Omega

Román se odehrává během řeckého povstání za samostatnost z područí turecké Osmanské říše v letech 1821 až 1829. Tehdy se mladý francouzský námořní důstojník Henry d'Albaret, stojící na straně Řeků zamiluje do okouzlující Hadjine, dcery řeckého bankéře Elizunda z ostrova Korfu. Oba mladí lidé se brzy zasnoubí a chystají svatbu. Hadjine chce však za ženu také námořník Nicolas Starkos, o němž se ví, že je ve spojení s místními piráty. Jejich vůdcem je tajemný a krutý Sacratif, spojenec Turků a otrokář, který prodává své vlastní krajany do otroctví v přístavech severní Afriky. Starkos ví, že bankéř Elizundo se na Sacratifových obchodech s otroky podílí a chce skrze sňatek s Hadjine získat jeho bohatství. Henry d'Albaret dostává za úkol zbavit Archipel krutého piráta Sacratifa. Zda se mu tento nelehký úkol podaří splnit, a který z nápadníků nakonec získá ruku krásné Hadjine, to se už čtenář dozví v závěru tohoto románu.

Román vypráví příběh kapitána Hardigana, který společně s francouzskými vojáky nacházejícími se v Tunisu doprovází inženýra Schallera při jeho průzkumu opuštěných prací kapitána Roudairea. Inženýr Schaller totiž plánuje vzkřísit Roudaireův plán vybudovat uprostřed Sahary „moře“. Projekt předpokládá vykopání kanálu dlouhého přes sto kilometrů, který by zavedl vody Středozemního moře do těch oblastí Sahary, jež leží pod úrovní jeho hladiny. Vzniklo by tak jezero o obrovské rozloze, které by ve prospěch francouzských koloniálních sil plnilo dopravní, zavlažovací a vojenskou funkci. Společnost Saharského moře do výkopu soustavy průplavů investuje značné finanční prostředky a také nově vynalezené stroje, avšak narazí na tuhý odpor domorodých Tuaregů, neboť tento plán vyvolává celou řadu obav, a to nejen ekologických a kulturních, ale také politických.

Na první pohled se zdá, že se bývalý kriminalista Harald Uteng opil a utopil. Co ho ale vedlo k tomu, že jen krátce před smrtí souhlasil s účastí v populárním true crime podcastu, když celý život nesnášel média a novináře? Anton Brekke se jako jediný odmítá smířit se závěrem, že šlo o pouhou nehodu, a do pátrání se pouští na vlastní pěst. Jediným vodítkem je však starý případ, o němž měl podcast pojednávat, a tak se Anton musí vrátit do vesnice, kde v začátcích u policie vyšetřoval s Haraldem svou první vraždu. Tehdy se důkazy zdály nezpochybnitelné a vrah byl rychle nalezen a odsouzen, teď po letech ale na světlo vyplouvají podrobnosti, které naznačují, že všechno mohlo být jinak. Mladý Anton tehdy od zkušenějšího Haralda okoukal lehce neortodoxní přístup k policejní práci – a nastává čas zjistit, jestli se v šedé zóně mezi legálním postupem a podvodem zvládne pohybovat stejně dobře jako on.

Dílo Julese Vernea Zelený paprsek, pojmenované po optickém přírodním jevu, se dá považovat za jediný Vernův milostný román. Jeho zápletka spočívá v tom, že mladá skotská dívka Helena Champbellová se odmítá provdat za muže, kterého jí vybrali její strýcové Sam a Sib, a to do té doby, než s ním společně uvidí zelený paprsek, který je podle pověstí znamením věrné lásky. Po četných neúspěšných pokusech je jev konečně viditelný, ale mladí hrdinové mu nevěnují pozornost. Proč, to se dočtete v samotné knize.

