Nakladatelství Vodnář - Vladimír Kvasnička strana 3 z 11

Publikace představuje ojedinělý pokus shrnout uceleně problematiku indické astrologie a nahlížet svéráznou metodiku a techniku v kontextu s vývojem a praxí na Západě.

Moudrosti z časů, ve kterých jsme žili, se znovu a znovu objevují na naší cestě, abychom se moudrými stali i my. Mnozí je minou bez povšimnutí, mnozí se zastaví a žasnou nad tím, jak mohli tápat, nevidět. To, co je druhým skryto, může objevit jen naše vědomí. Nevědomost chyb nečiní, přesto si je pečlivě zaznamená naše karma, a když přijde čas, jsme navráceni do téhož místa, k té samé zkušenosti, abychom pochopili. Naše podvědomí reaguje a my se často divíme, jak to, že nám připadá někdo nebo něco známé, i když to vidíme poprvé. Čas v čase. Minulost v přítomnosti. Vědomé přijetí naší cesty za poznáním sebe samých určuje stupeň vyspělosti naší duše. Nikdo není lepší ani horší. Jsou jen vědomé a méně vědomé bytosti, které se nacházejí na stejném místě, na této planetě, ve stejném čase. Každý máme svou cestu, každý hledáme její cíl. To mezi tím se nazývá život. Můžeme si navzájem pomoci, můžeme si také klást překážky. Každý se snažíme vyjádřit a něco po sobě zanechat. Dobro či zlo. Sebe samé. Stopy, které nás obsahují. Vejdou do nich mnozí, kteří směřují ke svému cíli. Dostanou informaci, která je v daném místě uložená. Jak s ní naloží, je jen na nich samých.

Tyto publikace si neklasdou za cíl nabídnout encyklopedický přehled o navštívených zemích, ale spíše poskytnout jejich návštěvníkům základní informaci. Knihy jou řazeny do kapitol zpracovávajících vždy ucelené okruhy po zajímavých lokalitách. Jsou pojaty tak, aby dokázaly individuálnímu turistovi pomoci k plánování zájezdu a dobré orientaci v této zemi; nicméně mohou v mnohém posloužit i návštěvníkovi, který sem zavítá v rámci organizované turistiky se skupinou.

Ve své podstatě je tato kniha míněna jako průvodce iniciačními procesy a jednotlivými etapami iniciačních procesů (tzv. operačními mody) alchymie a magie s přihlédnutím k pseudoiniciační problematice, jak se tato jeví na démonické rovině. Všechny duchovně orientované zasvěcovací procesy směřují či měly by směřovat k reintegraci. Ani zde tomu není jinak. Důraz je však položen na aktivní, tj. magickou cestu reintegrace, jakkoli reintegrace lze nepochybně dosáhnout i cestou pasivní. Toto dílo zároveň představuje ojedinělý podnět k mezioborové spolupráci. Novost tématu a noetický přínos této sondy do temné oblasti klifotu a částečně i meonu by pak měly učinit toto téma stravitelným i pro pozitivněji zaměřené čtenáře. Kdyby magie byla vědou, nárokovala by si tato kniha statut seriózní vědecké práce.

Všechno to začalo malou modrou známkou. A pak jedním obrazem který jsem namalovala jen tak podle fantazie. A poté přišlo nekonečné množství "shod náhod" které ale byly nevyhnutelné! Zprávy od naší duše! Přicházejí k nám stále! Jen na nás záleží kdy v nich konečně začneme číst. Kdy konečně uslyšíme to volání odněkud z velké dálky ale přesto tak zvláštně blízko. Spojte zkušenosti své duše! Je čas! Poznejte tajemství svého života setkejte se sami se sebou. Je fantastické stát před obrazem vlastní duše který v nás žil po staletí.

V letech 1675 - 1690 se Rakouskem převalila vlna čarodějnických procesů, která byla jednou z největších v Evropě. Tyto procesy, jež probíhaly v řadě měst salcburské arcidiecéze, vstoupily do dějin pod názvem Jacklovy procesy. Soudy, které vynesly více než 120 rozsudků smrti, celou kauzu uměle nafoukly a démonizovaly. Všichni, kdo se doposud zabývali Jacklovými procesy, kladli důraz především na jejich historicko-sociologické aspekty, takže vyloupnout z této změti údajů magické jádro není snadné. Přesto jsem se o to pokusil. Domnívám se totiž, že nějaké magické jádro zde existovalo. V této své studii jsem se proto zaměřil na analýzu okultních aspektů "fenoménu Jackl". Téma čarodějnických procesů je otázkou obecně velmi citlivou. Nechci se nikterak dotknout památky mnoha nevinných obětí tehdejší justice. To, čeho se zde chci dotknout, jsou okultní souvislosti, které dávní soudcové pro své předsudky nedokázali postihnout, a které z důvodu předsudků zcela jiného druhu unikly i moderním badatelům.

Příběhy nočních děsů představují H.P.Blavatskou z neobvyklé stránky: jako důvtipnou glosátorku lidských slabostí a milovnici romantických povídek mírně hororových tónů. Avšak i za touto maskou poznáváme světoznámou teosofku, která ve zvycích běžných lidí nalézá pouta lidské duše a ukazuje tyto vztahy svým čtenářům. V knize je otištěno devět povídek, napsaných mezi lety 1873 a 1891, které propojují různé země světa, aby tak poukázaly na jednotu lidského nitra. Tep těchto povídek stále tiše opakuje známá slova: "Žádná víra nepřevyšuje Pravdu."