Peter Martiniak

"Přátelství je nade všechno. Přátelství je víc než nadání. Je to víc než vláda. Skoro se rovná rodině." (Don Vito Corleone) Mafie ve středověkém hávu. I takhle stručně by se dal charakterizovat román Somnium, jehož námět intenzivně čerpá z tematiky Kmotra. Šlo by ovšem jen o popis neúplný a strohý, protože kniha se svojí dějovou, ideovou a obrazovou konstrukcí pokouší naplňovat ambici víceúrovňového díla. Dějová vrstva románu je vsazena do prostředí fiktivní středověké Říše, jež vznikla dávnou separací od římského impéria, odnepaměti se vyvíjí nezávisle od okolního světa a úrovní svého sociálního percipování ho předhání o několik století, v mnoha aspektech se tak přibližujíc současné době. Říše se řídí utopistickým zákonem Somnia, zdůrazňujícím víru v dobro společnosti, principy liberální demokracie a ochranu lidských práv, v důsledku níž trestá zločin jakéhokoli druhu s laxností, jaká ve středověku nemá obdoby. V krajině se tak v průběhu staletí rozmáhají nezákonné syndikáty, jež skrze mafiánské praktiky systematicky zneužívají slabiny zákona ve svůj prospěch. Říše proto čelí dlouhodobému dilematu, jestli má smysl držet se hodnot Somnia a s nimi souvisejícího rychlého sociálního pokroku, nebo se navrátit do dob temna, kdy se hodnota lidského života posuzovala primitivnějším a krutějším způsobem. Alexius, stárnoucí patriarcha jedné z nejsilnějších mafiánských gild Říše, buduje své nezákonné impérium na neobvyklé filozofii soustavného rozšiřování okruhu přátel. Chrání je před nástrahami konkurenčních zločineckých spolků, na něž je zákon Somnia ve své benevolentnosti příliš krátký, a jediné, co za svou pomoc vyžaduje, je přátelství. Ačkoli je sám významnou hlavou podsvětí, jménem vyššího dobra proti podsvětí bojuje, čímž nepřímo pomáhá Říši udržet řízený zločin na tolerovatelné úrovni. Události naberou spád, když se čtyři nejsilnější gildy krajiny spojují s cílem nové možnosti nemorálního podnikání a Alexius čelí nelehké výzvě narušit jejich plány. Podaří se mu ustát tlak sjednocené konkurence, jež je ochotna udělat cokoli pro plynulý tok černého obchodu? Odpověď přichází v podobě Stelly, lidem zbožňované mladé šampionky populárních bojových her, jež se s Alexiovou podporou vevalí do světa mafie a v touze po hezčím zítřku si sebevědomým šířením dobroty začne naplňovat svůj vlastní velký sen. S plynutím několika dějových linií se čtenáři postupně odhaluje ideová vrstva románu, jež zdůrazňuje význam snění v životě člověka, glorifikuje sílu přátelství a touhu po harmonické společnosti, věnuje se úvahám nad konfliktem dobra a zla uvnitř člověka i society, zabývá se problematikou omezování svobody jednotlivce v prospěch lidstva, vykresluje různé podoby víc či méně přirozené lásky, nastiňuje morální otázky budování lepšího světa, zamýšlí se nad nejednoznačností správnosti názoru většiny, zpochybňujíc tak častokrát slepě akceptovanou obecnou pravdu, a konfrontací čtenáře s náročným pohledem na víceré aspekty lidské existence mu podsouvá otázku smyslu života. Kniha se také snaží budovat vlastní obrazovou vrstvu a prosazovat názor, že forma je neméně důležitá od obsahu. Konstrukčně inklinuje k rozvitým souvětím a teatrálním dialogům, opírá se o množství poznámek v podobě latinských pojmů a citátů, pokoušejíc se tak o literárně-vizuální dílo. Upouští od příliš dlouhých statických opisů, soustřeďuje se na vykreslování emocionálního rozpoložení hlavních postav a v klíčových situacích se snaží co nejdetailněji zachytit atmosféru konkrétního okamžiku, díky čemuž ji s odstupem času lze číst vícekrát. Jde o knihu pro náročnějšího čtenáře, tematicky balancující na rozmezí utopie a dystopie, spojující prvky kriminálního, sociálního, psychologického, milostného a existencialistického románu v prostředí, jež je částečnou projekcí dnešního světa. Jejím primárním cílem je vyvolat v čtenáři hlubší emoce a přimět ho k úvahám nad nevšedními nadčasovými otázkami, jaké si neklade dennodenně. V příběhu se vyskytne několik nepřehlédnutelných referencí

V prostredí sicílskej Savocy, na mieste, kde kedysi režisér F. F. Coppola nakrútil niekoľko scén legendárneho Krstného otca, si padnú do oka dvaja kreatívni mladí ľudia a rozhodnú sa stráviť spolu víkend. Počas vzájomnej pomoci pri hľadaní inšpirácie k tvorbe sa medzi nimi vytvorí mimoriadne blízky vzťah, ktorý sa od prvého momentu vymyká spoločenským štandardom. Pozvoľným odhaľovaním svojej neveselej minulosti sa ocitajú uprostred melancholickej romance a začnú si uvedomovať, že jeden v druhom nachádzajú oveľa viac ako len spoločníka na krátku letnú dovolenku...

