Naše vojsko strana 70 z 175

Nacistická říše nezanikla porážkou Německa ve druhé světové válce, ale ukryta ledem Antarktidy se z tajné podzemní pevnosti připravuje ovládnout svět. Objev cestování časem světové civilizaci ukáže, že její zničení na Zemi neznamenalo konec existence agresivních snah potomků nacistů, kteří i ve vzdálené budoucnosti útočí na lidstvo.

Nacistická říše nezanikla porážkou Německa ve druhé světové válce, ale ukryta ledem Antarktidy se z tajné podzemní pevnosti připravuje ovládnout svět. Objev cestování časem světové civilizaci ukáže, že její zničení na Zemi neznamenalo konec existence agresivních snah potomků nacistů, kteří i ve vzdálené budoucnosti útočí na lidstvo.

Nacistická říše nezanikla porážkou Německa ve druhé světové válce, ale ukryta ledem Antarktidy se z tajné podzemní pevnosti připravuje ovládnout svět. Objev cestování časem světové civilizaci ukáže, že její zničení na Zemi neznamenalo konec existence agresivních snah potomků nacistů, kteří i ve vzdálené budoucnosti útočí na lidstvo.

Šerif Spojených Států James Arkeley – nejuznávanější odborník na upíry v celé zemi – naučil policejní vyšetřovatelku a lovkyni upírů Lauru Caxtonovou všechno, co by měla o upírech vědět. Po krvavém střetu a přepadení Gettysburgu armádou upírů, Arkeley obětuje svůj vlastní život, aby zachránil všechny ostatní. Až na to, že on sám ve skutečnosti nezemřel... Arkeley přijal prokletí a sám se stal upírem. A co hůř, stal se dokonce tím nejnebezpečnějším upírem všech dob – zná totiž dobře všechny policejní taktiky mnohem lépe než všichni ostatní. Caxtonová má teď za úkol zneškodnit ho. Jenomže Arkeley zná i její taktiky; koneckonců to byl on sám, kdo Lauru vyškolil. Caxtonová musí zlikvidovat Arkeleyho ještě předtím, než se mu podaří vystopovat svou rodinu a vyvraždit ji, jednoho po druhém. Je tu však důležitější úkol – musí Arkeleymu zabránit v tom, aby se stal pro všechny ještě nebezpečnější nestvůrou – Upírem Nula. David Wellington, autor knih „13 kulek“ a „99 rakví“, pozvedá své třetí dílo v sérii knih s Lauru Caxtonovou do úplně jiné dimenze akčních příběhů. DAVID WELLINGTON je autorem trilogie „13 kulek“, „99 rakví“ a „Ostrov příšer“. Navštivte ho na jeho webových stránkách – David Wellington.net.

Smyslem této knihy je zdokumentování vývoje ručních a puškových granátů, a to již od prvopočátků, přičemž největší důraz je kladen na granáty 1. a 2. světové války. Čtenář v ní najde popis cca 900 granátů ze 42 států světa.

Daší sbírka materiálů která odráží ,nejen šílený svět Jopha Goembelse,ale umožňují také pohled do vnitřního okruhu moci. Patří nejdůležitějším zdrojům historie a událostí předcházejících vzniku Třetí a říše.

Autor (vykonával lékařský dozor nad nacistickými vůdci souzenými v Norimberku) uvádí rozhovory s dvaceti třemi hitlerovskými pohlaváry. Kniha obsahuje nikdy nepublikované šokující fotografie, mj. zalátované Hitlerovy ponožky, Ribbentropova stříbrná stolní souprava, Kaltenbrunne r ovy manžetové knoflíčky ozdobené umrlčími lebkami atd.

Účelem obrazové publikace Hitler buduje Velké Německo, s podtitulem Mezi Královcem a Vídní, měla být propagace úspěšného budování Německa po velké hospodářské krizi na počátku 30. let 20. století. Kniha vychází v oblíbené edici Vojenské dějiny ve fotografii.

Sáhne-li autor po tematice mnohokrát zpracované, může riskovat nezájem čtenáře. Pokud ovšem svou metodou, tvůrčím přístupem k látce nevytvoří dílo osobité, v němž příběh, život, osud člověka vyvstane v jiném světle, v nových souvislostech. Zdá se, že autor této knihy měl tuto ctižádost i touhu a komponoval své dílko jako malou symfonii, chcete-li litanii biblického smutku a básnivé obraznosti. O čem vypráví? O židovském ghettu v jednom litevském městě na konci druhé světové války. Stařešina ghetta – starý Abrahám se dozví, že děti do deseti let mají být z ghetta odvezeny a likvidovány. Jde za velitelem tábora Schogerem a přednese mu prosbu „rady starších“, aby děti ušetřil. Němec souhlasí, ale s podmínkou, že Abrahámův syn Izák, který se Schogerem hrává šachy a vždy ho dosud porazil, s ním sehraje o děti partii. Když Izák vyhraje, děti budou žít, avšak Izák a později i jeho milovaná Ester to zaplatí životem. Když prohraje, zůstane na živu, ale děti půjdou do plynu. Jen remíza zachová status quo. Usednou tedy k šachovnici, cynický lágerführer a židovský chlapec, a hrají partii, v níž jde o životy lidí. Každý tah figurkou otvírá jednu kapitolu, v níž se pak exponují osudy jednotlivých hrdinů. Objevují se na scéně vždy ve vypjatých situacích, střetávají se s krutými okolnostmi a bojují za lidskou důstojnost, často i za cenu života.

