Nakladatelství Mediasys, s. r. o.

Setkání se třemi absolventkami dívčího gymnázia Minerva, které v povolání vynikly nad průměr. Přírodovědkyně PhDr. Anna Berkovcová založila neobvyklou Dívčí zahradnickou školu. MUDr. Marta Johanovská, první lékařka v sociální medicíně a první ministerský rada, spojila svůj život s bojem proti tuberkulóze. Marie Provazníková, první profesorka tělesné výchovy, dovedla čs. gymnastky ke stříbrným a zlatým olympijským medailím a proslula jako náčelnice Sokola. Knížka zachycuje také život sociální pracovnice Boženy Kubíčkové a poslankyně Anežky Hodinové-Spurné. Osudy žen se odehrávají za účasti dalších významných osobností první poloviny 20. století - Tomáše G. Masaryka a jeho dcery Alice, Edvarda Beneše a Františky Plamínkové.

Milada Petříková-Pavlíková, Eliška Purkyňová, Marie Steyskalová, Eliška Vozábová, Milada Horáková, Františka Plamínková. O šestici žen mnohé víme, ale stále je co objevovat. Milada Petříková-Pavlíková byla první českou inženýrkou architektkou, vychovala tři děti a v Praze projektovala čtyři domy pro potřeby žen. Také Elišku Purkyňovou tři děti neomezily být prospěšnou druhým. Pracovala v Ústředním spolku českých žen, na pražské radnici, ve sněmovně a nechala postavit penziony pro seniorky v Praze-Dejvicích. Marie Steyskalová při své péči o znevýhodněné děti založila v chorvatské Crikvenici velkolepou ozdravovnu, která mohla dodnes patřit České republice. Eliška Vozábová, šestá lékařka v Čechách, během své kariéry dosáhla v oboru mnohých prvenství a v bílém plášti strávila 60 let života. Milada Horáková se v letech 1924-1940 hlásila k feminismu, po válce se od něj distancovala, třebaže nadále o rovnoprávnost žen usilovala. Františka Plamínková si v červnu 1942 mohla zachránit život, kdyby po heydrichiádě veřejně odsoudila londýnskou emigraci. Než zradit národ, rozhodla se pro smrt. Víc říká krátký doplněk k jejímu životopisu, který byl i filmově zpracován.