje ve vyprávění na fiktivní deník Marie Sharpové, známé z bestselleru Stárnu a užívám si. Marie Sharpová možná dospěla do „pokročilého věku“, ovšem v jejím případě jde o „pokrok“ v nejlepším slova smyslu. Po odchodu do penze se nikterak nenudí a užívá si života plnými doušky – až se diví, jak si ještě předtím dokázala najít čas na práci. Jako typická Angličanka a dítě šedesátých let pragmaticky prožívá radostné i smutné okamžiky ve společnosti přátel, miláčka Archieho, zbožňovaného vnuka i starého kocoura. I když nic netrvá věčně...Přichází nový rok a s ním i nová předsevzetí. Podaří se je Marii naplnit? Deníkových zápisků přibývá a Mariin život se podobá jízdě na horské dráze – čeká ji nová láska i smutný osud drahého přítele, rozloučení s milovanou rodinou odjíždějící do zámoří a odvážný boj za záchranu městského parčíku, který vrcholí pobytem na stromě.Navzdory smutným tónům, které s sebou život v pokročilém věku nese, kniha Virginie Ironsideové vtipně glosuje slasti a strasti stáří a stává se tak nádhernou ukázkou životního elánu.

Dobrý večer, vážení diváci. Tak přesně těmito slovy vítali programoví hlasatelé každý večer diváky u televizních obrazovek. Od počátků vysílání televize byli hlasatelé neodmyslitelně spjati s uváděním každého televizního pořadu. Do tohoto období zavede čtenáře nová kniha Vítka Chadimy Saskia. Z vyprávění jedné z nejoblíbenějších hlasatelek a moderátorek Saskie Burešové se čtenář dozví mnoho zajímavostí o této výjimečné profesi a také zavzpomíná na ty, kteří nám léty vstupovali prostřednictvím televizní obrazovky do domácností (Miloš Frýba, Milena Vostřáková, Dagmar Dvořáčková, Marie Tomsová …). Jaká ale byla cesta Saskie Burešové do televizní hlasatelny? Jaké byly její životní osudy a co dělala potom, když z hlasatelny odešla? O tom všem a také o přípravě pořadu Kalendárium vypráví Saskia Burešová ve své vzpomínkové knize. Čtenáře nechává nahlédnout i do svého soukromí, vzpomíná na svoje dětství a vypráví o tom, jak významnou roli v jejím životě hraje rodina. Kniha je kromě bohaté fotogalerie doplněna i vzpomínkami jejích přátel a kamarádů (E. Hrubeš, Y. Simonová, N. Urbánková, N. Konvalinková, M. Tomsová…) a také výčtem jejích profesních aktivit. Tato kniha vám nabídne pohled na život jedné výjimečné ženy, která ve své profesi dosáhla naprosté dokonalosti a vystoupala na pomyslný vrchol jedné televizní profese.

Francouzské děti jedí všechno – a většinou je to zdravé. A nejen to: výskyt dětské obezity je ve Francii mnohem nižší než v Severní Americe, kde je nesprávný způsob stravování tak rozšířený, že ohrožuje zdraví dětí. Takže jak to francouzští rodiče dělají, že dokážou naučit děti tak dobře jíst? A jak francouzská vláda a školský systém podporují rodiny, učitele a zemědělce, aby děti vzdělávali, pokud jde o stravování? Odpovědi na tyto i další otázky najdete v této knize. Když se s rodinou stěhovala do manželova rodného města v severní Francii, byla Karen Le Billonová připravena na některé kulturní rozdíly, ale překvapilo ji, jaké se jí a její rodině dostalo výchovy ohledně stravování, i když zpočátku ji přijímali jen neochotně. Oproti jejím rozmlsaným dcerkám jedly francouzské děti bez problémů cokoli od červené řepy po brokolici, od salátu po špenát, od mušlí po müsli. Její stravovací zásady jsou brzy podrobeny kritice, když je Karen pokárána za to, že svému povykujícímu batoleti podstrčila něco na zub – „To je nejjistější cesta k obezitě!" – a je jí zakázáno dávat starší dceři do školy jídlo namísto školního oběda. Její rodina brzy začíná chápat moudrost obsaženou v pravidlech stravování, která Francouzům pomáhají vypěstovat u dětí zdravé stravovací návyky a dobré způsoby – od rozhodného zákazu "svačinek" po postupy, které se používaly i dřív, ale nějak se na ně pozapomnělo. Děti brzy přestanou být vybíravé a naučí se nadšeně zkoušet nová jídla. Ale opravdová výzva přichází ve chvíli, kdy se přestěhují zpátky do Severní Ameriky, kde je jejich odhodlání "jíst po francouzsku" podrobeno těžké zkoušce. Výsledkem je rodinná stravovací revoluce s překvapivým, ale pozitivním výsledkem, který napovídá, že je třeba se vážně zamyslet a změnit způsob, jakým se naše děti stravují ve škole i doma.

