Lingea strana 23 z 93

Kniha vám pomůže omezit množství odpadů ve všech oblastech života, kousek po kousku. Uvádí 101 drobných změn, které mohou znamenat velký rozdíl. A vy sami můžete začít omezovat odpad, který vytváříte, a krok za krokem měnit svět, který se v odpadech už téměř topí. Je opravdu na čase s tím něco udělat. Publikace vám pomůže udělat první krok k velké změně. Obsah: 101 snadných způsobů, jak produkovat méně odpadu hlavní zásady recyklace a udržitelných nákupů

Nová praktická příručka si klade za cíl pomoci vám omezit množství používaných plastů. Nabízí jejich ekologické alternativy včetně tipů, jak při tom příliš neutrácet. Kniha přináší 101 nápadů na drobné změny v každodenním životě, které vám ve vašem úsilí významně pomohou. Čas na změnu je právě teď. Udělejte první krok s naší publikací! Kniha přináší 101 nápadů na drobné změny, které vám ve vašem úsilí mohou významně pomoci. Stačí si vybrat jeden z nich a týden ho zkoušet. Pokud se osvědčí, prodlužte zkušební dobu na měsíc a v případě úspěchu pak přidejte další změnu. Pokud se změna ukáže jako příliš složitá, vyberte si jinou. Obsah: 101 snadných způsobů, jak omezit užívání plastů ekologické alternativy plastů, jejich opakované používání a recyklace

Zbrusu nová příručka z řady Jak říct ne nabízí praktické rady, jak vyřadit maso nebo ho jen omezit. Přesvědčte se, že můžete změnit jídelníček k lepšímu, aniž byste radikálně měnili svůj životní styl. Kniha je nabitá stravovacími tipy, obsahuje i recepty, díky kterým snadno učiníte první krok novým směrem. Zříct se živočišných produktů nikdy nebylo snadnější! Obsah: 81 praktických rad, jak omezit maso a nebo je zcela vyřadit nápady, jak maso nahradit, jak leccos dělat jinak a třeba i ušetřit 13 bezmasých receptů

Ačkoli jsou sociální sítě významnou součástí moderního života, jejich užívání s sebou nese rizika. Na jedné straně jsou sociální sítě plné objevů, zábavy a informací, na druhé straně mohou vyvolat nadměrnou sebekritiku a pocit osamělosti a negativně ovlivňovat schopnost soustředění. Množí se důkazy, které spojují sociální média s výskytem úzkostí a depresí, nemluvě o stresu, který vyvolávají trolling a internetová šikana. Je čas převzít kontrolu nad svým chováním na sociálních sítích a udržet si ji. Tato kniha nabízí spoustu tipů. Ukáže vám, jak si nastavit pravidla, jak využívat sociální sítě funkčně a s rozvahou a jak si k nim vytvořit zdravý vztah. Pomůže vám udělat první krok ke šťastnějšímu on-line" životu. Uvědomíte si, proč používáte sociální média a jak na vás působí, poznáte, jak je důležité vybudovat si pocit vnitřní pohody, spokojenosti, navázat pevné vztahy v reálném životě, relaxovat, sportovat a užívat si pozitivně každý den. Sociální média jsou zábavná, nabitá informacemi a mohou vám být užitečná, pokud jsou součástí bohatého, naplněného života. Užijte si tuto novou cestu!

Novinka z edície Ako povedať nie ponúka stravovacie tipy a lákavé recepty na pokrmy, pripravené bez cukru. Poradí vám, ako zlepšiť svoje stravovacie návyky a dostať cukor pod kontrolu, prirodzene, postupne a s čo najmenším stresom. Vyskúšajte niektoré z nich a uvidíte, že aj život bez cukru môže byť spokojný a sladký.

Nová praktická príručka si kladie za cieľ pomôcť vám obmedziť množstvo používaných plastov. Ponúka ich ekologické alternatívy vrátane tipov, ako pri tom príliš nemíňať. Kniha prináša 101 nápadov na drobné zmeny v každodennom živote, ktoré vám vo vašom úsilí významne pomôžu. Čas na zmenu je práve teraz. Urobte prvý krok s našou publikáciou!

