Liberální institut

Otázky mezinárodního obchodu jsou častým předmětem mediálních diskusí. Diskutující se však mnohdy opírají o argumenty, které nejenže neobstojí z hlediska ekonomické teorie, ale neobstojí, jak Russell Roberts ve své knize ukazuje, ani z hlediska selského rozumu. Kniha Obchodem k bohatství je ojedinělým pokusem vysvětlit ekonomické problémy bez použití teoretického aparátu a učebnicového stylu. Přesto nachází řešení ke všem otázkám a problémů, které jsou ve spojitosti s mezinárodním obchodem vznášeny: od nezaměstnanosti a deficitu obchodní bilance přes dumping a obchod se zeměmi, kde mají pracovníci nízké mzdy a kde chybí normy na ochranu životního prostředí, až po mezistátní dohody o volném obchodu. Jako v případě mnoha jiných výjimečných didaktických děl jsou odpovědi na všechny tyto jinak suché otázky zabaleny do příběhu, který pochopení čtenářům nejen usnadňuje, ale činí je i zábavným.

Otázky mezinárodního obchodu jsou častým předmětem mediálních diskusí. Diskutující se však mnohdy opírají o argumenty, které nejenže neobstojí z hlediska ekonomické teorie, ale neobstojí, jak Russell Roberts ve své knize ukazuje, ani z hlediska selského rozumu. Kniha Obchodem k bohatství je ojedinělým pokusem vysvětlit ekonomické problémy bez použití teoretického aparátu a učebnicového stylu. Přesto nachází řešení ke všem otázkám a problémů, které jsou ve spojitosti s mezinárodním obchodem vznášeny: od nezaměstnanosti a deficitu obchodní bilance přes dumping a obchod se zeměmi, kde mají pracovníci nízké mzdy a kde chybí normy na ochranu životního prostředí, až po mezistátní dohody o volném obchodu. Jako v případě mnoha jiných výjimečných didaktických děl jsou odpovědi na všechny tyto jinak suché otázky zabaleny do příběhu, který pochopení čtenářům nejen usnadňuje, ale činí je i zábavným.

Dílo je považováno za vrcholný stupeň britské morální filosofie. Smith v něm rozvinul teorii spontánní geneze mravního řádu jakož i filosofická východiska vědecké metody, kterou uplatnil v samotném Bohatství národů. Přes odstup dvou století je smitho vo učení stálým zdrojem inspirace a zaslouží, aby bylo trvalou součástí vzdělání. Jestliže k známému tvrzení, že stěží lze být dobrým ekonomem bez studia Bohatství národů, přidáme jako druhou premisu poznatek, že stěží může někdo plně pochopit teorii spontánního řádu rozvinutou v Bohatství národů, pokud nezná Teorii mravních citů, pak z nich po způsobu prostého sylogismu plyne závěr, že stěží může být někdo dobrým ekonomem, pokud nezná Teorii mravních citů.