Plot strana 24 z 25

Od svého prvního vydání okouzlila Vánoční truhlička již více než sedm milionů čtenářů a stala se tak vánoční klasikou, svátečním příběhem, oblíbeným dnes stejně jako byla ve své době Dickensova Vánoční koleda. Richard Paul Evans knihu původně napsal pouze jako soukromé vyznání lásky svým dvěma dcerám, Jenně a Allison. I když jim často říkával, jak je má rád, měl pocit, že ještě nemohou pochopit skutečnou hloubku jeho citu, přinejmenším do doby, než samy poznají radost z vlastních dětí. Při psaní Vánoční truhličky doufal, že snad jednou v budoucnu se do knihy začtou a poznají lásku, kterou k nim choval a chová.

Dejte svému psovi druhou šanci na prvotřídní život! Jak už podtitul napovídá, v knize Do Over Dogs se Pat Millerová zaměřila na to, jak dát psovi druhou šanci na plnohodnotný život. A nejde jenom o psy nalezené, zachráněné, zděděné nebo z útulku – nový start potřebuje i pes, jehož chování nebylo řádně formováno a jeho problémy řešeny, takže z něj místo příjemného společníka vyrostla neřízená střela, která své okolí obtěžuje, děsí, nebo dokonce ohrožuje. V knize se dozvíte vše podstatné o tom, jak v takové situaci postupovat –od analýzy stávajícího chování přes výběr nejvhodnější cesty k nápravě až po rady, čeho se vyvarovat a čeho se držet, abychom vzniku problémového chování u psa předešli.

Máte někdy pocit, že jste se ocitli na prahu beznaděje a prázdnoty? Nic se vám nedaří, nic nefunguje a lidé kolem, místo aby vám pomohli dostat se z vašeho podivného stavu, se vám snaží házet ještě spíše klacky pod nohy? Není leckdy snadné zastavit se a najít rychle cestu, která by vás dovedla znovu k pohodě a stavu vyrovnanosti, avšak přece jen něco existuje. Jsou to meditace a relaxace. Meditace je zastavení v tichu a radost z vlastního bytí. V překladu meditace znamená též přemýšlení, uvažování či hloubání. Nějak jsme v naší uspěchané době zapomněli zahloubat se, popřemýšlet o problému, nutíme se jen k rychlým nerozvážným rozhodnutím, kterých později litujeme. Ta však někdy mohou změnit celý náš život a zavedou nás na cestu,kterou jsme vlastně ani jít nechtěli. Nabízím Vám několik malých zastavení v každodenním uspěchaném životě, několik meditací a relaxací, které vás dokážou uvolnit, potěšit, odpoutat od všedních celodenních starostí. Pomohou vyčistit vaši mysl a dovolí vám na chvilku myslet jen na miniaturní zážitky, letmé okamžiky, detail. Tím, že se na chvilku přenesete do úplně jiného světa, než je vaše kancelář, šatna, dům nebo auto, zapomenete na svůj problém a necháte se hýčkat silou okamžiku, ve kterém se například ocitnete v jeskyni plné zlata nebo na mořské pláži...

Každá věc a každá událost, každý člověk či jeho slova mohou být klíčem k něčemu, co je přesahuje. Umění otevírat jimi zamčené dveře mi u Simony Šustkové připomíná umění zádumčivého pivaře, který nespěchá, protože ví, že celý svět je otvírák, a vypráv í. Autorka píše již podruhé po výtečné prvotině Přes kočičí hřbet detektivku o mezilidských vztazích. Cestuje kolem světa a posledním stoletím. A ať už s ní budete procházet Guggenheimovým muzeem v New Yorku nebo se plazit skrz polomy šumavského lesa, můžete si být jisti, že potkáte lidi, které sami znáte příliš zamlklé židy a příliš hlasité antisemity, vzdělaného zodpovědného pákistánského řidiče a naivní nezodpovědnou americkou učitelku, příbuzné a přátele, s nimiž jsme proto, že bez nic h bychom nebyli. Všichni po sobě zanechají v příběhu nenápadné, ale o to autentičtější stopy podprahové připomínky, že holocaust a rakovina patří k životu stejně jako nevěra a žaludeční potíže; jenže na ty první se umírá. Před nemístným sentimentem knihu důsledně brání svými poznámkami dětský guru Max a drobné absurdity všedních dní. Velké pochyby a malé jistoty. Simona Šustková začíná svou knihu jako útěk. Vzpomněl jsem si při čtení prvních stránek na jeden z rozhovorů s Arnoštem Lustigem, kt erý ke svému opakovanému životnímu i literárnímu tématu řekl: Útěk může být řešení, protože je začátkem něčeho nového. Po přečtení knihy se mi chce dodat, že může být i prvním krokem na cestě zpět, pokud má smysl se k něčemu vracet. Jiří F. Potužník

