KHER

Hororové historky o mulech, tedy duchách mrtvých, odrážejí duchovní svět Romů a jejich víru, že mrtví se vracejí mezi živé. Dvacet současných romských autorů se inspirovalo folklorními příběhy i osobními prožitky. Autoři: Nikola Beljajevová, Eva Danišová, Monika Duždová, Irena Eliášová, Olga Fečová, Ilona Ferková, Erika Godlová, Jana Hejkrlíková, Jan Horváth, Brigita Horváthová, Judita Horváthová, Rena Horvátová, Dana Hrušková, Mária Hušová, Iveta Kokyová, Renata Kováčová, Eva Kropiwnická, Stanislava Miková, Daniela Obšasníková, Stanislava Ondová, Květoslava Podhradská

Deset humorných i vážných povídek spojuje postava novodobého Enšpígla, romského bezdomovce zvaného Kaštánek, který v rokycanské herně vypráví nevšední historky za pivo či rum.

Autobiografický příběh Philomeny Franz, německé Romky ze skupiny Sinti, která přežila holokaust. Je léto 1922 a v německém Biberachu na svět přichází nejmladší členka sintské hudebnické a diva-delnické rodiny, která se pod vedením moudrého Johannese Haaga těší uznání a věhlasu v celém Německu i v Paříži. Na jaře 1943 jsou dvacetiletá Philomena a její příbuzní považováni za příslušní-ky nežádoucí skupiny obyvatel a odvlečeni do koncentračních táborů. Auschwitz, Ravensbrück, útěk a dopadení, Sachsenhausen, znovu Auschwitz a úspěšný útěk na svobodu bez nadsázky lze říct, že Philomena se nenarodila jednou, ale tisíckrát. Dnes 99letá žena jako jedna z mála může vy-právět o idylickém předválečném životě a zároveň podat zprávu o tom, jak byl její národ až na pár šťastlivců systematicky, hromadně a téměř průmyslově vyvražděn. Autobiografická kniha vyšla v Německu v roce 1985 jako jedno z úplně prvních tištěných vydání autentických svědectví Romů a Sintů, přeživších nacistické perzekuce na území Německa. Prvním čtenářem a zároveň autorčiným mentorem byl držitel Nobelovy ceny Heinrich Böll. České vydání je doplněno o obsáhlý rozhovor s autorkou uskutečněný na jaře 2021 a doslov shrnují-cí snahy o uznání holokaustu Romů a Sintů v ČR a v Německu. Kromě přehledu uveřejněných me-moárů představuje také poslední poznatky o písemných svědectvích romských a sintských přeživších na českém a moravském území. Součástí vydání jsou reprodukce archivních dokumentů o věznění autorky a rodinné fotografie, které z důvodu tradiční úcty k mrtvým dosud nikomu nedovolila pu-blikovat.

Zima 1942. Romské dívence Žofi právě předčasně skončilo bezstarostné dětství. Před válkou s rodiči a sourozenci putovali Polskem a živili se tradičními profesemi jako věštěním a obchodem s koňmi, ale teď jsou nuceni se skrývat před nacisty v lesích kolem Varšavy. Když je někdo z místních udá, nakonec i šestičlenná rodina končí za ostnatým drátem koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Žofiinu levou ruku zhyzdí vytetované číslo Z-4515, přijde o jméno a brzy i o všechny blízké... Sofia Taikonová (1931-2005), romským jménem Žofi, se na rozdíl od mnohých dalších nestala obětí systematické fyzické likvidace Romů, dočkala se konce 2. světové války a po ní nalezla bezpečí a nakonec i osobní štěstí ve Švédsku. Její autobiografické vyprávění připomíná dlouhá léta přehlíženou tragédii evropských dějin. Pro romské přeživší nebývá snadné své bolestné vzpomínky sdílet. Sofii Taikonové trvalo tři roky, než svůj život spisovatelce Gunille Lundgrenové převyprávěla a veřejně se podělila o prožité trauma. V působivém a současně srozumitelném česko-romském komiksovém zpracování tak vychází ojedinělé svědectví a mimořádné dílo pro dospělé i starší dětské čtenáře. Původní švédské vydání bylo v roce 2006 oceněno prestižní cenou Artists against Nazism. Bilingvní vydání je na osmdesáti stranách uspořádáno oboustranně - z jedné strany čtyřicet stran české verze, z druhé strany čtyřicet stran romské verze. Překlad do češtiny: Marie Voslářová Překlad do romštiny: Markéta Hajská, Iveta Kokyová

