Knižní klub strana 3 z 226

Během halloweenského večírku pořádaného v domě Roweny Drakeové pro mládež z městečka Woodleigh Common dojde k surové vraždě třináctileté dívenky. Slavná spisovatelka Ariadne Oliverová, která se zábavy náhodou zúčastnila, se rozhodne oslovit Hercula Poirota – nezdá se jí, že by mohlo jít o zločin spáchaný vyšinutým vrahem v pominutí smyslu. Klíč k záhadné smrti totiž patrně tkví ve větě, kterou pronesla zavražděná Joyce při přípravách večírku: Viděla jsem vraždu… Pozadí vzniku tohoto detektivního příběhu z roku 1969 má pro české čtenáře jedinečný význam: předlohou jedné z postav, au pair dívky Olgy Seminoffové, se stala prachatická učitelka, s níž si Agatha Christie dlouhá léta dopisovala.

Kay Scarpettová opustila soukromou forenzní patologickou praxi v Charlestonu a odjela do New Yorku, protože ji místní policie požádala, aby vyšetřila jednoho zraněného pacienta na psychiatrickém vězeňském oddělení v nemocnici Bellevue. Spoutaný Oscar Bane si vymohl osobně ji. Sotva se ho dotkne, začne Bane mluvit – a Scarpettová vyslechne jeden z nejbizarnějších příběhů, s jakým se kdy setkala. Ke zraněním přišel Bane v den vraždy – tu však podle všeho nespáchal. Scarpettová je na pochybách: Má co do činění s šílencem, který je na ni fixovaný? Anebo je jeho paranoidní historka pravdivá a skutečně ho sleduje pravý vrah? Jisté je pouze to, že někdo mučil a pak zabil mladou ženu – a brzy následují další úmrtí. Ať má tyto vraždy na svědomí kdokoli, ví na minutu přesně, kde se cíle jeho zločinů právě nacházejí. Vše ostatní jsou však pouhé dohady: Je to jeden člověk? Má v tom prsty vláda? A spojuje oběti vůbec něco? Společně s manželem Bentonen Wesleym, soudním psychiatrem, a neteří Lucy, která si nedávno založila vlastní firmu na forenzní zkoumání počítačů a počítačových sítí, se Scarpettová tentokrát pouští do kyberprostoru i možná až příliš živých ulic města za odhalením zprvu nevysvětlitelné a poté o to děsivější pravdy.

Jednovaječná dvojčata Gillian a Melina Lloydovy jsou si k nerozeznání podobná. Potřeštěnější z obou sester, Melinu, napadne zahrát si dávnou dětskou hru na záměny. Přesvědčí obezřetnější Gillian, aby na jeden večer zaujala její místo mediálního doprovodu austronauta a národního hrdiny Christophera Harta. Gillian sestřin návrh zpočátku odmítá, ale nakonec ho přijme a druhý den je nalezena mrtvá. Melina se rozhodne, že musí za každou cenu zjistit, kdo její sestru zavraždil.

Hercula Poirota navštíví dívka, jež tvrdí, že možná spáchala vraždu. Než se však detektiv stihne vyptat na podrobnosti, mladá dáma si vše rozmyslí a odejde. Zmatený Poirot se vzápětí dozvídá, že slečnu Normu Restarickovou za ním poslala jeho přítelkyně, spisovatelka Ariadne Oliverová. Když se oba rozhodnou přijít záhadnému případu na kloub, zjistí, že Normu už delší dobu nikdo neviděl – a nikdo ji ani příliš nepostrádá. Dívku sice šťastnou náhodou vypátrají, ta však upadá do stále hlubších nejistot o tom, co se s ní a kolem ní děje…

Zapadlou anglickou vesničku Sittaford odřízne od okolního světa sněhová bouře. V Sittafordském sídle, které obývají nájemnice paní Willetová a její dcera Violet, se sejdou místní obyvatelé na večeři – a po ní podniknou spiritistickou seanci. Ta jim vyjeví děsivou zprávu: kapitán Trevelyan, vlastník sídla, toho času bydlící v nedalekém městečku Exhampton, je mrtev. Trevelyanův starý přítel major Burnaby nelení a vyrazí pěšky do Exhamptonu, aby se přesvědčil, že všechno byl jen hloupý vtip. Ale nebyl... Od originálního vydání této detektivky uplyne v roce 2011 osmdesát let.

