Nakladatelství Olympia strana 35 z 63

Hoši od Bobří řeky jsou nejstarším Foglarovým románem, tentokrát v komiksovém zpracování Milana Tesleviče. Příběh se odehrává v jednom městě, jehož dvě části jsou pojmenovány Stará a Nová čtvrť. Jednoho dne, 13. března, se vrací Jirka s Vilíkem ze školy. Při cestě je napadne skupina Novočtvrtníků, kteří se snaží uloupit míč. Jirka se s jedním z nich popere. Když se toho dne potulují po ulici, osloví je mladý muž, který jim naznačuje, že s ním by mohli zažít daleko větší dobrodružství než pouliční rvačky. Postupně se seznámí a on jim navrhne, aby mu tykali a říkali mu Rikitan. Odpoledne s ním hrají zajímavé hry, ale hoši chtějí jít v neděli někam na celý den. On však stále nemá zájem. Až jednou jim to slíbí. Ale řekne jim, aby přivedli další dobré kamarády, aby jich šlo více. Jiřík s Vilíkem se domluví asi na šesti hoších, ale v neděli se jich na místo srazu dostaví dvanáct. Podniknou tady svou první výpravu zpestřenou mnoha Rikitanovými hrami. Ke konci výpravy se spustí do temné rokle. Zde uzavřou smlouvu svého přátelství, kterou na místě zakopají a rokli nazvou Roklí úmluvy. Tak se vytvoří jejich společenství, ve kterém se schází v týdnu ke schůzkám ve městě a v neděli k výpravám za město.

Chlapci z Manin, kteří holdovali lehkoatletickým disciplínám, jako skoku dalekému z místa a vrhu koulí obouruč, spojili se s vyznavači cyklistiky a slavnostně založili klub AC Praha. Načež velmi brzy, nicméně stejně slavnostně, vystoupili z tohoto klubu a založili odštěpný závod jménem AC Královské Vinohrady. To bylo 16. listopadu 1893. Tenhle časový údaj píšeme v úplnosti proto, že jde o datum historické, o datum zrodu jednoho z nejslavnějších sportovních klubů na světě, jehož členové s chutí a vervou začali pěstovat veškeré tehdejší sportovní obory. „Míč kopaný“ zanesli do klubu bratři Rudlové, z nichž Václav byl prvním trenérem a kapitánem mužstva. Nějaký čas tihle hoši čekali, že bohaté město Královské Vinohrady podpoří snahy nového klubu nikoli slovem, ale i činem a nějakou zlatkou. Když se nedočkali podpory, rozhodli se z Vinohrad odejít a klub zrenovovat. Při valné hromadě se nahromadilo mnoho valných i nevalných návrhů, z nichž daleko nejpozoruhodnější patřil Vladimíru Horejcovi: „Nechť náš klub změní své dosavadní označení a nově se nazývá Athletic Club Sparta!“ Netřeba se zmiňovat, s jakým jásavým ohlasem byl tento návrh přijat. Naši předkové totiž byli milovníky patetických gest, sáhodlouhých projevů a ryčných potlesků. V rámci těchto schůzovních náležitostí vzešlo i ustanovení o klubovním odznaku, o slavnostním kroji, jakož i o prvním závodním dresu Sparty, jímž se stal černý svetr s bílým S na prsou...

Celá oblast okolí Obersaltsbergu byla neprodyšně uzavřena a obsazena hlídkami z přilehlých kasáren. Na vrcholu alpského velikána zde totiž stálo monumentální sídlo Adolfa Hitlera, známé jako Berghof. Jak probíhala stavba, jaké události zde proběhly, čím se zde nejspíš Hitler zaobíral a proč byl nakonec jeho dům srovnán se zemí? Na to vše odpovídá kniha Václava Junka, která zároveň vyvrací řadu mýtů. Autor navštívil celou oblast několikrát a čerpal především z prací německých historiků a dobových materiálů. Kniha je bohatě ilustrována historickými i soudobými fotografiemi.