Královéhradecká diecéze Církve československé husitské

“Aktivizační program Chytré hlavičky, jak jej po léta připravuje Anna Holínská se snaží doprovázet klienty Domovů důchodců ve Dvoře Králové nad Labem a může se s úspěchem coby inspirace přenést i kamkoliv jinam. Oživování vědomostí, které tento projekt přináší, nese totiž v sobě i cosi hřejivého z ohně života a dopřává člověku jistý nadhled a humor. Záleží vskutku jen na našem srdci a chuti pomáhat sobě a druhým“, píše bratr biskup Pavel Pechanec v resumé. Metodika se věnuje jednotlivým písmenům celé abecedy. Pro jeden den – jedno písmeno – je připraveno dostatečné množství nápadů, inspirací, návodů, procházíte oblastí českého jazyka, společenských věd, matematiky, zeměpisu, dějepisu, hudebního okénka, luštění, rébusů i pohybových činností. Není opomenutá oblast duchovních témat, na závěr vždy modlitba se slovy začínajícími na probírané písmeno. Metodika se dá stejně tak dobře využít i při práci s dětmi.

Publikace VÍRA, NADĚJE, LÁSKA, počátky, vývoj a současnost Církve československé husitské se chce ohlédnout za téměř sty lety Církve československé husitské. Vrátit se ke kořenům společenství a v jisté zkratce je zasadit do širšího rámce dějin křesťanství. Publikace ve dvanácti kapitolách popisuje počátky křesťanské církve, její vývoj, reformní dobu, počátky Církve československé husitské až po současnost. Také se zde seznámíme s výjimečnou osobností zakladatele církve dr. Karla Farského, s liturgií, architekturou a dalšími prvky, kterými se tato církev podobá jiným církvím nebo naopak se jimi liší a vyjadřuje tak svoji osobitost.

Výtečný teolog i rozený představitel radikálního katolického reformismu. V jeho necelých čtyřiceti letech v roce 1920 byla založena nová církev, jíž se stal Karel Farský výrazným představitelem. Následovalo sedm nesmírně vyčerpávajících let, ale i krásné a nadějeplné práce ve prospěch nové křesťanské denominace. Byly to roky plné modliteb, setkávání a radostí, ale i odříkání, zápasů a zklamání. Když v červnu 1927 Karel Farský umírá v nedožitých čtyřiceti sedmi letech, zanechává za sebou církev čítající několik set tisíc věřících, kolegium několika desítek duchovních a řadu oddaných spolupracovníků a přátel. Karlu Farskému je věnována tato kniha. Je první monografií tohoto významného muže od roku 1989. Je poděkováním hluboce věřícímu knězi, biskupu, patriarchovi, od jehož úmrtí uplynulo v roce 2017 devadesát let.

Světlo v jizbě vzpomínková knížka Miroslava Matouše, který ve svém souhrnném díle propojuje své životní vzpomínky, myšlenky, básně, pocity. Miroslav Matouš byl za války totálně nasazen, poté se stal farářem Církve československé husitské a v roce 1958 mu byl z politických důvodů odňat státní souhlas pro výkon duchovenské služby. Po letech v dělnických profesích se v roce 1967 stal na dvacet let kazatelem Jednoty bratrské. Během svého života se setkával s významnými osobnostmi národa, byl spolupracovníkem Přemysla Pittra. Z literární činnosti např.: V naší zahrádce 1960, Pouť za světlem 1971, Být bližním světu 1988, Uhel a křída 1997, Lidstvo mezi protějšky proroctví proti Babylonu 2015, Hledání cesty světla 2016 aj. Autor řady básnických sbírek a životopisného vzpomínání na P. Pittra. Publikace Světlo v jizbě nabízí originální pohled na svět a přináší dostatek podnětů k zamyšlení.

