Nakladatelství Pragoline

Emeritní vrchní policejní rada se tentokrát obrací do nedávné minulosti na rozdíl od své tradiční knižní tvorby věnované výhradně četnickým případům. Jedničkáři jsou pracovníci tzv. prvního oddělení, neboli oddělení obecné kriminality služby kriminální policie a vyšetřování okresního ředitelství Policie České republiky. Děj knihy se odehrává v Čechách, ve fiktivním okresním městě vzdáleném necelých sto kilometrů od Prahy. Protagonisty je dvojice policistů major JUDr. Jaroslav Falta, bývalý vyšetřovatel a typický prototyp úředníka a kapitán Petr Brouček, kriminalista tělem i duší zabývající se násilnou a mravnostní kriminalitou. Kniha odráží služební, ale zejména soukromé radosti i strasti hlavních aktérů. Jedná se o soubor třinácti kriminálních povídek inspirovaných skutečnými případy z počátku 21. století. Podle první povídky natočil režisér Jiří Svoboda kriminální film s názvem Domina.

Slovo „podpovídka“ poprvé užil spisovatel Karel Čapek k označení velmi krátké povídky, obsahující pouze pointu. Přesně taková je i kopa četnických podpovídek, časově zasazených do doby Čapkových Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy. Jednotlivé podpovídky vycházejí ze skutečných případů a událostí, se kterými se setkávali četníci během výkonu své náročné služby. V případě pověsti o trestném činu bylo třeba vyslechnout osoby, skrze které se pověst šířila a sledovat ji až k jejímu samému prameni a přesvědčit se, zda se na něčem zakládá či nikoliv, aby mohlo být buď zavedeno trestní řízení proti určité osobě anebo takové podezření odloženo ad acta.

Psychologický thriller z akademického prostředí reflektující problematiku sexuálního obtěžování na vysokých školách. Kniha si klade složité etické otázky týkající se zejména moci a jejího zneužívání. Příběh je volně inspirován kauzami sexuálního obtěžování vysokoškolských studentek, které proběhly v nedávné době médii a otřásly veřejností. Fakulta strachu se snaží čtenářům přiblížit motivaci pachatelů i situaci obětí a poskytnout hlubší vhled do dané problematiky, kdy nic není černobílé, ani tak, jak se může na první pohled zdát.

Slavný státní cirkus „Humberto“ vznikl v roce 1951 inspirován románem Eduarda Basse. Příběhy, které autor knihy předkládá čtenářům a fanouškům, jsou historicky skutečné a začínají již v roce 1865. Jungovi byli první, kteří založili v Čechách cirkus jako takový. Už po staletí se jejich řemeslo dědí z generace na generaci. Otci rodiny a principálovi Dominikovi bylo 54 let, byl to vynikající drezér zvířat, artista a vrhač nožů. Jeho žena Josefína pocházela z rodiny pouťových zápasníků. V cirkuse předváděla silovou akrobacii. Nejstaršímu synovi Fedorovi bylo 28 let, byl po otci hezký, vysoký a modrooký. Předváděl ohňovou show, polykání a plivání ohně a chůzi po vysokém laně. Druhorozený syn Frederik ve svých pětadvaceti letech byl skvělým akrobatem, žonglérem, skákačem na koních a ostrostřelcem s puškou a pistolí. Nejmladší dcera Marie byla vynikající akrobatka na vysoké hrazdě a tuze ohebná hadí žena. Muziku měli v genech - každý z nich uměl hrát na nějaký hudební nástroj nebo zpívat. Co se týkalo artistického umění, uměli také každý téměř vše, od žonglování až po akrobacii a také věděli vše o řízení cirkusu, byl to sehraný tým. A tak jednoho dne postavili své šapitó v Mníšku pod Brdy na náměstí, kde bylo vyhrazeno místo pro poutě a podobné kratochvíle. Zavezli své maringotky na plac, vyměřili místo na šapitó a začali zatloukat kolíky a stavět stožáry. Zde se odehrálo první vystoupení. Cviky na hrazdě, deska smrti s vrháním nožů, artistické a žonglérské kousky, hudební produkce. Lidé začali tleskat a vykřikovat: “Bravo!” Od té doby Cirkus Jung baví své diváky po celém světě a hlavně doma v Česku, do dnešních dnů! Vžijte se alespoň na chvilku do role cirkusáků a prožijte s nimi neuvěřitelná dobrodružství!

