Seqoy strana 5 z 5

V epoše válek a šílenství žije Ash, dívka zrozená v blátě a hnoji, která poprvé zabíjela když jí bylo osm. Ve dvaceti, zjizvená a zohavená stojí v čele obrovské armády... svět paralelní historie, kde zuří osudový konflikt mezi Burgundskem a Vizigoty, ktří ovládají mocnou magii...

Já, legenda, je jedním z nejslavnějších upírských románů dvacátého století. Pravidelně se umísťuje mezi deseti nejlepšími díly v mnoha kritických studiích hororového žánru. V době vydání byl prezentován jako science fiction - poprvé vyšel v roce 1954, ale jeho děj se odehrává v budoucnosti roku 1976. Vliv románu na pozdější generaci hororových autorů je nepopiratelný, stejně jako vliv na tvůrce celé řady hororových snímků. Jde o dodnes čtivou, nestárnoucí klasiku, na kterou jsme u nás dlouho čekali. Svět zdevastovala hrůzná epidemie a ti, kteří neměli to štěstí a přežili, byli přeměněni v krvechtivá stvoření noci. Až na Roberta Nevilla. Zdá se, že pouze on byl vůči nákaze imunní, jenže krutá ironie z něj učinila vyvržence. Ve dne zabíjí a v noci se schovává s nadějí na další den prázdného života. Je legendárním monstrem, které musí být zabito, protože se odlišuje od všech ostatních. Richard Matheson nás svým drsným, téměř dokumentárním stylem jako jeden z prvních přesvědčil, že zlo může číhat v místním supermarketu a působí tak mnohem hrozivěji, než kdyby se skrývalo v gotickém hradu. Pokud byl v minulosti jeden upír děsivým stvořením, pak si představte svět plný upírů, svět, v němž tato stvoření nejsou čímsi mystickým, ale reálnou hrozbou, která by v budoucnu mohla ohrozit každého z nás.

Zapomeňte na Philla Marlowa. Zapomeňte na Sama Spadea. Zapomeňte i na Mike Hammera a ostatní másla. Přichází ten nejlepší soukromý detektiv na světě: Lobo. Dokáže vymáčknout přiznání z kohokoliv... bez ohledu na to, jestli je dotyčný vinný nebo ne. Betonové polobotky nosí místo bačkor a rány do hlavy mu jdou jenom k duhu. Ovšem případ Maltézského Zokola bude možná i na něj příliš.

Praotcové přiletěli na planetu Nanaganda ze Země s lidmi různých ras a národností. Když se jejich nově vybudovaný svět zhroutil, na Nanagandě zavládlo násilí. Potomci Aztéků stále opatřují svým nelidským bohům čerstvou krev a lidská srdce. Zastavit je můžou pouze znalosti praotce Johna deBruna, jen kdyby neztratil paměť…

Chcete přežít příštích tisíc let? Potom byste si měli přečíst tuto knihu. Nechcete-li, i pro vás mám dobrou zprávu - místa na hřbitovech výrazně zlevní. První polovina nového příběhu Jiřího Kulhánka je plná sveřepých slov, sveřepých tajných organizací, sveřepých zabijáků, sveřepého černého humoru a samozřejmě nemohu opomenout neméně sveřepý recept na dlouhověkost. Vy, kteří dáváte přednost ekonomicky výhodnému místu pod tisem, nebuďte smutní, my ostatní na vás příštích tisíc let nikdy nezapomeneme...