Příběh románu se odehrává v Norsku, v provincii Telemark. Zde vede vdova Hansenová spolu s dcerou Huldou hostinec, zatímco její syn Joël pracuje jako horský průvodce. Hulda Hansenová čeká na návrat svého snoubence Oleho Kampa, který jí po plavbě na palubě rybářské lodi Viking slíbil velké jmění. Když se však Ole nevrátí a vzrůstají obavy, že se loď nadobro ztratila, je nalezena láhev se vzkazem pro Huldu. Není to však jen tak ledajaký vzkaz – je to los s číslem 9672. Ole se na plavbu vydával s nadějí, že zbohatne a bude tak moci zabezpečit svou rodinu. Co má tedy znamenat tajemný los? Má Huldě přinést veliké bohatství? A pokud ano, bude to stát za to, že je Ole mrtvý? Zveřejnění nešťastného příběhu snoubenců s sebou přinese velký zájem o los, který podle mínění veřejnosti musí mít díky svému osudu velkou šanci na výhru. Hulda jej však přes veškeré finanční nabídky nehodlá prodat, jelikož to pro ni není jen los, ale také dopis, který s sebou přinesl poslední zprávu od jejího milého. Verne mistrovsky spřádá konflikty, intriky a podivný řetězec událostí kolem něčeho tak malého, jako je kousek papíru.

Kapitán pobřežní plavby mistr Pierre Servan Malo Antifer, který ve svých šestačtyřiceti letech žije na odpočinku v Saint-Malo, má jeden velký problém. Vlastní totiž po svém otci Thomasi Antiferovi listinu se zeměpisnou šířkou (24 stupňů a 37 minut) jakéhosi ostrova, na němž je prý uloženo obrovské bohatství. Pod listinou je podepsán Kalmyk Paša, který svůj poklad odkázal otci mistra Antifera proto, že ten jej roku 1799 zachránil při hromadném masakru zajatců, který nařídil Napoleon Bonaparte po dobytí Jaffy. Mistr Antifer tak léta netrpělivě čeká, že mu někdo sdělí potřebnou zeměpisnou délku, která je nutná k nalezení ostrova. Ani jeho rodina, ani přítel Gildas Tregomain však nevěří, že se mistr Antifer údaj o zeměpisné délce někdy dozví. Tu jej navštíví notář Ben Omar z Alexandrie a snaží se z něj vymámit údaj o zeměpisné šířce ostrova s pokladem. Když se mu to nepodaří, musí s pravdou ven. Je totiž vykonavatelem závěti Kalmyka Paši, v níž je uveden dlouho toužebně očekávaný údaj – 54 stupňů a 57 minut východní zeměpisné délky. S pomocí nového údaje mistr Antifer zjistí, že místo, kde nalezne svůj poklad, je v Hormuzském průlivu u břehů Maskatu. Dobrodružná výprava může začít. Najde mistr Antifer svůj vysněný poklad, nebo ne?

Detektiv seržantka Charlie Staffordová je bezprostředně po svém povýšení postavena před nelehký, ostře sledovaný případ vraždy dospívajícího mladíka. Vše ukazuje na vyřizování účtů mezi gangy sotva odrostlých dětí a hrozí nebezpečí, že v ulicích Wimbledonu před zahájením světoznámého tenisového turnaje propukne krvavá válka nožů. Charlie a její tým se vydávají po stopě, která vede do prestižního klubu a k překupníkům drog. Jako by tahle kauza nestačila, obrací se na ni v těžké situaci kamarádka, které se ztratila dcera, a Charlie musí naléhavě řešit zdánlivě bezdůvodný únos dívky z dobré rodiny, kde se zprvu není vůbec čeho chytit. Postupně přibývá důkazů, že dívence jde evidentně o život. A do třetice toho všeho, v tíživé situaci uprostřed dvou rozpracovaných případů ožívá temná rodinná minulost.

Román Ves ve vzduchu líčí dobrodružnou cestu expedice Francouze Maxe Hubera a jeho přítele Američana Johna Corta, kterou podnikli z města Libreville ve Francouzském Kongu k řece Bahar-el-Abiad. Na zpáteční cestě narazí výprava na neprostupný les, u kterého je napadena stádem divokých slonů, kteří výpravě rozdupou veškeré vybavení. Své životy zachrání pouze útěkem za neprostupnou hradbu stromů. V lese naleznou řeku a na jejím břehu vor a předměty, které patřily již několik let nezvěstné výpravě doktora Johansena. Ten navázal na výzkumy amerického badatele Garnera, jenž podnikl výzkumy opičího zvukového projevu. Natáčel opičí skřeky na fonografické válečky a zkoumal opice také přímo v Africe, aniž však dospěl k významnějším výsledkům. Profesor Johansen se tehdy vypravil po konžské řece Ubarri do nitra Afriky, kde se ztratil. Max Huber s Johnem Cortem brzy nečekaně narazí přímo na „chybějící článek“ mezi opicí a člověkem. A nepůjde o setkání příjemné.