V prostředí sicilské Savocy, na místě, kde kdysi režisér F. F. Coppola natočil několik scén legendárního Kmotra, si padnou do oka dva kreativní mladí lidé a rozhodnou se strávit spolu víkend. Během vzájemné pomoci při hledání inspirace k tvorbě se mezi nimi vytvoří mimořádně blízký vztah, jenž se od prvního momentu vymyká společenským standardům. Pozvolným odhalováním své neveselé minulosti se ocitají uprostřed melancholické romance a začnou si uvědomovat, že jeden v druhém nacházejí mnohem víc než jen společníka na krátkou letní dovolenou...

„Priateľstvo nadovšetko. Priateľstvo je viac ako talent. Je viac ako vláda. Rovná sa takmer rodine.“ (Don Vito Corleone) Mafia v stredovekom šate. I takto stručne by sa dal charakterizovať román Somnium, ktorého námet intenzívne čerpá z tematiky Krstného otca. Šlo by však len o popis neúplný a pristrohý, pretože kniha sa svojou dejovou, ideovou a obrazovou konštrukciou pokúša napĺňať ambíciu viacúrovňového diela. Fabulová vrstva románu je vsadená do prostredia fiktívnej stredovekej Ríše, ktorá vznikla dávnou separáciou od rímskeho impéria, odnepamäti sa vyvíja nezávisle od okolitého sveta a úrovňou svojho sociálneho percipovania ho predbieha o niekoľko storočí, v mnohých aspektoch sa tak približujúc súčasnej dobe. Ríša sa riadi utopistickým zákonom Somnia, zdôrazňujúcim vieru v dobro spoločnosti, princípy liberálnej demokracie a ochranu ľudských práv, v dôsledku ktorej trestá zločin akéhokoľvek druhu s laxnosťou, aká v stredoveku nemá obdoby. V krajine sa tak v priebehu storočí rozmáhajú nezákonné syndikáty, ktoré skrze mafiánske praktiky systematicky zneužívajú slabiny zákona vo svoj prospech. Ríša preto čelí dlhodobej dileme, či má zmysel pridŕžať sa hodnôt Somnia a s nimi súvisiaceho rýchleho sociálneho pokroku, alebo sa prinavrátiť do čias temna, kedy sa hodnota ľudského života posudzovala primitívnejším a krutejším spôsobom. Alexius, starnúci patriarcha jednej z najsilnejších mafiánskych gíld Ríše, buduje svoje nezákonné impérium na neobvyklej filozofii sústavného rozširovania okruhu priateľov. Chráni ich pred nástrahami konkurenčných zločineckých spolkov, na ktoré je zákon Somnia vo svojej benevolentnosti prikrátky, a jediné, čo za svoju pomoc vyžaduje, je priateľstvo. Hoci je sám významnou hlavou podsvetia, v mene vyššieho dobra proti podsvetiu bojuje, čím nepriamo pomáha Ríši udržať riadený zločin na tolerovateľnej úrovni. Udalosti naberú spád, keď sa štyri najsilnejšie gildy krajiny spájajú s cieľom novej možnosti nemorálneho podnikania a Alexius čelí neľahkej výzve narušiť ich plány. Podarí sa mu ustáť tlak zjednotenej konkurencie, ktorá je ochotná spraviť čokoľvek pre plynulý tok čierneho obchodu? Odpoveď prichádza v podobe Stelly, ľudom zbožňovanej mladej šampiónky populárnych bojových hier, ktorá sa s Alexiovou podporou vovalí do sveta mafie a v túžbe po krajšom zajtrajšku si sebavedomým šírením dobroty začne napĺňať svoj vlastný veľký sen. S plynutím viacerých dejových línií sa čitateľovi postupne odhaľuje ideová vrstva románu, ktorá zdôrazňuje význam snívania v živote človeka, glorifikuje silu priateľstva a túžbu po harmonickej spoločnosti, venuje sa úvahám nad konfliktom dobra a zla vo vnútri človeka i society, zaoberá sa problematikou obmedzovania slobody jednotlivca v prospech ľudstva, vykresľuje rôzne podoby viac či menej prirodzenej lásky, načrtá morálne otázky budovania lepšieho sveta, zamýšľa sa nad nejednoznačnosťou správnosti názoru väčšiny, spochybňujúc tak častokrát slepo akceptovanú všeobecnú pravdu, a konfrontáciou čitateľa s náročným pohľadom na viacero aspektov ľudskej existencie mu podsúva otázku zmyslu života. Kniha sa taktiež snaží budovať vlastnú obrazovú vrstvu a presadzovať názor, že forma je nemenej dôležitá od obsahu. Konštrukčne inklinuje k rozvitým súvetiam a teatrálnym dialógom, opiera sa o množstvo poznámok v podobe latinských pojmov a citátov, pokúšajúc sa tak o literárno-vizuálne dielo. Upúšťa od pridlhých statických opisov, sústreďuje sa na vykresľovanie emocionálneho rozpoloženia hlavných postáv a v kľúčových situáciách sa snaží čo najdetailnejšie zachytiť atmosféru konkrétneho okamihu, vďaka čomu ju s odstupom času možno čítať viackrát. Ide o knihu pre náročnejšieho čitateľa, tematicky balansujúcu na rozmedzí utópie a dystópie, spájajúcu prvky kriminálneho, sociálneho, psychologického, ľúbostného a existencialistického románu v prostredí, ktoré je čiastočnou projekciou dnešného sveta. Jej primárnym cieľom je vyvolať v čitateľovi hlbšie emócie a primäť ho k úvahám nad nevšedným