Kunsthalle Praha

Od chvíle, kdy se elektřina stala všudypřítomnou, jsou umělci fascinováni širokou škálou možností, jak ji využít ve své umělecké tvorbě. Katalog Kinetismus:100 let elektřiny v umění, který doprovází úvodní výstavu v Kunsthalle Praha, zkoumá, jak elektřina od roku 1920 do současnosti proměnila uměleckou praxi. Věnuje se kinematografii, zvuku, kinetickým mechanickým sochám, počítačovému umění i imerzivním instalacím. Historická perspektiva ještě podtrhuje skutečnost, že se elektřina se svými rozmanitými způsoby využití – od umělého osvětlení po výpočetní techniku – stala charakteristickým prvkem naší společnosti. Kinetismus: 100 let elektřiny v umění obsahuje esej Petera Weibela, autora koncepce výstavy, čtyři tematické kapitoly napsané spolu-kurátorkou Lívií Nolasco-Rózsás a také popisy a reprodukce klíčových uměleckých děl tvůrců, jako jsou Mary Ellen Bute, William Kentridge, Christina Kubish, Zdeněk Pešánek, Anna Ridler, Nicolas Schöffer, Jeffrey Shaw, Takis, Steina a Woody Vasulka. Koncepce / redakce: Peter Weibel a Christelle Havranek. Texty: Václav Hájek, Jiří Hájek, Judith Bihr, Anne-Laure Chamboissier, Dávid Fehér, George Fifield, Jeanpaul Goergen, Idis Hartmann, Christelle Havranek, Anett Holzheid, Daniel Irrgang, Toby Kamps, Paul Kenig, Clara Kim, Pelin Kivrak, Anna Kodl, Rosemary Lee, Sandra Naumann, Lívia Nolasco-Rózsás, Márton Orosz, Andres Pardey, Sylva Poláková, Adriana Prodeus, Guillaume Richard, Barbora Ropková, Clara Runge, Leila Topić, Miloš Vojtěchovský, Peter Weibel, Siegfried Zielinski

Malíř a ilustrátor Teodor Rotrekl (1923-2004) dosud nepatří ke klasikům českého výtvarného umění. Známý je spíše jako ilustrátor vědeckofantastické literatury. Rotrekl byl přitom prvním domácím umělcem, který veřejně vystavil prostorovou asambláž, začal kombinovat malbu s fotografií a experimentoval s technikou pop artové obrazové montáže. Jeho světonázor se vymykal dnešnímu vnímání hodnot českého poválečného umění, spjatého s tvorbou vymezující se vůči komunistickému režimu. Patřil k umělcům, kteří se 50. a 60. letech ztotožňovali s vládnoucími politickými ideály. Po kritice okupace Československa v roce 1968 sice nemohl vystavovat, přesvědčeným komunistou ale zůstal až do smrti. Monografie představuje celek tvorby Teodora Rotrekla, včetně užitého umění. Současně analyzuje prostředí kultury socialistického Československa. Přibližuje dobové funkce populárně naučné ilustrace, ideologický rozměr vědecké fantastiky a rozebírá vztah mezi Rotreklovou tvorbou a globálním pop artem. Tomáš Pospiszyl se zabývá uměním 20. a 21. století. Zajímá se o vztah západní a východní neoavantgardy, o umění socialistického Československa a o vztah mezi filmovým a výtvarným uměním. V současnosti vede katedru teorie a dějin umění na Akademii výtvarných umění v Praze.

Od dob svého vzniku v Paříži v polovině 19. století představuje myšlenka bohémství vlivnou a přetrvávající součást umělecké identity. Ačkoliv měli lidé zabývající se uměním vždy pověst těch, kdo žijí mimo společenské normy, právě tehdy a na tomto místě byl tento životní styl poprvé přijat systematicky a zromantizován. Koncept bohémy se rychle ujal i mezinárodně a po druhé světové válce se objevil na mnoha různých místech po celém světě. Bohemia: Příběh fenoménu, 1950–2000 mapuje rozdíly i prvky kontinuity v rozmanitých projevech těchto scén. Končí na sklonku 20. století, kdy komoditní kultura začala až příliš nahlodávat způsob života založený na jejím odmítání. Myšlenka bohémství nicméně nadále nabízí alternativu ke konformitě, a proto dodnes vzbuzuje fascinaci. Dokonce i z hlubin minulosti nadále láká životními styly, které stále burcují a inspirují. Tato publikace doprovází obsáhlou výstavu pořádanou Kunsthalle Praha a pojednává o důležitých dílech pestré řady umělců a umělkyň jako Stan Douglas, Ed van der Elsken, Nan Goldin, Tomislav Gotovac, Peter Hujar, Libuše Jarcovjáková, Alice Neel, Wolfgang Tillmans, Zhang Huan a další. Autor knihy, Russell Ferguson, působí jako profesor a výzkumný pracovník na University of California v Los Angeles a široce publikuje o poválečném a současném umění. Mezi jeho knihy patří například tituly In Memory of My Feelings: Frank O’Hara and American Art (1999) a ve spolupráci s Kerrym Brougherem Damage Control: Art and Destruction since 1950 (2013).

Publikace doprovází stejnojmennou výstavu, kterou Kunsthalle Praha pořádá v období 2023/2024, přičemž jde o první větší prezentaci uměleckého dua Elmgreen & Dragset v Česku. Výstava READ reflektuje vztah mezi knihami a uměleckou tvorbou. Svým pojetím v podobě minimalistické verze moderní veřejné knihovny rovněž tematizuje náš vztah k fyzickým knihám a vědění v éře digitálních médií. Mezi na míru vyrobenými knihovními regály – a také na nich – v galerijním prostoru představují Elmgreen & Dragset nové či nedávno vytvořené sochy společně s díly několika současných umělkyň a umělců a také některými zásadními díly ze sbírek Kunsthalle Praha. Výstava zahrnuje performance, videa, koláže a malby, ale také sochy a instalace. Rozsáhlá doprovodná publikace obsahuje příspěvky od renomovaných odborníků a odbornic i kurátorský text dvojice Elmgreen & Dragset a věnuje se rozmanitým tématům od historie českého samizdatu až po současné výzvy pro knihy, knihovny a svobodu slova v digitální éře. Tento bohatě ilustrovaný katalog dokumentuje výstavu a její zaměření na dynamický vztah mezi jazykem, knihami a uměním.