Kunsthalle Praha

Kniha Williama Kentridge obsahuje kompletní přepisy přednášek z cyklu Slade Lectures, konané na University of Oxford v roce 2024, doplněné fotografiemi a ilustracemi. Přednášky propojují umělcovu osobní zkušenost s analytickým přístupem, a stávají se tak jedinečným průvodcem tvorbou jednoho z nejvlivnějších umělců současnosti. V šesti kapitolách autor reflektuje vznik nápadu, roli omylu a přepracování i proměnu fragmentu v hotová díla. Autobiografické vzpomínky na židovské rodinné zázemí a dospívání v Jihoafrické republice v období apartheidu se prolínají s filozofickými úvahami o umění, mýtu a lidské existenci. Kniha dále obsahuje předmluvu k přednáškám předního nizozemského básníka Alfreda Schaffera a kurátorský text Christelle Havranek doprovázející výstavu William Kentridge: The Battle Between YES and NO, první soubornou výstavu umělce v České republice.

Bedřich Dlouhý (1932) je výjimečnou osobností českého umění 20. a 21. století. Monografie poprvé souhrnně prezentuje jeho životní dílo, zasazuje je do místního sociokulturního a estetického kontextu a reflektuje i obecný rámec světa umění. Vedle komplexních uměleckohistorických statí, mezi něž patří také studie věnované piktoriálním realismům, respektive procesům spojeným s transformací/emi druhé poloviny 20. století a průběžnými změnami pozice umění středovýchodní Evropy v globálním spektru, publikace zahrnuje také příklady Dlouhého volné literární produkce. Dlouhý je zde prezentován jako malíř, ale také jako pedagog podílející se na znovuetablování Akademie výtvarných umění v Praze a latentní činitel místního dění.

Tato publikace doprovází první velkou retrospektivní výstavu věnovanou umělecké dvojici Anně-Evě Bergman a Hansi Hartungovi. Bergman (1909–1987), která měla švédsko-norské kořeny, byla průkopnicí abstraktního umění nacházející hlubokou inspiraci v krajině a přírodních tvarech. Hartung (1904–1989), pocházející z Německa, sehrál zásadní roli při formování gestické malby a informelu. Publikace sleduje jejich životní cestu od jejich prvního setkání ve dvacátých letech 20. století přes více než desetileté odloučení až po opětovné shledání v roce 1952 a jejich úmrtí v osmdesátých letech. Kniha prezentuje jejich kresby, mistrovské malby, vzájemné dárky, archivní dokumenty a fotografie, z nichž mnohé nebyly dosud publikovány. Poprvé jsou jejich společné tematické zájmy – příroda, kosmos, hudba a další – představeny v tandemové podobě, aby vykreslily jejich sdílený umělecký život. Katalog obsahuje rozsáhlou esej od kurátora Pierra Wata a ředitele Fondation Hartung-Bergman, Thomase Schlessera, zkoumající témata výstavy, dále text od kurátora Thea Carnegyho-Tana detailně mapující vztah obou umělců k hudbě, rozhovor se zakladatelkou platformy pro ženy v umění AWARE Camille Morineau a spisovatelkou a kritičkou Catherine Millet a literární esej od historičky umění Pauline Mari.

Jako fotografka, portrétistka, odbornice na dokumentační činnost a autorka mnoha publicistických textů, se Lucia Moholy (1894–1989) vzpírá jasné kategorizaci. Působila aktivně jak v avantgardních kruzích, tak na poli informační vědy, kde přispívala k prohloubení porozumění vizuální reprodukci. Oproti předchozím titulům věnovaným Lucii Moholy, které omezovaly její úspěchy na pětileté působení na Bauhausu, publikace Lucia Moholy: Exposures poprvé zachycuje celou šíři její publikační i fotografické činnosti. Obsáhlé eseje čerpající z nových archivních nálezů odhalují její mládí v Praze na přelomu století, zapojení v radikálních sociálních hnutích ve dvacátých letech 20. století v Německu v období Výmarské republiky, emigraci do Londýna, kde se jejími kolegy a přáteli stali i členové skupiny Bloomsbury, dále její působení v oblasti mikrofilmové a vědecké dokumentace za druhé světové války, pracovní působení v Turecku pro UNESCO i její přijetí mladší uměleckou generací, včetně Jana Tichého. Publikace přibližuje, jak mezioborový přístup k fotografii uplatňovaný Moholy ve všech těchto kontextech předznamenal postanalogovou současnost tohoto média.

