Monument

Deník perverzáka tvoří 16 samostatných povídek z autorova společenského života. V těchto tematicky rozdílných povídkách narazíte hlavně na humor a intimní vzpomínky vypravěče. Autor seznámí čtenáře svými bizarními vzpomínkami s lidskými vztahy a jejich sociálními problémy. Nechybí zde příběhy jako šikana mladých kluků v základní vojenské službě nebo příběh dívky, která neváhá provádět praktiky orálního sexu za stravenky.

Bezvýznamný človíček, učitel ze základky, věčný smolař a milovník anekdot líčí, jak mu k uzoufání šedivý život zničehonic změnilo setkání s ženou velkého světa. Nesvěřuje se však jenom se svojí love story, jeho svérázná variace na věčné téma lásky a smrti taky přesvědčivě ukazuje, kam to náš globalizovaný svět dopracoval. Jak ti, co tahají za drátky, jdou za svým doslova přes mrtvoly… Přidanou hodnotou románu je i množství anekdot, které se vypravěči mimoděk vybavují.

Román ze zákulisí lékařského kongresu ve starobylé Olomouci, kde se potkávají zajímaví muži, krásné ženy i bizarní figurky. Rokování vědátorů ale není jenom o vědě. Jednak na ně dopadá stín dávné tragédie, jednak jím hýbe láska v mnoha podobách. Ruší je i klapot božích mlýnů, které – jak se ukáže – přece jen občas melou.

Vedle obvyklých autorových atributů, jakými byly v předešlých jeho knihách vtipný sarkasmus a společensko-kritický tón, provází nejnovější povídkový soubor Karla Rady Chvějící se jehličky příští zimy především nostalgický tón a v nejdelším, ústředním textu knihy s názvem Nášleh z matečáku potom zdařilá evokace devadesátých let minulého století, strávených mladou hrdinkou příběhu v zajetí drogové závislosti.

Až do konce dvacátého století ovládala svět myšlenka vytvoření celosvětové vlády. Vládcové velkých říší chtěli být vždy ještě větší a vládnout nad celou Zemí. Zkoušely se různé modely diktatury až po současnou nadvládu bankéřů, kteří vládnou nad světem nepřímo, zezadu, ovlivňováním vlád a všech bank prostřednictvím nadnárodních organizací. Autoři se zamýšlí nad problémem vysoké produktivity práce vlivem automatizace a robotizace a robotů s umělou inteligencí a nad problémem tvorby hodnoty zboží a tvorby ceny. Dojde k postupnému odbourávání daňových zátěží a tvorbě nových právních systémů, které nebudou zasahovat jen do sféry lidí. Se změnou společenského systému úzce souvisejí Smidakovy principy, jakými jsou: moc a odpovědnost, akce a reakce, metus a ignotum. Společenským vývojem ovlivněným robotizací se již zabývají i přední ekonomové. Umělá inteligence promění do roku 2030 celou globální ekonomiku. A to je hlavní otázka dnešní doby. Když bude umělá inteligence odvádět práci místo lidí, bude schopna generovat větší zisky, co budou dělat lidé? V závěru autoři definují, jaké úkoly nás čekají, a cíleně se snaží vyprovokovat diskuzi.

První sborník vydaný Nakladatelstvím Monument. Lze jej chápat jako zmapování terénu mezi mladými, nadějnými a rozletnými autory, které spojuje touha psát a svá díla vydávat. Jména uvedená v tomto almanachu jistě nikomu nic neřeknou, ale po přečtení možná ve čtenářích vyvolají touhu hltat další řádky a postupně všem autorům vcházet do mysli čtenářů. Sborník nese podtitul Píseň o růži. Právem nazýváná královnou květin. Nepřeberné množství druhů a pestrá paleta barev. Symbol vyjádření lásky. Růže by neměly v žádné zahradě chybět. Krásně voní a mají nádherné květy. Při neopatrném dotyku se však píchnete. V tom spočívá i kouzlo literatury. Almanach obsahuje krátká i delší básnická díla, povídky, zamyšlení i ironické stati a ukázky z tvorby mladých spisovatelů a básníků známých i neznámých.

Co všechno člověk musí podstoupit, než je připraven na lásku? Někdy je třeba ztratit hodně, abychom pochopili, kdo jsme a jak si máme počínat. Cesta bez kompasu je cestopisný román, o překonávání hranic nejen mezi státy. O tom, že dospělost nepřichází automaticky úderem osmnáctých narozenin a cesta k ní bývá bolestná. O neviditelných poutech z minulosti, která určují naše kroky. Hrdina knihy pronásleduje ztracenou lásku a čtenář má tak možnost poznat spolu s ním zapomenuté kouty Balkánu, Pobaltí, ale í středn Evropy a dotýkat se dávné i nedávné historie. Cesta má tvar magické osmy, jejímž uzlem je Praha.

Koláž historických masek karnevalového reje v Benátkách vyzývá k bujarému užívání života, zatímco maska se zlověstným zobákem – „morový doktor“ neboli Medico della Peste – připomíná naši křehkost a pomíjivost. Za morových ran přicházel i čas příběhů, které lidem ochromeným strachem přinášely rozptýlení i poučení. Pavel Jansa, autor téměř osmdesátiletý, napsal v období od dubna do listopadu covidového roku 2020 hrst rozmarných i moudrých povídek, kterým říká „covídky“. Vesele a s ironií v nich s nadhledem vypráví o vážných věcech. Především o různých podobách lásky i nevěry, ale taky o všudypřítomné smrti a o tom, kam se řítí náš svět bez ohledu na to, co si přejeme.