Nejrůznější zážitky ze života Milana Drobného a jeho přátel.

Sáhne-li autor po tematice mnohokrát zpracované, může riskovat nezájem čtenáře. Pokud ovšem svou metodou, tvůrčím přístupem k látce nevytvoří dílo osobité, v němž příběh, život, osud člověka vyvstane v jiném světle, v nových souvislostech. Zdá se, že autor této knihy měl tuto ctižádost i touhu a komponoval své dílko jako malou symfonii, chcete-li litanii biblického smutku a básnivé obraznosti. O čem vypráví? O židovském ghettu v jednom litevském městě na konci druhé světové války. Stařešina ghetta – starý Abrahám se dozví, že děti do deseti let mají být z ghetta odvezeny a likvidovány. Jde za velitelem tábora Schogerem a přednese mu prosbu „rady starších“, aby děti ušetřil. Němec souhlasí, ale s podmínkou, že Abrahámův syn Izák, který se Schogerem hrává šachy a vždy ho dosud porazil, s ním sehraje o děti partii. Když Izák vyhraje, děti budou žít, avšak Izák a později i jeho milovaná Ester to zaplatí životem. Když prohraje, zůstane na živu, ale děti půjdou do plynu. Jen remíza zachová status quo. Usednou tedy k šachovnici, cynický lágerführer a židovský chlapec, a hrají partii, v níž jde o životy lidí. Každý tah figurkou otvírá jednu kapitolu, v níž se pak exponují osudy jednotlivých hrdinů. Objevují se na scéně vždy ve vypjatých situacích, střetávají se s krutými okolnostmi a bojují za lidskou důstojnost, často i za cenu života.

Sáhne-li autor po tematice mnohokrát zpracované, může riskovat nezájem čtenáře. Pokud ovšem svou metodou, tvůrčím přístupem k látce nevytvoří dílo osobité, v němž příběh, život, osud člověka vyvstane v jiném světle, v nových souvislostech. Zdá se, že autor této knihy měl tuto ctižádost i touhu a komponoval své dílko jako malou symfonii, chcete-li litanii biblického smutku a básnivé obraznosti. O čem vypráví? O židovském ghettu v jednom litevském městě na konci druhé světové války. Stařešina ghetta – starý Abrahám se dozví, že děti do deseti let mají být z ghetta odvezeny a likvidovány. Jde za velitelem tábora Schogerem a přednese mu prosbu „rady starších“, aby děti ušetřil. Němec souhlasí, ale s podmínkou, že Abrahámův syn Izák, který se Schogerem hrává šachy a vždy ho dosud porazil, s ním sehraje o děti partii. Když Izák vyhraje, děti budou žít, avšak Izák a později i jeho milovaná Ester to zaplatí životem. Když prohraje, zůstane na živu, ale děti půjdou do plynu. Jen remíza zachová status quo. Usednou tedy k šachovnici, cynický lágerführer a židovský chlapec, a hrají partii, v níž jde o životy lidí. Každý tah figurkou otvírá jednu kapitolu, v níž se pak exponují osudy jednotlivých hrdinů. Objevují se na scéně vždy ve vypjatých situacích, střetávají se s krutými okolnostmi a bojují za lidskou důstojnost, často i za cenu života.

Autor v obsáhlém díle informuje čtenáře o vývoji chemických, toxinových a zápalných zbraní od prvopočátků až do roku 1914.

Kniha uvádí nejen známá fakta z Hitlerova života, ale také analyzuje etapy jeho politické kariéry. Ukazuje, jakým způsobem získával jednotlivé sociální skupiny a také jak využíval neschopnost a zbabělost států západní Evropy pro realizaci svých plánů. Kniha vychází v oblíbené edici Vojenské dějiny ve fotografii.

Ve čtvrtek 23. března 1944 odpoledne napadlo šestnáct partyzánů v okupovaném Římě ozbrojenou kolonu 156 policistů SS. Dějištěm napadení byla Via Rasella, úzká svažující se ulice v centru města. Partyzáni způsobili Němcům těžké ztráty a sami unikli nezraněni a nezpozorováni. Rozplynuli se v podzemí římského odboje.

Autor v knize Vražda velkého vůdce rozvíjí poněkud odvážnou hypotézu, že Josif Visarionovič Stalin nezemřel přirozenou smrtí, ale byl zavražděn. Jedná se o netradiční pohled do zákulisí sovětského mocenského aparátu