Zápisník byl nepostradatelnou pomůckou každého správného příslušníka četnického sboru. Byly v něm podrobné záznamy o řešených případech, stejně tak jako stručné poznámky o vlastních zjištěních četníka, či informace získané prostřednictvím konfidentů. Ty často posloužily mnohdy i po dlouhé řadě let k úspěšnému vyřešení kriminálních případů, dopadení a usvědčení jejich pachatelů.

Autentický příběh a dokument vystudované módní návrhářky, která se zapletla se vším, čemu se obvykle většina lidí vyhne. Pracovala ve vykřičeném domě jako bordelmamá, provdala se za ruského mafiána a po mnoha pádech takřka na samé dno se znovu a znovu zvedala vstříc novým dobrodružstvím. Nikdy ovšem neztratila nadhled, smysl pro humor a víru v lepší budoucnost. To všechno obsahuje její příběh, plný dobrodružství, napětí, zvratů a odvážných svědectví o politice a mafii na konci 20. století.

Vinařský deník je druhým literárním počinem Daniela Jahna po jeho debutovém románu Naivní sezóna (Dauphin 2017). Nová próza beletristickou formou deníkových zápisů mapuje vinařské práce v průběhu jednoho roku, tedy pěstování vinné révy a výrobu vína. Text je pojat v odlehčeném stylu Betty MacDonaldové, tedy jak se to dělat má, i jak se to dělat nemá, co všechno se při této práci může přihodit a pokazit, to se také přihodí a pokazí. Zájemce o vinařskou problematiku, či malovinař - hobbista, tu ale najde řadu relevantních informací. Tento základní rámec knihy ovšem doplňují další, vážnější témata, střípky z jakési rodinné kroniky, především věčný boj s dcerou a její pubertou, peprné dialogy, ve kterých jde často o přežití a které odhalují, že pod pokličkou poklidného vinařského života se odehrává nejedno drama. Dalším Jahnovým tématem je vlastní krize středního věku a hledání další náplně života v době, kdy se přestávají dít kouzla. To všechno, všechny niterné pochybnosti překonává autor s nadhledem, humorem, ironií a sebeironií sobě vlastní.

Pojďte spolu s Miloslavem Guldou, jen do jisté míry úspěšným, ale nepochybně sympatickým hrdinou knížky, kterou držíte v rukou, prožít jeho cestu odnikud nikam. Cestu plnou naděje a očekávání, ale i překvapivých zvratů k horšímu. Autor vás bezpečně provede zákoutími prostředí, které důvěrně zná a má rád, jakkoli někdy hořce a s nezbytnou porcí sebeironie. Jde o divadlo a o jeho patrně nejméně honosnou tvář, které se tak často, a ne vždycky úplně spravedlivě, říkává šmíra. Ale když máš talent, tak se neubráníš! říká jeden ze Štědroňových neslavných hrdinů. Jeden z dlouhého zástupu těch, kteří žijí z lásky k divadlu, nejsou prakticky vidět a prakticky nic nevydělávají, aby o to nápadněji zářili jejich šťastnější kolegové. Životaschopnost a nezdolný optimismus jsou základní vlastností Míly Guldy. Ať se děje co se děje, nikdy neztrácí tah na branku, nikdy nepochybuje o smysluplnosti svého snažení. Nebo pochybuje, ale moc o tom nemluví. Dnes, kdy doba velí dávat co nejokatěji najevo námahu, kterou jsme vynaložili na tvorbu i těch třeba nejskromnějších plodů svého snažení a kdy tak často roníme ty co nejmokřejší slzy, jen ať svět vidí, jak krutě nám bylo ublíženo, jde nesporně o příklad hodný následování.