Anton Brekke se vrací se sedmým případem, z něhož opět tuhne krev v žilách. Všechno nasvědčuje tomu, že uprchlý sériový vrah Stig Hellum se po dvou letech vrátil a začal opět zabíjet. K první oběti se brzy přidá druhá, jenže detektiv Anton Brekke s parťákem Magnusem Torpem nemají jedinou indicii, která by je k dopadení vraha přiblížila. Místo odpovědí přibývají jen další otazníky a jména na seznamu podezřelých. Při pátrání po tom, kde se Hellum celé dva roky skrýval a kdo mu pomohl k útěku, se ukazuje, že v předchozím vyšetřování jsou značné nedostatky. Že by do všeho byl zapleten někdo od policie? Nebo snad spisovatel, který tvrdí, že sériový vrah je jeho přítelem, a právě o něm vydal knihu? A jak k rozluštění případu přispějí záhadné pohlednice z norských výletních lodí, které dostaly rodiny obou obětí?

Věděckofantastický román francouzského klasika Julese Vernea o výpravě na Měsíc, který byl první do češtiny přeloženou verneovkou. Kniha Okolo Měsíce (Autour de la Lune, 1870) je volným pokračováním románu Ze Země na Měsíc (1865), v němž se líčí historie založení Gun-Clubu, baltimorského sdružení dělostřelců a odborníků na balistiku, kteří hodlají vystřelit dělovou kouli až na Měsíc. Členové klubu předpokládali, že střela bude bez lidské posádky, když během montáže obřího kanónu, Kolumbiady, přišel telegram z Paříže: „Nahraďte kulovou střelu kuželovitě zakončeným válcem. Poletím v něm.“ Podepsán byl Michel Ardan. Dobrodružství začíná...

Tento méně známý román ze série Podivuhodné cesty vypráví formou deníku jednoho z cestujících, J. R. Kazallona, příběh zániku trojstěžníku Chancellor uprostřed Atlantského oceánu. Autor líčí, jak během plavby vypukl na lodi požár, když se vznítil náklad bavlny. Popisuje marné pokusy posádky loď zachránit a její následné utrpení na voru, který si musela vyrobit z trosek. V kritických situacích vychází najevo skutečná povaha mnohých postav (neschopnost, zbabělost, sobectví, chtivost, závist, sadismus i kanibalismus), kterou do té doby skrývaly pod slupkou civilizace. Jules Verne napsal svůj román výstižným slohem a bez příkras, s vynecháním u něho jinak běžných poučných a veselých pasáží, které by ostatně vzhledem k námětu byly sotva vhodné. Dílo kromě napínavého děje přináší působivou studii toho, kam až může člověk klesnout, když jde o holé přežití. Přestože byl Verne při psaní patrně silně ovlivněn dílem amerického básníka Edgara Allana Poea Příběhy Arthura Gordona Pyma, patří Chancellor k jeho nejpozoruhodnějším románům.

Godfrey Morgan, mladý synovec bohatého průmyslníka, se měl oženit s milionářovou dcerou a chtěl ještě před svatbou zažít nějaké dobrodružství. Strýc Kolderup ho proto vypraví na cestu na své lodi. Jako společníka mu vybere učitele tance a společenského chování Tarteletta, který žije v jeho domě a je pro praktický život téměř nepoužitelný. Krátce po odjezdu se však loď dostane do bouře a začne se u neznámého pobřeží potápět. Kapitán doporučí Godfreymu, aby se vrhl přes palubu, doplaval na pevninu a tak si zachránil život. Tomu se to skutečně podaří a když bouře skončí, nalezne na pláži Tarteletta. Brzy oba zjistí, že jsou zřejmě jediní, kteří ztroskotání přežili, a že jsou na neobydleném ostrově. Oba muži tak na ostrově žijí zpočátku velmi drsný robinsonský život, nechybí ani záchrana zajatce kanibalů nebo odražení útoku divokých zvířat. Ježe po čase se na ostrově vyrojí veliké množství krokodýlů a divokých šelem a nastává opravdový boj o záchranu holého života.