Publikace je postavena na mnohaleté práci autora s archiváliemi různého druhu (korespondence, osobní vzpomínky, poznámky z deníků, zápisy z jednání) zasazených do širšího kontextu předzvěsti schizmatu, vzniku a vývoje Církve československé v první polovině 20. století. Monografie, která vhodně doplňuje a podstatně rozšiřuje dosavadní znalosti z dějin CČSH. Gustav Adolf Procházka se narodil v roce 1872 v Kosmonosích u Mladé Boleslavi, v početné rodině dámského krejčího. Po absolvování klasického gymnázia v Mladé Boleslavi se rozhodl pro kněžskou dráhu a po studiu byl vysvěcen na kněze. Jako mladý kněz byl do značné míry ovlivněn myšlenkami katolického reformismu. I přes jeho stále se prohlubující pochybnosti o reformovatelnosti římskokatolické církve a pod dojmem jeho osobní životní situace, v níž jednu z rozhodujících rolí hrála žena, se osmačtyřicetiletý oblíbený a obětavý kněz rozhodl pro aktivní činnost mezi stoupenci radikálního křídla katolických modernistů. Byl to právě on, kdo se stal jednou z klíčových postav při zrodu nové Církve československé (husitské) 8. ledna 1920. GAP sloužil v nové církvi jako duchovní a vikář až do roku 1923, kdy byl jmenován biskupem východočeské diecéze. Po smrti otce zakladatele církve dr. Karla Farského se stal v roce 1928 jeho nástupcem v úřadu patriarchy. Během čtrnácti následujících let musel v čele církve překonávat řadu těžkostí. Od věroučné stabilizace církve, přes ekonomické těžkosti, až po stále zhoršující se politickou situaci mladé Československé republiky, jejíž krize se vyhrotila v roce 1938 mnichovským diktátem, okupací a vznikem Protektorátu Čechy a Morava. Patriarcha GAP patří mezi největší osobnosti Církve československé husitské.

Publikace je zamýšlena jako podpůrný text pro devět meditací. Biblické postavy zde naskýtají obraz a přiblížení devíti enneagramových zrcadel. Kniha může být čtena běžným způsobem, ale může být také spjata s ignaciánským rozjímáním nad Písmem, které je v publikaci umístěno. Pokud si dopřejete zastavení a budete chtít po přečtení jednotlivých zrcadel přestat být jen čtenářem pozorovatelem, nabízí se zde osvědčený způsob meditace. Ignaciánské rozjímání vyžaduje čas a námahu soustředění, ale zve vás k velkému dobrodružství. Do krajiny duchovního světa, v němž smíte nacházet Boží dotek. Kniha obsahuje také zhudebněné staré modlitby sv. Patrika, Anima Christi, Svatý Bože... Ať už budete užívat tuto publikaci jakkoli, milí čtenáři, vždy můžete v sobě nacházet odraz Boží tváře. Pokud ztišení a čtení o devíti zrcadlech enneagramového kruhu pomůže vidět vás samotné s nadhledem cíl této malé knihy je naplněn.

Publikace Chemička, má láska vychází v reedici. Rozsahem útlé dílko vypravuje o drobných lidičkách a jejich bytí mezi káděmi, kotli a sudy plnými chemikálií. Chemií čpícím světem vás provede kněz čerpající a dávající se. Nově je kniha doplněna fotografiemi a závěrečným slovem historika Martina Jindry, který s autorem spolupracoval také např. při záznamech jeho vzpomínek pro Paměť národa. Václav Žďárský byl nejen kněz, ale i písničkář, básník, prozaik. Chtěl studovat konzervatoř, ale pro špatný kádrový profil jej nepřijali. Proto nastoupil na brigádu do Synthesie Semtín a brigáda se nakonec protáhla na 22 let. V polovině 80. let, kdy se zařadil mezi psavce křesťansky orientované literární Skupiny XXVI, se marně pokoušel přihlásit na teologická studia. Začal působit alespoň jako laický kazatel Církve československé husitské. V téže době se seznámil s významnou pardubickou rodinou Vokolkových, s jejímiž členy ho pojilo přátelství. Díky pádu komunismu mohl být v červenci 1990 vysvěcen na jáhna a v roce 2003 na kněze. Coby duchovní CČSH, se kterou nechtěl coby farářský synek mít v 15 letech nic společného, postupně sloužil v několika sborech. Napsal nemálo básnických sbírek a novelu plnou víry v člověka a naděje Chemička, má láska.

Publikace Tomáš Garrigue Masaryk a náboženství vznikla díky dlouholetému zájmu autora Martina Chadimy o myšlení a náboženské přesvědčení našeho prvního prezidenta. Masarykova osobnost dokonale demonstruje nejenom sílu ducha konkrétního člověka, ale i schopnost dostat se osobní pílí i cílevědomou prací až na pomyslný vrchol lidské společnosti. V této knize se setkáme s Masarykem, který se po celý svůj život zabýval člověkem a společností, v níž žije, v souvislosti s tím, co jej přesahuje. Alfou a omegou jeho důrazů na morálku je lidská přirozenost, která má své ukotvení v Bohu, i když často v myslích celé řady lidí je TGM zapsán jako ten, který příliš nemiloval církev, její instituce. Kniha mapuje Masarykovo filozofické i náboženské myšlení a jistě bude inspirující. Je určena všem přemýšlivým čtenářům, kteří se nebojí konfrontovat zažité představy o té či oné osobnosti s novými skutečnostmi i s novými pohledy.