Kopp strana 9 z 27

Kniha patří do řady automobilových příruček nazvané "Jak na to?". Příručka popisuje údržbu a opravy automobilů Fiat Uno a je vhodná pro profesionály i amatéry. Publikace obsahuje přibližně 800 obrázků, 50 tabulek a elektrických schémat. Kniha je rozčleněna do těchto kapitol: Motor. Zapalování. Zapalovací svíčky. Mazání motoru. Chlazení motoru. Palivová soustava. Karburátory. Vstřikovací zařízení. Vznětový motor. Výfuková soustava. Spojka. Převodovka. Automatická převodovka. Přední náprava. Zadní náprava. Řízení. Geometrie kol. Brzdy. Kola a pneumatiky. Karosérie. Lakování. Topení. Elektrická zařízení. Osvětlení. Přístroje. Stírače. Nářadí. Péče o vozidlo. Údržba vozidla. Schémata elektrického zapojení vozu.

Netradiční životopis Pavla Koppa, elektroinženýra, fotografa, pedagoga, úředníka, obchodníka a diplomata, rytíře Řádu hvězdy Itálie, který byl dlouholetým přítelem herce Miroslava Horníčka. Společně vydali populární knihu Chvilky s Itálií, o zemi, z níž pocházejí autorovi předkové a kde on sám prožil celkem osm let jako obchodník a diplomat. Během svého dlouhého života se setkal s mnoho dalšími zajímavými osobnostmi, jako byli např. papež Jan Pavel II., prezident Václav Havel, Jan Werich, Josef Sudek, Eliška Junková, František Nepil, Karel Gott, Anna Fárová, Pavel Smetáček, Olbram Zoubek nebo František Xaver Halas. Byl také svědkem řady přelomových událostí v našich nedávných dějinách, od osvobození rodné Plzně americkou armádou, přes komunistický převrat v roce 1948, vstup „spřátelených“ vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a sametovou revoluci v roce 1989 až po rozdělení Československa v letech 1992/1993, kdy osobně jako diplomat dělil se svým slovenským kolegou československou ambasádu v Římě. Kniha byla vydána na jaře 2021 u příležitosti autorových osmdesátin, má 510 stran a 115 černobílých i barevných fotografií. Předmluvu ke knize napsal autorův přítel, historik František Xaver Halas, náš dlouholetý velvyslanec ve Vatikánu. Pavel Kopp vypráví s lehkým nadhledem o svých vzdálených italských předcích, zlatokopech, kteří přišli kdysi na Šumavu a kterým tak vděčí i za své příjmení, o svém raném mládí v Plzni, kde koncem války přežil s rodinou těžké bombardování, o své rodině, o svém celoživotním koníčku – fotografování, o kariéře diplomata v milované Itálii a o svých bohatých životních zkušenostech. V samostatné části popisuje podrobněji osobní setkání s význačnými osobnostmi, jako byl Václav Havel, kterého měl možnost osobně doprovázet při jeho oficiální návštěvě v Itálii a Vatikánu, s kardinálem Dominikem Dukou, při prezentaci rodinné kroniky Koppů, protože maminka pana kardinála pocházela ze stejného šumavského městečka, jako autorův otec, a hlavně pak své třicetileté přátelství s Miroslavem Horníčkem. Jejich společná kniha umožnila P. Koppovi vstup do diplomatického světa, a když se ji pak podařilo vydat i v italštině, pozval autor manžele Horníčkovi do Říma, na křest knihy spolu se slavnou italskou herečkou Giulietou Masina, manželkou Federica Felliniho. Nezapomenutelná byla i setkání s fotografem Josefem Sudkem, který dal autorovi mnoho cenných rad, jak má vypadat kvalitní fotografie a umožnil mu později rozvinout jeho fotografickou tvorbu tak, že vyústila v řadu publikací a množství výstav jak doma, tak v i Itálii. Měl také možnost portrétovat naši světoznámou automobilovou závodnici paní Elišku Junkovou a načerpat něco z její vitality a životní moudrosti. Paměti pokračují rodinnými „povídkami“ podanými v humorném duchu a vybranými deníky z mnoha cest po celém světě (Jižní Afrika, USA, Norsko, Japonsko). Kniha končí happyendem, při kterém udělil italský velvyslanec v Praze F.S. Nisio v r. 2021 Pavlu Koppovi italské státní vyznamenání rytíře Řádu hvězdy Itálie za celoživotní zásluhy o rozvoj spolupráce a přátelství mezi Itálií a Českou republikou.