Nakladatelství Pragoline již vydalo v původní nezměněné podobě knížku od skautského autora Vladimíra Rogla U táborového ohně, která přibližuje svým čtenářům atmosféru turistiky a táboření v polovině minulého století. Po roce od jejího vydání jsme se rozhodli vydat i Roglovu druhou knihu ze stejného období Správnou stopou určenou opět především dospívajícím. Tentokrát blíže seznamuje čtenáře s kouzelným světem (především turistických) map, které potřebují na svých toulkách za dobrodružstvím. Pro nejrůznější družiny a skupiny dětí pak nabízí celou řadu návodů a her, které se dají hrát doma, v klubovně nebo i na táboře či výpravě. Možná se nad nimi mnozí pařmeni ušklíbnou, ale ti, kteří se dokážou odpoutat od svého PC a nerozlučného chytrého telefonu, možná právě jim přijdou na chuť. Autorem vtipných a návodných ilustrací je opět Ctirad Smolík, jehož stopa končí kdesi v daleké Kanadě.

Autor čerpá z osobního kontaktu s paranormálním jevem, entitou zvanou poltergeist, na pozadí vztahů rodiny majitelky nemovitosti, kde se entita usadila na 6 dní v obci Nedamov u Dubí na Českolipsku, pár kilometrů od proslulého mystického hradu Houska. Nemovitost vyhořela za nejasných okolností a v době vysoké aktivity entity došlo k mnoha výskytů letících předmětů i s útokem na člověka, na čtyřicet samovznícení, a to často i před svědky. Vzhledem k četným samovznícením, byly povolány složky HZS, policie, kriminální policie a specializovaný oddíl na vyhledávání akcelerantů hoření, včetně zvlášť vycvičeného psa. Následovně výskyt entity byl konzultován s dalšími odborníky z oblasti vědy i paranormálních jevů. Výskyt entity se dostal do médií ve zpravodajství v hlavním vysílacím čase Prima TV a Barrandov TV. Autor nepopisuje jen sled událostí a atmosféru plnou strachu, obav a očekávání, ale především se opírá o emocionalitu rodinných vztahů, které zřejmě aktivovaly manifestaci entit. Součástí knihy je k dispozici faksimile oficiálního vyjádření Policie ČR, tři fotografie údajné entity, katolická žehnací modlitba v plném rozsahu, satanistický rituál a odborné vyjádření psychotroničky. Tento román je v kategorii beletrie jedinečný a unikátní pro laickou i odbornou veřejnost, pro milovníky záhad i mezilidských vztahů.

Po úspěšné knize Kutnohorská pátračka na stopě autor seznamuje s dalšími kriminálními případy řešenými v letech 1928-1942 příslušníky kutnohorské četnické pátrací stanice. Jedná dnes se o dnes již zapomenuté případy, které ve své době byly předmětem zájmu veřejnosti, měly své nezastupitlné místo na stránkách dobového tisku a plnily oblíbenou rubriku "Ze soudní síně".

Po úspěšné knize Kutnohorská pátračka na stopě autor seznamuje s dalšími kriminálními případy řešenými v letech 1928-1942 příslušníky kutnohorské četnické pátrací stanice. Jedná dnes se o dnes již zapomenuté případy, které ve své době byly předmětem zájmu veřejnosti, měly své nezastupitlné místo na stránkách dobového tisku a plnily oblíbenou rubriku "Ze soudní síně".