Kniha redaktorky, spisovatelky, pedagožky, fotografky a znalkyně historie fotografie Lucie Moholy představuje krátký dobový výklad kulturně-historických dějin fotografie. Publikace doplněná řadou unikátních snímků a časopiseckých ilustrací popisuje vývoj fotografie od jejích počátků, kdy platila za svého druhu magii, až po status produktu masové výroby, jemuž se těšila v původním roce vydání publikace (1939). Ačkoliv objevy a vynálezy vedoucí ke vzniku fotografie sahají hluboko do historie, její závratný rozvoj započal v okamžiku, kdy Louis Daguerre představil první portrét žijící osoby. Autorka v knize zasazuje předpoklady, vývoj a úspěchy nového média do širokého kontextu politických, ekonomických, technických, estetických, uměleckých a sociokulturních vazeb.

Publikace doprovází stejnojmennou výstavu, kterou Kunsthalle Praha pořádá v období 2023/2024, přičemž jde o první větší prezentaci uměleckého dua Elmgreen & Dragset v Česku. Výstava READ reflektuje vztah mezi knihami a uměleckou tvorbou. Svým pojetím v podobě minimalistické verze moderní veřejné knihovny rovněž tematizuje náš vztah k fyzickým knihám a vědění v éře digitálních médií. Mezi na míru vyrobenými knihovními regály – a také na nich – v galerijním prostoru představují Elmgreen & Dragset nové či nedávno vytvořené sochy společně s díly několika současných umělkyň a umělců a také některými zásadními díly ze sbírek Kunsthalle Praha. Výstava zahrnuje performance, videa, koláže a malby, ale také sochy a instalace. Rozsáhlá doprovodná publikace obsahuje příspěvky od renomovaných odborníků a odbornic i kurátorský text dvojice Elmgreen & Dragset a věnuje se rozmanitým tématům od historie českého samizdatu až po současné výzvy pro knihy, knihovny a svobodu slova v digitální éře. Tento bohatě ilustrovaný katalog dokumentuje výstavu a její zaměření na dynamický vztah mezi jazykem, knihami a uměním.

Od dob svého vzniku v Paříži v polovině 19. století představuje myšlenka bohémství vlivnou a přetrvávající součást umělecké identity. Ačkoliv měli lidé zabývající se uměním vždy pověst těch, kdo žijí mimo společenské normy, právě tehdy a na tomto místě byl tento životní styl poprvé přijat systematicky a zromantizován. Koncept bohémy se rychle ujal i mezinárodně a po druhé světové válce se objevil na mnoha různých místech po celém světě. Bohemia: Příběh fenoménu, 1950–2000 mapuje rozdíly i prvky kontinuity v rozmanitých projevech těchto scén. Končí na sklonku 20. století, kdy komoditní kultura začala až příliš nahlodávat způsob života založený na jejím odmítání. Myšlenka bohémství nicméně nadále nabízí alternativu ke konformitě, a proto dodnes vzbuzuje fascinaci. Dokonce i z hlubin minulosti nadále láká životními styly, které stále burcují a inspirují. Tato publikace doprovází obsáhlou výstavu pořádanou Kunsthalle Praha a pojednává o důležitých dílech pestré řady umělců a umělkyň jako Stan Douglas, Ed van der Elsken, Nan Goldin, Tomislav Gotovac, Peter Hujar, Libuše Jarcovjáková, Alice Neel, Wolfgang Tillmans, Zhang Huan a další. Autor knihy, Russell Ferguson, působí jako profesor a výzkumný pracovník na University of California v Los Angeles a široce publikuje o poválečném a současném umění. Mezi jeho knihy patří například tituly In Memory of My Feelings: Frank O’Hara and American Art (1999) a ve spolupráci s Kerrym Brougherem Damage Control: Art and Destruction since 1950 (2013).

