Linde

Publikace se zaměřuje na úpravu zástavního práva v novém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. a volně navazuje na předchozí autorův komentář k úpravě zástavního práva ve „starém“ občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. vydaný v roce 2012. Monografie podrobně vykládá jednotlivá ustanovení o zástavním právu a upozorňuje na přínosy i nedostatky nové úpravy. Autor se přitom zaměřuje na praktické dopady nové úpravy zástavního práva, poukazuje na možné výkladové problémy a nabízí jejich řešení. Nová úprava je také srovnávána s úpravou v předchozím občanském zákoníku i s některými zahraničními úpravami. Text je řazen do tematických kapitol, zabývajících se jednotlivými oblastmi a fázemi zástavního práva. K rychlé orientaci přispívá jak členění kapitol na dílčí pasáže označené arabskými číslicemi, tak zvýraznění klíčových pojmů těchto pasáží. Na závěr publikace je připojen přehled judikatury uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, která je použitelná i po přijetí nové úpravy. Na další využitelnou judikaturu i novou literaturu autor hojně odkazuje v samotném textu. Předkládaná publikace by měla být užitečným a praktickým průvodcem advokátů i firemních právníků v nové úpravě zástavního práva - významného a v praxi velmi frekventovaného zajišťovacího prostředku.

Tato publikace navazuje na komentář k zákonu č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), který vydalo nakladatelství Linde Praha akciová společnost v roce 2008. Od té doby byl zákon třicetkrát novelizován a především se změnily technologie a tržní podmínky. Měnilo se rovněž evropské právo, z něhož se český zákon o elektronických komunikacích odvozuje. Kniha je určena širokému okruhu čtenářů, neboť se elektronické komunikace týkají prakticky každého člověka. Mezi její čtenáře budou patřit zejména advokáti a jiní právníci, manažeři a podnikatelé v oblasti informačních a komunikačních systémů, jakož i rozhlasového a televizního vysílání, uživatelé elektronických komunikací, ale i studenti informatických, technických, ekonomických, manažerských a právnických fakult vysokých škol všech směrů. Užitečnou pomůckou pro spolehlivou orientaci v právní úpravě elektronických komunikací a souvisejících oborů se stane nepochybně i pro soudce, státní zástupce a především právníky, působící v oblasti veřejné správy.

Poslední dobou se v médiích objevují pojmy jako forenzní audit, forenzní účetnictví nebo podvodné účetnictví, které mohou působit jako mocné zaklínadlo zejména v souvislosti s různými korupčními skandály politiků nebo manažerů nadnárodních společností. Některé tyto pojmy jsou však uvedeny v zavádějícím kontextu, protože tato problematika, která se může dotknout jakékoli společnosti, není v české odborné literatuře téměř popsána. Autorka se proto rozhodla seznámit čtenáře s podstatou „forenzního auditu“, s různými způsoby páchání podvodného jednání a jeho zachycení v účetnictví firmy, až po naplnění skutkové podstaty trestného činu pozměňování údajů ve výkazech a v účetnictví. Kromě praktických příkladů obsahuje text také rozsáhlou související judikaturu. Publikace je určena široké odborné veřejnosti, manažerům a vlastníkům firem, rovněž také znalcům pro oceňování podniků, účetní evidence a dalších odpovídajících ekonomických znaleckých oborů, a to jako souhrn a vysvětlení pojmů, příčin, důsledků a zachycení těchto jevů v účetnictví firmy.

Významným impulzem pro aktuální změny civilního procesního práva, které toto vydání učebnice plně zachycuje, bylo přijetí nového občanského zákoníku, zák. č. 89/2012 Sb. Právnická veřejnost právem očekávala, že občanský zákoník bude následován přijetím nového odpovídajícího procesního předpisu, tedy nového občanského (resp. civilního) soudního řádu. Nestalo se tak. Zákonodárce – v časové tísni – zvolil jiné řešení. Stávající občanský soudní řád, zákon č. 99/1963 Sb., již dříve mnohokrát novelizovaný, zákonodárce pozměnil a doplnil zákonem č. 293/2013 Sb., o další novelu. Tato aktuální změna jednak uvádí základní procesní předpis do věcného a terminologického souladu s novým občanským zákoníkem, jemuž má sloužit, a zároveň omezuje předmět své úpravy jen na řízení sporné. Současně byl přijat nový procesní předpis, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. V něm je obsažena právní úprava těch zvláštních (nesporných) řízení, která byla dosud částečně obsažena v občanském soudním řádu a některá nesporná řízení další. Toto rozdělení je teoreticky plně odůvodněno, neboť sporné řízení a nesporné řízení se od sebe principiálně liší. Základním procesním předpisem v soukromoprávní oblasti zůstává občanský soudní řád. Zákon o zvláštních řízeních soudních je předpisem speciálním, pro nějž občanský soudní řád platí podpůrně. Cílem autorského kolektivu bylo předložit vysokoškolským studentům a právnické veřejnosti aktualizovaný učební text. Pro velký rozsah nové úpravy jsme se rozhodli dosavadní učebnici rozdělit na dvě části. V předkládané části prvé je vyloženo nalézací řízení. Část druhá později zahrne vykonávací, exekuční a insolvenční řízení.