Tvrdohlavost může být i dobrou vlastností, jenže na druhé straně může kvůli tvrdohlavosti dojít až k téměř nepředstavitelným situacím. Do jedné takové se dostal bohatý obchodník s tabákem Kéraban, který žije v asijské části Istanbulu, zatímco obchodní kancelář má v části evropské. A jednoho dne nastal problém. Když se chce jako vždycky přeplavit přívozem přes Bospor, zjistí, že na tuto přepravu byla uvalena nová daň. Sice nízká, ale i tu odmítá Kéraban zaplatit. A protože je opravdu tvrdohlavý, nezbývá než celé Černé moře objet v kočáře, neboť vlaky nesnáší. Přináší to spoustu dobrodružných situací, které nyní prozrazovat rozhodně nebudeme. Ovšem trable nepřestávají ani po návratu do Istanbulu. Svatba jeho synovce Ahmeta s dívkou Amasií se opět musí odehrát v evropské části města. Nová cesta kolem Černého moře z časových důvodů nepřipadá v úvahu, takže tvrdohlavý Kéraban musí zvolit jiné, opět originální řešení…

V dalším díle bestsellerové norské série stojí detektiv Anton Brekke před možná největší výzvou své kariéry. V jistém autoservisu se při běžné údržbě najdou pod kapotou starého cadillacu kosti lidské ruky a majitelka auta je současně nalezena mrtvá. Vyšetřování vraždy osamělé norské dámy a pátrání po tom, jak její osud souvisí s kostmi z auta Antona zavede do samotného Las Vegas. Všechny stopy ukazují na to, že v hráčské metropoli v sedmdesátých letech došlo k něčemu, co je třeba utajit za každou cenu. Přestože se zdá, že vrah má na svědomí hned několik životů na obou kontinentech, největší nebezpečí na Antona pravděpodobně číhá u pokerových stolů. Odolá své hluboko zakořeněné hráčské vášni a odhalí, kdo za zločiny stojí?

Děj knihy se odehrává v šedesátých letech devatenáctého století, kdy byla „země kožešin“, tj. Kanada, sídlem několika vzájemně soupeřících loveckých společností. Ty se snažily posouvat své revíry stále více na sever, kde ještě bylo hodně vzácné zvěře. A tak je i poručík Hobson pověřen založením nové lovecké stanice na severním pobřeží Ameriky, až za polárním kruhem. Podnikne proto s hrstkou vojáků a lovců cestu od Velkého Otročího jezera k Velkému Medvědímu jezeru a odtud až na pobřeží – na sedmdesátý stupeň severní šířky. Zde na cípu jednoho poloostrova založí loveckou stanici. Netuší ovšem, že stojí na ledovci zaneseném vrstvou hlíny. Sopečným otřesem se ledovec utrhne a odpluje i s osazenstvem na volné moře, kde se začne zvolna rozpouštět. Hnán mořským proudem propluje Beringovým průlivem mezi Ruskem a Aljaškou. V posledním okamžiku před katastrofou přistane zbylá kra s lidmi na jednom z aleutských ostrovů. Napínavý příběh je, jak je to u Verna zvykem, doplněn celou řadou zeměpisných a přírodopisných zajímavostí z polárních končin.

Ledová sfinga je další dobrodružný vědeckofantastický román z cyklu Podivuhodné cesty. Kniha je psaná jako pokračování románu Příběhy Arthura Gordona Pyma amerického básníka Edgara Allana Poea, který patřil k Vernovým oblíbeným autorům. Román je vyprávěn americkým cestovatelelm Joerlinkem, který se v srpnu roku 1839 na Kerguelenových ostrovech nalodí na loď Halbrane kapitána Lena Guye. Cestou na Falklandy zjistí, že kapitán Guy je přesvědčen o tom, že Poeův román je založen na pravdivých skutečnostech a že loď je na výpravě do Antarktidy, aby zachránila zbytek posádky goelety Jana, na které se Arthur Gordon Pym plavil, a jejíž kapitán William Guy je bratrem kapitána Lena. Joerlink se nakonec k záchranné výpravě přidá.