Lví kámen

V další knize režiséra, scenáristy, spisovatele a fotografa Ivana Fíly je hlavním protagonistou opět Chodec, cestovatel časem, naslouchač příběhů. Během pandemie bloudil osiřelou Prahou a fotografoval liduprázdné ulice (Nouzový stav - Zápisky cestovatele časem); poté stoupal do výšin Hrubého Jeseníku, aby v zápětí sestoupil do hlubin lidských duší (Jeseníky - Čas, ten pohyblivý obraz věčnosti); nyní putuje zlatohorským krajem pokladů, kde rostou stromy do nebe a v oblacích si o nich povídají ptáci. Prochází údolím mezi Biskupskou kupou a Příčnou horou, toulá se po nekonečných planinách Rejvízu, tápe v temnotách tracených štol, vznáší se nad hladinou Zlatého jezera, fiktivně si povídá s Franzem Kafkou, Leošem Janáčkem a šachovým mistrem světa Emanuelem Laskerem, kteří tu byli dávno před ním, netušíce, jak pohnutými časy si tento krah a jeho lidé projdou. Za česko-polskou hranicí vstoupí do města Řádu úsměvu, pátrá po osudech zesnulých z pochodů smrti, po údajné minulosti Oskara Schindlera, povídá si s ukrajinskými ženami a dětmi, jejichž muži a otcové bojují ve válce. V povídce Kafka odhaluje dávné tajemství, po němž se marně pídili kafkologové z celého světa. V Kytičce pro Führera vypráví příběh třiadevadesátileté ženy, která jako devítiletá předala kytičku Hitlerovi a pykala za to celý život. Vzniklo tak třiadvacet nadčasových povídek ilustrovaných černobílými fotografiemi ve stylu magického realismu.

Řecké mýty na Sicílii jsou úchvatným pokračováním klasických řeckých bájí a pověstí, příběhů, které zapsali antičtí spisovatelé a u nás jsou dětem známy z Petiškova a Mertlíkova podání. V Ostrově mýtů ovšem protagonisty nejsou jen bohové a hrdinové, ale je jím celý Trojcípý ostrov, milovaný a obávaný zároveň, plný tajemství a nebezpečenství, obydlený bohy, obry a nestvůrami. Své o nich věděl i Odysseus, kterému v jejich obrovitánských tlamách zahynulo mnoho přátel. I Héraklés na Sicílii zavítal během svých četných cest a zkoušek, které ho proslavily. Sicílie ve vyprávěních ovšem není jen nebezpečnou zemí, je také oblíbeným místem bohů: žila zde bohyně obilí Démétér, byl tu také Aiolos, který ze vzdáleného ostrůvku poroučel větrům, a také Hélios, bůh Slunce, na Sicílii pásl svá posvátná stáda. Na Sicílii bylo zkrátka možné vše: dívka se mohla proměnit v pramen sladké vody nebo zamilovaný pasáček v řeku. Běžně jste tu také narazili na mocné pány, někdy hodné a pohostinné, jindy zlé a tyranské, od nichž bylo lepší držet se dál. A přece se během hrdinských výprav a vyprávění mýtů i nestvůry mohou stát spojenci. To je případ Gorgony Medúsy, jejíž hlava hledí z prostředka sicilské vlajky, podobně jako kdysi vystupovala z Athénina štítu. Jak se to všechno přihodilo? Otevřete Ostrov mýtů a vplujte do prastarých příběhů z divotvorného a překrásného ostrova ve Středomoří.