Nakladatelství Agentura Krigl strana 6 z 9

Autor textu měl několikrát v životě kliku. Poprvé když se narodil až po druhé světové válce, ale i dále, namátkou: prožil rok 1968 v Praze, po roce 1969 nemohl skoro nikam cestovat, což byl pro něj neodolatelný impulz neutonout jen v matematice, ale také psát a hrát a zpívat a divit se a divit, kde se to v člověkovi bere. Z pouhé četby pravděpodobně nepoznáte, které básně a písňové texty vznikly v roce 1968, které v roce 2018 a které mezitím. U některých z 27 žánrově i tematicky rozmanitých povídek dobu vzniku ale plus minus uhodnete. Větší část textu je zcela nová. Inovativní je jeho pedantské uspořádání, díky kterému lze každou z více než 200 položek najít tak rychle jako heslo ve slovníku jazyka českého. Autor textu měl několikrát v životě kliku a dvě čerstvé kliky má právě teď: potkal výbornou ilustrátorku a vysněnou knihu bude mít v ruce zanedlouho.

Zapomeňte na chvíli na všednost kolem nás a vejděte do světa, kam přijde na návštěvu mluvící kůň, anděl posedává na římse a ze země místo květiny vyroste plechový kolotoč. Kde všechno je (nebo by mohlo být) trochu jinak, než jak jsme se to učili. Přidejte se ke hře světla a stínů, slov a snů, které nás provázejí „jak draví ptáci nad poklidnými vodami našeho života“. A my je jen prosíme, aby neodlétli.

Elíšébah, zvaná Pírko – v Čechách Alžběta Pírková – je sběračka kostí. Mytická Kainova sestra se vrací už téměř šest tisíciletí, za tu dobu se z ní stala trochu drsňačka. Na zemi neexistuje smrt, kterou bych nezakusila. Čeho bych se ještě měla bát? V každém ze svých životů se stěhuje na místa, kde leží zničené a vydrancované hroby, aby posbírala kosti, spálila je a obřadně pohřbila. Nikdo jiný netuší, že mimo to celá tisíciletí pátrá i po něčem, co je pro ni samotnou životně důležité a co kdosi uložil možná právě doprostřed Českého středohoří. Začátkem února 2018 Alžběta opouští šumavské Sudety a odchází do Litoměřic. To, co na ni čeká v magické krajině vyhaslých sopek, je daleko děsivější, než předpokládala. Každou úplňkovou noc je rituálně obětována mladá dívka a všechny zavražděné se jí znepokojivě podobají. Jisté je pouze jediné – Elíšébah zdaleka není sama, kdo se o skryté tajemství zajímá. Nejedná se jen o Belialovy psy, které má v patách od svého příchodu. Nejde o starého profesora antropologie ani o policii, které se celkem logicky ocitla v hledáčku. V zádech má kohosi mnohem nebezpečnějšího, a ten někdo o ní ví všechno. Čeho všeho je schopen, aby dostal to, pro co si přišel?

V této knížce najdete jednoduchý návod k pochopení a k respektování objevných cest vašich dětí k jejich zdravému, pro každého z nich originálnímu, pohybu. Zjistíte, že nemusíte "návody na děti", hledat na internetu, ale jen a pouze ve svých srdcích, že vaši rodičovskou intuici stačí jen vyslyšet a že jak teď, tak potom, je zákonitost, která funguje po staletí. Autorka, dětská fyzioterapeutka, Jana Skalová, v ní velmi volně navazuje na předchozí knížku "S láskou ke zdravému pohybu našich dětí" a své povídání doplňuje i konkrétními příklady z praxe. Jejím přáním je, aby nejenom děti, ale celá rodina, byla zdravě fungující na základě svých vlastních konkrétních prožitků, ne na základě mnohdy velmi nevhodných a ne zcela pravdivých informací z okolí.

Od deseti ke dvaceti pěti, od základní školy po vojnu, od poloviny 60. let do roku 1981 – nesnesitelná tíha dospívání v době, kdy všechno stálo za hovno kromě holek, hudby a chlastu. Valmez Forever je druhou knihou Zdeny Koláčka, rodáka z Valašského Meziříčí. Autor se v ní vrací do svého dětství a mládí, které prožil v rodném městě v 60. a 70. letech, kdy dlouhé vlasy a modré džíny nebyly pro tehdejší mládež jen módní záležitostí, ale především projevem generačního vzdoru a nesounáležitosti s panujícími poměry. Zdena Koláček (1956) začal své povídky publikovat až po čtyřicítce v literárních časopisech Tvar, Host a Babylon. Impulsem k jejich psaní pro něj bylo setkání se spisovatelem Charlesem Bukowským v roce 1993. Jeho první knihou byl soubor povídek Tenkrát na Východě, vydaný nakladatelstvím Host v roce 2003. Kniha je určena výhradně dospělým čtenářům.