Většina z nás má za to, že pohádky jsou určeny především pro děti a že musí vždy skončit dobře. V dnešní době se mnohdy setkáváme i s pohádkami, které jsou díky svému zaměření určeny výhradně pro dospělé. Četnická služba s sebou přinášela různé situace, veselé i smutné, romantické, ale i lechtivé. A četník samotný byl představitelem věčného souboje dobra se zlem. Proč tedy nemít i Četnické pohádky pro dospělé, zpracované podle skutečných případů a událostí? Knížka obsahuje kopu pohádek z období let 1850, až 1945, přičemž pomyslná první část obsahuje případy a události z období monarchie, největší množství z nich je ve druhé části věnované republikánskému období a několik málo z nich připomíná ve třetí části období německé okupace, po jejímž

Luděk Švorc je autorem knihy Housle pod vodou. Do časopisu Rybářství, který patří mezi historicky nejstarší média v našich zemích, protože vychází od roku 1897 přes tři staletí, přispívá fotografiemi a články spoustu let. Jeho fotografický i beletristický vklad do života kolem vody je nezaměnitelný. Slova Luďka Švorce jsou totiž takové, jaký je on sám. Laskavé, lidské, vtipné, prostě milé. Začtěte se do jeho příběhů a uvidíte sami!"Jakékoliv dílo musí být zředěné životem," řekl. "A nejde jen o to, najít krásný kout někde u vody, počkat na světlo a zmáčknout spoušť. Je potřeba vystihnout atmosféru toho kterého místa. Fotografií i slovem." A to chce trpělivost a představivost.

Kniha o líbání je mimořádně zajímavý knižní titul, pro čtenáře všech generací, který dosud v české republice oficiálně nevyšel. Zárukou kvality je spisovatelka Marie Formáčková spolu s nakladatelem a zpěvákem Jindřichem Krausem v roli spoluautora. Malířka a ilustrátorka Alexandra Hejlová, vytvořila barevný olejový pastel k obálce knihy a celostránkové ilustrace k rukopisu knihy. Obraz byl pokřtěn v únoru 2012 na její vernisáži zpěvačkou Helenou Vondráčkovou, s tím, že název knihy byl do dnešního dne před novináři a ostatními utajen! Kniha je nabitá zajímavými a užitečnými informacemi a dokonce nechybí kapitola zajímavá hlavně pro ženy „Líbání podle zvěrokruhu“. Jaký by asi byl život, kdybychom se nelíbali? Možná by byl jednodušší, protože polibky nám často komplikují život, ale rozhodně by byl smutnější, šedivější a těžko by nám lidem mohla bez polibků narůst ona pomyslná křídla, díky jimž se vznášíme až někam vysoko do oblak, ač ve skutečnosti neopustíme pevnou půdu pod nohama. Polibky jsou kořením života, onou ingrediencí, která dá všedním dnům různé příchutě. Jsou kompasem, který nás spolehlivě provede našimi různými vztahy, protože zpravidla už po prvním polibku poznáme, jestli nám to s dotyčnou či dotyčným bude fungovat. Polibky nás provázejí celý život a stojí za to trochu se nad nimi zamyslet, protože i líbání patři do oblasti umění a vyplatí se v tomto oboru se vzdělat. Ostatně, to je důvod, proč vznikla tato kniha. Líbejme se!

Čtyřka je Pythagorovo číslo pro spravedlnost. O tu se pokouší profesor filosofie při objasňování nehody svého strýce. Kvůli bratranci, ale i k vůli lásce k mladé studentce. Univerzita není jen místem mileneckých setkání, ale v jejích starobylých zdec h se ukrývá zloba i šikana. Od Empodokla tak soupeří Láska s Nenávistí o čtyři živly světa.: Oheň, Vzduch, Zemi a Vodu. Někdy vítězí, někdy prohrává. Náhoda bere vše. Spolu s časem ale dává naději. Kniha Čtyř je po knize Univerzita další knihou autor a s problematikou, která je po událostech na Univerzitě v Plzni více, než aktuální.