Metafora strana 38 z 70

Humorný román o útěku z domova důchodců a nekončící chuti žít potěší zejména fanoušky a fanynky románů Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel nebo Tajný deník Hendrika Groena, 83 1/4 roku. Hlavní hrdinkou je Evie Gallagherová, která nedávno ovdověla a přestěhovala se do domova důchodců. Rozhodně se ale necítí na umření ba naopak! Jednoho rána se proto rozhodne z domova odejít a vydává se na dobrodružnou cestu napříč Evropou v obytné dodávce. Ne každý si však myslí, že velké dobrodružství je pro ženu jejího věku vhodné. Nejméně ze všech Eviein syn Brendan a jeho žena Maura, kteří se ji snaží podle nejasných SMS zpráv a indicií vystopovat a dopravit zpět domů. Když se nakonec všichni sejdou, o překvapení není nouze Brendan sice možná rezignoval na svůj plnohodnotný život a lásku, ale Evie očividně ne.

Ellery poté, co chladnokrevně zastřelila sériového vraha, který ji chtěl zabít, odmítla vyjádřit lítost a musela si vzít nedobrovolné volno v práci. Jakožto oběť brutálního násilí, kterému byla vystavena ve svých čtrnácti, musí také podstoupit skupinovou terapii. Jenomže Ellery má mnohem důležitější věci na práci než „poznat, co v jádru cítí.“ Zaprvé – má podezření, že jeden ze členů terapeutické skupiny před lety napomohl k nespravedlivému odsouzení nevinného člověka za žhářství s následkem úmrtí. Za další – na Ellery se obrátila žena, která přežila brutální znásilnění, a očekává od ní pomoc. Muž, který ji přepadl a je stále na svobodě, má schopnosti Spidermana a oběti atakuje tak, že jim vleze oknem do ložnice. Ellery žádá o radu svého přítele Reeda Markhama, který ji kdysi osvobodil ze spárů úchylného vraha a později jí pomohl s prvním opravdu náročným případem v její kariéře a opět jí zachránil život. Reeda tato nepředvídatelná žena stále přitahuje, ale potíž je v tom, že nyní ho očekává velké kariérní povýšení a jeho šéf má jedinou podmínku: Reed se musí držet stranou od Ellery. Ellery ignoruje veškerá varování. Namísto toho se hrabe v minulosti všech kolem kromě sebe – což jí v nejlepším případě přinese trvalý vyhazov z práce a v nejhorším skončí v márnici.

„Dívám se na muže spícího vedle mě, který od zítřka navždycky bude mým bývalým manželem a pravděpodobně už nikdy nebude usínat po mém boku…” Příběh začíná během poslední noci společného života po jedenácti letech manželství, které pomalu dozrálo k rozchodu. Lucie posléze prochází situacemi, bolestnými a někdy až komickými, které jí tato změna přináší do života. Niterné vyprávění plné osobních vzpomínek na dětství a drobných příhod všedního života postupně vykresluje celý Luciin příběh a ukazuje ji jako dceru, matku, sestru, kamarádku i ženu. V dětství neustále zastíněnou starší sestrou, s otcem skrývajícím zásadní tajemství a chladnou, sebestřednou matkou, jejíž život nabere ke konci dramatický obrat. Lucie je silná, upřímná hrdinka s realistickým pohledem na svět. Prochází všemi nejistotami a naprostou destabilizací, které rozvod přináší dospělé ženě, matce dítěte, a celé její rodině. Někdy si je úplně jistá svým rozhodnutím i tím, že svého bývalého muže už nemiluje, jindy má pochybnosti… Výborně napsaný román úspěšné argentinské spisovatelky s lehce nostalgickým nádechem přiměje čtenářky k novému pohledu na vlastní citový život. „Muž, který už nikdy nebude spát vedle mě” je zamyšlením nad láskou, manželstvím a osamělostí.

V roce 2001 se Kábul vzpamatovává po letech útlaku Tálibánu a stává se městem možností. Uprostřed tohoto chaosu se setkávají americká humanitární pracovnice Liv a její pákistánská tlumočnice Farida, která si zvyká na život ve sjednaném manželství. Liv přijíždí do Kábulu se svým mužem, aby tam po útocích v září 2001 pracovali pro nevládní organizaci. Zatímco on potřebuje oživit svou upadající kariéru, ona doufá, že tím dají nový impuls svému manželství. Krásná, vzdělaná Farida se s rodinou svého muže vrací z exilu zpět do Kábulu, kde se stává tlumočnicí Liv a jejího manžela. Mezi oběma ženami se i přes různost světů, z nichž pocházejí, postupně vytváří přátelské pouto, Liv však v nejmenším netuší, jak moc je Farida loajální ke své nové rodině. Tichá srdce je strhující příběh o přátelství dvou žen, na jehož napínavé rozuzlení jen tak nezapomenete. Autorka doslova přenese čtenáře do Afghánistánu zničeného válkou, odkrývá těžký úděl místních lidí i kulturní napětí vznikající s nevítaným příchodem Američanů. Barvitě líčí krásy i složitosti afghánského každodenního života.