Od chvíle, kdy se elektřina stala všudypřítomnou, jsou umělci fascinováni širokou škálou možností, jak ji využít ve své umělecké tvorbě. Katalog Kinetismus:100 let elektřiny v umění, který doprovází úvodní výstavu v Kunsthalle Praha, zkoumá, jak elektřina od roku 1920 do současnosti proměnila uměleckou praxi. Věnuje se kinematografii, zvuku, kinetickým mechanickým sochám, počítačovému umění i imerzivním instalacím. Historická perspektiva ještě podtrhuje skutečnost, že se elektřina se svými rozmanitými způsoby využití – od umělého osvětlení po výpočetní techniku – stala charakteristickým prvkem naší společnosti. Kinetismus: 100 let elektřiny v umění obsahuje esej Petera Weibela, autora koncepce výstavy, čtyři tematické kapitoly napsané spolu-kurátorkou Lívií Nolasco-Rózsás a také popisy a reprodukce klíčových uměleckých děl tvůrců, jako jsou Mary Ellen Bute, William Kentridge, Christina Kubish, Zdeněk Pešánek, Anna Ridler, Nicolas Schöffer, Jeffrey Shaw, Takis, Steina a Woody Vasulka. Koncepce / redakce: Peter Weibel a Christelle Havranek. Texty: Václav Hájek, Jiří Hájek, Judith Bihr, Anne-Laure Chamboissier, Dávid Fehér, George Fifield, Jeanpaul Goergen, Idis Hartmann, Christelle Havranek, Anett Holzheid, Daniel Irrgang, Toby Kamps, Paul Kenig, Clara Kim, Pelin Kivrak, Anna Kodl, Rosemary Lee, Sandra Naumann, Lívia Nolasco-Rózsás, Márton Orosz, Andres Pardey, Sylva Poláková, Adriana Prodeus, Guillaume Richard, Barbora Ropková, Clara Runge, Leila Topić, Miloš Vojtěchovský, Peter Weibel, Siegfried Zielinski

Malíř a ilustrátor Teodor Rotrekl (1923-2004) dosud nepatří ke klasikům českého výtvarného umění. Známý je spíše jako ilustrátor vědeckofantastické literatury. Rotrekl byl přitom prvním domácím umělcem, který veřejně vystavil prostorovou asambláž, začal kombinovat malbu s fotografií a experimentoval s technikou pop artové obrazové montáže. Jeho světonázor se vymykal dnešnímu vnímání hodnot českého poválečného umění, spjatého s tvorbou vymezující se vůči komunistickému režimu. Patřil k umělcům, kteří se 50. a 60. letech ztotožňovali s vládnoucími politickými ideály. Po kritice okupace Československa v roce 1968 sice nemohl vystavovat, přesvědčeným komunistou ale zůstal až do smrti. Monografie představuje celek tvorby Teodora Rotrekla, včetně užitého umění. Současně analyzuje prostředí kultury socialistického Československa. Přibližuje dobové funkce populárně naučné ilustrace, ideologický rozměr vědecké fantastiky a rozebírá vztah mezi Rotreklovou tvorbou a globálním pop artem. Tomáš Pospiszyl se zabývá uměním 20. a 21. století. Zajímá se o vztah západní a východní neoavantgardy, o umění socialistického Československa a o vztah mezi filmovým a výtvarným uměním. V současnosti vede katedru teorie a dějin umění na Akademii výtvarných umění v Praze.