Petr Martinec

Kniha přibližuje život v drsně krásné šumavské přírodě od dávných časů po dobu nedávno minulou. Pozapomenuté příběhy ze staré Šumavy, zdejší romantické, nezřídka hrůzostrašné pověsti a báje, počátky osídlování do té doby liduprázdných hraničních hor, slavnou historii šumavského sklářství, stavbu unikátních kanálů k plavení dřeva a éru voroplavby. Kniha je doplněna množstvím dobových vyobrazení, starých fotografií a pohlednic.

Kniha Jiřiny Doležalové Děti pětilisté růže nabízí procházku staletou historií jihočeského rodu Rožmberků. Je neobyčejně zajímavým a čtivým průvodcem jihočeskými městy a hrady, seznámí vás s výraznými postavami doby, kdy rod pětilisté růže hrál (nejen) v jižních Čechách významnou roli. Nahlédneme do života šlechty a poučíme se o rozvoji řemesel ve městech v rožmberské době. Nakonec ochutnáme, byť jen na papíře, i středověká jídla.

Životní příběh Jana Křtitele Pipergera, popravčího mistra Království českého.

Jistý profesor dějin a kultury starověku uvedl jednu ze svých knih slovy: „Dějiny Řecka stojí na počátku evropské historie.“ A nepřeháněl. Řekové nejen navázali na výsledky dosažené v oblasti kultury v zemích Předního Východu, ale dovedli tyto podněty přizpůsobit podmínkám své doby a předávat je jiným národům. Díky těmto schopnostem vytvořilo Řecko, starověká Hellas, jedinečnou mytologii a náboženství, vynikající literární a divadelní tvorbu, dokonalé výtvory architektury, sochařství i vázového malířství a obdivuhodná díla v oblasti filosofie a historie. Jestliže řecká kultura bývá dodnes označována jako „zázrak“, příměr vyjadřuje, i když poněkud nadneseně, míru našeho obdivu a sympatií.

Autoři zaměřili svou pozonost na hříchy našich předků, odehrávající se na Písecku, Strakonicku a Horažďovicku, tedy v historickém kraji Prácheňském. Jednotlivé kriminální příběhy se odehrávají v rozmezí let 1613-1841.

Kniha Zkažená krev je dalším dílem milevského autora Vladimíra Šindeláře, jenž opět zaměřil svou pozornost na staré hrdelní příběhy, které se udály na jihu Čech. Jednotlivé popsané případy se odehrávají v rozmezí let 1422 – 1918, což je jistě dost pestrá škála, v níž si každý čtenář najde to, co ho zajímá. Zájemci o starší historii si patrně s chutí přečtou o pokusu úkladně zavraždit Oldřicha z Rožmberka, o písařích, kteří namísto v kanceláři skončili na popravišti, nebo o tom, co podnikli táborští konšelé, když se do jejich rukou dostal nezletilý vrah. Cesta jihočeskými hrdelními případy pak čtenáře zavede například do Horažďovic, kde roku 1707 došlo k loupežné vraždě zemana Branšovského, do Klatov, kde na popravišti skončil vrah prenetského poustevníka, nebo do Tábora, kde se roku 1875 odehrál tragický příběh pokladníka zdejší spořitelny. Do posledních let rakouské monarchie je situován případ vraždy v třeboňských kasárnách, smutný příběh dobráckého listonoše Čoudka z Jindřichohradecka nebo tragický případ otcovraždy z obce Lipí u Budějovic nazvaný Zkažená krev, který dal název i celé knize. Autorovým cílem není vyhledávat dobové senzace, ale především vyprávět zajímavé lidské příběhy. Spisovatel se v nich snaží zároveň zamyslet nad odvěkým tématem zločinu a trestu a také nad mnoha shodnými paralelami, které historické i nynější zločiny mají.

Sametová flétna je zajímavým, poutavým a zároveň vtipným vyprávěním o životních osudech obyčejných lidí na pozadí velkých historických událostí od vzniku první republiky po sametovou revoluci. Kniha s řadou poutavých příběhů z různých míst Evropy zaujme čtenáře jemným, téměř anglickým humorem i barvitým ztvárněním jednotlivých postav - od sedláka po diplomata, studenta či atomového odborníka. Příběhy jsou výzvou k zachování morálních zásad ve složitých životních situacích, k odvaze a vytrvalosti na cestě k vytouženému cíli. Pro ty starší jsou připomenutím časů, kdy nic nebylo černobílé, kdy nebyli jen hrdinové a zbabělci, ale také obyčejní lidé se svými radostmi i starostmi, láskou i beznadějí, odvahou i strachem a vírou, že i pravda někdy zvítězí.

Českomoravská vysočina, někdy nazývaná také Horácko, je krajem o poznání drsnějším než jiné končiny Čech a Moravy, zimy jsou zde syrovější a mrazivějí, jara přicházejí pozdě, zato léta bývají plná síly a barev. O zdejších končinách, ještě než je protnuly železniční spoje a později i dálnice směřující z Prahy do Brna, se říkávalo, že zde lišky dávají dobrou noc. Leckde, zejména v odlehlých vesnicích na Žďársku, to tak platí vlastně dodnes. Příroda, kdysi divoká a nespoutaná, je zde mnohem méně dotčená než v průmyslově rozvinutějších oblastech. Také lidské dějiny sem vstupovaly později. Hlubokými lesy, kde žili vlci a medvědi, si jen pozvolna prosekávali první stezky Keltové, Markomané a po nich Slované. Teprve objevení stříbrných rud u Jihlavy v době panování krále Václava I. sem přitáhlo větší počet osadníků, kteří počali kraj zvolna zalidňovat. Vydejme se teď po jejich stopách, vydejme se na toulky tou malebnou, divukrásnou, byť leckdy poněkud chladnou Vysočinou. Tato knížka však není ani turistickým průvodcem, ani dějepisem kraje na pomezí Čech a Moravy. Spíše chce být výběrem z historických příběhů a událostí, životních osudů slavných osobností a podivuhodných pověstí, které jsou s tímto kouzelným koutem naší vlasti spjaty. Vydáme do Žďáru, Havlíčkova Brodu, Polné, Jihlavy, Třeště, Telče, Slavonic, Třebíče, Velkého Meziříčí, navštívíme hrady Lipnici, Rokštejn, Roštejn, Landštejn, Pernštejn, budeme si vyprávět o osobnostech tak rozdílných, jako byli například novinář Karel Havlíček Borovský, malíř Jan Zrzavý, šlechtic Zachariáš z Hradce či loupežník Johann Georg Grasel, zkrátka čeká nás náramně pestrá všehochuť, která chce být malou pozvánkou na Vysočinu.

