Kontingent Press

V roce 1969, po rozpadu vlivné levicové studentské organizace v USA, Students for Democrati c Society (SDS), odešli ti nejmilitantnější členové a příznivci do podzemí, aby pokračovali ve svém boji razantnějšími, revolučními prostředky. Podle písně Bo ba Dylana si říkali Weathermen, nebo také Weather Underground. V první polovině 70. let jejich teroristi cké buňky zahájily ozbrojený boj proti symbolům moci Spojených států, jako byly policejní stanice, vojenská náborová centra, banky, nebo vězení. Při svém nejznámějším útoku se jim dokonce podařilo propašovat bombu do budovy Pentagonu a částečně ji poškodit. Většina akti vistů Weather Underground se po mnoha letech v podzemí sama přihlásila policii a vyvázla často jen s podmíněnými tresty. V nedávné době také pronikla na veřejnost informace o přátelství současného prezidenta USA, Baracka Obamy, se dvěma hlavními protagonisty Weather Underground, Billem Ayersem a Bernardine Dohrnovou. Odkaz skupiny Weather Underground měl a stále má vliv na americké levicové hnutí a tato kniha dokumentuje její vzestup a pád.

Plukovník Mike "Mad" Hoare velel jednotce žoldáků během ozbrojeného povstání v Kongu v letech 1964 až 1965, které detailně popsal ve své knize Žoldák z Konga. V tomto navazujícím popisu oněch válkou zbídačených let strávených bojem s rebely Simba, se plukovník Hoare zaměřuje hlavně na odvahu, sny, životy a úmrtí mužů pod jeho velením. V knize, kterou označil jako svou nejoblíbenější z těch, které napsal, plukovník Hoare nabízí jedinečné pochopení žoldáckého nasazení v Africe, zapojení CIA do těchto aktivit a nový pohled do myslí a srdcí námezdních vojáků. Válečníci z Konga jsou knihou pro všechny, kteří se zajímají o boj, žoldáky, válečníky nebo o Afriku.

Kniha popisuje hrůzyplný, děsivě skutečný zločin, podaný ve stylu románového dokumentu Chladnokrevně. Je to kniha o vraždění, jemuž bylo 179 dní vydáno na milost americké město San Francisco. Pro spisovatele není větší výzva, než proniknout do mysli zločince, zvlášť když je tato mysl uzavřená, skrytá a motivovaná "ideálem". Známý autor detektivek, Clark Howard, v Zebře tuto výzvu přijal s takovým pojetím pátrání a výzkumu, s nímž se ve faktografické literatuře o zločinech setkáváme jen zřídka. Od vydání Chladnokrevně nebo Hlava nehlava nebyl napsán žádný jiný pravdivý detektivní příběh s tak barvitým popisem a nervy drásajícím napětím. To je stejně důležité, jako samotná mrazivá a vzrušující kniha, jejíž hlubší smysl dalece přesahuje popisované události. Jedná se o pravdivý popis pětice černochů, kteří 179 dní drželi město v sevření teroru. Vyprovokovávaní a řízení svými vůdci si tito muži v ulicích San Francisca náhodně vybrali 23 obětí pro únosy, znásilňování, olupování, mrzačení a vraždění - v jakýchkoliv ulicích a kdykoliv. Říkali si Andělé smrti a měli jediný cíl: každý obětovat svému bohu Alláhovi devět "modrookých ďáblů". Howard použil všechny zdroje dostupné pátrajícímu novináři (a některé zná jen sám autor) - záznamy, zprávy, svědectví, přeživší oběti, příbuzné, dokonce i samotné odsouzené a detektivy, kteří riskovali hrůznou smrt, jen aby zastavili vraždění. Autor pronikl tak hluboko do myšlení vrahů, jak se to už pravděpodobně nikomu jinému nepodaří. Ukazuje nám šílence, vraždící ve jménu náboženství, jež je učí nenávisti k bělochům. Zavádí nás rovněž do zákoutí jejich nejhlubších tajemství: nejistoty ohledně barvy, touhy po respektu, palčivé snahy se vyšvihnout na žebříčku společenského postavení. Ukazuje nám zabijáky tak, jak je nikdy nevidíme: kolísající mezi právem a bezprávím, černou a bílou, životem a smrtí. A nakonec v těch nejjemnějších detailech popisuje vyčerpávající práci detektivů Guse Corerise a Johna Fotinose, bojujících s časem a snažících se vypátrat vrahy i zbraň vedoucí k usvědčení. Jádrem tohoto kontroverzního, senzačního díla je autentická chronologie při současném beletrickém podání. Jako všechny velké detektivky je i Zebra dílo s hlubším smyslem, jež nám připomíná nejen jakého zla jsme schopni, ale hlavně čeho jsme schopni ve jménu nějaké věci; politického nebo náboženského závazku, který je větší než my sami.

