Nakladatelství Brána strana 76 z 103

Dvanáct mužů z blízkosti kralevice Karla zemřelo na hostině pořádané v augustiniánském klášteře v italské Padově. Kdo a proč se pokusil odstranit prvorozeného syna českého krále? Měla zamýšlená vražda něco společného se snahou Jana Lucemburského vytvořit signorii pod zástavou českého lva? Dobrodružné tažení po severoitalských městech končí nezdarem a Karel po jedenácti letech přijíždí do vydrancovaných Čech. Setkává se zde také s Matoušem Rozoumkem (známe ho už z románu Válka královen), který po smrti Elišky Přemyslovny znovu našel svou starou lásku Hedviku a odvádí si ji na hrádek Vildštejn. Stíny minulosti však této dvojici nedopřejí, aby žila v klidu; kdosi způsobí smrt snoubenky Hedvičina syna Josífka a unese maličkého Carla…

Vychází k 600. výročí vypuknutí husitské revoluce Před šesti sty lety začala vyházením novoměstských konšelů z okna radnice husitská revoluce. Krátce nato zemřel český král Václav IV. Jeho mladší bratr a zákonný dědic římský a uherský král Zikmund Lucemburský se však nemohl pro nepokoje v zemi ujmout dědičného trůnu a tažení první křížové výpravy do Čech skončilo krachem. Kniha známého popularizátora historie Jana Bauera nás provází složitým a neklidným obdobím husitských válek. Snaží se přitom o seriózní a nestranný výklad doby, která bývala někdy vynášena jako nejslavnější období českých dějin a jindy naopak zatracována jako roky rozvratu a chaosu. Autor nás dovádí až do roku 1437, kdy umírá císař a král Zikmund, jehož diplomatickým umem se podařilo ukončit období husitských válek. Země však zůstala i nadále rozdělena mezi kališníky a katolíky. Knihu doprovází portréty nejvýznamnějších osobností té doby, jako byli např. Jan Želivský, Jan Žižka z Trocnova, Prokop Holý, Čeněk z Vartemberka, Jakoubek ze Stříbra či Oldřich z Rožmberka a dále chronologický přehled a stručný popis významných husitských bitev.

Arcivévoda František Ferdinand, synovec Františka Josefa I., který se stal po smrti císařova jediného syna následníkem rakousko-uherského trůnu, byl stařičkým panovníkem považován za potížistu a jejich vztah byl značně komplikovaný. Arcivévoda si prosadil nerovný sňatek s hraběnkou Žofií Chotkovou a před dvorskými intrikami se uchyloval na zámek Konopiště a ke své rodině, kterou velmi miloval. Ačkoliv se Konopiště v samém srdci Čech stalo zamilovaným následníkovým sídlem, kterému věnoval velkou péči, nebyl na Benešovsku oblíbený pro svou lakotu a aroganci. Plány arcivévody Františka Ferdinanda na modernizaci a reorganizaci říše byly přerušeny tragickou smrtí obou manželů v Sarajevu. Jejich smrt znamenala začátek 1. světové války, začátek rozpadu Rakouska-Uherska a počátek nového uspořádání Evropy.

Olga má snad vše, co může mladá žena chtít – milujícího muže, zaměstnání, po němž toužila a jež je pro ni více koníčkem než prací a dokonce vlastní moderní byt; to všechno není za počínající normalizace samozřejmé. Její sen o vysokoškolském studiu a kariéře novinářky ale končí v okamžiku, kdy odmítne podepsat přihlášku do KSČ. Ocitá se na dlažbě, bez další perspektivy. Takřka současně dostává první trhlinu i bezmezná víra v jejího muže Kamila, který do strany z vypočítavosti vstoupí. Manželství končí tragicky poté, co Kamil zahyne při autonehodě, která vypadá velice podezřele a dá se vykládat také jako vražda nebo sebevražda. Poté, co Olga dostane podezřelý dopis adresovaný jejímu mrtvému muži, postupně zjišťuje, že život s ním byl plný záhad, lží a absurdit. Skutečnou pravdu poznává až po mnoha letech…

