Mezera strana 3 z 3

V Šeptání Ďábla může být dobro zlem a zlo dobrem, žádné z nich nemusí vítězit a vlastně spolu ani nemusí bojovat. Přesto se postavy v jednotlivých povídkách dostávají do vyhrocených situací, které v průniku pozemské skutečnosti a mystického nadpřirozena nabírají absurdní až cynický vývoj a končí překvapivými pointami. Z celého souboru pak vychází jako jediný důležitý hybatel živoucí a nedokonalý člověk, který nastavuje zrcadlo své nejisté pravdy okolním „mocnostem , a dává tím událostem často velmi nečekaný spád.

Mile a čtivě podané úvahy starého psa, který se s někdy chytře úsměvnou, někdy až filozoficky laděnou kritikou opírá o člověka a lidstvo jako takové - se všemi jeho nešvary, takzvanými správnými představami o tom, co je správné a co špatné, jak žít, jak se chovat - v protikladu s psí "jednoduchostí", oddaností a logikou. Z tohoto kontrastu pak vznikají myšlenky a asociace, nad kterými je příjemné, ale i užitečné se zamyslet. Kouzlo textu tkví v jeho jednoduchosti, která dokáže odzbrojit, a z ní přirozeně se odvíjející poetiky, která přinutí bez jakýchkoli apelů člověka zpomalit a (možná po dlouhé době) se upřímně usmát na svět kolem něj. Kniha byla vydána v edici Bez hranic jako text paralelně profesionálně přeložený do AJ a doplněný ilustracemi, podtrhujícími jeho charakter.