Oeconomica

Publikace představuje a rozebírá jednotlivé kreativní techniky managementu inovací, tak jak jsou aktuálně využívány v inovační praxi. Jednotlivé metodiky a přístupy představují velice flexibilní nástroje, které si mohou firmy adaptovat podle své potřeby a podnikatelského zaměření. Jednotlivé metody lze v rámci komplexnějších inovačních projektů i efektivně kombinovat. Metody jsou vesměs konstruovány tak, aby je zvládl každý pracovník po nezbytném zaškolení. Metody nejsou založeny na složité matematické podpoře, čímž se otvírá prostor k jejich využití i pro intuitivně založené a uvažující pracovníky. Jednotlivé kreativní metody jsou seřazeny do logických kategorií dle svého účelu. Pro snazší pochopení principů fungování jednotlivých metod využívají autoři v maximálně možné míře vizualizace formou obrázků a grafů. Kniha se svým pojetím vymyká existujícím publikacím, které jsou z velké části zaměřeny deskriptivně. Publikace se snaží propojit existující teoretické poznatky publikované v manažerské literatuře s vlastními empirickými poznatky získanými jak v průběhu mnohaleté praxe v průmyslových podnicích, tak vlastní konzultační a edukační činností. Tyto poznatky a zkušenosti jsou syntetizovány do normativních postupů, které poskytují manažersky ověřený návod, jak jednotlivé kreativní metody používat. Tyto přístupy dokresluje řada praktických příkladů realizovanými autory publikace, případně převzaty z best practices ostatních firem. Popis a rozbor metod je doplněn seznamem doporučené literatury, která se předmětnou problematikou zaobírá.

Tématem monografie je proces transformace filosofického směru nazývaného analytická filosofie ve směr na něj navazující, označovaný jako postanalytická filosofie, za jehož těžiště považujeme především postupné prostupování pragmatických akcentů původně čistě formální logickou analýzou jazyka. Pragmatizaci nechápeme jako prostý návrat ke klasickému pragmatismu, ale jako vstup kvalitativně nových motivů a argumentů formovaných především pozdní filosofií L. Wittgensteina do myšlenkového pole analytické filosofie. Východiskem textu je filosofie a logika G. Fregeho, následně pak důkladné zmapování filosofie B. Russella, G. E. Moora a myslitelů tzv. Vídeňského kruhu, zejména R. Carnapa. Monografie se věnuje i méně známým autorům tzv. Krakovského kruhu. Zvláštní pozornost je věnována L. Wittgensteinovi, od něhož následně přecházíme k J. L. Austinovi. Závěrečné oddíly práce se zabývají zejména myšlenkami W. V. O. Quina, W. Sellarse, R. Brandoma, D. Davidsona a R. Rortyho.

Kniha představuje hlavní funkce účetnictví a jejich charakteristické znaky, jak je vymezují moderní ekonomické teorie. Odlišnost jednotlivých funkcí účetnictví je způsobena rozličnými důvody poptávky po účetních informacích. Skutečnost, že pro různé účely jsou potřebné odlišné typy informací, má zásadní dopad i na tvorbu účetních předpisů. Na čistě ekonomický přístup navazuje regulační pohled, který zdůrazňuje, že tvorba účetních předpisů je předmětem nátlaku zájmových skupin. Jejich snaha získat z regulace prospěchy ovlivňuje konečnou podobu účetních standardů. Uvedená ekonomicko-politická východiska účetního výkaznictví a jeho regulace jsou základem pro zhodnocení ekonomických dopadů mezinárodní účetní harmonizace prostřednictvím IFRS v Evropě.