Knihy 555

V dalším pokračování výpravné řady knih o našich rozhlednách nás osvědčený kolektiv autorů přivádí tentokrát do Českého ráje. Stejně jako předchozí rozhlednové publikace je tato kniha o Českém ráji především vyprávěnímo krajině a fascinaci putováním. Pro její tvorbu byly využity prameny v podobě historických knih a novin, vzpomínky pamětníků, povídání současníků a vlastní zážitky a poznatky autorů. Přestože řada citátů z historických děl a periodik je v textu použita hlavně pro maximalizaci dobové autenticity, není publikaci rozhodně možné vnímat jako historickou či vědeckou práci, ale spíše jako jakýsi návod na veselé výlety krajinou. Stejně neodborně – ale o to více pocitově – byla vymezena popisovaná oblast Českého ráje. Za základní osu kraje byla vzata Zlatá stezka Českého ráje, začínajícíovšem již v Mladé Boleslavi pod radniční věží, kterou by k rozhlednám Českého ráje asi jen málokdo zařadil. Pikantní přitom je, že ačkoliv kniha je tematicky postavena na povídání o rozhlednách, opravdových rozhleden, coby výsledků činění turistických spolků, je v Českém ráji vcelku málo. Řada vyhlídkových věží zde byla umístěna na starších baštách zdejších hradů, které ovšem byly postaveny pro zcela jiné účely, než je zábavné rozhlížení se. To ale autorům ani trochu nevadilo v nadšení, s nímž krajinou Českého ráje putovali a užívali si přitom zdejší nálady a výhledů do malebného kraje.

Při návratu ze Sibiře koncemsrpna 1968 Gustu vMoskvě zastihla pár dnů stará zpráva o „mezinárodní pomoci spřátelených armád bratrskému Československu“. Gusta nelenoval, nepřesedl hned z vlaku do vlaku, ale navštívil redakci novin, snad Pravda nebo Izvěstija. Tamvytáhnul ze šrajtofle pomačkanou fotkuMisthausu a zabědoval ve smyslu „VČechoslóvákiji v Izerskich górach u meňjá máleňkij dómik, u nás kontrarevolúcia, já zděs, mój dómik tam…“ Byla z toho celá stránka i s fotkou „Domu navóza“ a rubly, pochopitelně! Uměl prodat, až mu to mnozí měli za zlé. Ze vzpomínek Vladimíra Chrousta Procházky

Publikace je výstupem z komplexního průzkumu technických zařízení poháněných vodou na území okresu Česká Lípa. Jedná se o identifikaci všech staveb a vodních děl v terénu a zpracování veškerého dostupného archivního materiálu včetně historické plánové dokumentace, dobových fotografií a pohlednic. V roce 2013 vyšla první část zpracovávaného území pod názvem Technická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku. Kniha je členěna na úvodní kapitoly shrnující obecné informace a katalog veškerých nalezených objektů. Obecné kapitoly zahrnují přehled dostupných archivních pramenů a literaturu, popis členění vodních děl, ukázky typických znaků ze sledované oblasti a charakteristické rysy zdejších mlýnů, pil a textilních a vodárenských zařízení. Katalogová abecedně řazená hesla mají jednotnou strukturu – lokalizaci vodních děl a výrobních objektů, popis jejich současného stavu a na závěr historii, stavební vývoj a interpretaci. Nezbytnou součástí publikace je vedle běžného poznámkového aparátu, seznamu použitých pramenů a literatury, německých názvů dotčených obcí a seznamu zkratek také výčet autorů historických stavebních plánů a bohatý obrazový materiál, zejména četné dobové fotografie, ukázky z archivních plánů, terénní zaměření a skici vodních děl, staveb nebo jejich detailů a fotodokumentace současného stavu. V rámci zpracování tématu se podařilo objevit velmi významné stavby nebo jejich součásti. Dokumentovány byly například unikátní skalní výpusti rybníků středověkého původu, nejstarší datovaný náhon se skalní štolou v Čechách v Rozprechticích u Dubé (1528), intaktně zachované mlýnské hranice, cenné zařízení zdejších mlýnů, pil a zejména čerpací stanic vodovodů a další pozoruhodné objekty.