Prokop Veselý a Tibor Stančev jsou dva fotbaloví trenéři. To je však asi jediná věc, kterou mají společnou. První český román mapující svět dětského fotbalu nabízí napínavý příběh a dva odlišné pohledy na mládežnickou kopanou. Kdo uspěje? Prokopův Spartak, nebo Dynamo vedené Stančevem? Nebo někdo úplně jiný? A co je vlastně úspěch? Kniha nabízí nejen pohled na fotbalový trávník, kde malí kluci svádějí líté boje, ale také pohled do jejich křehké duše a do hlav ambiciózních rodičů, kteří mnohdy neváhají obětovat dětské sny ve prospěch svých. Druhá kniha Martina Kodýdka opět zaujme dokonalým vykreslením specifického prostředí, přičemž důležitou roli hrají humor a nadhled.

Autorka, jejíž otec byl Žid, vypráví pozoruhodné příběhy tří reálných lidí, kteří byli Židé, narodili se a kus svého života prožili v bývalém Československu, a všichni z něj odešli. Do jejich životů fatálně zasáhla druhá světová válka a v jejich další životní cestě významnou roli sehrál Izrael. Všichni tři již zemřeli, a proto je jejich osud uzavřený, završený a viditelný ve své celistvosti.

Jakub Kohák přispívá do zlatého fondu české literatury knihou, která je prequelem sequelu titulu Kůly v plotě. Jak je to možné? Svět podle Koháka totiž vyšel v roce 2014, takže Kůly v plotě byly jeho sequelem. Nyní ovšem vychází v novém kabátku a úpravě s podtitulem Kůly v plotě 0.5, tedy jakožto prequel Kůlů v plotě. Jakub Kohák tímto bezprecedentním počinem zvedl rukavici vhozenou Georgem Lucasem a pozvedl možnosti umělecké tvorby na zcela novou, netušenou úroveň. Kniha obsahuje humorné příběhy a postřehy ze života, které vycházely jako fejetony v deníku Metro do roku 2014.

okud bychom věřili pohádkám, pak první sudička dala Hance Maškové do vínku krásu, mnohostranný talent a inteligenci. Druhá přidala úspěch a slávu. Ale ta třetí… Kniha odhaluje pravdivý příběh jedné dívky, která se stala idolem. Když vyjela na led, diváci u obrazovek ani nedýchali. Byla pro ně kouzelnou vílou, romantickou princeznou s krásnýma, hlubokýma očima. Netušili však, jaký smutek a osamělost se za nimi skrývá. Hana Mašková se narodila 26. září 1949 v Praze. Její matka Marie byla pomocnou kuchařkou ve školce, otec Karel číšníkem v hotelu Paříž. Krasobruslení se Hana věnovala od pěti let. Tehdy si jí na zimním stadionu všiml Karel Glogar, známý hledač talentů. Prvního mistrovství Evropy se zúčastnila ještě před svými čtrnáctými narozeninami, o rok později jela na olympiádu do Innsbrucku. Pětkrát vyhrála mistrovství Československa a jako naše zatím jediná krasobruslařka získala olympijskou medaili, a to bronz v roce 1968 v Grenoblu. Diváci si ji však hlavně pamatují jako suverénní vítězku mistrovství Evropy ve Švédsku, kde předvedla fenomenální volnou jízdu na hudbu Smetanovy Vltavy. Po ukončení sportovní kariéry působila jako sólistka lední revue Holiday on Ice. V jejím soukromém životě hrál dlouho hlavní roli populární textař Jiří Štaidl. Hana Mašková tragicky zahynula ve Francii 31. března 1972.

