Kartuziánské nakladatelství strana 2 z 3

Krvavé jahody vypraví děsivé svědectví Věry Sosnarové deportované ve čtrnácti letech spolu s devítiletou sestrou Naďou a jejich ruskou matkou – petrohradskou emigrantkou Ljubou Mělkinovou – z Brna do Sovětského svazu. V nápravném pracovním táboře na Sibiři zažívají nekonečné hrůzy stalinského teroru, které matka nepřežije. Po vytouženém propuštění putují jako sirotci bez dokladů na Dálný východ, kde pokračují v otrockých pracích v lese, na tichomořské obchodní lodi a posléze v sovětském vnitrozemí, v dole, kolchoze a slévárně. Do Československa se vrací až po devatenácti letech, za velmi nevýhodné pracovní smlouvy. Pozadí dramatu života a smrti vykresluje 20. století jako střet nacionalismů, degeneraci lidských ideologií a světových válek. Sestra Naďa již zemřela, ale Věra jezdí nadále vyprávět svůj životní příběh zájemcům a studentům nejen po celé republice, ale i do zahraničí. Nyní vychází již 4. vydání Krvavých jahod s podtitulem Příběh ženy, která přežila gulag. Nechť je tento příběh autentickým poselstvím pro budoucí generace.

Být knězem v dnešní době je bezpochyby nesnadné. Knih o kněžství se již v průběhu historie napsalo hodně, a řada z nich má jistě ještě dnes svou platnost – neboť to, co kněžství je, se nemění. Méně se však píše o tom, jak žít (a rozeznávat) kněžské povolání v moderní době. Kniha sestává z dvaceti čtyř kapitol - promluv, které monsignor Timothy Dolan jako tehdejší rektor pronášel k bohoslovcům North American College v Římě. Nejedná se tedy o odborný text prošpikovaný poznámkami pod čarou, naopak, je v něm zachována živost projevu a čtenář se místy neubrání ani smíchu, ani hlubokému zamyšlení. Přestože se nejedná o odborný text, jednotlivým zamyšlením nechybí solidní teologická hloubka ani systematické zpracování. Mons. Dolan vždycky postaví před zrak čtenářů ideál ctnosti, vysvětlí jeho smysl a důležitost, upozorní na možná úskalí při snaze tohoto ideálu dosáhnout, a vždy nabídne i řadu ryze praktických způsobů „jak na to“ – z nichž jako první je takřka pokaždé modlitba. Autor bohatě čerpá z Písma i z církevní tradice, připomíná velké a někdy možná i zapomenuté postavy církevní historie. Stejnou měrou však čerpá i ze života Církve dnes, z každodenního života kněží, jejichž příběhy a zážitky nejsou nijak vzdálené zkušenostem dnešního čtenáře.

Předlohou pro titul Pět komínů: Příběh z Auschwitz; byla kniha Olgy Lengyelové Vzpomínky z jiného světa Souvenirs de l`au-dela (tj. Vzpomínky z jiného světa vyd. Paříž, 1946). Autorka byla maďarskou Židovkou, jež byla v květnu 1944 společně se svojí rodinou, tj. rodiči, manželem a dvěma syny, deportována do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Olga, která se zakrátko stala členkou týmu táborové ošetřovny, barvitě líčí reálie koncentračního tábora, každodenní život v něm, a seznamuje čtenáře s některými internovanými osobami, jakož i s představiteli tábora veliteli, dozorkyněmi Též zmiňuje Dr. Mengeleho a popisuje některé lékařské pokusy na vězních. Olga samotná byla vybrána do plynové komory, podařilo se jí však z davu vyselektovaných osob uprchnout a vrátit se na svůj barák. Její sekce sousedila s Terezínským rodinným táborem, v níž byli umístěni čeští Židé, jimž Olga věnuje část jedné z kapitol. Jakožto příslušnice táborového francouzského hnutí odporu pomáhala pašovat výbušniny určené členům Sonderkommanda, jejichž vzpouru zmiňuje. Své vyprávění končí krutou vzpomínkou na malé děti, které se v táboře též nacházely Albert Einstein ve svém dopise Olze Lengyelové mimo jiné napsal: Děkuji Vám za Vaši velice poctivou, ničím se netající, velmi zdařile napsanou knihu. "Vykonala jste skutečnou službu tím, že jste nechala promluvit ty, kteří již nyní mlčí a jsou nejvíce zapomenuti." Příběh Olgy Lengyelové inspiroval Wiliama Styrona k sepsání románu Sofiina volba (Sophies´Choice; vyd. 1979), jenž byl o tři roky později v USA pod týmž názvem zfilmován. Kniha která v USA vyšla v anglickém jazyce, byla přeložena i do jiných jazyků a byla vydána též ve Velké Británii, Mexiku, Itálii, Japonsku, Rumunsku České vydání zahrnuje kromě původních 27 kapitol i další části, zejména rozsáhlý poznámkový aparát. Dále byly dopsány například texty obsahující informace z Olžina života před deportací a též od doby, kdy se po útěku z pochodu smrti v lednu-únoru 1945 ukrývala u polských hospodářů ve vsi Brzeźce. Kniha rovněž obsahuje fotografie pořízené během Olžiny návštěvy této polské vesničky v roce 1981. Název knihy Pět komínů je symbolický a představuje počet krematorií, která se v koncentračním táboře Auschwitz nacházela.

