Martin Koláček - E-knihy jedou strana 87 z 87

Hlavní hrdina novely, zubní lékař Vlastimil, bilancuje o silvestrovské noci život a díky své dospělé dceři dospívá k rozhodnutí napravit to, co pokazil ve vztahu ke své dávné lásce.

Mrazivá sbírka povídek o hladovém démonu a jeho nic netušících obětech, o jejich bídných duších a o koncích civilizací. Neonový démon překračuje fyzikální i etické zákony, nese s sebou humor černější jak temná hmota a tíha jeho nevyhnutelnosti drtí pod vlastní vahou i atomy. Nebojte se začíst do surrealistických vyprávění, her, fake news a úvah o mozku jako o parazitovi, o ženě a jejím panu Krysovi, o lidském klíštěti, o muži s jablkem místo hlavy či o drzém rezavém kocourovi – nechte se pohltit místy děsivou, místy komickou moderní satirou, která vás už nikdy nenechá v klidu usnout.

Keňou křížem krážem slovem i obrazem. Průvodce po více než 30 Národních parcích a rezervacích Keni, jejich specifika a historie. Rady na cesty i zážitky z cest po NP a rezervacích Keni od zkušeného cestovatele a dokumentaristy. Přes 300 barevných i dobových fotografiíí, mapy parků, linky na videa z nich. Podrobné informace o zvířatech východní Afriky. Slavné osobnosti s Keňou spojené. Slovníček svahilštiny, názvy zvířat v angličtině, stopy zvířat...

Švec, který skokem z Eiffelovy věže prokazoval funkčnost padáku… a neuspěl. Chemik, který měl zásadu, že každou chemikálii ochutná… bezmála 40 příběhů lidí, kteří svým idiotským chováním vystoupili z davu. Encyklopedie idiotů už z principu nemůže být úplná. Každý z nás je totiž občas idiotem. Ať už proto, že uvěříme dávno neplatným instinktům, co nám zůstaly v genetické výbavě z pravěku, nebo se necháme oblbnout desinformátorem, který hraje na naše ego. Neúplná encyklopedie proto zdaleka není jen o těch několika výjimečných příbězích. Celá polovina knihy je zaměřená na popis důvodů, které k idiotskému chování vedou, a na rady, jak se mu aspoň pokusit vyhnout.

Byl jsem obyčejný kluk, který chtěl dokončit školu, najít si holku a žít dlouhý život. To poslední se mi asi splní. Tím, že jsem vstoupil do zakázaných dveří starého domu, se vše změnilo. Už nejsem obyčejný člověk. Jsem bled.

Revoluční postup k trvalému uzdravení. Kniha zároveň nabízí i dokonalý návod ke zdravé stabilní štíhlosti. Tato kniha je vhodná nejen pro všechny nemocné (i bývalé nemocné, kteří se bojí návratu nemoci), ale i pro ty, kteří se přejídají (převážně večerní i noční přejídání) a pro alkorektiky. Především je však určená nemocným dospívajícím – i jejich rodičům a blízkým. Jednoduchou formou vysvětluje příčiny nemoci, příčiny přejídání i jo-jo efektu a nabízí nejjednodušší, a přitom komplexní postup léčby poruch příjmu potravy.

Vtipy o tchyních jsou staré snad jako lidstvo samo a každý nějaký známe. Jenže co se stane, když se vtip změní v realitu? Co když najednou zjistíte, že ta zdánlivě milá a přívětivá paní je ve skutečnosti pořádná furie? S tímto nepěkným zjištěním a novou životní situací se musí poprat i Alice, která už vlastně vůbec neví, jaké to je mít normální tchyni. Někdy je to na psychiatra, někdy na vraždu... Hlavně, když do toho začnou vstupovat další členové manželovy prapodivné rodiny.

Druhý díl experimentálního románu o astrálu, ZENu a podstatě reality. Všichni si tvoříme své vlastní scénáře a snažíme se v bezčasém, nekonečném prostoru po sobě zanechat jakousi nesmazatelnou stopu. Zoufalým výkřikem: „Já jsem tu taky!” se všemožně pokoušíme upoutat něčí pozornost. Pozornost koho? Nás ostatních podobně volajících, lačnících po tak pomíjivém pocitu vlastní důležitosti? Nebo snad toho něčeho někoho tak neuchopitelného, že nejsme ani schopni jednotného popisu, či pojmenování. Ano, všichni nějak cítíme, že máme svobodnou vůli k činům, po kterých toužíme, ale zároveň si dobře uvědomujeme, že to hřiště pro naše odřená kolena nám jakýsi správce vyměřil; do doby, než mu zkušenostmi danými prožitky životů odrosteme a pustí nás na nové a možná i úplně jiné. Jsme prostě jako to zrnko písku na Sahaře, jež si uvědomuje, že je zrnkem, ale rádo by se alespoň na chvíli pro jednou cítilo jako duna, jako oáza či nejlépe jako celá Sahara. Jsme tedy tvůrci své reality? No jasně, že jsme. Jen musíme hrát a běhat po jeho hřišti, podle daných pravidel. Ovšem ta pravidla popisující realitu jsou tak skvěle vymyšlená, že nejsme schopni od sebe oddělit jednotlivé iluze našeho vnímání toho, co nazýváme realita.

Dr. Jiří Baum, přírodovědec a cestovatel, navštívil mezi oběma velkými válkami téměř všechny světadíly, později cestoval i s manželkou Růženou Baumovou. O svých cestách napsali řadu knih a článků do časopisů. Tato knížka obsahuje třetí kolekci těchto článků, je to jejich první reedice od doby, kdy témeř před sto lety vyšly v tehdejších časopisech. Jde o články souvisejících s lokalitami na amerických kontinentech - popisují příhody při pěstování okurek v Alabamě a vzpomínky na revoluci v Brazilii, kterou měl autor, jak píše, příležitost pozorovat „skoro až příliš zblízka”.