S vydáním českého překladu této knihy nyní uplyne celých dvacet pět let od chvíle, kdy ve Spojených státech, na ostrově Whidbey Island západně od pobřeží státu Washington, plameny hořící chaty spálily naději skupiny Američanů na rozpoutání druhé amer ické revoluce. Uvnitř chaty celé dva dny odolával pětisetnásobné přesile federálních agentů jeden muž, který byl vůdcem oné skupiny. Muž, který je rok předtím vytrhl z nečinnosti a svedl je na cestu, která jim měla přinést jen smrt, nebo dlouhé roky ve vězení. Ale ty desítky mužů a žen slepě věřily, že takové riziko stojí za to, oč usilovaly. O samostatnou bílou republiku na území Spojených států amerických. Jejich naděje shořely 8. prosince 1984, kdy federální agenti do chaty, kterou nebyli sch opni dobýt, vystřelili raketu, od která chata v okamžiku vzplála, a skrývající se muž v plamenech našel svou smrt.

Tato kniha zachycuje Irvingovy vzpomínky z více než ročního pobytu v rakouském vězení, do kterého byl spisovatel v roce 2005 uvržen za obsah své staré rakouské přednášky, kde popíral Holocaust. Některé jeho názory v knize vyřčené se shodují s jeho starými názory, které nedokázal obhájit během soudu s Deborah Lipstadt, ani během svého vídeňského procesu. Ačkoliv tento samotný fakt diskvalifikuje hodnotu těchto tvrzení, je povinností vydavatelství čtenáře upozornit, že David Irving svůj pohled na Holocaust šesti milionů Židů během Druhé světové války nebyl nikdy schopen obhájit jak před akademickými oponenty, tak i před oběma soudy. Celá kniha tak slouží především jako historický dokument neslavného konce jednoho z nejvýznamnějších popíračů jedné z nejhroznějších historických událostí – Holocaustu.

Plukovník Mike "Mad" Hoare velel jednotce žoldáků během ozbrojeného povstání v Kongu v letech 1964 až 1965, které detailně popsal ve své knize Žoldák z Konga. V tomto navazujícím popisu oněch válkou zbídačených let strávených bojem s rebely Simba, se plukovník Hoare zaměřuje hlavně na odvahu, sny, životy a úmrtí mužů pod jeho velením. V knize, kterou označil jako svou nejoblíbenější z těch, které napsal, plukovník Hoare nabízí jedinečné pochopení žoldáckého nasazení v Africe, zapojení CIA do těchto aktivit a nový pohled do myslí a srdcí námezdních vojáků. Válečníci z Konga jsou knihou pro všechny, kteří se zajímají o boj, žoldáky, válečníky nebo o Afriku.

V roce 1969, po rozpadu vlivné levicové studentské organizace v USA, Students for Democrati c Society (SDS), odešli ti nejmilitantnější členové a příznivci do podzemí, aby pokračovali ve svém boji razantnějšími, revolučními prostředky. Podle písně Bo ba Dylana si říkali Weathermen, nebo také Weather Underground. V první polovině 70. let jejich teroristi cké buňky zahájily ozbrojený boj proti symbolům moci Spojených států, jako byly policejní stanice, vojenská náborová centra, banky, nebo vězení. Při svém nejznámějším útoku se jim dokonce podařilo propašovat bombu do budovy Pentagonu a částečně ji poškodit. Většina akti vistů Weather Underground se po mnoha letech v podzemí sama přihlásila policii a vyvázla často jen s podmíněnými tresty. V nedávné době také pronikla na veřejnost informace o přátelství současného prezidenta USA, Baracka Obamy, se dvěma hlavními protagonisty Weather Underground, Billem Ayersem a Bernardine Dohrnovou. Odkaz skupiny Weather Underground měl a stále má vliv na americké levicové hnutí a tato kniha dokumentuje její vzestup a pád.