Olympos

Světové dějiny jsou plné zajímavých událostí, osobností a … paradoxů! Těch je nejspíš nejvíc, protože okolo každé historické události a osobnosti najdete řadu drobných i větších skutečností, kterým lze dát nálepku PARADOX! Tak například křižácké výpravy měly být nejdůležitějším prvkem středověké válečné a náboženské doktríny pro boj s bezvěrci, ale vedly k zániku vrcholně kulturní a vznešené byzantské kultury. Dětská křižácká výprava měla být v očích křesťanů něčím výjimečným, ale stala se pogromem. Gutenbergův objev knihtisku měl vést ke zlepší vzdělání lidí, ale skončil dnešním bulvárem. Revoluce ve Francii měla vést k rovnoprávnosti a svržení monarchie, ale ve skutečnosti způsobila nástup jednoho z největších tyranů moderní historie – Napoleona Bonaparte. Hitler miloval umění, ale stal se jedním z největších likvidátorů uměleckých děl v historii světa. Tak bychom mohli pokračovat, a přesně to je obsahem knihy, kterou Vám nyní předkládáme.

Z historie vynálezů známe obyčejně jen ty, které nějakým způsobem výrazně přispěly k rozvoji lidstva. Víme tak třeba o Stevensově parní lokomotivě, o vynálezech Teslových, Edisonových, Bellových, o paprscích objevených W. C. Röntgenem, o tlakovém hrnci Denise Papina, u nás o lodním šroubu Josefa Ressela, a když bychom zůstali v naší zemi, pak třeba o jedinečných tiskových metodách Aloise Senefeldera nebo Karla Klíče. Ty všechny a mnoho dalších přispěly ku prospěchu lidstva. Některé se dočkaly vylepšení, další se časem přežily, ale ve své době byly významné. Co ale třeba přísavka pro pohodlnější spaní ve vlaku? Nebo automatický zdvihač klobouků? Dětské mopové oblečení? Závěsná klec pro děti? Hromadný holicí strojek? Parní koně? Lžíce chránící kníry? Ano, i takové perly najdeme v historii vědy a techniky a v archivech patentových úřadů. Některé z těchto vynálezů jsou humorné, další bizarní, některé dokonce i nebezpečné životu. Ale i slepé uličky patří k historii vynalézání. S Anthony Keasem se nyní podíváme na výběr toho nejkurioznějšího, co kdy bylo vynalezeno, a u čeho se trochu polekáme, ale hlavně hodně nasmějeme.

Kniha přináší vzpomínky na hokejovou hráčskou a trenérskou legendu Ivana Hlinku. Vzpomínají na něj jeho manželka Liběna Hlinková, přátelé Stanislav Lener, Jiřá Šlégr, Josef Golonka, Radim Ručínký, Robert Reichel, Dominik Hašek, Jiří Hnilička, Igor Liba, ale i kamarádi z řad umělců jako Petr Janda, Vladimír Hron a další. Knihu doprovází fotografie z rodinného archivu.

„Nikomu nebylo do spánku. Kolem čtvrté hodiny ranní bylo z ulice slyšet hluk nákladních aut. Potom křik německých povelů, rány v bytě kostelníka a řev u vchodu do kostela. Zády opřeni o sloupy v kostele seděli tři muži. Když se rány ozývaly v rychlém rytmu blíž a blíž, všichni tři rychle vstali, promnuli si oči a schovali se za sloupy. Tam čekali, co bude. Křik a rány se přenesly od bytu kostelníka ven, na ulici před kostel. V tuto chvíli už bylo jasné, že místo, kde se skrývali devatenáct dní, bylo prozrazeno. Jediná možnost ústupu byla přes vchod do kostela. Nemožné. Odtamtud začala střelba, i když jen tak naslepo. Nepřítel zatím nevěděl, kde jsou schovaní, ale věděl, že tam někde jsou. Byla jen otázka času, kdy budou muset opětovat palbu a tím se prozradit. Ještě byla naděje, že další čtyři spolubojovníky, kteří se skrývali dole v kryptě, útočníci nenajdou.“ Nová kniha dokumentaristů Martina Mahdala a Markéty Adamcové vypráví příběh zapomenutého hrdiny československého druhého odboje Josefa Bublíka, který zemřel spolu s dalšími parašutisty 18. června 1942 v kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici po hrdinném odporu proti nacistické přesile.

Upíři, strigy, skřeti, víly, tajemné světelné úkazy, léčivé stromy a prameny, tajemná podzemí, záhadné události od středověku po současnost – to vše na Balkáně naleznete! A ještě mnohem víc. Balkán je totiž plný záhad, v nepřeberném množství a v tolika směrech, jak si je jen dovedeme představit. A tak se s autorem ponořme do příběhů upírů, podívejme se do hlubin tunelů albánských bunkrů, přečtěte si o zmizelých vlastencích balkánských revolucí, zamyslete se nad spojitostmi mezi Skanderbegem a Vladem Napichovačem, nebo se začtěte do folklorních pověstí o vílách a dalších záhadných stvořeních tohoto regionu, ať už žijí na zemi, pod zemí nebo se vznáší nad ní. Tato kniha poutavým způsobem shrnuje to nejzáhadnější, co Balkán nabízí, a ještě něco navíc.

Kniha je možná příliš nadnesený název pro pár desítek krátkých příspěvků psaných kdysi do sloupků pro týdeník Euro, publikovaných blogů a dalších fejetonů. Vybral jsem a upravil některé z nich, které považuji za aktuální a doplnil je řadou nových, nikdy nepublikovaných. Charakterizuje je název knihy „Střepy a střípky“. Mojí ambicí není nic víc než trochu pobavit, vyloudit úsměv nebo ožná se trochu zamyslet. Vždycky po vydání mé poslední knížky všechny ujišťuji, že je opravdu poslední, ale nějak to nevychází. Ujišťuji vás, že jsem ji opravdu napsal já sám. Jako bývalý ajťák jsem přesto neodolal a požádal umělou inteligenci o pár obrázků jako kontrast k obrázkům mého dvorního grafika Standy, který kreslil obrázky do řady mých knížek. Posuďte sami, já myslím, že člověčina přece jen, alespoň zatím, vítězí a je vtipnější. Tak se bavte, nehledejte moudra, na to jsem ve svých jednaosmdesáti ještě příliš mladý.