Píše se rok 1794 a válečná loď Jeho Veličenstva Invisible se účastní blokády francouzského pobřeží. Kapitán Richard Thickening je skvělý námořník a dobrý velitel, i když je také milovník vína, nákladného života a spíš sní o krásné madeirské vdově Jacqueline než o slávě Impéria. Rozkazem je vyslán chránit konvoj přepravující neznámý náklad a netuší, že se stává se svým bratrem lordem Weinworthem součástí spiknutí, jež pravděpodobně zamíchá politickým rozložením Evropy. A cestu mu zkříží dcera ďábelského piráta, podnikavá mladá dáma Camilla Carfaxová...

Kniha prezidenta republiky Václava Klause Evropská integrace bez iluzí je pokusem podívat se v dnešní neklidné situaci na Evropu bez růžových brýlí. Autor podává stručný náčrt více než půl století evropské integrace, popisuje dnešní situaci, kterou považuje za nestabilní, neudržitelný mezistav, snaží se na pravou míru uvést reálné přínosy integrace. Východisko vidí v transformaci jak evropského sociálně-ekonomického systému, tak evropského integračního modelu. Navrhuje návrat od ekologicko-sociálně tržní ekonomiky k trhu a od shora dirigované unifikace Evropy k aktivní spolupráci evropských zemí.

Nikolas Flamel pokračuje v zápiscích dalších dvou velmi hektických dnů. Nyní se nachází v Paříži a s ním i dvojčata a Scathach. Uvědomuje si, že musí rozvíjet sílu Sofie a Joshe, aby mohli naplnit proroctví. Setkávají se s dalšími nesmrtelnými bytostmi, a jejich pobyt ve francouzské metropoli způsobí více než velké zmatky. Nikolasovi a Perenele se však čas neúprosně krátí. Každý den stárnou o rok, jejich schopnosti slábnou a tělesná schránka chřadne. Podaří se probudit i Joshovu skrytou moc? Zvládne Sofie umění ovládat další živel? V pokračování Alchymisty se samozřejmě znovu střetnou s dávným čarodějem Johnem Dee, který tentokrát proti nim nebude stát sám. Druhý díl Tajemství Nikolase Flamela je opět napínavý a plný nečekaných bitev a zvratů.

Zkušenost koncentračního tábora zažitá chlapcem napověděla spisovateli, že sdělit ji nejautentičtěji znamená zachovat její přirozenou povahu: to, co se čtenářům mělo jevit jako apokalypsa, nabylo paradoxního účinu tím, že se ve vypravěčových očích znovu stalo tím, čím bylo chlapci, totiž každodenností. Apokalypsa, která zevšedněla to je zorný úhel, ze kterého Arnošt Lustig vyvolává obrazy systematického masového ničení a vraždění. Posedlost zážitkem zevšednělé apokalypsy nedovolila Lustigovi po celý život volit jinou látku, ačkoli si vzpomínám, že na začátku jeho literární dráhy mu jeden z českých kritiků doporučoval, aby židovskou tragédii opustil a neutkvíval v minulosti. Kritik netušil, že si velký spisovatel příběh nevolí, nýbrž že si příběh volí jeho. Pokud se nemýlím, zabrousil Lustig do skutečnosti mimo holocaust výjimečně, a i při tom zůstal věrný mezním situacím. Všechny Lustigovy prózy, ať jsou to povídky, novely nebo romány, jsou si podobné právě tím základním zorným úhl em založeným v mezní situaci. Líčení útěku dvou chlapců z koncentračního tábora přes německé území, které vyvrcholí honem, jejž zorganizují stařičcí členové místní myslivecké jednoty, vyznívá v Lustigově podání jako střízlivá zpráva o normálním jevu. Z doslovu Milana Uhdeho.