Celkom nová príručka z radu Ako povedať nie ponúka praktické rady, ako vyradiť mäso alebo ho len obmedziť. Presvedčte sa, že môžete zmeniť jedálniček k lepšiemu bez toho, aby ste radikálne menili svoj životný štýl. Kniha je nabitá stravovacími tipmi, obsahuje aj recepty, vďaka ktorým ľahko urobíte prvý krok novým smerom. Zriecť sa živočíšnych produktov nikdy nebolo ľahšie!

Kniha vám pomôže obmedziť množstvo odpadu vo všetkých oblastiach života, kúsok po kúsku. Uvádza 101 drobných zmien, ktoré môžu znamenať veľký rozdiel. A vy sami môžete začať obmedzovať odpad, ktorý vytvárate a krok za krokom meniť svet, ktorý sa v odpadkoch už takmer topí. Je naozaj na čase s tým niečo urobiť. Publikácia vám pomôže urobiť prvý krok k veľkej zmene.

Novinka z radu Ako povedať nie upozorňuje na riziká spojené s užívaním sociálnych sietí, ako sú negatívne pocity, závislosť, osamelosť, stres a ďalšie. Nemusí to tak ale byť! Urobte prvý krok k šťastnejšiemu „online“ životu! Táto príručka obsahuje všetko, čo potrebujete vedieť, aby ste mali situáciu pevne v rukách. Ponúka 100 tipov od úplného „vypnutia“ až po spravovanie pozitívnych príspevkov. Doprajte si digitálnu diétu!

Zcela nová publikace s pomocí map a doprovodných textů podává nový pohled na období studené války. Občasná snaha využít tento pojem i při popisu komplikací v moderních mezinárodních vztazích svědčí o tom, jak rozhodující roli hraje i v našem současném světě. Očistná etapa historiografie mohla být zahájena po otevření archivů v bývalém komunistickém bloku. Atlas ocení všichni zájemci o historii, politiku a pro školy bude moderním studijním materiálem k dějinám 2. poloviny 20. století.

Zcela nová a aktuální publikace odhaluje podstatu trendů v pohybu lidstva v současném globálním světě. Přináší odpovědi na otázky, kam se dnes lidé stěhují i proč a také před čím prchají. Dnes existuje jen málo zemí a regionů, kterých by se migrace, ať už vnitrostátní, či mezinárodní, netýkala. Kniha se také věnuje hledání nové světové rovnováhy mezi cílem, jímž je kulturní homogenita, a potřebou pracovní síly, klade politické otázky zítřka. Atlas je určen pro všechny zájemce o současný svět. Najdete zde rozpracovaná témata: Chudoba, válečné konflikty, přírodní katastrofy, práce, studium, turistika: co všechno ovlivňuje migraci? Přijímat, nebo odmítat? Jak reagují vlády? Uzavírají hranice a vyhošťují, nebo poskytují azyl a trvalý pobyt? Evropa: bezprecedentní migrační krize vyvolaná válkou v Sýrii. Afrika, Asie a Latinská Amerika: jak se s migrací vyrovnávají rozvojové země? Pro lidstvo je migrace bezesporu jednou z největších výzev v 21. století. Přes hranice států migruje sice jen asi 3,5 % lidí na Zemi, migrační procesy ale ovlivňují celý svět. V posledních dvou desetiletích jsme vstoupili do nové éry migrace, s níž se musejí potýkat oblasti, které dosud stály stranou hlavních migračních proudů. Ty již nemíří převážně z méně rozvinutých zemí do zemí vyspělých, ale existují i mezi jednotlivými méně rozvinutými zeměmi, mezi vyspělými zeměmi i směrem z vyspělých do méně rozvinutých zemí. Podobu migračních proudů v současnosti samozřejmě zásadně ovlivňuje globalizace. To ovšem neznamená, že by vymizelo jisté regionální zakotvení migrace. Zatímco v minulosti na americký kontinent proudili migranti z jiných koutů světa, zejména z Evropy, dnes většina z nich pochází z Ameriky. Podobně je tomu v případě Ruska, Turecka, jihovýchodní Asie či Afriky, která je bezpochyby kontinentem s největší mobilitou vlastních obyvatel. Země původu a cílové země se často stavějí proti sobě ve jménu zachování státní suverenity a nutnosti ochrany hranic i za cenu tisíců mrtvých a každodenního porušování lidských práv. Je přitom jasné, že pohyb lidí prakticky nelze zastavit. V současnosti tak otázka migrace představuje často zdánlivě paradoxní, každopádně složitý soubor problémů, kterým se globalizovaný svět nemůže vyhnout, protože lidská mobilita je jeho nedílnou součástí.

