Knihovnice.cz Červený Radek

Třiatřicetiletý Richard je sražen autem. Když se probudí v nemocnici, zjistí, že posledních čtyřicet let, na něž se nepamatuje, žil a pracoval na univerzitě jako profesor kvantové fyziky upoutaný na invalidní vozík. Před pár dny prý umřel a jeho duše byla přenesena do jiného těla – do těla mladé zraněné ženy. Nejhorší ale je, že se svět za těch čtyřicet let, o nichž nic neví, hodně změnil – ovládly ho ženy. Dokáže se vypořádat se situací, v níž se proti své vůli ocitl? Má jako muž v ženském těle a ženském světě šanci? Co když se duše majitelky jeho nového těla vrátí?

Hot potato, do češtiny přeloženo jako teplá brambora, je typické britské jídlo, zatímco Horké brambory jsou typicky česká novelka. Jakkoli zní její název trochu jako kuchařka a jakkoli se motiv vaření, výživy a stravování skutečně táhne celým textem, důležitější roli zde hrají spíše starosti a problémy pěti hlavních postav, jejichž každodenní trápení a témata, jimiž se chtě nechtě musejí zabývat, jsou někdy natolik ožehavá, že si je lidé ve společnosti obvykle mají tendenci přehazovat právě jako onen příslovečný horký brambor. K tomu tu čtenář jednoznačně nalezne recept jak na ultrazdravé pokrmy zaručeně bez cukru, tak na všelijaké mňamky a „teplé prasárny“. Servírovat je bude zaprvé Ten, jehož jméno nevyslovujeme (jelikož ho většinou ani dost dobře vyslovit neumíme); zadruhé jeho syn, který rád vaří hot potato a který fakt neví, zda je vážně plnoštíhlý ze stresu; zatřetí babička alias expertka na teplé večeře; začtvrté Vládík, jemuž stačí teplý párek nebo klobása, a zapáté Nikola. Ta miluje všechno zelené a „Král je mrkev“! Ovšem tvrdí se, že nic se nejí tak horké, jak se to uvaří, takže i když se jednotlivým hrdinům často doslova vaří krev v žilách, stejně se mají svým způsobem vlastně rádi a všichni nakonec, jak se říká, vychladnou (nejvíc každopádně babička).

Sedmá kniha skladatele a spisovatele Richarda Pachmana Jak chutná Mozart představuje povídky a zamyšlení o cestě k harmonii a ke štěstí. Autor se zamýšlí nad řadou duchovních i životních témat, jako jsou například ohleduplnost, nutnost neodkládat věci na „až jednou“, úcta k přírodě, setkávání jako obohacení našich životů, radost z obyčejných maličkosti i každého dne, zdravá sebeláska, dětský pohled na svět, vliv strachu na náš život atd. Prostřednictvím krátkých příběhů a povídek ze svého života i ze světa kolem a rovněž formou citátů, kterými každá kapitola končí, předkládá inspiraci, jak najít harmonickou cestu života, jak otevřít své srdce lásce, radosti i novým setkáním.

Erna Leitnerová přijíždí na začátku roku 1932 do Mnichova, kde se snaží v době krize najít práci. Mladou ženu ale provázejí zvláštní zdravotní potíže. Silné bolesti hlavy a další podivné stavy, ovlivňující její chování, jí přesto nezabrání uspět a Erna získává práci v předním mnichovském nakladatelství.

Osudový příběh dvou osiřelých sester vrcholí na konci dvacátých let minulého století v americkém St. Louis, kde vedle pobuřujícího jazzu vládne také neskrývaný rasismus a sešněrované společenské konvence. I zde je ale místo pro lásku, jak již napovídá sám název knihy... Která sestra je však sestrou skutečně milující? Jak daleko může být od lásky k nenávisti? A co všechno se dá a nedá kvůli takové lásce snést?

Vykupitel duší je prvotina slovenské autorky Ivety Pačutové, která se rozhodla nesvézt se na vlně popularity erotických románů či romantických fantasy hororů, ale obdobně jako slavná Kateřina Tučková s Žítkovskými bohyněmi, či Vladimíra Klimecká v knize Druhý život Marýny G., nás zavádí do podhorského prostředí chudých vesnic. Její námětově netradiční příběh se odehrává na slovenské dědině pod Tatrami v blíže neurčené době 19. století. Venkovské drama dvou bratří začíná během velké bouře, která kromě zmaru a strachu přinesla jednomu z nich nečekaného hosta – umírající mladou cikánku s malým dítětem v náručí. Příchod nezvyklého nového člena do rodiny je jen počátkem dramatické ságy jednoho rodu a jedné vesnice, ve kterém autorka skvěle vyobrazila život tehdejšího venkovského světa, ovládaného nejen společenským postavením a penězi, ale taktéž emocemi. Celý tento lidský kolorit jemně doplnila svébytným fantaskním prvkem.