Šumava. Kraj zadumaný, drsný, neuvěřitelně půvabný. Kraj jenž učaroval řadě poetů i prozaiků, kraj, který nadchl spoustu umělců výtvarných. Nemusíme být spisovateli, malíři či uměleckými fotografy, abychom při vyslovení jména Šumava chápavě přikývli. Někdo zná lyžařské sjezdovky, jiný navštívil všechny šumavské vrcholy, další kdysi viděl dřevěné šumavské domy ve Volarech či ve Vimperku... Ano, všichni mají pravdu - anebo přesněji - kousek pravdy. Tohle všechno na Šumavě najdete. Jenže ono je toh o daleko víc! Šumava - to je kraj, o němž by se dalo vyprávět možná déle, než jak činila pověstná Šeherezáda. A pořád by bylo možno nalézat nové blyštivé kaménky dosud nepoznaného. Ani tato knížka zdaleka nevyčerpá všechnu tu krásu do níž je neokázal e a přesto tak jímavě oděna Šumava. Čtenář se pravda podívá, nejen do některých zajímavých míst, zajde k jezerům, ale dostane se i tam, kam ho neláká bombastická reklama. Může se i trochu bát, třeba až si přečte o železnorudských umrlčích prknech. Mů že se (zase na jiné stránce) osvěžit vůní klatovských karafiátů. Ale může se třeba vrátit o léta nazpět, a pak se v podsušické chaloupce, kde právě vyrábějí podomácku zápalky, málem udusí sirným smradem. Ale dost! Proč vést našeho čtenáře za ručičku? Však on si, až se prokouše na samý konec šumavským jídlem, vybere sám, kde se při putování kouzelnou Šumavou zastavit.

Třetí ze série knih, která seznamuje s historickým podzemím České republiky. Tentokrát navštívíme nejen podzemí Plzně či Žlutic anebo klatovské mumie, ale vydáme se i po stopách podzemních chodeb v okolí Konstantinových lázní nebo Manětína a důlních děl okolo Stříbra.

Vystoupíme-li na vrchol nejsevernějšího výběžku Českého Středohoří - Klíče (759m), dohlédneme pohodlně až k Sedlu (725m). Podél této pomyslné osy leží na všechny světové strany mnohá zajímavá místa hodná pozornosti. Krajina tu má téměř horský ráz, vesnice a městečka se často rozkládají v nadmořských výškách kolem pěti set metrů. Navštivme spolu s autorem, místním rodákem a vynikajícím znalcem zdejšího kraje města Českou Lípu, Kamenický Šenov, Benešov nad Ploučnicí, Verneřice, Horní Polici, Úštěk či Levín, hrady Sloup, Ostrý, Pihel, Ronov či Lipý, zámky v Benešově, Horní Polici, Horní Libchavě, Stvolínkách či Liběšicích, kláštery v České Lípě a Konojedech, starobylá poutní místa ve Verneřicích, Úštěku, Horní Polici či v Modlivém dole, vypravme se po stopách slavných i dávno zapomenutých rodáků a vyslechněme si příběhy a pověsti, které si po staletí vyprávěli jejich předkové …

Kniha Jiřiny Doležalové Děti pětilisté růže nabízí procházku staletou historií jihočeského rodu Rožmberků. Je neobyčejně zajímavým a čtivým průvodcem jihočeskými městy a hrady, seznámí vás s výraznými postavami doby, kdy rod pětilisté růže hrál (nejen) v jižních Čechách významnou roli. Nahlédneme do života šlechty a poučíme se o rozvoji řemesel ve městech v rožmberské době. Nakonec ochutnáme, byť jen na papíře, i středověká jídla.

Autoři zaměřili svou pozonost na hříchy našich předků, odehrávající se na Písecku, Strakonicku a Horažďovicku, tedy v historickém kraji Prácheňském. Jednotlivé kriminální příběhy se odehrávají v rozmezí let 1613-1841.

Jistý profesor dějin a kultury starověku uvedl jednu ze svých knih slovy: „Dějiny Řecka stojí na počátku evropské historie.“ A nepřeháněl. Řekové nejen navázali na výsledky dosažené v oblasti kultury v zemích Předního Východu, ale dovedli tyto podněty přizpůsobit podmínkám své doby a předávat je jiným národům. Díky těmto schopnostem vytvořilo Řecko, starověká Hellas, jedinečnou mytologii a náboženství, vynikající literární a divadelní tvorbu, dokonalé výtvory architektury, sochařství i vázového malířství a obdivuhodná díla v oblasti filosofie a historie. Jestliže řecká kultura bývá dodnes označována jako „zázrak“, příměr vyjadřuje, i když poněkud nadneseně, míru našeho obdivu a sympatií.