Tento historický atlas popisuje zlatý věk první evropské civilizace v 5. a 4. stol. př. n. l. Dozvíte se, jak vznikaly řecké městské státy, jak byly řízeny, jak fungovala demokracie, oligarchie nebo tyranida. Pochopíte příčiny i důsledky bojů a vzájemného soupeření Řeků od porážky Peršanů u Marathonu až po výboje Alexandra Velikého. Dočtete se, čeho Řekové dosáhli v oblasti umění, vědy a filozofie. Odkud vlastně tento národ žijící na ostrovech a pobřeží Egejského moře čerpal takovou inspiraci a sílu?

Francúzi vnímajú sami seba ako jediný naozaj civilizovaný národ sveta, považujú sa za odborníkov na všetko dôležité. Vidia slávu v tom, čo iní považujú za porážku. Pre národnú ani inú kolektívnu sebaľútosť naozaj nemajú pochopenie. Naopak, ich vojnový pokrik znie „dopredu!“– k barikádam, k budúcim voľbám, k ďalšiemu vynálezu a vyjednávaniu. Veria, že všetko nakoniec dobre dopadne – jednoducho preto, že všetko francúzske je najlepšie na svete. Francúzi vnímajú každodenný život ako umenie, a umenie zároveň dotvára ich každodenný život Po fyzickej stránke sú Francúzi jedným z najpríťažlivejších národov sveta. Vedia, ako sa atraktívne obliecť, pohybovať, ako stáť, usmievať a zamračiť sa, a dokonca aj ako atraktívne našpuliť pery. Ruky, tvár a telo používajú na komunikáciu oveľa viac ako národy anglosaské a vo vzťahu k telu sú uvoľnenejší. To im spolu s neochvejnou vierou v seba sama dáva značnú mieru sex-appealu. Jean Gabin nebol taký krasavec ako Cary Grant, ale v tom, ako si posunul klobúk na bok, bolo viac sex-appealu, ako mal Grant v celom tele. Francúzom vo všeobecnosti záleží viac na tom, aby všetko robili ohromne štýlovo, ako na tom, čo robia. Je to ľud zmyselní, páči sa v situáciách, keď si iní trepu rukami; hrdo vyhlasuje, že k milovaniu pristupuje rovnako ako k jedlu; píše hudbu, ktorá má zvuk slnka vychádzajúceho z mora. Vo Francúzsku však dodržiavajú aj pravidlá etikety – sú veci, ktoré sa na verejnosti jednoducho nerobia. Muži si na ulici nečešú vlasy a ženy sa na ulici nelíčia. Nech je hocijaká horúčava, oblečenie sa na prechádzke neskladá. V našom sprievodcovi sa dozviete o každodennom živote a správaní Francúzov oveľa viac. Pochopíte lepšie ich identitu, zvyky a tradície, a ľahšie s nimi nadviažete kontakt. Dozviete sa viac o podstate francúzskeho šarmu, štýlu a elegancie.