Riley Jenkinsová je v nesnázích. Ambiciózní, velice pracovitá konzultantka, které už nechybí moc do třicítky, je dosud zvyklá na téměř dokonalá hodnocení svého pracovního výkonu – a najednou od své nadřízené vyslechne zdrcující kritiku. Jak je to možné, když dělá všechno, co si její klienti přejí – včetně toho, že odpovídá na e-maily v kteroukoli denní i noční hodinu do jedné hodiny. A v tom je právě ten problém: přepíná své síly. I přes neuvěřitelné množství času, který své práci věnuje, a navzdory veškeré pečlivosti nedokáže předložit dobře promyšlený a kreativní návrh splňující očekávání klientů. Firma jí nyní dává třicetidenní lhůtu k získání velké zakázky, jinak ji čeká nedobrovolný odchod. Její osobní život se ale také řítí do propasti – jak přítel, tak nejbližší kamarádka ztratili trpělivost, že na ně věčně nemá čas. V této stresové situaci si Riley nejméně ze všeho přeje strávit povinný relaxační víkend se svými kolegyněmi. Nemůže se tomu ale nijak vyhnout, a tak odjíždí do střediska v městečku Maris v New Jersey s trochu směšným názvem: Juliina škola: Vyber si svůj život. A tam ji čeká překvapení – organizátorka pobytu Julie, odbornice na životní styl, ji naprosto uchvátí. Jak může vést rozvedená matka dvou dětí úspěšný podnik, a působit přitom dojmem, že má času na rozdávání? Odpověď možná leží v Juliině krédu: „Očekávání jsou nekonečná. Ale čas je konečný. Vždycky si vybíráš. Vybírej dobře.“ Riley nakonec přehodnotí rovnováhu mezi přítomností a budoucností a mezi tím, co udělat musí, a tím, co udělat chce. Osvobodí se od pocitu přetížení povinnostmi a začne realizovat to, co je pro ni opravdu důležité. Inspirativní příběh Riley vám ukáže, jak díky vlastním rozhodnutím můžete žít přesně tak, jak chcete. Záleží jen na vás, jaký život si vyberete.

„Nemůžu si vzpomenout, jak se jmenuju,” opakuje si stále dokola mladá žena, hledící z okna jedoucího vlaku. Míří do malé vesnice ve Whiltshire – lístek na vlak a adresu našla v kapse kabátu. Jsou to jediné věci, kterých se může držet. Po příletu do Londýna se nedokázala rozpomenout na své jméno, ani jak přišla o kabelku. Muž za přepážkou ztrát a nálezů jí doporučil jet domů, protože ve známém prostředí krátkodobá ztráta paměti většinou rychle odezní… Pozdě večer dorazí na místo a zazvoní u malého domku s doškovou střechou. „Já tady bydlím, tohle je můj dům,” sdělí Tonymu a Lauře, kteří jí otevřou. Mladí manželé ji pozvou dovnitř, ale oba shodně tvrdí, že jim dům patří, a navíc ji ani jeden z nich nezná. Jenže ona se u nich doma překvapivě dobře orientuje. Tony a Laura jsou velmi ochotní a chtějí jí pomoct, ale zároveň nevědí, co si o ní mají myslet. Dívka, která si nevzpomíná na své jméno, ale dobře vnímá jejich znepokojené pohledy. Jediné, co ví naprosto jistě, je, že přinejmenším jeden člověk tu všem chladnokrevně lže. Nepamatuji si své jméno je skvělý psychologický thiller plný nečekaných zvratů. Autor dovedně střídá úhel pohledu, nabízí perspektivu hlavních protagonistů i dalších zúčastněných a tím přesvědčivě prokresluje postavy a zhušťuje napětí. Thiller o tom, že paměť může klamat. A o tom, že sbírka mořských koníčků zdaleka nemusí být nevinná záliba.

Ella se plná očekávání a vzrušení připravuje na večeři se svým přítelem, se kterým chodí přes osm let. Zdá se, že konečně nadchází chvíle, kdy ji požádá o ruku. Večeře však skončí překvapivým rozchodem. Se zlomeným srdcem, na prahu třicítky se Ella rozhodne opustit Melbourne, přestěhovat do Paříže a konečně začít žít jinak, dobrodružněji. Neumí jazyk, nikoho tam nezná a neví, čím se bude živit. Přesto si v Paříži rychle najde práci – myje nádobí v kavárně – a jako každý milovník sýrů si brzy objeví i místní obchod se sýry. Majitel Serge jí ochotně radí, které druhy sýrů má ochutnat. Netrvá dlouho a Ella se ocitá mezi dvěma muži z opačných konců pařížské kulinářské scény. Zatímco dokonale šarmantní Gaston, novinář píšící recenze o jídle, ji zve na večeře a na víno a je ztělesněním dívčích snů o Francouzech, s kamarádským Sergem z obchodu se sýry se neuváženě vsadí, že spolu v průběhu roku každý den ochutnají jiný druh francouzského sýra. Pokud Ella sázku vyhraje, Serge ji pozve do luxusní pařížské restaurace na večeři, pokud ji nedodrží, pozve ona jeho – na což by ale musela teprve našetřit. Ella si na Instagramu založí fotodeník svého „sýrožroutského dobrodružství“ a brzy má stovky fanoušků. A o to silnější motivaci sázku vyhrát.