Kompletní průvodce světem společného běhání se psy - canicross, skijoring, bikejoring, dogtrekking, koloběžkování se psy a další Kniha představuje ucelený návod, který vás provede společným sportováním s vaším psem od štěněte až po první závody. Je určená pro všechny, kteří chtějí rekreačně sportovat s cílem zlepšit kondičku sobě i psovi, ale užitečné informace v ní najdou i ti, jejichž ambice sahají až k vrcholovým soutěžím. Kniha pokrývá zapřahání psů v celé jeho šíři a vybaví vás všemi potřebnými vědomostmi, abyste se mohli bezpečně a úspěšně věnovat jakémukoli odvětví tohoto krásného sportu. Šimon Cipro jezdí a běhá se psy v zápřahu více než 10 let. Úspěšně se účastní mezinárodních závodů, je mistrem České republiky a má stříbro a bronz z mistrovství Evropy. Věnuje se pořádání závodů a propagaci canicrossu, o kterém si myslí, že je to nejlepší způsob, jak zdvihnout psy i lidi z gauče. V posledních letech vede tréninky běhu se psem, které mu daly zkušenosti se všemi typy psů i výkonnostních kategorií běžců, které předává dál v této knize.

Více než 12.000 jmen pro psy, kočky a další domácí mazlíčky. V knize dále najdete psí a kočičí kalendář, a také abecední seznam slavných zvířecích osobností.

Blíží se Vánoce. Vážený rektor koleje sir Lancelot Spratt touží ze všeho nejvíc po klidu, ovšem klid je to jediné, čeho se v Nemocnici svatého Swithina nedostává. Mladí adepti medicíny možná nerozeznají játra od mozku, ale na koleji se pohybují až příliš sebevědomě. Jakmile se ozvou Lancelotovy kroky na chodbě, jejich dívky nalézají útočiště ve skříních. Pokud jsou dopadeny, hájí se tvrzením, že hledaly ambulanci, neb se o ně pokoušely mdloby. Jako by toho nebylo dost, odněkud z Čech přijede podezřelý vědec, kterého ani náhodou nezajímají zásluhy sira Lancelota, ale prapodivný výzkum kolegy, o jehož významu sir Lancelot silně pochybuje. A navíc lady Sprattová se proti jeho vůli na poslední chvíli rozhodne, že se zapojí do šílené akce „Dítě pod stromeček“. Pozve ke svátečnímu stolu jedno slušné děvčátko z chudé rodiny. Pověst této rodiny je však mírně řečeno pochybná, což ovšem sir Lancelot ani jeho ctnostná žena dosud netuší... br / Další z čtenářsky oblíbených příběhů sira Lancelota pochází z pera Richarda Gordona, jednoho z největších klasiků anglické humoristické literatury 20. století.

Azánie? To slovo znělo běžnému Angličanovi spíše jako jméno zaoceánského parníku, když se o téhle zemi začalo v Londýně mluvit. Ovšem nikdo, ani ten největší optimista, nemůže čekat, že v Azánii nalezne poklid lesního zátiší. Nic podobného nečekal ani Basil Seal, když se vydal z nudného Londýna právě sem, do téměř neznámé země kdesi v Africe, mezi zaostalé domorodé obyvatelstvo, jež nepohrdne ani lidským masem. A pokud jde o křehké maso mladého bělocha, tím lépe. Basil se však nemá čeho bát, vždyť studoval se samotným azánským císařem, náčelníkem náčelníků kmene Sakujů, pánem Wandů a samovládcem moří, posléze bakalářem společenských věd z Oxfordské univerzity a osvíceným panovníkem, který se nebojí zavádět ve své poněkud zaostalé zemi ani tak progresivní novinky, jakými jsou kupříkladu železnice anebo antikoncepce.