Portugalsko působí jako země mořských rybářů, z nichž také bývají dobří číšníci, a občas vyplodí šikovné fotbalisty; podle mnohých je to místo, kde se lidé jmenují José, hrají na kytaru nebo jedí paellu a grilované sardinky. Portugalci jsou nejspokojenější, když stojí s udicí na kraji útesu, drží kormidlo své loďky nebo v kuchyňském dřezu namáčejí bacalhau – svou milovanou solenou tresku. I přesto tento národ mírných, laskavých a domáckých lidí kdysi vládl říši, která sahala přes půl světa. Zádumčivou a náladovou povahu byste čekali v zemi, kde vládne mlha a bažiny, nikoli v zemi se středomořským podnebím a spoustou vína. Ale zatímco Španělé si užívají života a nestarají se o dávno ztracené říše a Britové dělají, jako by o své impérium nikdy nepřišli, Portugalci dumají, co by bylo, kdyby... Zlatý věk zažili v 16. a 18. století, ale rezolutně ho ukončilo ohromné utrácení ambiciózních monarchů a strašlivé zemětřesení. I portugalská národní hudba je melancholická a procítěná. Portugalci v sobě mají fado už od narození. Jejich duši lahodí stejně jako šálek portugalské kávy. O zemi často hodně vypovídá to, jak hraje její národní fotbalový tým. Brazilský fotbal je efektní, sexy, vášnivý a svěží. Němci hrají bezohledně a funkčně, což jim pravidelně přináší úspěch. Rusové hrají týmově, působí slibně, ale nevyhnutelně selhávají; Britové hrají, jako by byli nejlepší, ale nikdy nejlepší nejsou. A Portugalci? Jejich styl dobře vystihuje první rok, který Cristiano Ronaldo odehrál za Manchester United. Oslnivě obešel dva nebo tři hráče a pak se rozplácl před brankou. Portugalští hráči vypadají dobře, ale v rozhodujících chvílích se často hroutí. Portugalští muži jsou fotbalem posedlí. V každé restauraci, kavárně a baru je v koutě televize, kde téměř každý večer dávají fotbal. Při jízdě po portugalských silnicích poznáte drsnou směs nebezpečí a vzrušení, kterou zažívali staří mořeplavci. Stejně jako objevitel, který poprvé stanul na cizí půdě, nikdy nevíte, co vás čeká. Cesta před vámi má sklony náhle se zúžit nebo dramaticky zatočit na jednu či druhou stranu. Další auta vám nejspíš vjedou do cesty, i když máte přednost v jízdě, a když to není auto, může to být náklaďák, traktor, osel s vozíkem nebo stádo dobytka. Navíc budete mít problémy s orientací. Portugalci bývali nejslavnějšími mořeplavci planety a snad proto mají portugalské úřady za to, že řidiči nepotřebují značení. Pokud v Portugalsku tedy dosáhnete cíle, budete se cítit jako Vasco da Gama na triumfálním konci impozantní cesty. V průvodci se dočtete mnoho dalších zajímavostí o Portugalsku a poznáte mentalitu obyvatel opravdu do hloubky. To vše neotřelovou formou, vážně i humorně, s nadsázkou i pochopením.