Kniha, jejíž děj začíná v zákoutí opiového doupěte a přilehlém bordelu, představuje řadu nezapomenutelných postav v průběhu tří desetiletí. Je to Dimple, hidžra (žena/eunuch) vyrábějící dýmky; Rúmí, vysoký úředník a manžel, jehož závislostí je násilí; Newton Xavier, opěvovaný malíř, který sice odmítá nekritickou chválu, ale současně po ní touží; pan Li, čínský uprchlík a obchodník; a konečně různorodá směsice básníků, prostitutek, pasáků a gangsterů. Narkopolis, román napsaný poetickou a dojemnou prózou, je zářivý debut, fascinující portrét jedné krásné, leč prokleté generace.

O neposlušných dětech se někdy říká, že vyrůstaly mezi vlky. A naši Hrozní mezi nimi opravdu vyrůstali! Jen díky nezměrnému úsilí slečny Penelopy Lumleyové, jejich kurážné vychovatelky, jsou teď Alexandr, Beowulf a Kasiopea mnohem víc dětmi než vlčími mláďaty. Už si zvykli nosit oblečení. A skoro přestali výt na měsíc. Ale hlavně se dovedou ubránit nutkání, aby honili veverky po stromech. Ačkoli má slečna vychovatelka na děti dobrý vliv, vánoční večírek paní domu proměnili v hon a téměř zničili starobylé sídlo Ashtonů. Zatímco probíhají opravy, Ashtonovi s Penelopou a dětmi se přechodně stěhují do Londýna. Penelopa je v sedmém nebi, neboť hlavní město nabízí tolik možností, jak může svoje mimořádné žáčky vzdělávat. Zároveň je plné všelijakých nástrah. Třeba medvědí čepice palácových stráží dohánějí děti k šílenství, nemluvě o holubech, které v jednom kuse pronásledují. Ovšem na procházkách Londýnem se malí uličníci dozvídají také hodně o sobě a nečekaný průběh událostí poodhalí nejen jejich, ale i Penelopinu tajuplnou minulost.

Eric Kahn Gale je autorem knihy Deník třídního otloukánka pojednávající o Erikovi, který byl do šesté třídy normální, průměrný kluk, ale z nějakého nevysvětlitelného důvodu z něj parta tří kluků udělala Pošuka. Dokonce i jeho nejlepší přítel, s nímž kamarádí už od první třídy, se postaví proti němu. Eric nemůže pochopit, proč se stal Pošukem právě on, a dojde mu to až ve chvíli, kdy se dozví o Knize šikany – tajemném průvodci, který učí Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil; jak řídit školu a být Někdo. A taky, jak vybrat Pošuka – jedince, jenž se stane tím nejtrapnějším z nejtrapnějších. Eric Haskins zatím zůstává Pošukem, ale je předurčen k tomu, aby na nejnižší pozici společenského žebříčku nezůstal navždy.