V knížce jsou obsaženy krátké příběhy ze státních hranic, jak se dnes píše – ze „železné opony“ očima pamětníka. Jsou v ní zachyceny i další zážitky, které jsou pokusem o úsměvné příběhy, ze života autora.

Máte rádi Šumavu? A mysleli jste si, že už ji znáte dost dobře? Podnikáte často výlety do přírody? A máte rádi dobrodružství? Bojíte se rádi při čtení o nadpřirozených bytostech? A chcete vědět, kde všude na ně můžete narazit? Pak je tahle knížka právě pro vás, malé i velké výletníky a milovníky šumavské přírody. Můžete si vybrat z 27 okružních tras, které vás zavedou na známá, méně známá i téměř neznámá místa oblíbené Šumavy. S každým výletem se pojí nějaký strašidelný příběh – budete překvapeni, kolik je kolem nás čertů, vodníků, skřítků nebo duchů všeho druhu. A abyste měli po celý výlet oči otevřené, čeká na vás navíc na každé trase „hádanka na cestu“. Tak neváhejte, zalistujte, vyberte výlet, přibalte knížku a hurá ven!

Publikace čtenáře seznamuje se vznikem osad v šumavské oblasti Stašska a Zdíkovska, se způsobem zdejšího života v posledním století a s příběhy lidí zde žijících. Při tom odkazuje na skutečnost, že Stašsko a Zdíkovsko za protektorátu bylo poslední českou výspou a představovalo česko-německou národnostní hranici. V té době bylo zejména Stašsko i největším českým lyžařským a horským rekreačním střediskem. V první části je popsána historie oblasti, vznik některých osad ve spojitosti s dávným sklářstvím a těžbou nerostů používaných při výrobě skla. V další části je popsána novodobá historie oblasti, způsob života šumavských obyvatel v předválečném období, za protektorátu a jejich osudy po komunistickém převzetí moci. Podstatnou částí knihy jsou příběhy šumavských chalup a jejich obyvatel z pohledu generací až do druhé poloviny 19. století. Nejvěrněji jsou popsány příběhy z Lesních Chalup, v jejichž katastru se nachází převážná část současného Lyžařského areálu Zadov. Příběhy byly posbírány z vyprávění dosud žijících pamětníků a ze získaných dokumentů a odrážejí ducha příslušné doby. Kniha je doplněna velkým množstvím původních historických fotografií získaných od pamětníků a dokumentů vztahujících se k jednotlivým příběhům.

Šumavská hranice byla místem, kudy po únorových událostech v roce 1948 opouštělo ilegálně svoji vlast tisíce našich spoluobčanů. Zabránit těmto útěkům měly nově vytvořené specializované útvary ochránců hranic a to i za pomoci střelné zbraně. Právě o těchto ozbrojených střetech strážců hranice a jejími tzv. narušiteli tato kniha pojednává. Čtenář bude seznámen se skutečnými příběhy, které se odehrály poblíž Českých Žlebů v letech 1949 až 1951 a při nichž umírali mladí lidé na obou stranách tehdejší ideologické barikády. V převážné části příběhů je hlavní postavou Josef Hasil – jeden z tzv. Králů Šumavy. Čtenář bude podrobně obeznámen se všemi rozhodujícími okamžiky jeho kariéry agenta zahraniční zpravodajské služby CIC. V knize jsou vůbec poprvé zveřejněny informace o činnosti Josefa Hasila, které doposud nebyly nikde a nikým publikovány.