Hluk je - jak si všiml slavný Lewisův zkušený ďábel - hudbou pekla. Robert Sarah nám nabízí skutečně vztahující, vytříbeně podanou úvahu o důležitosti nalézání ticha v našich vlastních životech a o tom, co můžeme skrze toto ticho objevit...

Kniha vzpomínek Zdeňky Mašínové a jejího manžela doc. Rudolfa Martina podává dvojí svědectví: o osudech členů jedné rodiny a o době, ve které se tyto osudy odehrávaly. Vedle vlastního nelehkého života zachytila životní příběh své matky Zdeňky Mašínové, babičky Emmy Novákové a strýce kpt. Ctibora Nováka, přičemž vzpomínková ohlédnutí konfrontovala s výmluvnou řečí dokumentů (dopisů z nacistických i komunistických káznic, záznamů StB o sledování rodiny apod.). Její matka Zd. Mašínová nakonec zemřela ve vězení na Pankráci a strýc Ctibor Novák byl komunisty popraven. V centru její pozornosti pochopitelně stojí perzekuce Mašínových v době německé okupace a po dramatickém odchodu obou bratří do zahraničí na podzim 1953. Autenticitu výpovědi umocňuje věcnost a upřímnost textů i nestylizovaný jazyk díla. Kniha je doplněna řadou fotografií z rodinného archivu a z pietního aktu letos v Lošanech.Toto druhé vydání vychází po 17 letech od prvního vydání, jako dárek k 85. narozeninám paní Zdeňky Mašínové.

Kardinál Robert Sarah napsal svou třetí knihu rozhovorů s Nicolasem Diatem. Je to kniha, která má hluboké a dávné kořeny. Je to poslední svazek triptychu, jehož dobrodružství začalo v prosinci 2013. V roce 2016 vychází první svazek Bůh nebo nic. V roce 2018 vychází druhý svazek tohoto triptychu Síla ticha. A nyní v roce 2019 poslední a třetí kniha. Autor předkládá neochvějnou diagnózu, ale je plná naděje uprostřed duchovní a morální krize Západu. V první části své knihy líčí duchovní a náboženský kolaps. Jak se tento kolaps projevuje? Jedna kapitola je věnována krizi církve. Druhá a třetí část knihy je o krizi západní společnosti. Je to nesmírně obsáhlé téma a dotýká se tolika významných bodů od šíření kultury smrti po problémy konzumerismu spjatými s globálním liberalismem, přes otázky identity, islamismu a tak dále... Kard. Sarah chce touto knihou kněze povzbudit. Chce jim říct: milujte své kněžství! Buďte hrdí na ukřižovaného Krista! Nebojte se nenávisti světa! Svou nádhernou knihu uzavírá oddílem nazvaným Znovuobjevení naděje: Praktikování křesťanských ctností.