Lepanto

Bioetika, poměrně mladá interdisciplinární vědní disciplína, se bouřlivě rozvíjí a stává se předmětem nejen odborné, ale také široké společenské diskuze. Jedno ze zásadních témat bioetiky představuje problém morálního statusu lidských embryí a z něj derivujících práv a povinností. Autoři se pokoušejí srozumitelnou formou přiblížit čtenáři současný stav diskuze a zároveň promyšlenými argumenty podpořit stále více populární bioetické stanovisko: lidská embrya jsou od samého počátku své existence individuálními organismy lidského druhu, představují lidské osoby, kterým jakožto takovým náleží základní lidská práva, mezi něž náleží rovněž právo na život. Z toho autoři rovněž vyvozují příslušné povinnosti ze strany společnosti a předkládají praktické návrhy pro regulaci embryo-destruktivního výzkumu.

Na formaci a osobní i profesní orientaci autora měly velký vliv život a učení svatého Josemaríi Escrivá de Balaguer. Autor v této knize shrnuje své pedagogické myšlenky, které z tohoto vlivu vycházejí. V prvních kapitolách uvádí stručné autobiografické údaje, poté se věnuje křesťanským kořenům výchovy a vzdělávání. Rozebírá také vliv ctností na jednotu života ve vzdělávací a výchovné činnosti. V částech, které se týkají technických aspektů pedagogické činnosti, prezentuje Víctor García Hoz své vlastní návrhy a možnosti, protože Svatý Josemaría se nikdy k technickým otázkám nevyjadřoval. Dále také rozvádí principy a myšlenky, na jejichž základě vznikl pedagogický systém španělské vzdělávací organizace Fomento de Centros de Enseňanza.