Víte, že po snědení dvou krajíčků pšeničného chleba vám stoupne krevní cukr víc než po dvou polévkových lžících čistého cukru? Od zavedení stravovacích směrnic v 70. letech, které vyzývaly k omezení příjmu tuků, jsme byli svědky podivného jevu: Američané neustále tloustli, postonávali a měli ještě větší sklony k cukrovce než dřív. Kardiolog William Davis se to rozhodl risknout a naordinoval více než dvěma tisícům svých pacientů režim bez pšenice. Když pak viděl, jaké to mělo mimořádné výsledky, dospěl ke znepokojivému závěru: Není to tuk, není to cukr, ani náš pohodlný životní styl, co je příčinou epidemie obezity v celé Americe – je to pšenice. Ve své knize Život bez pšenice autor odhaluje pravdu o moderní pšenici a rozebírá její historickou roli v lidském jídelníčku. Už to není ta vydatná základní potravina, kterou naši předci pěstovali pro svůj chléb vezdejší; dnešní pšenice byla geneticky změněna tak, aby výrobcům potravin přinesla největší výnosy za cenu nejnižších nákladů. Dosud neškodná obilnina se tak proměnila v nutričně ochuzenou, ale jinak všudypřítomnou ingredienci, která zvedá krevní cukr ještě drastičtěji než běžný stolní cukr a vyvolává závislost, kdy se jako na tobogánu střídají cykly hladu, přejídání a únavy. Doktor Davis si posvítil na tloustnutí a hromadění tuku ve všech tělesných partiích a také na celou řadu nepříznivých zdravotních účinků: od cukrovky přes srdeční choroby až po imunologické a neurologické poruchy, jako je celiakie, revmatická artritida a demence. A konečně předkládá přesvědčivé argumenty pro úplné odstranění pšeničných výrobků z našeho jídelníčku, spolu s doporučeními, jak si tento přechod usnadnit a nesklouznout zase zpátky k dřívějším návykům. Kniha Život bez pšenice, postavená na dlouholetém klinickém výzkumu a studiích jednotlivých mužů a žen, kteří se rozloučili s pšenicí a úplně tím změnili svůj život, nabízí velmi poučný pohled na důvěrně známou potravinu a poskytuje návod, jak se uzdravit a nadobro se zbavit přebytečných kil.

Od přírodních sil, multivesmírů a složitosti evoluce po obrazy na noční obloze, krásu váz, Bachovu hudbu a umění Jacksona Pollocka, v rozšířeném vydání knihy Vesmír plný umění se vydáváme na výzkumnou cestu úžasného záběru, na níž odhalíme, jak je naše existence a kultura utvářena a ovlivňována hlubokou fyzikální a matematickou strukturou vesmíru. John Barrow je autorem této fascinující a dnes již klasické knihy, původně vydaná v roce 1995, která byla aktualizována a rozšířena, před námi odhaluje bohatě vrstvená překvapení o našem „vesmíru plném umění“.

Ve své knize Život bez pšenice autor William R. Davis odhaluje pravdu o moderní pšenici a rozebírá její historickou roli v lidském jídelníčku. Už to není ta vydatná základní potravina, kterou naši předci pěstovali pro svůj chléb vezdejší; dnešní pšenice byla geneticky změněna tak, aby výrobcům potravin přinesla největší výnosy za cenu nejnižších nákladů. Dosud neškodná obilnina se tak proměnila v nutričně ochuzenou, ale jinak všudypřítomnou ingredienci, která zvedá krevní cukr ještě drastičtěji než běžný stolní cukr a vyvolává závislost, kdy se jako na tobogánu střídají cykly hladu, přejídání a únavy. Doktor Davis si posvítil na tloustnutí a hromadění tuku ve všech tělesných partiích a také na celou řadu nepříznivých zdravotních účinků: od cukrovky přes srdeční choroby až po imunologické a neurologické poruchy, jako je celiakie, revmatická artritida a demence. A konečně předkládá přesvědčivé argumenty pro úplné odstranění pšeničných výrobků z našeho jídelníčku, spolu s doporučeními, jak si tento přechod usnadnit a nesklouznout zase zpátky k dřívějším návykům. Kniha Život bez pšenice, postavená na dlouholetém klinickém výzkumu a studiích jednotlivých mužů a žen, kteří se rozloučili s pšenicí a úplně tím změnili svůj život, nabízí velmi poučný pohled na důvěrně známou potravinu a poskytuje návod, jak se uzdravit a nadobro se zbavit přebytečných kil. Od zavedení stravovacích směrnic v 70. letech, které vyzývaly k omezení příjmu tuků, jsme byli svědky podivného jevu: Američané neustále tloustli, postonávali a měli ještě větší sklony k cukrovce než dřív. Kardiolog William Davis se to rozhodl risknout a naordinoval více než dvěma tisícům svých pacientů režim bez pšenice. Když pak viděl, jaké to mělo mimořádné výsledky, dospěl ke znepokojivému závěru: Není to tuk, není to cukr, ani náš pohodlný životní styl, co je příčinou epidemie obezity v celé Americe – je to pšenice.