Albánci se řadí k nejpohostinnějším národům v Evropě. Zvyk velí, že hosté jsou pod ochranou hostitele, od něhož se očekává, že se bude k hostům chovat královsky a ochrání je za všech okolností. To platí, i kdyby šlo o zapřisáhlé nepřátele. Přes jejich temperament v Albánii uvidíte na ulici opilce jen vzácně. Umějí si důkladně a z celého srdce užívat, aniž by někdy byli neurvalí nebo ztratili sebeúctu. Rodina je první a poslední důvod existence každého Albánce. Pojem rodina zahrnuje nejen nejbližší, ale také celé vzdálenější příbuzenstvo. Jsou také nesmírně hrdí na svůj domov. Interiéru domu je věnována velká pozornost, zatímco exteriér je takřka ignorován. Výsledný chaos je asi to první, čeho si návštěvníci Albánie všimnou. Popelnice na ulicích přetékají. Mladí i staří bezstarostně odhazují papírky na zem nebo z okna auta... Evropané ze severu jsou zvyklí pracovat a volno si musejí zdůvodnit. U Albánců je to naopak – je nutné si odůvodnit práci. Pohodlnou alternativou je sedět hodiny v kavárně nad jednou kávou a živě konverzovat nebo prostě. . . sedět. V Albánii je sedět a nic nedělat přirozená volba zapříčiněná nedostatkem jiných možností. Pokud mají albánští řidiči na něco talent, je to schopnost pít kávu, kouřit cigaretu, volat z mobilu, povídat si s člověkem vedle sebe, gestikulovat, mačkat klakson, psát SMS a ještě mít dost rukou na řízení. Cestovat po Albánii není snadné. Železnice je dost primitivní záležitost. Tratě mají jednu kolej, po které čas od času projíždějí vlaky. Nejsou rychlé: kluci s nimi rádi závodí – a vyhrávají – a pastevci mají čas odehnat své ovce z trati, když vlak uvidí přijíždět. Minibusy nejezdí podle jízdního řádu, odjiždějí, když jsou plné. Po albánsku "plné" je, když je využitý každý volný prostor, včetně míst na stání, a když si myslíte, že se do vozidla už nikdo další nevejde, vmáčknou se tam ještě čtyři další cestující se svými zavazadly a jejich těla se tvarově přizpůsobí prostoru mezi ostatními těly. V knize se zábavně dočtete mnohem více o každodenním životě a povaze Albánců, abyste je lépe pochopili a snadněji s nimi navázali kontakt. Nechte se inspirovat a poznejte albánskou duši! V edici Jací jsou? už vyšlo 24 publikací. Podívejte se na všechny!

Švýcaři jsou jediným národem, vedle něhož Němci vypadají jako flákači, Francouzi jako banda křupanů a Texasané jako chudáci. Velmi dbají na svůj obraz ve světě a sledují, jak je druzí vnímají. Proto jimi otřese, když si někdo splete Švýcarsko se Švédskem, což se často stává kvůli tomu, že obě země jsou neutrální, začínají na „Šv“ a mají spoustu sněhu. Švýcaři jsou považováni za neskutečně zdvořilý a milý národ. Vnímání Švýcarů coby nudných patronů s nemilosrdnou výkonností se ovšem až nepříjemně blíží pravdě. A otřepané obrazy vysokých hor, hodinek, sýrů (s dírami i bez nich), čokolády a zlatých cihel jsou také pravdivé. Švýcaři dovedli k dokonalosti negativní duševní postoj, který funguje pozitivně. Mají šikovnou schopnost vidět negativum každé situace. Jelikož Švýcaři nemají důvěru sami v sebe, musí místo toho věřit v jiné věci. Jedná se především o práci, administrativu, vzdělání, školení, boha a švýcarský frank. Jediné skutečné dělítko leží mezi bohatými a velmi bohatými. O penězích Švýcaři říkají: „Člověk o nich nemluví, prostě je má." Švýcarský úspěch stojí také na rozvoji a rozsáhlé místní infrastruktury. Švýcaři vyžadují, aby veškeré neživé předměty fungovaly dokonale. Celé Švýcarsko tak například propojuje důmyslná síť vlaků, autobusů, tramvají, kabinových i zubačkových lanovek v horách a parníků na jezerech, které provozují státní i soukromé společnosti fungující bok po boku v dokonalé harmonii. Švýcaři průměrně sledují televizi mnohem méně než jiné národy. Neodráží to ani tak jejich inteligenci, jako spíš chabou kvalitu švýcarských programů. Švýcarská televize (dostupná samozřejmě v němčině, francouzštině, italštině a tu a tam i v rétorománštině) je ve své produkci poněkud vážná. Kopcovitý terén a odpor k anténám (v mnoha oblastech nesmějí být na střechách domů) vedou ovšem k tomu, že má většina švýcarských domácností kabelovou televizi se stovkami dalších kanálů. V průvodci se dočtete mnoho dalších zajímavostí ze všech aspektů života ve Švýcarsku a poznáte mentalitu obyvatel opravdu do hloubky. To vše neotřelovou formou, vážně i humorně, s nadsázkou i pochopením.