Stanley (původně Standa) Horn odjel po vysoké škole na studijní pobyt do USA, kde se mu podařilo proniknout mezi společenskou smetánku. Nudný stereotyp života ve zlaté kleci ho pomalu udolával, dokud se nevydal na sraz spolužáků do rodného maloměsta uprostřed Moravy. Tam zažil dobrodružství, díky němuž se o něj začali zajímat všelijací tajemní lidé, kteří ho přinutili dělat i věci, na které by předtím ani nepomyslel. Osou celého příběhu jsou hned tři tragédie: sebevražda, která – byť spáchána vlastní rukou – byla sotva dobrovolná, vražda z pomsty a nakonec smrtelná havárie, jejíž pozadí je lépe neznat. A závěr příběhu „dobrodruha s ručením omezeným“ dokonce napoví, jak se dá někdy přežít i vlastní smrt… Jansova variace na věčná témata Lásky, Pomsty a Smrti není jenom napínavé počtení, ale dává nahlédnout i do zákulisí dnešního světa.

Do severské země plné odvážných bojovníků se dostává Mira, slovanská dívka, která uprchla ze svého rodného hradiště, kde se odmítla podřídit lidské zlovůli a nenávisti. Osud a její nebývalá odvaha ji postaví před stejně hrdého a nezkrotného válečníka jarla Guaira, s kterým ji od prvního shledání svazují hluboké, ale zrovna tak divoké rozporuplné city, kdy se téměř nepřátelství mísí s obdivem a nesmělou láskou. Mira musí v cizí zemi o své místo bojovat a jen její odvážné srdce ji pozvedne mezi svobodný severský lid, mezi bojovníky jejichž srdce bijí stejně divoce jako to její. Příběh je plný emocí, nesmiřitelných bojů na život a na smrt, je protkaný magií run a bohů, kulturními střety, láskou a hrdinstvím.

Náš hrdina si v Chicagu vesele užíval, dokud nebyl naverbován do riskantní akce. A i když ho neznámí lidé nakonec zachránili, zase přišlo „něco za něco“. Musel začít pracovat pro velkou firmu se sídlem v Paříži, která obchodovala s léky. Aspoň tedy oficiálně. „Dobrodruh s r.o.“ se nakonec stává dobrodruhem doopravdy. Osud mu dokonce dopřává, aby po návratu domů ještě jednou potkal ženu svých snů. A i když už dobře ví, že život není telenovela, pokusí se o nemožné…I druhý román o „dobrodruhovi s r.o.“ dává nahlédnout za kulisy tyátru, ve kterém mají všichni plná ústa velkých slov, ale ve skutečnosti jim jde jen o kšefty a vládu nad světem.

Hrdiny příběhu jsou dva mladí lidé s velkými plány, ovšem hledající sami sebe. Každý jde svou cestou, potýká se s vlastními problémy, a i když mají hodně společného, velké věci je oddělují. Přesto se Míša s Danem navzájem doprovázejí, a to ať jsou kdekoli. Děj se odehrává ve dvou liniích, které se proplétají a vyvolávají ve čtenáři řadu otázek. Jedna vychází ze všedního života, z druhé dýchá mrazivé tajemno. Čtenář se ocitá na řadě různých míst a v různých časových rovinách. Jednu po druhé odkrývá informace, skládá kousky příběhu dohromady a sleduje, jak se ze dvou linií postupně stává jediná.

Prvního listopadového rána roku 1755, přijíždí do světského Lisabonu hraběnka Dores da Pena, poslední potomek z kdysi mocného rodu. Dores je mladá a krásná, ale ví, že její čas na tomto světě se krátí. Každým dnem ji ubývá sil, a je smířena s tím, že umírá. A tak jako ostatní poutníci tlačící se po desetitisících ulicemi Lisabonu, přijela se i ona pomodlit. Doufá, že právě prvního listopadu, v den Všech svatých bude vyslyšena, protože ji může pomoci už jenom zázrak.Zvony z chrámů, z kostelů, i ty v úchvatné katedrále Sé utichly, bohoslužba začala, kněz pokropil své ovečky svěcenou vodou, a v tom okamžiku se země zachvěla. Fresky na stěnách s vyobrazením svatých popraskaly a během několika málo minut se nádherné přímořské město, srdce Portugalska, proměnilo v ohnivé peklo! Zpustošený Lisabon odkryje nejednou prastaré tajemství, které mělo být navěky pohřbeno.Přežije Dores tento den? Bude ji odpuštěno? Odpustí těm, kteří ji ublížili?

GAMING je časopis zabývající se děním na poli her. Autoři tohoto dvouměsíčníku se snaží prostřednictvím článků zprostředkovat čtenářům informace o počítačových i konzolových hrách. Kromě recenzí, historií her a témat se zároveň ve svých příspěvcích zabývají specifickými oblastmi herního světa. Zejména zajímavostmi z oblasti hardwaru a samotného vývoje her.