Mrazivý okamžik je debut, ve kterém autorka nástroji detektivní literatury vytesává podobu Švédska, jak ho nikdy z hlavní silnice nespatříme. S neuvěřitelným citem pro každodenní bytí člověka spřádá příběh několika životních osudů, které se dílem náhody i neúprosného vývoje událostí protnou a vyústí ve strašlivý zločin. Zločin, který se vyšetřovatelům v čele s komisařem Christianem Tellem na první pohled jeví jako zcela nepochopitelný.

Torkil Damhaug je původním povoláním psycholog, jeho knihy spojuje zájem o lidské nitro, patologické chování a potlačené vzpomínky. Přestože se Damhaugův poslední román Žhář točí kolem případů žhářství, nestojí v centru dění postava policejního vyšetřovatele či soukromého detektiva, jak je u detektivního žánru zvykem. Příběh pohání kupředu dvě síly — žhářova posedlost a téměř terapeutická snaha mladé spisovatelky Synne zjistit, jak zmizel její starší bratr.Norské město Lillestrom je postiženo sérií úmyslně založených požárů. Nejdřív ve stáji na statku Stornes uhoří téměř třicet koní. V následujících týdnech zhasnou při dalších obrovských požárech i lidské životy. Souběžně se odvíjí příběh maturanta Karstena, který se kvůli náklonnosti spolužačky z pákistánské rodiny ocitne ve víru nečekaně dramatických událostí. Karsten s Jasmin se scházejí potají, nedokážou však zabránit tomu, aby to její rodina nezjistila. Strach z pomsty přivede Karstena do skupiny, kterou spojuje jediný cíl: bránit západní kulturu proti všemu, co vnímají jako islámskou hrozbu. Do této skupiny patří také žhář.

Ambiciózní praktikantka. Perfekcionistický šéf. A pořádná spousta šikany. Chloe Millsová, zatraceně chytrá a pracovitá studentka obchodní administrativy, má jediný problém: svého šéfa, Bennetta Ryana. Je náročný, neomalený, bezohledný – a naprosto neodolatelný. Božský bastard. Bennett se vrátil z Francie do Chicaga, aby zaujal významný post v obrovském rodinném podniku. Vůbec nečekal, že ta asistentka, která mu v zahraničí na dálku pomáhala, je nádherné, nevinně provokativní – naprosto nesnesitelné – stvoření, se kterým se teď bude muset vídat každý den. Navzdory drbům nikdy nebyl příznivce románků na pracovišti. Jenže Chloe pro něj představuje takové pokušení, že je ochotný pravidla ohnout – nebo je rovnou poslat k čertu –, pokud to znamená, že bude jeho. Kdykoli a kdekoli. Když ovšem jejich vzájemná touha dostoupí zlomového bodu, budou se muset Bennett a Chloe rozhodnout, co všechno jsou ochotni obětovat, aby jeden druhého získali.

Chloe Millsová, zatraceně chytrá a pracovitá studentka obchodní administrativy, má jediný problém: svého šéfa, Bennetta Ryana. Je náročný, neomalený, bezohledný – a naprosto neodolatelný. Božský bastard.Bennett se vrátil z Francie do Chicaga, aby zaujal významný post v obrovském rodinném podniku. Vůbec nečekal, že ta asistentka, která mu v zahraničí na dálku pomáhala, je nádherné, nevinně provokativní – naprosto nesnesitelné – stvoření, se kterým se teď bude muset vídat každý den. Navzdory drbům nikdy nebyl příznivce románků na pracovišti. Jenže Chloe pro něj představuje takové pokušení, že je ochotný pravidla ohnout – nebo je rovnou poslat k čertu –, pokud to znamená, že bude jeho. Kdykoli a kdekoli.Když ovšem jejich vzájemná touha dostoupí zlomového bodu, budou se muset Bennett a Chloe rozhodnout, co všechno jsou ochotni obětovat, aby jeden druhého získali.