Věcná práva jsou konglomerátem práv, která spojují tři charakteristické rysy: Předně, jejich předmětem je „věc“, „věc v právním smyslu“. Věcí v právním smyslu se rozumí všechny věci hmotné (nemovité a movité) i nehmotné, vše, co je odlišné od člověka, je pro člověka užitečné (což se vyjadřuje v jeho majetkové hodnotě) a je ovladatelné; také zvíře je po právní stránce věcí, ledaže jde o jeho podstatu živého tvora. Některé věci jsou z právního obchodu vyloučeny, popř. jejich obchod je omezen, z různých důvodů, různými zákony – např. vojenská technika, narkotika, nebeská tělesa. Druhým rysem je, že věcná práva jsou absolutní práva (mají absolutní povahu), to znamená, že působí vůči všem, erga omnes (kdy všichni ne-oprávnění mají povinnost toho, kdo má právo, nerušit, nepřekážet ve výkonu jeho práva). Třetím rysem věcných práv pak je skutečnost, že lpí na svém předmětu. To znamená, že věc je předmětem věcného práva bez ohledu na to, kdo je právě jejím vlastníkem. Tento titul by měl být tím, co dlouhá léta schází nejen na knižním trhu, mezi studijními pomůckami, ale také v české civilistické nauce: může dobře představovat první krok na cestě k obnovení postavení, která věcná práva vždy měla, i pokusit se přivést – nejen studenty, i když ty především – ke čtení vhodnějšího textu, než jaký představují jimi dnes tak oblíbené „poznámky“.

Publikace obsahuje přibližně 400 vybraných důležitých vzorů aktualizovaných do právního stavu po účinnosti nového občanského zákoníku. Jedná se o vzory ze soukromého práva (v předchozích vydáních knihy byly zařazeny v kapitolách: právo občanské, obchodní a rodinné), občanského soudního řízení a insolvenčního práva. Součástí knihy je CD se všemi vzory smluv a podáními ve Wordu z předchozího 13. vydání knihy a samozřejmě i z předkládaného 14. vydání. Všechny vzory na CD si čtenáři mohou stáhnout a využívat je v konkrétních případech v praxi.

Podnětem k vytvoření této publikace se stala diskuze zástupců odborných pracovišť čtyř univerzit ČR na téma vzniku sociálního práva jako výsledku pozvolné konvergence pracovního práva a práva sociálního se sociálními souvislostmi práva na vzdělání a na zdraví. Tím vzniká nový obor veřejného práva, jehož obsahem je povinná sociální solidarita organizovaná státem s občany, kteří uplatňují svá nezadatelná sociální práva vůči státu a společnosti.Autoři se snaží definovat a popisovat sociální a právní instituce, které tvoří obsah tohoto nově vznikajícího oboru veřejného práva. Svým systémovým uspořádáním vychází z Beveridgeova pojetí nezadatelných sociálních práv občanů a tomu odpovídajících neopomenutelných povinností sociálního státu evropského typu, které zahrnují právo na vzdělání, na zdraví, na výdělečnou činnost, na sociální podporu a pomoc a na řešení sociální zaostalosti některých skupin obyvatelstva. Jedna se o nové pojetí sociálního práva, které dosud nebylo takto zpracováno. Monografie by měla sloužit jako pomůcka při výuce sociální práva na vysokých a středně odborných školách vzdělávající odborníky pro práci v oborech sociální ochrany, zejména pak pro vzdělávání sociálních pracovníků.

Publikace si klade za cíl seznámit zdravotníky se základy zdravotnického práva, s jejich právy a povinnostmi při výkonu povolání. Důraz je kladen na odpovědnostní vztahy, a to v rovině odpovědnosti občanskoprávní, pracovněprávní a trestněprávní. Zdravotnicko-právní problematika je značně obsáhlá, autor proto vychází ze své dlouholeté praxe advokáta a zaměřuje se na ta témata, která zdravotníky nejvíce zajímají a s nimiž mají nejvíce problémů. Text je psán srozumitelným a čtivým jazykem, odborný výklad je doplňován příklady z praxe a platnými judikáty. Kniha tak poskytuje určitý návod, jak reagovat na situace, s nimiž se zdravotníci ve své práci běžně setkávají. Při přípravě publikace vycházel autor z právního stavu a z předpisů účinných k 30. září 2013 s výjimkou nového občanského zákoníku, který má nabýt účinnosti 1. ledna 2014. S ohledem na současnou politickou situaci není jasné, zda části, které vycházejí z právní úpravy dané novým občanským zákoníkem, budou využitelné od 1. ledna 2014, proto tam, kde to bylo možné, je zmíněn také aktuální právní stav. Publikace je určena pro zdravotníky všech kategorií, tedy lékaře i nelékařské zdravotnické pracovníky. Užitečná bude jistě i pro studenty středních a vyšších zdravotnických škol a vysokých škol, na kterých je vyučováno zdravotnické právo.