Dámy a pánové, potlesk pro Čhávata z manéže, knihu plnou skrytých překvapení! Ta malá, křehká a stovkami stránek naditá knížka se vám sice vejde do kapsy kabátu, ale skrývá se v ní nekonečné množství zábavy i poučení. V příbězích kočovného romského cirkusu se potkávají cirkusáci, Romové, tuláci, kovbojové i indiáni – obyčejní, nízko postavení lidé putující zchudlou Amerikou třicátých let – kteří hledají způsob, jak společně přečkat těžkou a vleklou hospodářskou krizi. U cirkusu rodiny Brewerových najdou zázemí, dobré zacházení a budoucnost. A také návod, jak zůstat člověkem i v té nejtěžší době. Coby příslušník romské cirkusácké rodiny Gary G. Steele ví o životě v manéži své. Chápe, jaký význam mají solidarita, soudržnost, obětavost, úcta k lidem i zvířatům a humor pro přežití kočovné společnosti. Vnímá je nicméně jako univerzální hodnoty. Schopnost své rodiny projít těžkými časy se vztyčenou hlavou představuje jako inspiraci pro současnou dobu, která nás nejen kvůli válce na Ukrajině zbavuje pocitu automatických jistot a bezpečí. Za neustálého harcování do další štace po hrbolatých silničkách poznává čtenář éru třicátých let v Americe nikoli z pohledu bankéřů a burzovních čísel, ale perspektivou lidí, kteří břemeno ekonomického kolapsu museli nést na svých bedrech. Čhávata z manéže je publikace ve všech ohledech jiná. Již svou podobou knížek lidového čtení plného dramatických příběhů, písní i vlepovaných obrázků dráždí čtenářovu představivost a svou růžovou barvou evokuje cukrovou vatu z pouti. Kniha s osobitým grafickým a výtvarným zpracováním nabídne i slovníček použité pararomštiny a autentické fotografie autorovy rodiny z prostředí cirkusu, které na příslušná místa ručně vlepili hendikepovaní pracovníci prachatické KP Inva, s. r. o. Díky tomu je každý exemplář jedinečný originál.

Straší ve sklepě duchové? Jaké to je mít deset sourozenců? Může hrát romská holka házenou? Babička vypráví o své složité cestě ze slovenské osady do českého velkoměsta, vnoučata žasnou a na plotně zatím probublávají voňavá povidla. Úsměvná, něžná a sladká jako babiččino pohlazení rukou umazanou od povidel. Taková je romsko-česká autobiografická próza, debut Květoslavy Podhradské pro děti a jejich rodiče, která je přenese do současného moravského městečka jménem Boskovice, kam o horkých letních dnech přijíždí za babičkou strávit prázdniny vnoučata Patricie s Robinem. Babiččina zahrada a jídelní stůl se stanou tichými svědky historek z jejího života, tolik odlišného od toho, jaký žijí děti dnes. Knížka pro všechny malé i velké, kteří se chtějí něco dozvědět o minulém i současném životě Romů.

Drsná devadesátá v povídkách Romů Dvanáct autorů a jejich svědectví o tíze svobody. Jak události přelomových devadesátých let minulého století zasáhly do životů dvanácti romských autorů, jejich blízkých a tehdejší romské společnosti vůbec? Více než třicetiletá perspektiva a motivy prostupující celou sbírkou Samet blues - Drsná devadesátá v povídkách Romů umožňují nahlédnout, jak se v čase proměňovala a na Romy dopadala společenská atmosféra. Její odraz zde má podobu porevoluční euforie z nabyté svobody a možnosti etnoemancipace přes záhy zakoušenou existenční nejistotu, sociální vyloučení, ohrožení vzestupem rasismu a patologickými jevy až po ztrátu tradičních romských hodnot, které jen těžko odolávaly požadavkům na individualismus a úspěch měřený majetkem. Různorodé autorské hlasy se tu skládají v jednolitý chór, obdobu amerického černošského blues žalujícího na těžký úděl nerovnoprávné menšiny. Autoři Gejza Demeter, Eva Danišová, Michal Šamko a Květoslava Podhradská se v té době museli postarat o své rodiny. Příběhy podobné těm jejich, avšak zachycené z pohledu dětí autorskou generací Husákových dětí a mileniálů, do sbírky vnáší Iveta Kokyová, Stanislava Ondová, Rena Horvátová, Maria Siváková, Věra Horváthová Duždová, Patrik Banga, Lubomír Čipčala a Martin Kanaloš. Zaznívá v nich nejen zklamání z promarněných šancí, které demokracie nabídla, ale i naděje, že je možné vést důstojný a plnohodnotný život, pokud je Romům umožněno vzdělávat se nesegregovaně a získat naplňující profesní uplatnění.