Mlhovina
vydavateľstvo
Matoucí encyklopedie
O něco dříve narození si možná ještě vzpomenou na krásnou barevnou knížku Bohumila Říhy – Dětskou encyklopedii. Ta byla předobrazem zvláštní knížečky Matoucí encyklopedie. Saša Gr., básník a humorista z Vysočiny, zpracoval ovšem toto téma po svém. Ve 148 heslech určených zdánlivě dětskému čtenáři si dělá legraci prakticky ze všeho kolem nás, z kapitalismu i z komunismu, z xenofobů i z různých etnik, z milionářů i bezdomovců, ale i z běžných životních situací. Knihu, která pobaví řadou nečekaných point i slovních hříček, inteligentním i suchým nonsensovým humorem, doplnil vtipnými barevnými kresbami slovenský multidiletant Juraj Bocian. Doslovem opatřil Gaco Novomesský.
Vypredané
12,45 €
13,11 €
Klínění
Působivá novela plná erotiky i vnitřních dilemat ženatého muže středního věku je vůbec první vydanou prózou známého básníka Radka Lehkoživa. V nevelkém, ale o to silnějším příběhu, sledujeme vnitřní život otce rodiny, básníka a pijana v jedné osobě, kterému nečekaně zkomplikují život erotické zálety. Knížka odkrývá hrdinovo rozporuplné pojetí lásky a strádání vyplývající z protichůdných tužeb po lásce, dobrodružství i klidu u rodinného krbu.
Vyznění příběhů doplnili uměleckými akty přední český herec a autorův kamarád Hynek Čermák a jeho manželka, herečka Veronika Čermák Macková.
Na otecké půdě
Povídky z knihy Na otecké půdě. Obrázky ze Žďárských hor jsou souborem již dříve časopisecky vydávaných povídek spojených lokalitou Žďárské vrchy. Knižně vyšel tento soubor poprvé v roce 1894 v Brně.
Autor ve svých obrázcích vykreslil atmosféru dobové reality na pozadí podstatných dějů české historie 19. století. Tak kupříkladu povídka Polák zmiňuje bitvu u Sadové (1866), zásadní střet prusko-rakouské války. V povídce Robotníci se pro změnu vzpomíná na poddanství a robotu (zrušena 1848). Zatty ovšem neklade do popředí historické děje a události, ale více se věnuje prosté situaci člověka v drsném a nehostinném prostředí Žďárských hor (dnes označovaných toponymem Žďárské vrchy).
V převážně tragických osudech prostých lidí vyjevuje kromě věčného zápasu s přírodou také těžký sociální aspekt jejich života. Autor v některých povídkách přiznává, že jednotlivé příběhy nejsou smyšlené, ba naopak že v nich autor čerpá ze skutečných událostí a vlastní bohaté zkušenosti i ze svého sepjetí s krajem, který dobře znal.
Stylem vyprávění i citlivým vykreslením postav se Zattyho povídky podobají Nerudovým Povídkám malostranským, ovšem Zatty dává v mnohem větší míře průchod tragickým tónům života svých postav. Ačkoliv hovoří jazykem pro nás již mírně zastaralým, promlouvá k současnému čtenáři v hluboce lidském a přitom precizním literárním ztvárnění osudů obyvatel Vysočiny. Kniha vychází po devadesáti letech od posledního vydání tohoto bohužel již pozapomenutého autora. Zaujme zájemce o starší českou literaturu, ale také všechny čtenáře s vlastivědným zájmem o Vysočinu a Žďárské vrchy.