Parola

Kniha Vzpomínkování novináře Petra Klukana (* 1961), šéfredaktora Jihlavských listů, je složena z padesátky textů - vzpomínek autora na lidi, kteří "byli mezi námi". Jak autor uvádí, člověk se za život setká, třebas jen letmo, se stovkami lidí. Každý z nich nám zasáhne do života a více či méně nás ovlivní. Dílo vychází z textů na pokračování, které byly zveřejněny v novinách Jihlavské listy a setkaly se s velkým ohlasem u čtenářů. Zveřejněné vzpomínky autora jsou navíc v knize doplněny někdy až emotivními reakcemi lidí, kteří napsali vlastní názor na popisovaného člověka, anebo na autora samého. Texty jsou doplněny i dalšími ilustracemi vztahujícími se k dané osobě. Autor si nevybíral jen osoby známé a populární. V knize se tak spolu setkávají osobnosti jako byli Petr Eben, Radovan Lukavský, Karel Kryl, Ludvík Kundera nebo hrabě Radslav Kinský s lidmi, kteří mohou být pro širší okruh čtenářů neznámí. Tito lidé jsou buď charakterickými postavami (sedlák Rudolf Šabata z Lipníka u Hrotovic) nebo postavami natolik zajímavými, že by bylo chybou na ně zapomenout (spisovatelka Marie Máchalová - Houzarová z Martínkova aj.). V dalších případech jde o zajímavé lidi od notorického stěžovatele až po gymnaziální učitele. Kniha s sebou přináší vzpomínky i na lidi, se kterými se autor mohl seznámit už jen zprostředkovaně z vyprávění blízkých osob - parašutista Jan Kubiš z Dolních Vilémovic, třetí živá pochodeň Evžen Plocek, anebo nejvýznamnější občan Jihlavy, hudební skladatel Gustav Mahler. Díky tomu, že autor nezaměřil svou pozornost jen na umělce či osoby veskrze známé, najdeme zde též jihlavské komunistické prominenty (František Novotný, Jiří Frűhauf), ale i disidenty (Pavel Novák, František Káňa) nebo lidi s pohnutým osudem (Vilma Kafková, Mirka, Petr Vašek). Kniha se tak stává přehlídkou osob, na které by bylo škoda zapomenout.

Životní příběh strážmistra Bohumila Geista, který byl četníkem, za II. sv. války pomáhal českým občanům, gestapo ho zatklo a odsoudilo na 10 let. Po osvobození se stal velitelem policejní stanice v Telči a v únoru 1948 byl opět zatčen a uvězněn.

Také v historii Jihlavy lze nalézt příběhy významných podnikatelských rodin, jež se svým působením v různých hospodářských odvětvích zasloužily o rozvoj města. Jedním z nich jsou i osudy textilních podnikatelů Adolfa a Karla Löwových. Rodiny, jejíž skromné začátky nebyly na překážku výraznému společenskému vzestupu a jejíž podnikatelský úspěch významně ovlivnil nejen celé jedno průmyslové odvětví, ale i tisíce životů zaměstnanců a jejich rodin z okolí Jihlavy. Publikace, vydaná pod názvem „Löwovi. Osudy rodiny textilních továrníků“ nakladatelstvím Parola, přibližuje historii rodiny, její původ a příchod do Jihlavy. Popisuje jejich podnikatelské začátky v Heleníně, koupi dvou sousedících továren a jejich rozvoj. Zabývá se rovněž působením rodiny na okolí – ať už založením bytové kolonie pro zaměstnance v Heleníně, jejich zásadní roli při založení a rozvoji školství v obci i významnými sociálními opatřeními v provozu továren. Na příkladech z osobního života členů rodiny publikace přibližuje i zajímavé události ze života Löwů v průběhu několika desetiletí, které zachycují i dobový kontext a tehdejší společnost. Text je ohraničen časovým obdobím přibližně sta let, tedy od poloviny století 19. století do poloviny století 20., kdy se odehrával začátek, rozvoj a následné ukončení činnosti firmy v režii Löwových. Zahrnuje i vliv nacistických okupačních orgánů na chod továren a majetku v Protektorátu Čechy a Morava a persekuci některých rodinných příslušníků. Vedle hmotných památek po sobě podnikatelská rodina Löwových do dnešních dnů zanechala i inspirativní příběh z nedávné minulosti. Jeho připomenutím vzdáme hold tvůrčímu duchu a nezdolné energii, která stála za vybudováním helenínské textilní továrny i stejnojmennné obce.