Kniha o historii, přírodě a lidech ze šumavských Lad Milí čtenáři, zveme vás na cestu, která nebude příliš dlouhá, a přesto vás povede časem minulým i přítomným. Kraj, náš domov, malá část naší vlasti, o které budeme vyprávět, je jen nepatrným úsekem Šumavy mezi Vimperkem a Kvildou. Povedeme vás krajem „Lad“ s poetickými názvy osad Borová, Hrabická, Pravětínská, Černá, Svinná, Švajglova. Tento přívlastek ke jménu obcí je příjemný a velmi lahodí našemu sluchu. Ovšem vezmete-li k ruce naučný slovník, pak slovo lada upozorňuje na kraj chudý, s pozemky se skromnou vegetací a s množstvím vřesovišť a slatí. Původní německý název obcí s přídavky HAIDEN, což znamená vřesoviště, již tehdy vyjadřoval chudost tohoto území. Je nutno ještě na počátku našeho vyprávění říci, že toto území až do roku 1945 bylo dosídleno a obýváno převážně obyvateli německé národnosti. Proto při našem vyprávění budou použity i původní německé názvy míst. Ještě jeden dodatek na úvod je důležitý. Až do ukončení druhé světové války v roce 1945 byl farní a správní obcí této oblasti Nový Svět (Neugebäu). Dnešní správní obcí celého rozsáhlého území jsou Borová Lada (Ferchehaid). Nachází se v nadmořské výšce 901 m n. m, je ohraničena okolními horami s nadmořskou výškou přes 1 000 m n. m a leží na soutoku tří horských říček: Teplé Vltavy (dříve Černý potok – Schwarzbach) Malé Vltavy, někdy označované jako Vltavický potok (Wuldaubach) a Vydřího potoka (Thierbach). Obec leží v rozsáhlém náhorním vrchovištním údolí, vyplněném slatěmi, které se staly jednou z dominant tohoto území. Chalupská slať, Novosvětská slať jsou pro mnohé lidi pojmy, které nejsou neznámé. Převážná část správního území leží v Národním parku Šumava, část pak na území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Dnes obec spravuje i území bývalé správní obce Knížecí Pláně (Fürstenhund) na samotné česko-bavorské hranici. Naše skromné vyprávění o již páté generaci lidí, kteří tuto krajinu tvořili a tvoří nejen k obrazu svému vás poučí, že není rozhodující, jaké národnosti byli lidé, kteří před dávnými 250 roky zde postavili první obydlí a vykáceli les. Jejich úporná a namáhavá práce je dodnes vidět na každém kroku. Ať chceme či nechceme, stále si neseme životem zkušenosti předchozích generací. Vážení čtenáři, přečtěte naše skromné vyprávění a pak se vydejte na toulky tímto krajem. Jeho kouzlo ať k vám promlouvá. Kraj šumavských Lad je od nepaměti krajem krásným, ale velmi chudým. Kniha o něm je skromným vyprávěním o jeho dávné historii. Tímto krajem nikdy nevedla žádná významná obchodní cesta. Samotný bývalý název správní obce Nový Svět symbolizuje odlehlé místo, zastrčené v pustině. Celý kraj Lad patřil do jazykové oblasti čistě německé. Těch několik českých rodin zde žilo ve vzájemné pohodě s Němci. Kniha „Krajem šumavských Lad“ pouze oživuje vzpomínky dávných dob, kdy vesnice žily životem lidí, kostely ještě stály, školy byly plné dětí a lidé měli k sobě blízko. Bohužel přišla doba, kdy dobro a pohoda se postupně vytrácely. Dny se měnily stále více k horšímu. Nenávist, podezíravost a udavačství se usadily pod střechami chalup. Jak to dopadlo, všichni víme. Původní obyvatelé odešli a šumavské vesničky se z velké části staly pouhými pojmy na mapě. Tato kniha čtenáře provádí krajem, ve kterém se již nikdy neobnoví bývalé vesnice s jejich způsobem života.