Volné pokračování historické detektivky Smrt nosí rudé škorně se opět odehrává ve středověké Praze, a to v prosinci roku 1399. Václav od Černého koně, podrychtář Starého Města pražského, řeší další případy. Nemá toho na svých bedrech málo: kromě zmizení biřice Vohnouta, požáru v radní síni, nepořádku v obecní pokladně a hledání viníků se musí potýkat s řadou dalších menších či větších problémů. Snaží se také odhalit identitu tajemných jurátů, kteří zřejmě stojí i za přepadením biskupova poselstva, a odkrýt podvody alchymisty s nekalou pověstí. A ke všemu občas na Václava svými tajnými ženskými zbraněmi skrytě zaútočí manželka Kateřina, toužící po nových šatech na očekávanou korunovaci...

Případy královského soudce Melichara Další, již pátá historická detektivka se soudcem Melicharem a jeho pomocníkem Božetěchem, odehrávající se za vlády Jana Lucemburského. Po návratu z tažení do Uher je zatčen jeden z předních velmožů království Jindřich z Lipé a uvězněn na hradě Týřově. Král Jan Lucemburský ho obviňuje ze zrady a požaduje jeho smrt. Království hrozí vzpoura mocného rodu Ronovců a krvavá domácí válka. Zároveň je ze zrady obviněn i královský soudce Melichar z Roupova, je uvězněn na Křivoklátě a zřejmě ho čeká mučení a poprava. Jeho pomocník Božetěch usilovně hledá někoho, kdo by pomohl soudce osvobodit a zbavil ho nařčení ze zrady. Času je málo, a proto využije i nabídky, se kterou přijde obávaný lapka a vládce pražského podsvětí Šilhavý Otmar. Jenže tím uzavře smlouvu s ďáblem, na kterou soudce málem doplatí. Zachrání ho sama královna Eliška Přemyslovna, nebo snad nepředvídatelná náhoda? Neskončí nakonec soudce na popravišti?

Bývalý fotbalový reprezentant, kapitán Sparty, hráč italské Fiorentiny a anglického West Hamu, legendární obránce Tomáš Řepka vydává svou nejosobnější zpověď. Během výkonu trestu si psal deník, který obsahuje exkluzivní svědectví o tom, jaké byly jeho poslední dny na svobodě a co se po její ztrátě odehrávalo v jeho nitru, jak velký náraz prodělal první dny za mřížemi, na co myslel, k čemu se upínal a jak se ve vězení změnil… V připravované knize se dočtete o jeho každodenní rutině, o tom, jak si zvykal na vězeňskou stravu, jak musel přijmout omezení dosavadních hygienických zvyklostí, jak na něj reagovalo jeho nové okolí, jak se začlenil do pevně daných pravidel, do řádu věznice, co mu nejvíc chybělo a co mu dávalo naději… Řepkův deník v knižní podobě doplňují i exkluzivní fotografie a zpovědi jeho nejbližších i fotbalových legend, které stály při něm.

Píše se rok 1942 a Židé na Slovensku nesmí vycházet z domu po deváté hodině večer, nesmí se shromažďovat, nesmí chodit do školy... příkazy se vrší jeden za druhým. A přichází další: svobodné ženy ve věku šestnácti až třiceti šesti let dostávají rozkaz dostavit se na nucené práce. Jejich příbuzní mají o své nejbližší strach, ale snaží se o pozitivní přístup: dokážou ostatním, že Židé jsou pracovití a poctiví, dívky si vydělají pár korun a vrátí se zase domů. Ženy si tedy oblečou své nejlepší šaty, do kufru zabalí to nejpotřebnější a vydávají se na cestu. Nevědí však, že jejich vláda v čele s prezidentem Tisem zaplatila Německu za jejich deportaci. Ze slovenského Popradu tak vyjíždí transport s nicnetušící tisícovkou žen, které čeká postupná likvidace. Jejich osudy mapuje tato kniha.