Občanské sdružení Lungta

Dalajlamova autobiografie Svoboda v exilu se dá číst jako poutavé vyprávění prostého mnicha i jako příběh pohnuté tibetské historie 20. století. Tändzin Gjamccho líčí, jak v něm v útlém věku rozpoznali nového dalajlamu, jak vyrůstal pod přísným dozorem svých učitelů v paláci Potála, popisuje neklidné roky po "mírovém osvobození" čínskou armádou, dramatický útěk do exilu a život v Indii. Vyjevuje i mnohé z buddhistického učení a optimistického přístupu k životu, jež se v jeho podání staly inspirací mnoha lidem po celém světě. Druhé, upravené vydání překladu známého tibetologa Josefa Kolmaše je kromě obrazové přílohy s unikátními fotografiemi doplněno zasvěceným doslovem znalce Tibetu Ľubomíra Sklenky.

Kniha první Tibeťanky, která přišla na začátku 20. století na Západ. Rinčhen Lhamo, manželka britského diplomata, nejprve popisuje Tibet svého mládí – místní život, kulturu, zvyklosti a obyčeje. V dalších kapitolách líčí, jak si zvykala na život na Západě, srovnává Tibet s Evropou a mnohé její postřehy nás i po bezmála 90 letech překvapují svou nadčasovostí. V závěru knihy autorka připojuje půl tuctu pohádek, či spíše lidových příběhů, které by se rozhodně malým dětem číst neměly.

Kniha je autentickou výpovědí o životě ve starém Tibetu, útěku do exilu a o životě v cizí zemi. Jak o sobě říká sám Dekji Cchering (1901 -1981), byla prostou ženou z rolnické rodiny, která byla nečekaně povýšena do nejvyššího postavení, v jakém se jako matka mohla kdy ocitnout. Z celé knihy je zřejmá hluboká úcta k jeho Svatosti, přestože šlo o její vlastní dítě. Působivé jsou vzpomínky na okamžik, kdy do jejího domu přišli mniši vyslaní hledat nové vtělení dalajlamy. Zatímco většina publikací s tibetskou tématikou se zabývá centrálním Tibetem, tato nás seznamuje i se životem v severovýchodním Tibetu v provincii Amdo, protože právě odtud pocházeli dalajlamovi rodiče.