V roce 1967, dva roky před vydáním legendárního Kmotra, publikoval Mario Puzo pod pseudonymem Mario Cleri prózu nevelkého rozsahu, v níž se podruhé po debutové Temné aréně vrátil do poválečného Německa. Její hrdina, Michael Rogan bývalý kapitán americké rozvědky s geniální pamětí a schopností luštit šifry, chycený gestapem ve Francii a poté několik měsíců mučený v Mnichově společně se svou manželkou Christine, která výslechy nepřežije se deset let po válce octne na stopě sedmičky mnichov ských vyšetřovatelů (jeden z nich je obávaným mafiánským bossem) a přichystá jim osud, který určili původně oni jemu: smrt. Nekompromisnost a strohost Roganova jednání jako by se přitom odrážela i ve způsobu vyprávění příběhu úsečný a přímočarý sty l podání prozrazuje leccos z autorova spisovatelského talentu, jenž se pak naplno rozvinul v jeho proslulých románech z prostředí mafiánských klanů.

Hercule Poirot cestuje letadlem z Paříže do Londýna. Společně s dalšími deseti pasažéry sdílí kabinu letadla Prometheus a zdá se, že jeho pozorovatelským schopnostem jen tak něco neunikne, byť se neděje nic neobvyklého – až na nepříjemnost s vosou. Opak je však pravdou – v půli cesty stevard zjistí, že jedna z cestujících je mrtvá. Nehodu vyloučí vzápětí sám Poirot, když na podlaze najde foukací šipku. Vražednou zbraň však policie objeví tam, kde by to nikdy nečekala – pod sedadlem slavného Belgičana! Poirotovi nezbývá než očistit své jméno a dopadnout pachatele zločinu, jejž nikdo neviděl a přece se odehrál před zraky několika párů očí včetně těch nejslavnějšího detektiva všech dob.

Když se So-njo ztratí uprostřed davu na nástupišti metra v Soulu, pouští se ostatní členové rodiny do zoufalého pátrání po své matce. Čím hlouběji se do něj ale noří, tím více dlouho zamlčovaných rodinných tajemství i soukromých trápení se objevuje. A čím dál častěji si zbytek rodiny musí klást otázku, jak dobře vlastně tu, kterou nazývali „matka“, znali. Poetická románová mozaika, ve které se ve vyprávění střídají dcera, syn, otec a nakonec i „ztracená“ matka, je autentickým obrazem současného života v Koreji a nadčasovým příběhem rodinné lásky, jež byla v roce také 2011 oceněna prestižní Man Asian Literary Prize.

Kniha by na základě příběhů konkrétních lidí přibližuje život v Íránu, jeho politickou a společenskou situaci. Ukazuje světlé i stinné stránky země a na základě osobních zkušeností a kontaktů vysvětluje íránskou zahraniční politiku i spory Íránu s okolním světem. Kniha uvádí řadu málo známých informací o jedné z nejzajímavějších a nejvýznamnějších zemí současného politického světa a odhaluje pozoruhodné souvislosti.

Sbírka povídek pozoruhodné a mnoha literárními cenami odměněné autorky zaujme čtenáře už rozmanitostí námětů. Najde zde povídky spjaté s vývojem nejpůvabnějších čtvrtí Prahy - Malé Strany, Pohořelce, Hradčan, Břevnova a Střešovic. Nerudovsky laděné příběhy vytvářejí barvitý obraz míst a života jejich obyvatel od 30. let do současnosti. Na své si přijdou i milovníci detektivního a sci-fi žánru. Povídky jsou plné napětí a tajemna, a ačkoliv jsou zasazeny do reálného prostoru i času, také vzrušujícího objevování neznámých tajů lidské duše.

Životní příběh fyzioložky Liny Sternové Biografie výjimečné ženy, první členky Akademie věd, je zároveň pestrou freskou Evropy a Ruska 20. století. Lina Sternová, narozená v lotyšské židovské rodině r. 1878, po studiích v Ženevě přijala nabídku sovět ské vlády řídit laboratoř, kterou se jí podařilo proměnit ve vědecko-výzkumný fyziologický ústav Akademie věd. Za stalinské éry se statečně zastávala kolegů obviněných z nepřátelských postojů, dokud se sama nestala obětí politických čistek. Celý živo t zasvětila práci, zejména výzkumu mozkových buněk, ale byla i ženou, která okouzlila mnoho mužů.