Při čtení knížky o Milánkovi, čtenáře jistě napadne, jak je možné, že každý máme svého Milánka. Kdo je to? Většinou člověk nemotorný, dalo by se říci i dost protivný. Někdo tento typ bytostně nesnáší a je na něho alergický. Milánek přináší pohromu, trapas

V knize ZÁSAH ŠÍPEM naleznete zajímavosti z jeho života, co o sobě Karel řekl, co o Karlovi řekli jiní, jaké veselé zážitky s ním prožili, mnoho gratulací od známých (Gott, Bohdalová, Svěrák, Uhlíř, Novotný, Janda ,Merta, Suchý …) i neznámých, ale i dopisy, fotografie a malou ochutnávku z jeho tvorby.Rok 2010 je pro Karla Šípa nejenom rokem "půlkulatin", ale i rokem kdy: získal cenu za nejlepšího moderátora zábavných pořadů a za nejlepší zábavný pořad Všechnopárty, vychází mu tato kniha a CD písniček a má premiéru muzikál Ať žije rokenrol.Hodně zdravíčka, pohody a dalších skvělých nápadů, KARLE!!!

Kniha Soví kámen je vstupenkou do světa moderní poezie skloubené s tradičními prvky české lyriky. Rozsahem drobnější básně reprezentující průřez tvorby a zrání autora zde postupně přecházejí do miniaturních eposů obsahujících autobiografické prvky básníkova života, kterému byla druhým a někdy i prvním domovem lesní paseka či voňavý krmelec. Básník pokračuje v nastoupeném kurzu, jenž poprvé vyhlásil ve svém Manifestu opravdové poezie (Tvar, 2002) a rozvinul i ve své Poetoterapii (2007). Kouzlo a magickou sílu veršů doplňují ilustrace vytvořené z koláží, které doprovázely vystoupení autora na jeho četných, mnohdy ukrutně živých, exhibicích.

Kniha Vás živým vypravěčským stylem vtáhne do sedmi zemí - Guatemaly, Belize, Hondurasu, Salvadoru, Nikaragui, Kostariky a Panamy (a jihovýchodní části Mexika). Autorka - geografka, fotografka, přednášející i matka v jedné osobě - se však nespokojuje s výčtem a popisem cesty samotné či souhrnem reálií. Jako studovaný geograf i obyčejný vnímavý člověk se snaží co nejvíce pochopit tamní život, každodenní starosti i malé radosti místních lidí. A proto v knize nechybí nitky lidských příběhů, tak jak je autorka zaznamenala při jízdě v autobuse, u stánku během popíjení kávy či piva. V knize však neschází ani nejrůznější cestovatelské tipy a doporučení, co kde vidět a zažít, doporučení ohledně bezpečnosti, mnoho zajímavostí z místních zvyků a kuchyně i nějaké ty kuriozity. Vše se dozvíte s nadhledem a humorem, přesto však respektem k místní kultuře a lidem. Za cíl si tato kniha klade čtenáře bez rozdílu věku i pohlaví příjemně pobavit, snad trochu poučit a třeba i navnadit - na cestu Mezi dvěma kontinenty. Kniha je druhá v pořadí po úspěšném titulu „ Ajťákem v pralese i ženou indiána“.

Jedná se o sbírku básní z velké části duchovního obsahu, je podávána přijatelnou formou, civilním způsobem. „Prosté je mohutné“ – tak zní sice nevyslovené, ale stále demonstrované krédo autorského úsilí básníka, s jehož pracemi nyní přichází na knižní trh Agentura KRIGL, Praha známá svou službou poezii. Ano – žijeme v době přívalové vlny triumfálního výsměchu arogance, v době všeobecného zploštění – ledabylé mělkosti, v době šedi odcizení … Však právě proto roste počet těch, kteří hledají hloubku oslovení, tedy prostor duchovna. Jiřímu Tučkovi pojem kultury s pojmem duchovna splývá. Vyjadřuje se ale naprosto srozumitelně, běžnými prostředky. Jeho postoj je upřímně pochybovačný – a přitom zanícený. Tímto titulem nabízí průhled vzhůru skutečně neobvyklý.

Se svým osobitým humorem nastavuje autor v jedenácté sbírce člověku, tedy i sobě, různě vypouklá zrcadla, která by měla nejen rozesmát, ale i přinutit k zamyšlení nad tím, jestli je chyba v zrcadlech, do kterých se dívá, nebo v realitě, v níž žije.